8 způsobů, jak si vytvořit flow podle Mihalyho Csikszentmihalyiho

Chcete zvýšit své well-bytí, kreativitu a produktivitu?

Pokud ano, možná budete chtít kultivovat flow, koncept popisující okamžiky, kdy jste zcela pohlceni náročným, ale splnitelným úkolem.

Mihaly Csikszentmihalyi, považovaný za jednoho ze zakladatelů pozitivní psychologie, jako první identifikoval a zkoumal flow. (Pokud si nejste jisti, jak vyslovit jeho jméno, zde je fonetický průvodce: „Já sjetý? Cheeks send me high!“)

„Nejlepší okamžiky v našem životě nejsou pasivní, vnímavé, odpočinkové chvíle… . Nejlepší okamžiky obvykle nastávají, pokud je tělo nebo mysl člověka napnuta až k hranicím svých možností v dobrovolném úsilí vykonat něco obtížného a hodnotného.“

(Csikszentmihalyi, 1990).

Prožitek flow je univerzální a uvádí se, že se vyskytuje napříč všemi třídami, pohlavími, věkovými kategoriemi a kulturami a lze jej zažít při mnoha typech činností.

Pokud jste někdy slyšeli někoho popisovat okamžik, kdy jeho výkon vynikal a byl „v zóně“, pravděpodobně popisoval zážitek flow. Flow nastává, když se úroveň vašich dovedností a daná výzva vyrovnají.

Přečtěte si, co je to flow a jak si ho vypěstovat.

Než budete číst dál, napadlo nás, že byste si mohli zdarma stáhnout naše 3 cvičení z pozitivní psychologie. Tato vědecky podložená cvičení prozkoumají základní aspekty pozitivní psychologie, včetně silných stránek, hodnot a soucitu se sebou samým, a poskytnou vám nástroje ke zlepšení pohody vašich klientů, studentů nebo zaměstnanců.

Bezplatný soubor PDF si můžete stáhnout zde.

Kdo je Mihaly Csikszentmihalyi?

Csikszentmihalyi se stal výzkumníkem štěstí díky nepřízni osudu, které čelil v dospívání. Za druhé světové války byl vězněm a v této době byl svědkem bolesti a utrpení lidí kolem sebe. Díky tomu se začal zajímat o štěstí a spokojenost.

Csikszentmihalyi vypozoroval, že mnoho lidí nebylo schopno žít spokojený život poté, co během války přišli o práci, domov a bezpečí. Po válce se začal zajímat o umění, filozofii a náboženství, aby našel odpověď na otázku: „Co vytváří život, který stojí za to žít?“

Na psychologii nakonec narazil při pobytu v lyžařském středisku ve Švýcarsku. Zúčastnil se přednášky švýcarského psychologa Carla Junga, který hovořil o traumatizované psychice Evropanů po druhé světové válce.

Csikszentmihalyiho to natolik zaujalo, že začal číst Jungovo dílo, což ho následně přivedlo do Spojených států, aby se věnoval studiu psychologie. Chtěl studovat příčiny štěstí.

Zjistit, co je štěstí doopravdy

Csikszentmihalyiho studie ho dovedly k závěru, že štěstí je vnitřní stav bytí, nikoli vnější. Jeho populární kniha Flow: Psychologie optimálního prožitku z roku 1990 vychází z předpokladu, že úroveň štěstí lze posunout zavedením flow.

Štěstí není strnulý, neměnný stav, tvrdil Csikszentmihalyi. Naopak, projevení štěstí vyžaduje odhodlané úsilí.

Za nastaveným bodem štěstí každého člověka existuje úroveň štěstí, nad kterou má každý jedinec určitou míru kontroly. Díky výzkumu začal Csikszentmihalyi chápat, že lidé jsou nejkreativnější, nejproduktivnější a nejšťastnější, když se nacházejí ve stavu flow.

Csikszentmihalyi vedl rozhovory se sportovci, hudebníky a umělci, protože chtěl vědět, kdy zažívají optimální úroveň výkonu. Zajímalo ho také, jak se během těchto zážitků cítí.

Csikszentmihalyi vytvořil termín „stav flow“, protože mnoho lidí, s nimiž vedl rozhovory, popisovalo své optimální stavy výkonnosti jako případy, kdy z nich jejich práce jednoduše plyne bez většího úsilí.

