12 vůdčích žen, které v roce 2020 změnily svět
V uplynulém roce svět zasáhlo několik krizí, včetně globální pandemie, která nakazila desítky milionů lidí, stála život více než 1,5 milionu lidí a zničila hospodářství téměř všech zemí. Podle studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) a Světového ekonomického fóra (WEF) však měly země vedené ženami „systematicky a výrazně lepší“ výsledky související s Covid-19, které byly výsledkem „proaktivních a koordinovaných politických reakcí“, jako jsou dřívější výluky.
Čtěte více: 11 věcí, které byste měli vědět o viceprezidentce Kamale Harrisové
To nás přimělo k zamyšlení: Které ženy v tomto roce plném výzev nabídly vzory tvůrčího, promyšleného a rozhodného vedení? Ať už vedou národ pevnou rukou, nebo povstávají proti nespravedlnosti, tyto vůdkyně nabízejí záblesky toho, jak dosáhnout pokroku v těch nejtěžších podmínkách.
Jacinda Ardern, premiérka Nového Zélandu
Jacinda Ardern, všeobecně chválená za vedení jedné z nejúspěšnějších reakcí na koronavirus na světě, a její labouristická strana v říjnových volbách drtivě zvítězila. Neztrácela čas výběrem nejrozmanitějšího kabinetu v historii Nového Zélandu. Z dvaceti členů je osm žen, pět Maorů, tři Pasifika a tři LGBTQIA+. Je to kabinet, který poprvé plně reprezentuje všechny obyvatele Nového Zélandu.
Ardernova volba je víc než jen zaškrtávání políček. Nový kabinet sice posunul obecnou představu o tom, jak může vypadat vůdcovství, ale je také připomínkou toho, že lidé z různých prostředí s sebou přinášejí jedinečné perspektivy, dovednosti a životní zkušenosti, které jsou nezbytné při řešení našich největších problémů.
Angela Merkelová, německá kancléřka
V září zničil požár přeplněný uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos a tisíce lidí zůstaly bez domova. Angela Merkelová rychle souhlasila s přijetím přibližně 2 750 osob, včetně nezletilých bez doprovodu. Tento krok přiměl ostatní země EU, aby se také zapojily a otevřely svou náruč.
Merkelová svým rozhodnutím zopakovala své prohlášení z roku 2015, že Německo najde způsob, jak zvládnout masivní příliv uprchlíků, kteří utekli ze svých domovských zemí. Navzdory vnitropolitickému odporu a kontinentu rozštěpenému kvůli uprchlické krizi přistupovala Merkelová k této problematice způsobem typickým pro vědkyni, která se stala státnicí – s pragmatickou empatií, snahou experimentovat a přesvědčením o nutnosti kolektivní akce.
Damilola Odufuwa a Odunayo Eweniyi, obhájkyně práv žen, Nigérie
Damilola Odufuwa a Odunayo Eweniyi.
© Courtesy
Po celá léta využívají aktivistky po celé Nigérii online nástroje k organizování společenských změn, ať už šlo o osvobození dívek z Chiboku unesených teroristickou skupinou Boko Haram nebo o zvyšování povědomí o genderově podmíněném násilí. V červenci založily Damilola Odufuwa a Odunayo Eweniyi spolu s dalšími 11 ženami skupinu nazvanou Feministická koalice s cílem zlepšit práva nigerijských žen. Když na podzim dosáhl hněv kvůli nekontrolované policejní brutalitě ze strany Speciálního protizlodějského oddílu (SARS) horečnaté úrovně, pustily se do akce se svým prvním projektem – a hnutí #EndSARS se stalo shromažďovacím heslem po celém světě.
Feministická koalice se nepovažuje za politickou organizaci, ale za podnik budující komunitu a skupinu na obhajobu ženských práv. Díky svým sofistikovaným dovednostem v oblasti technologií a sociálních médií se jim podařilo šířit informace v reálném čase, což zvýšilo povědomí o pokojných protestech a získalo finanční prostředky. Namísto modelu vedení shora dolů Odufuwa, Eweniyi a jejich kolegové demokratizují informace jako způsob, jak umožnit nigerijskému lidu dosáhnout změny, o kterou usiluje.
Kamala Harrisová, zvolená viceprezidentka USA
Po nejdůslednějších prezidentských volbách poslední doby zvolili Američané Joea Bidena. A jeho protikandidátka Kamala Harrisová bude první ženou, prvním černochem a prvním Američanem indického původu, který se stane viceprezidentem USA. Její dlouhá kariéra zahrnovala překonávání mnoha bariér, od toho, že byla první ženou, která působila jako okresní prokurátorka v San Francisku, až po to, že byla jako první Američanka indického původu zvolena do amerického senátu. V Harrisové mají USA jako viceprezidentku nejen brilantní a zkušenou veřejnou činitelku, ale také vůdkyni, která konečně rozšíří Američanům představu o tom, co je možné.
