5 tradičních prostředků pro zmírnění stresu

Dnes je stresující doba. I před krizí COVID-19 bylo vše stresující. Existuje mnoho způsobů, jak se zbavit stresu, ale zde je jeden, který vás možná nenapadl: adaptogeny. Adaptogeny jsou definovány jako byliny, které pomáhají lidem zvládat stres a přizpůsobovat se fyziologickým změnám způsobeným stresem. Optimální adaptogen snižuje poškození způsobené stresem, je bezpečný a účinný i při nadměrném užívání, nemá abstinenční příznaky a neovlivňuje tělesné funkce více, než je třeba.

Následujících pět bylin patří mezi adaptogeny podpořené výzkumem.

Ženšen

K udržení somatické rovnováhy slouží kořen ženšenu, který je již dlouhou dobu základem tradiční medicíny s využitím starým nejméně 2 000 let, reguluje imunitní reakce a mírní hormonální změny způsobené stresem. Zmírňuje výskyt úzkosti a deprese, stejně jako stresu sekundárně způsobeného jinými formami patofyziologie, jako je cukrovka, atopie a revmatoidní artritida.

Podle autorů systematického přehledu publikovaného v časopise Journal of Ginseng Research (hovoříme o zrnitých publikacích) „nedávné poznatky odhalily, že ženšen se podílí na úpravě osy hypotalamus-hypofýza-nadledvinky a na řízení hormonů, čímž vyvolává příznivé účinky na srdce a mozek a v případech kostních onemocnění i na zmírnění erektilní dysfunkce“.

Přesné mechanismy, kterými ženšen pomáhá při stresu, je nicméně podle autorů třeba ještě objasnit.

Podle Národního centra pro komplementární a integrativní zdraví: „V tradiční čínské medicíně se asijský ženšen používal jako tonikum, které mělo doplnit energii. Dnes se asijský ženšen používá jako doplněk stravy ke zlepšení celkové pohody, fyzické výdrže a koncentrace, ke stimulaci imunitních funkcí, ke zpomalení procesu stárnutí a ke zmírnění různých zdravotních problémů, jako jsou poruchy dýchání, kardiovaskulární poruchy, deprese, úzkost, erektilní dysfunkce a návaly horka v menopauze.“

Ašvagandha

Vyslovení slova ašvagandha může být důvodem ke stresu, ale tato ajurvédská bylina, známá také jako indický ženšen nebo zimní třešeň, je ve skutečnosti prostředkem proti stresu. Zajímavé je, že slovo se překládá jako „vůně koně“, protože zaprvé voní jako kůň a zadruhé proto, že uživatelé kdysi věřili, že požití této byliny jí dodá sílu a mužnost koně.

Tato bylina údajně působí na různé orgánové systémy, včetně imunitního systému, neurologického systému, endokrinního systému a reprodukčního systému, a také na metabolismus.

V prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené studii vědci randomizovali 64 účastníků, kteří po dobu 60 dnů dostávali buď 300 mg vysoce koncentrovaného plnospektrálního extraktu z ašvagandy, nebo placebo. Účastníkům rovněž poskytli dotazníky pro hodnocení stresu a měřili hladinu kortizolu v séru.

Skupina, které byl podáván extrakt z ašvagandy, vykazovala v 60. den snížené skóre stresu oproti kontrolní skupině (P<0,0001). Hladina kortizolu v séru byla rovněž nižší (P=0,0006) u osob, které dostávaly léčbu. Nežádoucí účinky byly v obou skupinách mírné.

Výzkumníci dospěli k závěru, že „vysoce koncentrovaný plnospektrální extrakt z kořene ašvagandy bezpečně a účinně zvyšuje odolnost jedince vůči stresu a tím zlepšuje sebehodnocení kvality života.“

Národní lékařská knihovna USA potvrzuje užívání ašvagandy s tím, že 300 mg dvakrát denně po jídle po dobu 60 dnů může zlepšit příznaky stresu.“

Rhodiola rosea

V arktických oblastech roste vytrvalá kvetoucí rostlina Rhodiola rosea, která tvoří pěkný půdní pokryv. Kromě toho, že zdobí zahrady, má tento adaptogen podle výzkumu také vlastnosti snižující úzkost.

