5. Názory na postoje stran k otázkám, ideologiím

Republikáni a demokraté vidí mezi oběma stranami jen málo společného, pokud jde o otázky, ideje a ideologii. Většina straníků tvrdí, že politické postoje republikánské a demokratické strany jsou velmi odlišné, a ani podle republikánů, ani podle demokratů nemá druhá strana mnoho dobrých nápadů.

Obecně lze říci, že republikáni i demokraté souhlasí s politikou své strany. Shoda uvnitř strany se týká i konkrétních otázek, jako je politika řešení ekonomiky, zdravotní péče a přistěhovalectví.

V některých tematických oblastech – klimatické změny u republikánů a politika řešení ISIS u demokratů – však o něco menší většina straníků tvrdí, že s přístupem vlastní strany souhlasí. I v tomto případě však jen málo straníků vyjadřuje souhlas s druhou stranou v těchto otázkách.

Přibližně sedm z deseti republikánů (71 %) a demokratů (70 %) celkově říká, že obecně souhlasí s postoji své strany téměř vždy nebo ve více než polovině případů. Ještě větší většina – 84 % republikánů a 82 % demokratů – nesouhlasí s postoji druhé strany alespoň po většinu času.

Většina republikánů a demokratů také souhlasí s politikou své strany v řadě konkrétních otázek, včetně ekonomiky, imigrace, zdravotní péče a politiky řešení problémů islámských militantů v Iráku a Sýrii.

Díly souhlasu s vlastní stranou se však liší podle jednotlivých otázek a vzorce souhlasu se liší i v rámci obou stran.

Republikáni méně často uvádějí, že souhlasí s postoji své strany v otázkách změny klimatu a potratů, než je tomu v případě jiných důležitých otázek. Celkem 65 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí s politikou Republikánské strany v oblasti potratů a 59 % respondentů říká, že souhlasí s přístupem strany k řešení klimatických změn. Naopak větší většina republikánů souhlasí s postoji své strany k nelegální imigraci (82 %), ekonomice (80 %) a politice v oblasti zbraní (80 %).

Mezi demokraty je podíl těch, kteří souhlasí s politikou své strany v oblasti řešení ISIS (67 %), menší než podíl souhlasících s postoji Demokratické strany v otázkách, jako je zdravotní péče (84 %), ekonomika (81 %) a změna klimatu (80 %).

Je jen málo důkazů o tom, že by postoje druhé strany byly pro republikány nebo demokraty přitažlivé, a to i v otázkách, u nichž je souhlas s vlastní stranou relativně nízký.

Například zatímco skromných 59 % republikánů souhlasí s postoji vlastní strany v otázce změny klimatu, jen 9 % uvádí, že souhlasí s politikou Demokratické strany v této otázce; mnohem větší podíl (29 %) uvádí, že nesouhlasí ani s jednou stranou v této otázce. Podobně 23 % demokratů říká, že nesouhlasí s politikou žádné z obou stran v otázce řešení ISIS, zatímco s politikou GOP souhlasí jen 7 % (67 % demokratů v této otázce souhlasí s vlastní stranou).

Mezi republikány se silný souhlas s vlastní stranou nejvíce soustředí na otázky politiky v oblasti zbraní, nelegální imigrace a politiky řešení ISIS.

Více než polovina republikánů silně souhlasí s politikou Republikánské strany v oblasti zbraní (57 %), nelegální imigrace (54 %) a ISIS (54 %). Silný souhlas je nižší v jiných otázkách – například v oblasti ekonomiky (44 %) a zdravotní péče (42 %) – přesto je celková míra souhlasu s těmito otázkami srovnatelná s mírou souhlasu s politikou v oblasti zbraní, imigrace a ISIS.

Demokraté vyjadřují nejvyšší míru intenzivního souhlasu s vlastní stranou v různých otázkách než republikáni.

Celkem 48 % demokratů říká, že rozhodně souhlasí s postoji Demokratické strany v oblasti zdravotní péče a potratů, a 47 % říká, že rozhodně souhlasí se svou stranou v otázce klimatických změn.

Jen 29 % demokratů říká, že rozhodně souhlasí s politikou své strany v boji proti ISIS, zatímco 37 % s ní spíše souhlasí.

