6 základních prvků platné smlouvy s příklady

admin

Smlouva nemusí být vypracována do nejmenších detailů, aby se stala smlouvou. Smlouva však může být neúplná, pokud se strany dohodly na podstatných podrobnostech, ale nedohodly se na jiných důležitých bodech.

Otázka, zda strany dosáhly dohody, se obvykle testuje otázkou, zda jedna strana učinila nabídku, kterou druhá strana přijala. Dohody nemusí vést ke vzniku závazné smlouvy, pokud jsou neúplné nebo nejsou dostatečně určité. Smlouva obvykle nevznikne, pokud se strany dohodnou „s výhradou smlouvy“, ale nikdy se zcela nedohodnou na podmínkách smlouvy.

Je-li dohoda odrazovým můstkem pro budoucí smlouvu nebo je dohodou o dohodě, pak může být dohoda neplatná pro nedostatek úmyslu založit právní vztah. V jurisdikcích common law se navíc předpokládá, že vnitrostátní smlouva není právně závazná.

Příklad memoranda o porozumění (MOU) týkajícího se společného podniku naleznete na níže uvedeném odkazu: https://docpro.com/doc189/memorandum-of-understanding-mou-joint-venture-neutral

Odměna

Odměnou může být něco, co přináší prospěch osobě, která má povinnost nebo která něco slibuje (slibující). Může to být také něco, co škodí osobě, která chce závazek vymáhat nebo která má ze slibu prospěch (slibující). Není třeba, aby se jednalo o „přiměřenou“ hodnotu: pokud je za slib poskytnuta nějaká hodnota, bude to dostatečná protihodnota.

Pokud není protihodnota jedné ze stran zcela jasná, bude smlouva zpravidla obsahovat do odůvodnění formulace jako „ZA DOBROU A HODNOUCÍ PROTISMLOUVU, jejíž přijetí se tímto potvrzuje“.

Alternativně lze učinit dokument ve formě listiny bez úvah.

Co je to listina?

Pokud existuje slib něco udělat, ale dohoda postrádá jakékoliv protiplnění, pak musí být dohoda učiněna ve formě listiny. Listina je dokument pod pečetí, který buď (i) převádí zájem, právo nebo majetek, nebo (ii) zakládá závazek, který je pro někoho nebo některé osoby závazný, nebo (iii) potvrzuje úkon, kterým byl zájem, právo nebo majetek převeden.

Ne všechny dokumenty pod pečetí jsou listinami. Pro vyhotovení a doručení listin existují zvláštní požadavky. Například smlouva pod pečetí je listinou. Smlouva obsažená v listině nevyžaduje ohledy. Osoba, která je v listině označena jako někdo, kdo má mít ze slibu prospěch, může vymáhat slib zaplatit peníze nebo může požadovat náhradu škody, pokud slib nebude splněn.

Pokud však neexistuje protiplnění, nejsou k dispozici spravedlivé prostředky nápravy (např. konkrétní plnění jiných závazků než zaplacení peněz).

Příklad v případě, že by se strana chtěla připojit k existující smlouvě bez jasného protiplnění, uzavře smlouvu o přistoupení: https://docpro.com/doc379/deed-of-adherence-to-agreement-general

Zákonnost a způsobilost

Co by způsobilo nezákonnost smlouvy?

Smlouva bude nezákonná, pokud se týká nezákonného účelu. Například smlouva o vraždě nebo smlouva o podvodu na finančním úřadě je nezákonná a nevymahatelná.

Také některé smlouvy mohou být nevymahatelné, protože jsou nemorální a odporují veřejnému pořádku. Například smlouvy o sexuálních službách mohou být v některých jurisdikcích nevymahatelné nebo dokonce nezákonné:

https://docpro.com/doc1137/relationship-contract-consent-short-term-sexual-open-relationship

Vymahatelnost

Aby se předešlo tomu, že se celá smlouva stane nevymahatelnou z důvodu nezákonnosti, doplní se šablonovitá doložka o oddělitelnosti, která říká, že pokud a v jakém rozsahu bude některé ustanovení smlouvy shledáno nezákonným, neplatné nebo nevymahatelné, nebude mít takové ustanovení žádný účinek a bude se mít za to, že není obsaženo ve smlouvě, aniž by to však mělo za následek neplatnost ostatních ustanovení smlouvy.

Příklady šablonovitých ustanovení naleznete níže:

https://docpro.com/doc303/general-boilerplate-document-standard-agreement

Zda je druhá strana způsobilá k uzavření smlouvy?

Zákon předpokládá, že smluvní strana je způsobilá k uzavření smlouvy. Nezletilí (děti mladší 18 let) a osoby s duševní poruchou však nemají plnou způsobilost ke smlouvě. Je na osobě, která se nezpůsobilosti dovolává, aby svou nezpůsobilost k uzavření smlouvy prokázala.

Existují zvláštní pravidla, která se vztahují na korporace (včetně společností), sdružení bez právní subjektivity (včetně klubů a odborových organizací), vládu (včetně jakéhokoli ministerstva nebo úředníka), orgány veřejné moci (včetně orgánů místní správy, státních podniků), organizace a charitativní organizace.

Za jakých okolností může nezletilá osoba uzavřít smlouvu?

Nezletilá osoba je schopna uzavřít smlouvu na „věci nezbytné“ (zboží nebo služby, které jsou vhodné pro životní podmínky nezletilé osoby). Nezletilý, který za zboží nebo služby nezaplatí, může být žalován pro porušení smlouvy.

Jak je to s osobou duševně nezpůsobilou?

Obecně platí, že smlouva uzavřená duševně nezpůsobilou osobou bude neplatná.

