15 počítačových her z 90. let, ve kterých bylo učení neuvěřitelně zábavné

Pravdivý rozhovor: Myslím, že učení je vždycky zábava. (Ano, jsem absolutní Havran, proč se ptáte?) Ale když je to doslova hra? Pak je to ještě lepší, zvlášť když jste dítě. To je pravděpodobně důvod, proč v 90. letech vzniklo tolik fantastických vzdělávacích počítačových her – vzestup domácí výpočetní techniky (a tím i vzestup výpočetní techniky ve třídách) v 90. letech otevřel celý svět možností, včetně spousty způsobů, jak udělat z učení zábavu pro nastupující generace. A víte co? Tyto hry jsou stále zábavné. A ano, říkám to jako plně dospělý člověk; nezatracujte návrat a hraní her, které jste milovali, když vám bylo deset, dokud si to nevyzkoušíte. Vážně.

Jak už to tak s věcmi, které si pamatujeme z 90. let, bývá, spousta her, kterými ti z nás, kteří v tomto desetiletí vyrůstali, vyplňovali své dny, byla původně vyvinuta a vydána dávno před 90. lety. To je možná důvod, proč k nim mají jistou míru sympatií i děti 80. let; mnohé z nich vlastně pocházejí z dekády, v níž jsme se narodili. Některé z nich byly součástí dlouholetých sérií, zatímco ještě více z nich se dočkalo řady remaků a restartů, jak se zdokonalovala technologie. I když je dnes jejich grafika možná k smíchu, vzpomeňte si – kdysi dávno představovala vrchol technologického pokroku.

V duchu nostalgie vám tedy přinášíme 15 počítačových her z 90. let, díky kterým bylo učení neuvěřitelně zábavné. Většinu z nich si dnes můžete zahrát na internetu, takže v těchto případech uvádím i odkazy na místa, kde je najdete – často buď v obchodě s aplikacemi, nebo ve slavné sbírce emulovaných DOSových her v prohlížeči Internet Archive.

Hezkou zábavu, děti!

Number Munchers a Word Munchers

Sérii Munchers vytvořilo Minnesota Educational Computing Consortium – neboli pod názvem, který je vám možná známější, MECC. Nevím, jak vy, ale já mám v živé paměti, že jsem tato čtyři písmena viděl načmáraná na velkém množství vzdělávacích her, které jsem hrál ve škole; společnost vznikla v roce 1973 a byla zodpovědná i za hry jako obchodní simulátor Lemonade Stand a vyprávěcí hru Storybook Weaver.

Záměr série Munchers byl jednoduchý: Učily děti základy matematiky a gramatiky. Hra Number Munchers byla původně vydána v roce 1990 pro Apple II, zatímco Word Munchers se objevila o několik let dříve, v roce 1985. Z hlediska hratelnosti fungovaly obě série trochu jako tahová verze Pacmana; cílem bylo „sníst“ všechna čísla nebo slova, která odpovídala pokynům na obrazovce (násobky pěti atd.), aniž by vás chytil Troggle.

Co přesně jsou Troggle? To netuším, ale jsou nenasytní.

Math Blaster!

Původní Math Blaster! vyšel v roce 1983 u dnes již neexistujícího vývojářského studia Davidson & Associates, ale teprve v 90. letech se série dostala na vrchol. V letech 1990-1999 vyšlo v rámci výukového systému Blaster neuvěřitelných 20 her – a poněkud překvapivě v letech 2000-2008 proniklo na trh ještě několik pokračování. Matematika nebyla jediným předmětem, kterému se série věnovala; například Reading Blaster! vyučovala jazyky. A Science Blaster! Jr. byl také kdysi vydán, ale kvůli nedostatečné popularitě to byl jediný díl série, který se zabýval přírodovědnými tématy.

Math Blaster! je nyní k dispozici k hraní online; v říjnu 2013 se navíc objevilo několik portů hry pro výuku matematiky jako aplikace pro Android, takže se zdá, že série je živá a zdravá (i když poněkud zamrzlá v čase).

