Žánr

Definice žánru

Žánr je jakákoli stylistická kategorie v literatuře, která se řídí specifickými konvencemi. Příkladem žánru v literatuře je historická fikce, satira, zombie romantická komedie (zom-rom-com) apod. Mnoho příběhů spadá do více než jednoho žánru. Konvence, kterými se díla řídí, aby byla součástí určitého žánru, se v průběhu času mění a mnoho žánrů v průběhu věků vzniká a zaniká.

Slovo žánr pochází z francouzštiny, v níž znamená „druh“ nebo „třída“. Původně slovo pochází z řeckého slova γένος (génos), v němž má stejný význam. Definici žánru vytvořili staří Řekové, aby mohli svou literaturu rozdělit do tří kategorií: próza, poezie a divadelní představení. Z této rané klasifikace vznikly další žánry, například rozdělení na komedii a tragédii.

Typy žánrů

V oblasti literatury existuje široké rozšíření příkladů žánrů. Genre can be split by tone, content, length of novel, and literary technique. Note that genre is not defined by age (children’s literature, young adult, etc), nor by format (graphic novel, picture book, novel). Here is a short and non-exhaustive list of different genre examples in literature:

• Epic
• Tragedy
• Comedy
• Allegory
• Pastoral
• Parody

Common Examples of Genre

Genre is a term used in many different forms of entertainment, including movies, music, and television. Here is a list of different genres in film with examples of each genre:

• Romantic comedy: Love, Actually; When Harry Met Sally; Pretty Woman
• Musical: West Side Story; Hello, Dolly!; Fiddler on the Roof
• Crime: The Godfather; Goodfellas; Pulp Fiction
• Horror: Scream; I Know What You Did Last Summer; Saw
• War: Saving Private Ryan; Platoon; Schindler’s List
• Western: Velká vlaková loupež; Opravdová kuráž; Hodný, zlý a ošklivý
• Dokumentární: Nepříjemná pravda; Zátoka; Super Size Me

Význam žánru v literatuře

Žánrové konvence se začaly definovat ve starověkém Řecku, aby bylo možné klasifikovat téma každého literárního díla. Řečtí dramatici se shodli na tom, že některé řečové vzorce jsou vhodnější pro tragédie, zatímco jiné pro komedie, a skutečně se témata her dělila i podle žánrů. Ve skutečnosti byl žánr ve starořeckém dramatu tak důležitý, že herci směli hrát pouze v jednom žánru. Komediální herci nehráli v tragédiích a tragičtí herci nehráli v komediích.

Od dob antického Řecka se škála žánrových příkladů značně rozšířila, takže žádný výčet nemůže být vyčerpávající. Existuje také mnoho podkategorií jednotlivých dramat. Například v žánru science fiction bychom mohli najít příběhy klasifikované jako apokalyptické (Válka světů), space opera (Hvězdné války), future noir (Blade Runner) a techno-thriller (Hon na Rudý říjen), abychom jmenovali alespoň některé. Každé literární dílo lze zařadit do nějakého žánru a často lze na jedno dílo aplikovat více než jeden žánr. Žánr utváří očekávání čtenáře od daného díla, přičemž autoři se obvykle také snaží s konvencemi pohrávat a posouvat je novými způsoby.

Příklady žánrů v literatuře

Příklad č. 1

PRINCEZNA: Pochmurný klid dnešní ráno s sebou přináší;
Slunce pro zármutek hlavu neukáže:
Jděte odtud, ať se o těch smutných věcech víc mluví:
Někteří budou omilostněni a někteří potrestáni:
Neboť nikdy nebyl příběh žalostnější
než ten o Julii a jejím Romeovi.

(Romeo a Julie – William Shakespeare)

Hry Williama Shakespeara se dělí na tři žánry: komedii, tragédii a historii. Každý typ hry měl své vlastní konvence. V Shakespearových tragédiích, jako je Romeo a Julie, vždy končí smrtí jedné nebo více postav. Komedie naproti tomu končí jedním nebo více sňatky. V Shakespearových komediích bylo také časté převlékání za účelem humoru, což nebylo součástí jeho tragédií. V Shakespearových komediích se také vyskytuje více příkladů pošetilých postav, zatímco v jeho tragédiích a historiích tento stereotypní charakter nebyl tak častý.