Ačkoli republikáni a demokraté vyjadřují různou míru souhlasu se svou stranou v konkrétních otázkách, celkový počet otázek, v nichž vyjadřují souhlas se svou stranou, je podobný.

Přibližně sedm z deseti republikánů (71 %) a demokratů (72 %) vyjadřuje souhlas se svou stranou alespoň v pěti ze sedmi otázek položených všem respondentům průzkumu (s výjimkou rozpočtového deficitu a rozdílu mezi bohatými a chudými); přibližně čtyři z deseti vyjadřují souhlas se svou stranou ve všech sedmi otázkách (38 %, resp. 42 %). Poměrně málo republikánů (18 %) nebo demokratů (18 %) souhlasí se svou stranou ve třech nebo čtyřech otázkách a jen 11 % z obou stran souhlasí v méně než třech otázkách.

Pocity, které republikáni a demokraté vyjadřují o členech druhé strany, úzce souvisí s mírou souhlasu s jejich stranou v jednotlivých otázkách. Ti, kteří se svou stranou souhlasí ve větším počtu otázek, častěji než ti, kteří se svou stranou souhlasí v menším počtu otázek, udělují členům své strany vřelé hodnocení; na stupnici teploměru od 0 do 100 také častěji udělují členům druhé strany studené hodnocení.

Téměř sedm z deseti demokratů (69 %) a osm z deseti republikánů (79 %), kteří souhlasí s vlastní stranou ve všech otázkách, uvádí, že mají na členy druhé strany chladný názor. Naopak mnohem méně demokratů (32 %) a republikánů (34 %), kteří souhlasí se svou stranou v méně než třech otázkách, vyjadřuje chladné pocity vůči členům druhé strany.

Podobně 78 % republikánů, kteří souhlasí se svou stranou ve všech sedmi otázkách, vyjadřuje vřelé hodnocení ostatních republikánů, zatímco pouze 30 % republikánů, kteří souhlasí se svou stranou v méně než třech otázkách. Podobný vzorec je i mezi demokraty: 88 % těch, kteří vyjadřují souhlas s Demokratickou stranou ve všech otázkách, má vřelé pocity vůči ostatním demokratům. Mezi demokraty, kteří se svou stranou souhlasí jen v několika otázkách, má k demokratům vřelý vztah jen 47 %.

Větší souhlas s postoji strany mezi politicky angažovanými lidmi

Republikáni a demokraté, kteří se velmi angažují v politice, častěji souhlasí s postoji své strany v otázkách než ti, kteří se angažují méně.

Mezi republikány, kteří se vysoce angažují v politice (pravidelní voliči, kteří se dobrovolně účastní politických akcí nebo na ně přispívají), 88 % uvádí, že souhlasí s postoji Republikánské strany alespoň v pěti ze sedmi hlavních otázek. U republikánů, kteří mají střední nebo nízkou míru politické angažovanosti, je méně pravděpodobné, že vyjádří souhlas se svou stranou v těchto otázkách (72 %, resp. 60 %).

Stejný vztah mezi politickou angažovaností a souhlasem s otázkami uvnitř strany je patrný i mezi demokraty. Devět z deseti vysoce angažovaných demokratů souhlasí s vlastní stranou ve většině ze sedmi otázek, zatímco u demokratů se střední úrovní politické angažovanosti je to 72 % a u demokratů s nízkou úrovní politické angažovanosti 63 %.

Více politicky angažovaní republikáni a demokraté také častěji než méně angažovaní vidí velké rozdíly mezi politikou obou stran a tvrdí, že druhá strana nemá téměř žádné dobré nápady.

Jak moc se liší politika republikánské a demokratické strany?

Veřejnost vidí jasný rozdíl mezi politickými postoji republikánské a demokratické strany: Přibližně polovina respondentů (51 %) říká, že postoje obou stran jsou velmi odlišné, zatímco dalších 34 % tvrdí, že jsou poněkud odlišné. Pouze 14 % respondentů tvrdí, že se příliš nebo vůbec neliší.

Zejména straníci vidí, že obě strany zastávají odlišné názory: 60 % republikánů a 62 % demokratů tvrdí, že strany zastávají velmi odlišné politické postoje.