Scooter’s Magic Castle

Stejně jako mnoho jiných raných počítačových her se i Scooter’s Magic Castle skládal z poměrně rozsáhlého prostředí plného her, kterým dnes říkáme minihry. Hra vyšla pod hlavičkou EA*Kids společnosti Electronic Arts v roce 1993 a hráči v ní buď převzali roli, nebo jen pomáhali skřítkovi podobnému stvoření v modré tunice, červených teniskách a červené baseballové čepici otočené dozadu (devadesátá léta!) při plnění nejrůznějších úkolů. Tyto aktivity byly navrženy tak, aby naučily vše od řešení problémů až po psaní na klávesnici; dokonce jste mohli skákáním nahoru a dolů po barevných schodech vytvářet příšernou MIDI hudbu.

Scooter’s Magic Castle má také super uši drásající znělku, takže pokud vám teď po zbytek dne uvízne v hlavě… omlouvám se. Moje chyba.

Série Carmen Sandiego

Žádný seznam vzdělávacích počítačových her z 90. let by nebyl úplný, kdyby se v něm neobjevila tahle tajemná, do zákopů oděná kriminalistka. Čtyři hlavní díly série – Where in the World, Where in the U.S.A., Where in Europe a Where in Time – byly poprvé vydány společností Broderbund v letech 1985 až 1989; deluxe verze Where in the World a Where in the U.S.A. však přišly až v letech 1992 a 1993, a proto právě na tyto verze většina dětí 90. let tak ráda vzpomíná. Neexistoval lepší způsob, jak se naučit zeměpis – a hele, Where in the World deluxe je k přehrání v internetovém archivu, takže to vypadá, že jsem právě přišel na to, co se sebou tento víkend dělám.

Zábavný fakt: Facebooková verze hry Kde na světě byla k dispozici ke hraní v roce 2011; nevím, jak jsem ji mohl přehlédnout, ale vydržela až do roku 2012.

Kindercomp

Tady už opravdu randím, ale Kindercomp je pravděpodobně první počítačová hra, kterou si pamatuji, že jsem hrál. Původně ji v roce 1983 vydala společnost Spinnaker Software Corporation a byl to přesně ten typ hry, který oslovil velmi malé děti: Skládala se ze šesti miniher, které děti učily ovládat klávesnici tím, že kreslily obrázky, přiřazovaly dvojice a dělaly další jednoduché činnosti. Já si vzpomínám na verzi z roku 1984, ale v internetovém archivu je jich k dispozici celá řada, takže si klepejte na čelo. Pokud máte ve svém okolí dítě, kterému jsou zhruba tři roky, mohla by to být zábava, jak si s ním zahrát!

Mario učí psát

Jako dítě v domě plném hráčů jsem samozřejmě zbožňoval hru Mario učí psát, která se poprvé objevila na scéně na začátku 90. let. Byla to jedna z řady výukových her s Mariem, které vyšly v letech 1988 až 1996, a pixelový instalatér nás v ní dobře učil psát na klávesnici. Po stisknutí správné klávesy Mario trefoval bloky, skákal na Koopa Troopy a podobně. Společnost Nintendo se na vývoji těchto her téměř nepodílela (což je na hony vzdálené tomu, jak pevně drží své vlastnictví v rukou v dnešní době), ale přesto se ukázaly jako oblíbené.

Přiznám se však upřímně: psát na klávesnici jsem se vlastně naučil díky častému navštěvování chatovacích místností. Díky tomu dokážu napsat úctyhodný počet slov za minutu; rozhodně však nepoužívám „správné“ prsty. Ach jo. Cokoliv funguje, že?“

Mavis Beacon učí psát na klávesnici

Mario byl ve světě oblíbených programů pro psaní na klávesnici snad hned druhý po Mavis Beacon – a co víc, stále je tu: První verze se objevila v roce 1987 a od té doby se stále vyrábí a dostává nové a vylepšené aktualizace. Pokud chcete, můžete si ho stáhnout zdarma hned teď.