Jeho cílem bylo zjistit, co podněcuje kreativitu, zejména na pracovišti, a jak může kreativita vést k produktivitě. Zjistil, že flow je nejen nezbytné pro produktivního zaměstnance, ale je nezbytné i pro spokojeného zaměstnance.

Podle Csikszentmihalyiho slov je flow „stav, kdy jsou lidé natolik zaujati nějakou činností, že se zdá, že na ničem jiném nezáleží; zážitek je tak příjemný, že v něm lidé budou pokračovat i za cenu velkých nákladů, už jen proto, že ho dělají“ (1990).

Tady je krátké video se skvělým vysvětlením flow:

Zažili jste někdy flow? Existuje osm charakteristik, které tento článek rozebírá dále.

Osm charakteristik flow

Csikszentmihalyi popisuje osm charakteristik flow:

1. Úplné soustředění na úkol;
2. Jasnost cílů a odměny v mysli a okamžitá zpětná vazba;
3. Transformace času (zrychlení/zpomalení);
4. Zážitek je vnitřně odměňující;
5. Nenáročnost a lehkost;
6. Je zde rovnováha mezi výzvou a dovednostmi;
7. Činnost a vědomí se spojují, ztrácí se sebevědomé prožívání;
8. Je zde pocit kontroly nad úkolem.

Kdo prožívá flow?

Zajímavé je, že schopnost prožívat flow se může u jednotlivých lidí lišit. Studie naznačují, že osoby s autotelickou osobností mají tendenci prožívat flow více. Tito lidé mají tendenci dělat věci spíše pro ně samotné, než aby se hnali za nějakým vzdáleným vnějším cílem. Tento typ osobnosti se vyznačuje určitými metadovednostmi, jako je vysoký zájem o život, vytrvalost a nízká sebestřednost.

V nedávné studii zkoumající souvislosti mezi flow a pěti osobnostními rysy vědci zjistili negativní korelaci mezi flow a neuroticismem a pozitivní korelaci mezi flow a svědomitostí (Ullén et al., 2012).

Lze spekulovat, že neurotičtí jedinci jsou náchylnější k úzkosti a sebekritice, což jsou stavy, které mohou narušit stav flow. Naopak svědomití jedinci častěji tráví čas zvládáním náročných úkolů – což je důležitá součást prožitku flow, zejména na pracovišti.

Co se děje v mozku během flow?“

Stav flow byl z neuropsychologického hlediska zkoumán jen zřídka, ale stává se předmětem zájmu některých výzkumníků. Podle Arne Dietricha je spojen se sníženou aktivitou v prefrontální kůře (2003).

Prefrontální kůra je oblast mozku odpovědná za vyšší kognitivní funkce, jako je sebereflexe vědomí, paměť, časová integrace a pracovní paměť. Je to oblast, která je zodpovědná za náš vědomý a explicitní stav mysli.

Předpokládá se však, že ve stavu flow dochází k dočasné snížené regulaci této oblasti v procesu zvaném přechodná hypofrontalita. Tato dočasná deaktivace prefrontální oblasti může vyvolat pocity zkreslení času, ztrátu vědomí sebe sama a ztrátu vnitřního kritika.

Díky inhibici prefrontálního laloku může navíc převzít vládu implicitní mysl, která umožní více mozkovým oblastem volně komunikovat a zapojit se do tvůrčího procesu (Dietrich, 2004). V jiných výzkumech se předpokládá, že stav flow souvisí s dopaminovými obvody odměňování mozku, protože zvědavost je během flow vysoce zesílena (Gruber, Gelman, & Ranganath, 2014).

Jak dosáhnout flow

Je důležité si uvědomit, že člověk nemůže prožívat flow, pokud ho ruší rozptýlení (Nakamura a kol., 2009). Chceme-li tedy tento stav zažít, musíme se držet dál od rušivých faktorů, které odvádějí pozornost a jsou běžné v moderním rychlém životě. Prvním krokem by mělo být vypnutí chytrého telefonu při hledání flow.

Důležitým faktorem flow je také rovnováha vnímaných výzev a dovedností (Nakamura et al., 2009). Na jedné straně, když je výzva větší než úroveň dovedností, člověk se stává úzkostným a stresovaným. Na druhé straně, když úroveň dovedností převyšuje velikost výzvy, člověk se začne nudit a rozptylovat.