Stacey Abramsová, bývalá vůdkyně menšiny ve Sněmovně reprezentantů státu Georgia, USA
Když demokratka z Georgie Stacey Abramsová v roce 2018 prohrála volby guvernéra, někteří komentátoři si mysleli, že by měla kandidovat do Senátu – někteří si mysleli, že by měla kandidovat na prezidentku. Místo toho Abramsová zůstala věrná svému dlouholetému projektu změnit svůj domovský stát z červeného na modrý.
Pět let předtím Abramsová zahájila projekt The New Georgia Project, který posiloval postavení Gruzínců s nízkými příjmy a pomáhal zajistit, aby se více lidí přihlásilo ke zdravotní péči. Postupem času se z této iniciativy stalo úsilí o registraci voličů. Abramsová přitom vytvořila širokou koalici lidí a organizací napříč celým státem, zaregistrovala obrovské množství Gruzínců k volbám a změnila chápání jižanské politiky. Její usilovné organizování se letos vyplatilo, když v Georgii zvítězil Joe Biden a pomohl tak zpečetit své vítězství.
Sarah Gilbertová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě a spoluzakladatelka společnosti Vaccitech ve Velké Británii
Profesorka Sarah Gilbertová má možná tak blízko k superhrdinovi reálného života, jak jen to jde. Tato zkušená oxfordská vědkyně vyvinula vakcínu proti koronavirům, která by mohla pomoci zachránit svět před Covid-19. První údaje naznačují, že vakcína společností Oxford/AstraZeneca, na které její tým pracoval, poskytuje až 90procentní ochranu proti viru a je levnější a snadněji skladovatelná než slibné vakcíny oznámené společnostmi Pfizer a BioNTech a Moderna. Gilbertové verze by tak mohla být přínosem pro více lidí na celém světě.
S 25 lety zkušeností s vývojem vakcín proti chřipce, ebole a blízkovýchodnímu respiračnímu syndromu (MERS) byla Gilbertová a její laboratoř připravena vyrazit do akce, když se v roce 2019 poprvé objevil koronavirus. Co se týče následujících měsíců plných spánku, Gilbertová řekla: „Jsem na to vycvičená. Jsem matkou trojčat.“ A aby nikdo nepochyboval o bezpečnosti vakcíny, všechny tři Gilbertovy děti, nyní mladí dospělí, se zúčastnily klinické studie.
Klementyna Suchanow, spisovatelka a politická aktivistka, Polsko
Klementyna Suchanow na protestu za volby u příležitosti 102. výročí volebního práva žen ve Varšavě, Polsko, 28. listopadu 2020.
© Getty Images
Když polský ústavní soud v říjnu 2020 zavedl téměř úplný zákaz interrupcí, konzervativní vláda země nemohla předvídat odezvu. Do ulic vyšly statisíce lidí, včetně demonstrací organizovaných Celopolskou stávkou žen, kterou vede aktivistka Klementyna Suchanowová.
Suchanowová říká, že protestem proti drakonickému potratovému zákonu se lidé bouří proti těsnému vlivu katolické církve na politická rozhodnutí v zemi. Poláci, zejména ženy a mladí lidé, jsou frustrováni mocí církve zasahovat do jejich životů a rozzuřeni současným pokrytectvím, které odhalil skandál se sexuálním zneužíváním dětí. Zda se protestujícím podaří zákon zvrátit, se teprve uvidí. Jedno je však jisté: hnutí dodalo energii nové generaci žen, neomezené minulostí – a ty se nikam nechystají.
Maria Ressa, generální ředitelka filipínského Rappleru
Letos uprostřed pandemie stála filipínská novinářka Maria Ressa v soudní síni a byla odsouzena za kybernetickou pomluvu. Ressaová a její zpravodajský web Rappler byly dlouhodobě terčem útoků filipínského prezidenta Rodriga Duterteho za kritické zpravodajství o jeho režimu, včetně reakce na Covid-19.