Mimochodem, nedávno jsem byl naprosto zdrcen, když jsem se dozvěděl, že Mavis Beacon není skutečná osoba. Byla vymyšlena, aby dala programu tvář v době, kdy se lidští lidé pravidelně nespojovali s počítačovými a videohrami (všechno je lež). Už hra The Chessmaster 2000 z roku 1985 ukázala, jak účinné může být umístění skutečné osoby na obal počítačové hry; čaroděje na krabici hrál herec Will Hare, informoval v roce 2015 Vice. Další inkarnací této strategie se stala Mavis, kterou ztvárnila Renee L’Esperance.

3D Dinosaur Adventure

Hra 3D Dinosaur Adventure, kterou v roce 1993 uvedla na trh společnost Knowledge Adventure, nebyla ničím víc než oslavovanou encyklopedií specializující se na to, co jsme v té době věděli o dinosaurech (o většině z toho se od té doby zjistilo, že byla strašně, strašně špatná, i když brontosaurus se v roce 2015 triumfálně vrátil). Na tom ale nezáleželo, protože dinosauři.

V rámci 3D Dinosaur Adventure byla obsažena také minihra s názvem „Zachraňte dinosaury“ – která byla, upřímně řečeno, vyloženě děsivá. Hráči v ní museli projít řadou chodeb připomínajících bludiště a najít a zachránit 15 druhů dinosaurů, než vyprší čas – a tím „než vyprší čas“ myslím „než do Země narazila kometa, která všechny dinosaury vyhubila, zatímco vy a dinosauři jste ještě byli na planetě“.

Netlačte na pilu.

Odell Lake

Stejně jako sérii Munchers i Odell Lake vytvořila společnost MECC, a proto se stal ozdobou nejedné počítačové učebny na základní škole. Debutovala na začátku 80. let, ale udržela se dlouho poté; proto si tolik z nás, dětí 90. let, pamatuje, jak jsme ji v mládí hráli.

Pravdu řečeno, nebyla nijak zvlášť napínavá – jediné, co jste dělali, bylo, že jste plavali jako rybičky a snažili se přijít na to, jestli máte každou další rybičku, na kterou narazíte, sníst, ignorovat, nebo před ní utéct. Také mi není úplně jasné, proč to bylo klasifikováno jako vzdělávací aktivita; Giant Bomb naznačuje, že to děti učilo o potravních řetězcích a vztazích mezi predátorem a kořistí, ale já… jsem si z toho zjevně nic takového neodnesl. Ale hele, předpokládám, že dovednosti přežít jsou taky důležité, ne?

Odell Lake je mimochodem skutečné místo; nachází se v Oregonu. Jen, víte, pro vaši informaci.

Čtenář Králík

Znáte to staré přísloví, když to není rozbité, neopravuj to? To je v podstatě série Reader Rabbit v příslovečné zkratce: Je tak účinná při učení dětí číst a psát, že přežila celou cestu od uvedení první hry na trh v roce 1984. V historii výukových počítačů je roztroušen obrovský seznam titulů Reader Rabbit; v době největší slávy série na konci 90. let vycházelo ročně šest až sedm titulů této řady. Od té doby se produkce samozřejmě ztenčila, ale pozoruhodné je, že stále existuje.

Poslední velké vydání hry Reader Rabbit pro PC bylo v roce 2010, ale řada titulů od té doby debutovala jako aplikace pro iOS. Mnohé z her jsou samozřejmě k dispozici i online díky internetovému archivu.

Mixed-Up Mother Goose

Mixed-Up Mother Goose neměla příliš velkou hodnotu pro opakované hraní; šlo o to roztřídit všechny „popletené“ říkanky a dát je zase do pořádku, takže když jste to jednou udělali, vaše práce tam byla hotová. Nicméně svět, ve kterém hra existovala, byl tak úchvatný, že jsem ji jako malé dítě hrál znovu a znovu. Hra, kterou vydala Sierra v roce 1987 a v průběhu 90. let se v pravidelných intervalech objevovala hrstka remaků, byla point-and click adventurou, která vybízela k řešení problémů; bonusové body získává také za to, že měla spoustu relativně rozmanitých možností avatarů – což bylo tehdy ještě vzácnější než dnes. (A, víte, po desetiletích je to stále problém, takže to… opravdu o něčem vypovídá.)