Příklad č. 2

Macondo byla tehdy vesnice o dvaceti domcích z nepálených cihel, postavená na břehu řeky s průzračnou vodou, která tekla podél koryta z leštěných kamenů, jež byly bílé a obrovské jako prehistorická vejce. Svět byl tak čerstvý, že mnoha věcem chyběla jména, a aby je bylo možné označit, bylo nutné ukazovat.

(Sto roků samoty – Gabriel García Márquez)

Román Gabriela Garcíi Márqueze Sto roků samoty je příkladem žánru magického realismu. Jedná se o žánr, který vznikl v polovině 20. století v Latinské Americe a zahrnuje nadpřirozené události a postavy. García Márquez nastavuje očekávání tohoto příkladu žánru tím, že ukazuje, že fikční svět, v němž se děj odehrává, je odlišný od běžného světa a má magické prvky. Výše uvedený odstavec ukazuje, že vesnice Macondo je předpeklí (např. před „Prvotním hříchem“), a proto je v ní přítomna nadpřirozená kvalita prostředí.

Příklad č. 3

Teď jdeme po stejné ulici v červených párech a žádný člověk na nás nekřičí sprostě, nemluví na nás, nedotýká se nás. Nikdo na nás nepíská.

Existuje více druhů svobody, říkala teta Lydie. Svoboda pro a svoboda od. V dobách anarchie to byla svoboda k. Nyní se vám dostává svobody od. Nepodceňujte ji.

(Příběh služebnice od Margaret Atwoodové)

Román Margaret Atwoodové Příběh služebnice je příkladem vyprávění, které lze označit více než jedním žánrem. Lze jej označit za dystopický thriller, feministickou science fiction nebo postapokalyptický příběh. Jsou zde zřejmé náznaky toho, že v tomto světě je všechno úplně jinak než v současných Spojených státech, protože se změnily společenské normy. Je v něm však i mrazivý dystopický aspekt, neboť postava tety Lydie konstatuje, že ženy jsou nyní svobodné od mužů (přesto jsou jinak zotročeny).

Příklad č. 4

Jako člověk, který celý život zkoumal skryté propojení různorodých emblémů a ideologií, vnímal Langdon svět jako síť hluboce provázaných dějin a událostí. Tyto souvislosti jsou sice neviditelné, kázal často na svých hodinách symbologie na Harvardu, ale vždy jsou tam, pohřbené těsně pod povrchem.

(Da Vinciho kód od Dana Browna)

Populární román Dana Browna Da Vinciho kód obsahuje některé aspekty záhady a thrilleru. Hlavní hrdina románu, Robert Langdon, má být „symbologem“ na Harvardově univerzitě a k řešení novodobé záhady využívá studium starověkých symbolů, zejména v náboženství. Mnoho thrillerů, jako například Šifra mistra Leonarda, klade důraz na zápletku před vývojem postav a využívá zvraty ve vyprávění, aby udrželo čtenáře v napětí.

Příklad č. 5

„Ale tohle je dojemné, Severusi,“ řekl Brumbál vážně. „Přece jen ti na tom chlapci začalo záležet?“
„Na něm?“ vykřikl Snape. „Expecto Patronum!“
Z hrotu jeho hůlky vyrazila stříbrná laň: Přistála na podlaze kanceláře, jednou se přenesla přes kancelář a vyletěla oknem ven.

(Harry Potter a Relikvie smrti od J. K. Rowlingové)

Série Harry Potter od J. K. Rowlingové je příkladem žánru fantasy. Je řazena do kategorie young adult fiction, ale opět se nejedná o žánr románu. Ačkoli je totiž tato série navrhována jako vhodná pro mládež a děti, tyto romány si užívají lidé všech věkových kategorií. Žánr fantasy je v této sérii zastoupen mnoha různými aspekty. In the above excerpt we can see fantastical and magical elements such as the use of spells and wands. J.K. Rowling also uses other conventions of the fantasy genre, such as the fight between good and evil, epic quests, and an alternate world in which different rules are possible.

Test Your Knowledge of Genre

1. Which of the following statements is the best genre definition?
A. A category of literature that follows certain conventions.
B. A way of classifying the appropriate age range of a work of literature.
C. A system of differentiating literature from film and music.

2. Which of the following labels is an example of genre in literature?
A. Young adult novel
B. Graphic novel
C. True crime thriller

3. Which of the following events usually concludes a Shakespearean comedy?
A. One or more deaths
B. One or more weddings
C. A humorous epilogue