Protože prožívání tohoto stavu je právě uprostřed, je rovnováha zásadní.

„Navození flow je o rovnováze mezi úrovní dovedností a velikostí dané výzvy“

(Nakamura a kol, 2009).

Zážitek flow v každodenním životě je důležitou součástí kreativity a pohody. Ve skutečnosti jej lze označit za klíčový aspekt eudaimonie neboli seberealizace jedince. Protože je vnitřně obohacující, čím více jej praktikujete, tím více se snažíte tyto prožitky opakovat, což pomáhá vést k plně angažovanému a šťastnému životu.

Neprožíváte flow sami

V jedné studii požádali výzkumníci z Univerzity svatého Bonaventury studenty, aby se účastnili aktivit, které by navodily flow, buď v týmu, nebo sami (Walker, 2008).

Studenti hodnotili flow jako příjemnější, když byli v týmu, než když byli sami. Studenti také považovali za radostnější, pokud spolu členové týmu mohli mluvit. Toto zjištění se opakovalo i při stejné úrovni dovedností a náročnosti (Walker, 2008).

Závěrečná studie zjistila, že být ve vzájemně závislé skupině při prožívání flow je příjemnější než ve skupině, která taková není (Walker, 2008). Pokud tedy chcete mít z flow větší požitek, zkuste se zapojit do společných aktivit.

Tím se opakuje závěr psychologa Christophera Petersona, že pozitivní psychologii lze shrnout do tří slov: „

Jaká motivace stojí za vaším stavem flow?

Většina vědomých činností vyžaduje motivaci a existují dva základní typy motivace: vnitřní a vnější.

Vnitřní motivace je, když něco děláte, protože vás to baví. Csikszentmihalyi říká, že nejvyšší vnitřní motivací je stav plynutí, kdy se ztrácí vědomí sebe sama, člověk se zcela odevzdává okamžiku a čas nic neznamená (2013). Představte si schopného hudebníka, který hraje bez přemýšlení, nebo surfaře, který chytí velkou vlnu a jede na ní s radostí.

Vnější motivace je taková, kdy je vaše motivace k úspěchu řízena zvenčí. To znamená, že děláte něco, abyste se nedostali do problémů, nebo tvrdě pracujete, abyste vydělali více peněz. Tento typ motivace je krátkodobý. Dobrým druhem vnější motivace je, když cvičíte, abyste se zlepšili, ale stále potřebujete učitele nebo doučovatele, aby vaše úsilí potvrdil.

Používání obrázků ke zvýšení sebedůvěry a flow

Psychologové Koehn a kol. (2013) provedli výzkum různých výkonnostních kontextů a navození stavu flow, přičemž se konkrétně zaměřili na způsob, jakým se při navození flow vzájemně ovlivňují obrazy a úroveň sebedůvěry.

Před provedením terénního testu vyplnili účastníci měření obrazů a sebedůvěry. Při měření výkonu tenisového úderu do země výzkumníci zjistili významnou interakci mezi představivostí a sebedůvěrou (Koehn et al., 2013).

Koehn a jeho kolegové dokázali prokázat pozitivní souvislosti mezi představivostí, sebedůvěrou a navozením stavu flow, který následně předpovídá zvýšení výkonu (2013). V podstatě je vidět, že navození stavu flow výrazně zvyšuje úroveň výkonu v daném vnějším úkolu (Koehn a kol., 2013).

TED Talk On Flow: The Secret To Happiness

Ponecháváme vám k dispozici TED Talk Mihalyho Csikszentmihalyiho z roku 2004, který má více než 5 milionů zhlédnutí (a stále se počítá).

Budeme rádi, když nám napíšete. Jak často zažíváte flow a jaký typ činností k tomuto zážitku vede?

Níže nám napište komentář nebo pokračujte ve čtení o typech činností, které vyvolávají flow, zde.

Doufáme, že se vám tento článek líbil. Nezapomeňte si zdarma stáhnout naše 3 cvičení pozitivní psychologie.

Pokud si přejete více, naše sada nástrojů pozitivní psychologie© obsahuje více než 300 vědecky podložených cvičení, intervencí, dotazníků a hodnocení pozitivní psychologie, které mohou odborníci používat při terapii, koučování nebo na pracovišti.