Super Solvers: Hora pokladů

Budu upřímný: vlastně si vůbec nepamatuji, že bych v roce 1990 hrál Horu pokladů, Zátoku pokladů nebo některý z dalších titulů této série. Zdá se však, že mnoho jiných lidí na tyto hry vzpomíná v dobrém, takže si myslím, že si zaslouží zařazení sem. Stejně jako mnoho jiných vzdělávacích her, i Hora pokladů z roku 1990 – výtvor společnosti The Learning Company, stejně jako série Reader Rabbit – zahrnovala řešení hádanek, které vás dovedly ke klíčům odemykajícím každou další úroveň. Během cesty jste také sbírali poklady, které jste po dosažení vrcholu hory vraceli do truhly na jejím vrcholu. Za uložení pokladu zpět do truhly byla udělena odměna.

Hora pokladů a Zátoka pokladů se zaměřovaly na obecné čtení s porozuměním a základní matematické dovednosti; další díly série Super Solvers se však zabývaly specializovanějšími dovednostmi, včetně deduktivního uvažování a logiky.

Série Dr. Brain

Přiznám se, že čtvrtou hru z dlouholeté série Dr. Brain od Sierry On-Line jsem nikdy nehrál a třetí mě moc nebavila – ale první dvě? Klasika. The Castle of Dr. Brain , vydaný v roce 1991, a na něj navazující The Island of Dr. Brain , vydaný v roce 1992, byly o stupeň lepší než spousta jiných her s řešením hádanek; byly určeny o něco starším dětem, takže v každé hádance šlo o víc než jen o výběr odpovídajícího tvaru nebo výběr dalšího čísla v pořadí. Mluvíme o intenzivních logických hádankách, které by mohly zaskočit i některé dospělé.

Sierra se po vydání hry The Island of Dr. Brain spojila s další společností Bright Star Technology, která se zabývala výukovými hrami; série byla poté předána týmu Bright Star, což by mohlo vysvětlovat, proč se v roce 1995 objevila hra The Lost Mind of Dr. Brain a v roce 1996 hra The Time Warp of Dr. Brain. Brain tolik lišily od prvních dvou dílů série.

Záhady orlího oka

Stejně jako Scooterův kouzelný hrad se k nám Záhady orlího oka z roku 1993 a Záhady orlího oka v Londýně z roku 1994 dostaly díky dnes již bohužel zaniklé divizi EA* Kids společnosti Electronic Arts. Na rozdíl od Scooter’s Magic Castle však byly určeny pro starší publikum. Hry sledovaly sourozence Jakea a Jennifer Eaglovy, kteří řešili záhady nejprve ve svém rodném městě a poté v Londýně – na rozdíl od modernizované digitální verze Encyklopedie Brown. Pokud jste byli malí fanoušci detektivek, byla to hra pro vás; pomohla vám naučit se skládat dohromady různé informace, dokud se neobjeví kompletní obrázek. Mám pocit, že je to cenná dovednost.

Oregonská stezka

Aha, ano: Oregonská stezka, hra, která má na svědomí nespočet úmrtí na úplavici, mnoho utonutí volů, kteří se pokoušeli přebrodit řeku a neuspěli, a spoustu memů. Pro každého, kdo na ní vyrůstal, je to dar, který se stále vrací.

Když už mluvíme o lidech, kteří na ní vyrůstali, do této kategorie spadá možná až nečekaně velká část populace. Hra byla původně vyvinuta v roce 1971 a uvedena na trh společností MECC v roce 1974, od té doby bylo vydáno zhruba 20 jejích verzí – nejvíce z nich, věřte nebo ne, přišlo v roce 2018 jako kapesní hra podobná hrám Tiger Electronics, na kterých vyrůstala spousta dětí 80. let. Údajně učila děti, jaké to bylo cestovat po Oregonské stezce v krytém voze v roce 1848; practically speaking, though, it mostly taught us about frustration.

Also: Never ford the river. Always caulk your wagon and float it.

Your oxen will thank you.