5 mladých havajských hudebníků, o kterých víme, že si je zamilujete

Tito talentovaní havajští umělci musí být ve vašem playlistu.

Každé desetiletí přináší novou úrodu talentovaných havajských hudebníků. V 70. letech 20. století dali Gabby Pahinui, Sons of Hawaii a Sunday Manoa hlas havajské renesanci, hnutí, které vyvolalo oživení kulturní identity původních Havajanů. Osmdesátá a devadesátá léta byla zlatým věkem současné havajské hudby. Umělci jako The Manao Company, Kapena, Israel Kamakawiwoole, Kealii Reichel, Hapa a Kaau Crater Boys obdarovali Havaj i svět svými líbeznými melodiemi, vokálními harmoniemi a tematickými kytarovými a ukulele riffy.

Naštěstí pro nás nemá jejich hudba žádnou trvanlivost. Když už, tak se s věkem jen zlepšuje. Ale stojí za to odložit tyto spolehlivé místní oblíbence stranou a poslechnout si někoho nového. Pětice mladých umělců, jejichž profily najdete na následujících stránkách, udržuje havajské hudební tradice při životě tím, že skládá a zpívá v olelo Hawaii (havajském jazyce), čerpá inspiraci ze svého rodného domova a bleskurychle hraje na ukulele. Zde je pět havajských hudebníků, kteří mají předpoklady stát se příštími Brothers Cazimero, Ernie Cruz Jr. nebo Jake Shimabukuro a které vám doporučujeme poslechnout si právě teď.

Pokud se vám líbí Jake Shimabukuro, pak si zamilujete Taimane Gardner

Od odborníka:

Dave Kusumoto, spoluzakladatel havajské hudební show „HISessions“, říká, že Jake Shimabukuro byl Gardnerové mentorem a ona je jednou z nejživějších interpretek na ukulele.

Taimane Gardnerová vzpomíná na jeden z prvních okamžiků, kdy vyšla na pódium. Bylo to na baletním recitálu, když jí byly čtyři roky. Nebyla nervózní. „Vždycky jsem byla šunka, ještě než jsem měla v ruce ukulele,“ říká se smíchem. O více než dvacet let později má Gardnerová stále toto sebevědomí a dovednosti, které ho potvrzují.

Stejně jako mnoho havajských dětí začala Gardnerová brnkat na ukulele, když byla malá. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků se však stala virtuoskou na tento nástroj. V 11 letech se seznámila s jedním z nejinovativnějších hráčů na ukulele, Jakem Shimabukurem. „Byla jsem požehnána, že mě učil on,“ říká. „Jake měl velký vliv na to, že jsem hrála skladby, které se na ukulele nikdy nehrály, například klasickou hudbu.“

Věčná umělkyně Gardnerová se ve 13 letech vydala se svými dovednostmi na Kalakaua Avenue a hrála s pouličními buskery na Waikiki. Tam si Gardnerové všiml jeden z interpretů Dona Ho a představil ji zpěvákovi písně „Tiny Bubbles“. „On skutečně odstartoval mou kariéru,“ říká Gardnerová. „Pomohl mi navázat kontakt s publikem a vypilovat mé vystoupení.“ V dnes již zavřeném podniku Don Ho’s Island Grill v Aloha Tower hrála každý týden.

Dnes Gardnerová vystupuje na pódiích po celém světě a nedávno dokončila své první turné po západním pobřeží. Pravidelně hraje také každou středu v hotelu Hyatt Centric ve Waikiki. Gardnerová stále dostává žádosti o písně, které kdysi hrála v Don Ho’s: „Wipe Out“, „Hawaii Five-O“ a klasické písně, například „Für Elise“ a „Toccata“. Gardnerová také píše vlastní písně a zpívá. V roce 2015 sama vydala dlouhohrající album „We Are Made of Stars“ s původními písněmi věnovanými planetám. V současné době pracuje na dalším EP, tentokrát věnovaném živlům, jehož vydání je naplánováno na konec letošního roku.

Pokud máte rádi The Makaha Sons, pak si zamilujete i Keauhou

Od odborníka:

Kusumoto říká, že mladé trio připomíná tradiční složení a mnohovrstevnaté harmonie uctívané skupiny Makaha Sons.