Osoba, která se později stane duševně nezpůsobilou, však může zmocnit jinou osobu, aby za ni činila právní rozhodnutí, a to tak, že jí udělí plnou moc (POA).

Příklad dokumentu POA naleznete na níže uvedeném odkazu:
https://docpro.com/doc1302/enduring-lasting-continuing-durable-power-of-attorney-medical-personal-care-3-attorneys

Jistota

Platná smlouva vyžaduje přiměřenou jistotu podstatných náležitostí. Pokud strany nedosáhnou dohody o podstatných podmínkách s přiměřenou jistotou, může být smlouva neplatná, i když jsou přítomny všechny ostatní podstatné prvky.

Co je to podstatná podmínka?

Vymezení podstatných podmínek závisí na tom, čeho chtěly strany dosáhnout. Obecně podle obecného práva existují dvě absolutně podstatné podmínky: (i) protiplnění nebo cena obchodu a (ii) cena, která má být zaplacena za slíbený závazek.

Zda je podmínka podstatná, se určuje tak, že se položí otázka, zda je podmínka tak důležitá a zásadní pro smlouvu, že jakékoli porušení takové podmínky bude odůvodňovat ukončení smlouvy.

U obchodních smluv, pokud strany projevily vůli být právně vázány, může soud doplnit mezery prostřednictvím pěti zvláštních pravidel :

  • konstruování podstatné podmínky odkazem na dohodnutý mechanismus,

  • konstruování podstatné podmínky odkazem na smlouvu jako celek

  • zjištění podstatné podmínky odkazem na předchozí průběh jednání

  • zjištění podstatné podmínky odkazem na chování stran po uzavření smlouvy

  • zjištění podstatné podmínky podle zákona

Například kupní a konsignační smlouva je obchodní smlouvou :
https://docpro.com/cat51/commercial-sales-and-marketing/sales-and-consignment-agreement

Výše je uvedeno šest podstatných náležitostí platné smlouvy. Tento klasický přístup ke vzniku smlouvy byl modifikován vývojem práva v oblasti estoppelu, klamavého jednání, uvedení v omyl, bezdůvodného obohacení a akceptační pravomoci.

Je třeba si uvědomit, že smluvní závazek zavazuje pouze smluvní strany. Otázka vymáhání smluvního závazku třetí stranou dává vzniknout tématu privity of contract.

B. Soukromoprávní povaha smlouvy

Co je to soukromoprávní povaha smlouvy?“

Soukromoprávní povaha smlouvy je doktrína obecného práva, která stanoví, že smlouva nemůže přiznávat práva nebo ukládat povinnosti, které vyplývají ze smlouvy, nikomu jinému než jedné ze smluvních stran. Jedinými stranami, které by tak měly být schopny podat žalobu na vymáhání svých práv nebo požadovat náhradu škody podle smlouvy, jsou smluvní strany.

Existují však problémy spojené se smlouvami uzavřenými ve prospěch třetích stran, které nejsou schopny vymáhat smluvní práva, protože nejsou smluvními stranami podle smlouvy.

Příklad Andrew a Ben uzavřeli smlouvu, podle které se Andrew dohodl s Benem, že daruje Carrie cenný diamant. Andrew i Ben měli plně v úmyslu, aby Carrie měla z Andrewova slibu prospěch. Podle doktríny soukromoprávní smlouvy, pokud Andrew z nějakých důvodů diamant Carrie nepředá, nemůže Carrie Andrewa žalovat, protože není smluvní stranou. Ben může Andrewa žalovat za porušení smlouvy, ale Ben bude mít nárok pouze na nominální náhradu škody, protože Ben neutrpěl žádnou skutečnou ztrátu.

Právo třetích stran

V některých jurisdikcích zvykového práva, jako je Anglie, některé státy v Austrálii, Nový Zéland, Hongkong, Singapur a některé provincie v Kanadě, se strany smlouvy mohou dohodnout, že někdo, kdo není stranou smlouvy, může vymáhat smluvní podmínku.

To se uplatní, aby třetí strana získala zákonné právo vymáhat smluvní podmínku, pokud smluvní podmínka :

  • výslovně stanoví, že třetí strana může vymáhat smluvní podmínku; nebo

  • určuje této třetí straně výhodu

V těchto jurisdikcích je také možné výslovně se z takového zákonného práva vyvázat zahrnutím podmínky v tomto smyslu:

„Žádná práva ze smluv pro třetí strany

Osoba, která není stranou této smlouvy, nemá podle žádného zákona právo vymáhat jakékoli její ustanovení.“

Není možné použít smlouvu k uložení vymahatelné povinnosti osobě, která není stranou smlouvy. Podobného účinku však lze dosáhnout poskytnutím výhody za předpokladu, že třetí osoba splní určitou podmínku.

Společná a nerozdílná odpovědnost

Společná odpovědnost vzniká v případě, že se dvě nebo více osob společně dohodnou na tom, že udělají stejnou věc. Pokud některý (nebo některá) ze solidárních dlužníků (tj. osob, které mají závazek) závazek splní, ostatní se svých závazků zprostí.

Při společné odpovědnosti platí přísná technická právní pravidla. Odpovědnost může být také solidární. Dvě nebo více osob společně slíbí, že udělají stejnou věc, a zároveň se zaváží, že udělají stejnou věc společně a nerozdílně.

Splněním jedné z nich se odpovědnosti zprostí všichni. Předpokládá se, že odpovědnost je společná, pokud slib učiní dvě nebo více osob. Pokud to není záměrem, měla by být uvedena výslovná formulace, aby byl závazek solidární.