Naproti tomu ti, kteří říkají, že se přiklánějí k některé straně, ale neztotožňují se s ní, vidí mezi oběma stranami mírnější rozdíly. Přibližně čtyři z deseti příznivců republikánů (41 %) a příznivců demokratů (40 %) tvrdí, že politické postoje republikánské a demokratické strany jsou velmi odlišné.

Republikáni a demokraté také nevidí mnoho dobrých nápadů, které by přicházely z druhé strany. Mezi demokraty má podle pouhých 21 % republikánská strana buď hodně, nebo několik dobrých nápadů, podle 43 % jich má málo a podle 34 % nemá téměř žádné dobré nápady. Názory na nápady Demokratické strany mezi republikány jsou podobně skeptické:

Pro mnohé znamená politický kompromis, že jejich strana získá více

Většina straníků tvrdí, že pokud jde o to, jak by demokraté a republikáni měli řešit nejdůležitější problémy, kterým kraj čelí, měla by jejich strana získat více.

Na stupnici od 0 do 10, kde 10 znamená, že jejich strana dostane vše, co chce, a 0 znamená, že druhá strana dostane vše, co chce, si přibližně šest z deseti členů obou stran (58 % republikánů, 62 % demokratů) myslí, že jejich strana by měla v klíčových otázkách, kterým čelí, získat více. Zhruba tři z deseti republikánů (29 %) a demokratů (27 %) říkají, že obě strany by měly dostat přibližně polovinu toho, co chtějí (5 na škále).

Straníci s chladnějšími pocity vůči druhé straně častěji říkají, že jejich strana by měla dostat více. Mezi republikány 44 % těch, kteří mají neutrální nebo vřelý vztah k demokratům, říká, že jejich vlastní strana by měla dostat více než polovinu toho, co chce v klíčových otázkách, kterým země čelí. Tento podíl se zvyšuje na 62 % republikánů, kteří hodnotí demokraty spíše chladně, a 69 % těch, kteří hodnotí demokraty velmi chladně.

Stejný vzorec je patrný i mezi demokraty. Mezi těmi, kteří hodnotí republikány velmi chladně, jich 71 % říká, že by demokraté měli dostat více při stranických jednáních; totéž tvrdí 69 % těch, kteří hodnotí republikány chladně. Oproti tomu menší podíl (48 %) těch, kteří hodnotí republikány neutrálně nebo vřele, říká, že jejich vlastní strana by měla dostat většinu toho, co chce.

Kontrastní vnímání ideologií stran

Republikáni a demokraté mají tendenci vnímat protistranu jako vysoce ideologickou, zatímco vlastní stranu jako méně ideologickou.

Na 11bodové škále, kde 10 znamená velmi liberální a 0 velmi konzervativní, používá 34% většina demokratů pro popis ideologie Republikánské strany nejkonzervativnější možnost. Plných 58 % demokratů volí pro popis ideologie Republikánské strany jeden ze tří nejkonzervativnějších bodů.1

Zatímco většina republikánů (71 %) označuje svou stranu za konzervativní (0-4 na škále), pouze 11 % republikánů volí nejkonzervativnější možnost. Přibližně třetina republikánů hodnotí svou stranu jedním ze tří nejkonzervativnějších bodů (36 %), zatímco přibližně stejný počet (35 %) dává své straně konzervativní hodnocení blížící se středu škály (3 nebo 4). Pouze 16 % respondentů volí střední bod škály (5) a jen přibližně každý desátý (11 %) se řadí na liberální stranu škály.

Podobný vzorec je patrný i v názorech na ideologii Demokratické strany. Plných 45 % republikánů vybírá pro popis Demokratické strany nejliberálnější možnost a téměř sedm z deseti republikánů (68 %) používá pro popis strany jeden ze tří nejliberálnějších bodů na škále (8, 9 nebo 10).

Demokraté mají na ideologii své strany rovnoměrnější pohled. Pouze 13 % jí dává nejliberálnější bod na škále a pouze třetina (33 %) popisuje ideologii strany jedním ze tří nejliberálnějších bodů na škále. Přibližně tři z deseti demokratů (31 %) dávají své straně liberální hodnocení blížící se středu stupnice (6 nebo 7) a 18 % řadí ideologii své strany do středu stupnice (5); 17 % se řadí na konzervativní stranu stupnice.