Keauhou (vyslovuje se Kay-ow-hoe), spoluhráči z kapely Jonah Solatorio a bratři Nicholas a Zachary Lumovi mají mnoho společného: všem třem je kolem dvaceti let, plynně hovoří olelo Hawaii a jsou absolventy škol Kamehameha, kde se naučili zpívat a hrát na své nástroje. Výsledkem jejich společného tvůrčího talentu je oduševnělý návrat k tradiční havajské hudbě.

Pokud lidé kapelu ještě neposlouchali, začali ji poslouchat letos v květnu. Mladé trio získalo devět cen Na Hoku Hanohano Awards za své debutové album „Keauhou“ a smetlo tak každoroční soutěž. „Poznávají mě, když někam jdu,“ říká Solatorio, který hraje na ukulele. Oba bratři Lumovi říkají, že pozornost a uznání jsou ohromující.

Mladí Havajci založili skupinu Keauhou, protože hudba je jejich vášní. Říkají, že mele neboli písně, které skládají, jsou pro ně platformou pro zachování jejich jazyka, kultury a hudby a inspirací pro budoucí generace. „Snažíme se dělat něco trochu jiného, ale inspirovat se tím, co tu bylo před námi,“ říká Zachary, který hraje na kytaru.

Dokončili nahrávání svého druhého alba, které by mělo vyjít v říjnu. Každý člen složil dvě původní písně. Zachary, který za svou původní skladbu získal cenu Na Hoku, napsal píseň o svém domově v Ahuimanu na Návětrné straně Oahu. Nicholas napsal mele o zvláštním dni, který prožil se svou přítelkyní v Maunalua Bay Beach Park v Hawaii Kai. Jedna ze Solatoriových původních písní je o Molokai, jeho oblíbeném ostrově a rodišti jeho otce ohana.

„Dostáváme tyto inspirace (které) nazýváme aina momenty,“ říká Nicholas. „Například jednou jsme se Zackem letěli na zkoušku na Maui a on se díval z okna, pak se na mě podíval a řekl: ‚Páni, právě jsem měl aina moment. Díval se na tu zemi a představoval si lidi, kteří tam žili, a lidi, kterým se tam dařilo. Máme pocit hrdosti a ohromující radosti. Mele nám umožňuje uctít místo, lidi a čas.“

Pokud máte rádi Bratry Cazimerovy, pak se vám bude líbit Kalani Pea

Od odborníka

Kusumoto říká, že Kalani Pea patří prakticky do své vlastní kategorie. Má píšťaly a energický jevištní projev oblíbené broadwayské zpěvačky Bette Midlerové, stejně jako vybroušené texty a vokály proslulého havajského sourozeneckého dua Roberta a Rolanda Cazimerových.

Když Kalani Pea uslyšel své jméno, nebyl si jistý, jestli má jít, běžet, nebo snad dokonce dělat kotrmelce uličkou. „Na svůj proslov jsem měl jen 45 vteřin,“ říká s velkým smíchem. Pea vzpomíná na jednu z nejpamátnějších nocí svého života:

„Mou vizí je sloužit své komunitě havajskou hudební kompozicí, se vzděláním, nadhledem a láskou, ukazovat aloha aina (lásku k zemi) prostřednictvím hudby,“ říká Pea. (Nakonec proběhl uličkou, ruce vysoko zvednuté, ve tváři šok a radost.)

Pea říká, že ocenění – sedící u televize na dřevěném stojanu – mu umožnilo věnovat se hudbě na plný úvazek. Získal také cenu Na Hoku Hanohano, havajskou obdobu Grammy, za nejlepší současné album. Letos v červenci absolvoval turné po Japonsku a říká, že by rád hrál i na západním pobřeží.

Přestože popularita čtyřiatřicetiletého zpěváka v uplynulém roce vzrostla jako houby po dešti, vystupování mu není cizí. Poté, co jeho matka přistihla malého Pea, jak zpívá figuríně v obchodním domě, přihlásila ho na hodiny zpěvu a soutěže. Zpěv mu také pomohl překonat vadu řeči z dětství. O hudební kariéře však Pea začal uvažovat až poté, co ho jeho partner Allan Cool, který je zároveň Peaovým producentem a manažerem, povzbudil k nahrávání svých písní. „Řekl mi: ‚Máš takový dar‘.“

„E Walea,“ je pojmenována po Peaově synovci. Album obsahuje sedm haku mele neboli původních skladeb v havajském jazyce a pět coververzí. Pea hovoří plynně olelo Hawaii. „Všechny tyto písně definují, kdo jsem… To je důvod, proč jsem udělal toto album, abych dal lidem kousek své havajské identity, svého smyslu pro místo a výchovu.“ Očekávejte od tohoto talentovaného umělce více. Ve skutečnosti Pea říká, že už píše písně pro své druhé album.

Pokud se vám líbí Colbie Caillat, pak se vám bude líbit i Kimie Miner

Od odborníka

Kusumoto říká, že Caillat i Miner mají chytlavé háčky a lidové hlasy, což vede k zábavným, plážovým melodiím.

Ať už je to v autobusu na turné, nebo když jede autem ze svého domova na klidném severním pobřeží ostrova Oahu, cesta se pro Kimie Miner stala zdrojem samoty a v těchto tichých chvílích plných zamyšlení přichází inspirace.

„Vidím tady (a na cestách) spoustu krásných věcí, o kterých píšu,“ říká. Inspirací pro její nejnovější singl „Bamboo“ byl vlastně pohled na pohupující se bambus a stinné stromy během dlouhých cest z jejího domova na severovýchodě Oahu. „Inspiraci hodně čerpám z přírody.“

Miner se narodila a vyrostla na Oahu, ve 14 letech se naučila hrát na kytaru a začala psát vlastní písně. Její dnešní hudba, svěží směs popu, reggae a havajské hudby, se dotýká univerzálních životních zkušeností: lásky, nepřízně osudu a identity. „Čím jsem starší, tím více se ztotožňuji se svou kulturou a svými kořeny tady na Havaji,“ říká Havajanka narozená na Oahu.

Od vydání Minerova prvního EP „To the Sea“ v roce 2013 se z hudebníka stal stroj na tvorbu hitů. Nalaďte si jakoukoli ostrovní reggae hudební stanici na Ostrovech a určitě uslyšíte chytlavý rytmus Minerovy písně. (Pravděpodobně jste už slyšeli a hopsali při oblíbených písních „New Day“ a „Bottom of a Rainbow“). Za své první dlouhohrající album „Kimie Miner“ získala Miner v roce 2016 cenu Na Hoku Hanohano Award za současné album roku.

Minera toho má ještě hodně před sebou.

Pokud máte rádi Ernieho Cruze Jr, pak si zamilujete i Blayna Asinga

Od odborníka

Kusumoto říká, že Asing hraje na kytaru stylem Ernieho Cruze Jr. a je ovlivněn umělci, jako je James Taylor.

V těchto dnech se zdá, že každý má na mysli Molokai, a to díky Blayne Asing. Jde o nejnovější singl havajského folkového zpěváka. S bezstarostným textem jako: „Slyším zvuk léta šeptat do ucha,“ není divu, že si ho lidé opakují.

„Píšu o každodenních věcech, které zažívám,“ říká Asing. „V podstatě každý řádek z písně pochází z toho, že jsem součástí ostrova a zažívám všechny krásy Molokai.“

Letos v lednu se Asing a jeho žena stali na Přátelském ostrově svým domovem. Stal se ideálním místem pro některé nové velké věci v jeho životě, a to jak v osobním, tak v profesním životě. Letos na podzim, říká Asing, se stane otcem. A než se mu narodí dcera, nahrává své druhé album, které by mělo vyjít do konce letošního roku. „Není lepšího místa než tady,“ říká rodák z Oahu. „Není lepší místo pro založení rodiny.“

Asingovo první album „Young, Old Soul“ mu v roce 2016 vyneslo cenu Na Hoku Hanohano Award pro nejslibnějšího umělce roku. Pokud vám na první poslech zní Asingova hudba poněkud povědomě, je to proto, že tomu tak je. Když bylo Asingovi 13 let, dostal úžasnou příležitost pobýt se zesnulým legendárním havajským hudebníkem Erniem Cruzem Jr. „Když zažijete takovou úroveň profesionality už v raném věku, zvedne to laťku. Rád jsem hrál, abych na něj udělal dojem… Ernie byl anděl mezi námi. Nebylo nikoho nebo ničeho, co by pro něj bylo v tu chvíli důležitější než vy.“ Asing je sice kytarista samouk, ale tato formativní léta s Cruzem mu vštípila podobný styl hry na kytaru, který dnes Asingovi fanoušci nemohou dostat z hlavy. Kultura