Podle autorů přehledového článku publikovaného v časopise International Journal of Psychiatry in Clinical Practice „extrakt z rostliny Rhodiola rosea (RRE) splňuje důležité požadavky. Je hlavním adaptogenem schváleným HMPC/EMA pro indikaci ‚stres‘ a ovlivňuje uvolňování stresových hormonů a zároveň zvyšuje energetický metabolismus, jak bylo zjištěno v literatuře o zvířatech. RRE nabízí komplexní léčbu příznaků stresu a může předcházet chronickému stresu a komplikacím spojeným se stresem.“

Meduňka

Meduňka je vytrvalá bylina s vůní citronu, která se v lékařství používá již více než 2000 let. Průkopnický lékař Paracelsus v 16. století totiž navrhoval, že meduňka dokáže zcela oživit organismus a měla by se používat při všech poruchách nervového systému.

Výsledky dvou dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných, zkřížených studií publikovaných v časopise Nutrients ukázaly, že standardizovaný přípravek meduňky podávaný ve formě nápoje a v jogurtu vedl ke zlepšení sebehodnocení nálady a kognitivní výkonnosti u malého vzorku zdravých mladých dospělých.

Ačkoli mechanismy účinku meduňky ještě nebyly objasněny a pravděpodobně zahrnují různé neurotransmitery, autoři se pokusili vyslovit hypotézu: „Vzhledem k anxiolytickým vlastnostem extraktu z meduňky je jedním z kandidátů na cíl jeho účinků GABA-ergický systém. Nedávný výzkum v této oblasti jistě ukazuje na GABA-ergickou modulaci meduňkou – pravděpodobně prostřednictvím inhibice enzymu GABA transaminázy (GABA-T). GABA-T je běžným cílem anxiolytických léčiv a nedávno bylo zjištěno, že kyselina rozmarýnová z meduňky má silnou anti-GABA-T aktivitu.“

Přímé testy vazby na receptory by byly nezbytné pro vyvození jakýchkoli pevných závěrů, dodali vědci. „Tento mechanismus však podporuje pilotní studie, která ukázala, že kyselina rozmarýnová, jedna z účinných látek v rámci přípravku použitého v této studii, dosahuje vrcholu přibližně 30 minut po požití,“ napsali.

Tulsi

Tulsi, známá také jako svatá bazalka, je další léčivou bylinou používanou v ájurvédské medicíně. Pochází z Indie a hojně se používá jako bylinný čaj. Podle autorů systematického přehledu publikovaného v časopise Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine se předpokládá, že tulsi léčí celou řadu běžných zdravotních potíží, včetně bronchitidy, revmatismu, astmatu, epilepsie, škytavky, kašle, kožních onemocnění, parazitárních infekcí, neuralgie, bolesti hlavy, ran, zánětů a dalších.

Výzkumníci také zkoumali její účinky na různé formy stresu, včetně fyzického, toxického, metabolického a psychického stresu.

Ohledně posledně jmenovaného: „Psychoterapeutické vlastnosti tulsi byly zkoumány v různých pokusech na zvířatech, které odhalily, že tulsi má protiúzkostné a antidepresivní vlastnosti s účinky srovnatelnými s diazepamem a antidepresivy,“ napsali autoři přehledového článku o této léčivé bylině. „Podobně bylo ve studiích na lidech pozorováno, že tulsi snižuje stres, úzkost a depresi, přičemž šestitýdenní randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie uvádí, že tulsi významně zlepšuje celkové skóre stresu, sexuální a spánkové problémy a příznaky, jako je zapomnětlivost a vyčerpání.“