5 způsobů, jak žít ve světě jako mnich

od P. Paula Shellera, OSB, ředitele pro povolání, Conception Abbey

1. Pěstujte ticho
Svatý Benedikt napsal: „Mluvit a učit je úkolem mistra, učedník má mlčet a naslouchat“ (RB 6,8). Ticho je prostředí, které vám umožní správně naslouchat Božímu hlasu a hlasům lidí kolem vás. Mnoha lidem je ticho nepříjemné nebo jim připadá trapné, a tak své dny zaplňují zbytečným hlukem a rozptylováním. Vypnutí hudby a rádia, zejména když jste v autě, umírněné používání televize nebo internetu pro vás bude výzvou k naslouchání Bohu, který ve vás přebývá a promlouvá v hloubi vašeho srdce. Mlčení nám navíc pomáhá vyhnout se hříchům pomluv nebo odstrkování. Svatý Benedikt opakuje moudrost obsaženou v knize Přísloví, která říká: „V záplavě slov se hříchu nevyhneš,“ (RB 6,11). Vyhýbáním se zbytečnému hluku ve svém životě se učíte pěstovat vnitřní ticho, které je ideálním prostředím pro modlitbu.

2. Buďte věrní každodenní modlitbě
Svatý Benedikt říká: „Modlitba by tedy měla být krátká a čistá, pokud se snad neprodlužuje pod vlivem božské milosti“ (RB 20,4). Tento pokyn je útěchou pro ty, kteří mají náročný pracovní týden, hektický rozvrh a jsou zatíženi četnými povinnostmi v domácnosti do té míry, že nemusí být schopni věnovat modlitbě větší časový úsek. Přesto byste si měli ráno před začátkem dne najít čas na chválu Boha a večer před spaním se modlit v díkůvzdání. K posvěcení dne se můžete modlit Liturgii hodin, konkrétně být věrní ranní a večerní modlitbě. Ať už je vaše praxe jakákoli, chcete se starat o to, abyste při modlitbě rozvíjeli srdečný postoj k Bohu a obětovali sebe i své blízké do Boží péče. Během dne se naskytne mnoho příležitostí ke krátkým modlitbám plným důvěry v Boha. Cílem mnichů (a všech křesťanů) je modlit se bez přestání a toho můžete dosáhnout tím, že budete v každém okamžiku udržovat ve svém srdci a mysli živou vzpomínku na Boha.

3. Vytvářejte autentické společenství
Mniši podporují a povzbuzují bratra, který se setkává s těžkostmi, a vzájemně se radují v radostných chvílích. Svatý Benedikt poučuje: „Nikdo nemá usilovat o to, co sám hodnotí jako lepší pro sebe, ale naopak o to, co hodnotí jako lepší pro někoho jiného. Svým spolubratřím mniši prokazují čistou bratrskou lásku“ (RB 72,7-8). Ve světě individualismu, sociálních médií a povrchních vztahů všichni lidé touží po hlubokém pocitu sounáležitosti a vzájemného společenství. Duchovní život je vždy cestou, kterou podnikáme společně s druhými. Musíte být ochotni investovat čas a energii do osobního kontaktu s druhými lidmi a projevovat zájem o jejich životy, což umožní, aby vaše rozhovory přešly od povrchních témat ke smysluplnějším oblastem života. Možná se budete chtít setkávat s dalšími lidmi, kteří sdílejí vaši víru, hodnoty a touhu po Bohu. Společná modlitba, četba a diskuse o duchovní knize a studium Bible jsou způsoby, jak se setkávat a růst ve víře.

4. Najděte si čas na Lectio Divina
Stará mnišská praxe Lectio Divina neboli „posvátné čtení“ klade důraz na pomalé, modlitební čtení Písma svatého, které vám má umožnit naslouchat Slovu a hledat pokoj v Boží přítomnosti. Svatý Benedikt varoval své mnichy: „Zahálka je nepřítelem duše. Proto by bratři měli mít určené časové úseky pro manuální práci i pro modlitební četbu“ (RB 48,1). Rozjímání nad Božím slovem, pokud se provádí intenzivně a s modlitbou, má moc povolat vás k neustálému obrácení života. Seznamte se s touto metodou a věnujte 15-30 minut denně v tichém prostředí praktikování lectio divina s Písmem svatým nebo modlitebnímu čtení ze spisů svatých či jiných velkých duchovních děl. Duchovní četba vyživuje vaši mysl a duši a často vám poskytne ta inspirovaná slova, která jste potřebovali slyšet. Každodenní setkávání s Božím slovem v modlitbě nás přivádí k hlubšímu společenství s Tím, který k nám toto slovo promlouvá.

5. Vyzkoušejte si, jak se vám daří číst Boží slovo. Praktikujte pokoru
Na mnoha místech Řehole svatého Benedikta je zdůrazněn význam pokory, především v 7. kapitole, kde svatý Benedikt líčí pokoru jako žebřík s dvanácti příčkami, po kterém má mnich stoupat. První stupeň spočívá v tom, že mnich má mít „bázeň Boží“ stále před očima (RB 7,10). Když se bojíš Boha nebo jsi v „bázni“ před Bohem, udržuješ správný vztah a uvědomuješ si, že jsi stvoření, a ne Bůh. Pokora je ctnost, kterou je třeba rozvíjet, a zahrnuje přízemnost, upřímnost a pravdomluvnost, a to jak v modlitbě, v práci, tak v každodenních záležitostech. Svatý Benedikt napsal: „Svou naději vkládejte pouze v Boha. Všimneš-li si na sobě něčeho dobrého, připiš to Bohu, ne sobě, ale buď si jistý, že zlo, kterého se dopustíš, je vždy tvé vlastní a musíš ho uznat“ (RB 4,41-43). Být pokorným člověkem znamená být vděčný za požehnání a příležitosti, které vám Bůh dává, a uvědomovat si, že zdrojem vašich darů a talentů je Bůh. Dovolte, aby každodenní zápasy, a dokonce i pády do hříchu, byly pozváním k pokoře, kdy bez váhání přiznáte, že musíte zcela záviset na Boží milosti, a ne na svých silách.