Ale právě zatčení v roce 2019 posunulo Ressaovou v přemýšlení o její roli novinářky a přesvědčilo ji, aby otevřeně promluvila o Duterteho zneužívání moci vůči tisku a o výsledné hrozbě pro demokracii, kterou jeho chování představuje. S odkazem na Duterteho využívání dezinformací prostřednictvím sociálních médií k démonizaci tisku a šíření konspiračních teorií varovala, že podobným hrozbám čelí i další země. Přestože Ressa stále čelí vyhlídkám na vězení a hrozbám násilí, odmítá se nechat umlčet. Oblečení, oděv, člověk, osoba, sárí a hedvábí
Na konci roku 2019 indický premiér Naréndra Módí a jeho pravicová strana Bháratíja džanatá přijali novelu zákona o občanství, která výslovně diskriminuje muslimy zavedením náboženství jako kritéria pro udělení občanství. Zákon je symbolem toho, jak se tato většinově hinduistická země pod Módím posouvá od multietnické demokracie k etnonacionalistické autokracii.
Lidé to však nechtěli nechat bez boje – nejméně ze všech 82letá žena jménem Bilkis Dadi (rodným jménem Bilkis Bano, dadi znamená babička), která se připojila k tisícům dalších lidí v muslimské čtvrti v Dillí, aby protestovala. Každý den seděla Bilkis na místě protestu od rána do večera. Přes zimní mráz ji to neodradilo.
Přestože Bilkis a její kolegové protestující zavřeli, byla široce oslavována a časopis Time ji dokonce zařadil na seznam 100 nejvlivnějších lidí roku 2020. Tváří v tvář mocným protidemokratickým silám se tato žena stala stejně mocnou připomínkou toho, za co stojí za to bojovat.
Monica Lennonová, poslankyně skotského parlamentu (MSP), a Nicola Sturgeonová, první ministryně Skotska
Polovina světové populace menstruuje. A přesto se téměř žádná společnost nevyrovnala se skutečností, že hygienické výrobky, jako jsou vložky a tampony, jsou stejně nezbytné jako toaletní papír.
To se změnilo v listopadu, kdy se díky Monice Lennonové a Nicole Sturgeonové stalo Skotsko první zemí na světě, která zavedla hygienické výrobky zdarma. Lennonová dlouhodobě bojuje proti „menstruační chudobě“, kvůli níž si příliš mnoho lidí nemůže dovolit základní výrobky, které potřebují k důstojné menstruaci.
Při projednávání zákona skotští zákonodárci diskutovali o problémech, jako je endometrióza, a osvětlili tak aspekty ženského zdraví, které jsou tak často přehlíženy, ale jsou nezbytné pro to, aby žena mohla prosperovat. Zastánci doufají, že příklad Skotska pomůže vymazat kulturní stigma spojené s menstruací a zajistí, že více žen a dívek na celém světě bude moci využít svůj potenciál.
Sanna Marinová, finská premiérka
Ve Finsku, navzdory jeho pověsti progresivní oázy, platí represivní zákon – zákon o transsexuálech – který vyžaduje, aby transsexuálové podstoupili vyšetření duševního zdraví a sterilizaci, pokud chtějí získat právní uznání pohlaví. Premiérka země Sanna Marinová to hodlá změnit. Vyslovila se pro právo lidí na sebeidentifikaci: „Není mým úkolem identifikovat lidi. Je úkolem každého, aby se identifikoval.“
Jedná se o nejnovější feministický čin Marinové, jejíž koaliční vládu vedou samé ženy. Její podpora ukončení platnosti zákona o transsexuálech je potvrzením feminismu, který usiluje o odbourání zastaralých představ o genderových normách a o to, aby si každý mohl určit, kým je, a žít podle svého uvážení.
Nemonte Nenquimo, vůdce národa Waorani, Ekvádor
Nemonte Nenquimo protestuje 15. května 2020 v ekvádorském Quitu proti těžbě ropy na starobylé domorodé půdě.
© Agencia Press South
Zatímco tváří ekologického hnutí na Západě je často běloch a muž, nejsilnějším hlasem v boji proti globálním změnám klimatu je 34letý vůdce ekvádorského národa Waorani jménem Nemonte Nenquimo. Stejně jako mnoho domorodých komunit po celém světě stojí Waorani v první linii a brání zemi, kterou znají nejlépe.
Nenquimo se úspěšně postavila proti plánu ekvádorské vlády povolit ropným společnostem těžbu v oblasti Amazonie, kterou Waorani nazývají svým domovem, a – v době, kdy amazonský deštný prales pustoší požáry a cizinci ničí lesy – zvyšuje celosvětové povědomí o tom, jak klimatická krize vypadá pro její lid. Jak napsala v článku, který zveřejnil deník The Guardian: „Země neočekává, že ji zachráníte, očekává, že ji budete respektovat. A my, jako původní obyvatelé, očekáváme totéž.“
Sarada Peri je bývalá autorka projevů prezidenta Baracka Obamy a zakladatelka společnosti Peri Communications.
Více z britského Vogue: