Abdulláh Saúdskoarabský
Abdulláh Saúdskoarabský, celým jménem ʿAbd Allāh ibn ʿAbd al-ʿAzīz Āl Saʿūd, (narozen asi 1923 – zemřel 23. ledna 2015, Rijád, Saúdská Arábie), král Saúdské Arábie v letech 2005-2015. Jako korunní princ (1982-2005) byl faktickým vládcem země po mrtvici svého nevlastního bratra krále Fahda (vládl 1982-2005) v roce 1995.
Abdulláh byl jedním z 37 synů krále ʿAbd al-ʿAzíze ibn Saʿúda. Za podporu korunního prince Fajsala (1964-75) během Fajsalova mocenského boje s králem Saúdem (1953-64) byl Abdulláh v roce 1962 odměněn velením Saúdské národní gardy. V roce 1975 ho král Chálid (1975-82), Fajsalův nástupce, jmenoval místopředsedou vlády a v roce 1982 ho král Fahd jmenoval korunním princem a prvním místopředsedou vlády. V roce 1995 utrpěl Fahd oslabující mrtvici a Abdulláh následující rok krátce zastával funkci regenta. Ačkoli se Fahd následně vrátil k moci, ʿAbdulláh řídil každodenní záležitosti země a po Fahdově smrti v roce 2005 se stal králem.
Abdulláh usiloval o zachování arabských zájmů, ale snažil se také udržovat silné vazby se Západem, zejména se Spojenými státy. V roce 2001 se vztahy mezi oběma zeměmi vyostřily kvůli saúdským tvrzením, že americká vláda nepřistupuje k palestinsko-izraelskému konfliktu nestranně. Situace se zhoršila později v tomto roce po útocích na Spojené státy z 11. září a následném odhalení, že většina útočníků byli saúdští občané. Abdulláh útoky odsoudil a ve snaze o zlepšení vztahů navrhl mírovou iniciativu, která byla přijata na arabském summitu v roce 2002. Plán vyzýval Izrael ke stažení z okupovaných území (pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny) a na oplátku sliboval plnou normalizaci arabských vztahů s židovskou zemí. Napětí mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií se však znovu objevilo poté, co Abdulláh odmítl podpořit útok na Irák vedený Spojenými státy nebo povolit použití saúdských vojenských zařízení pro takový čin. (Viz Válka v Iráku.)
Na domácí frontě Abdulláh představil program umírněných reforem, který měl řešit řadu problémů, jimž Saúdská Arábie čelí. Obzvláště znepokojivá byla přetrvávající závislost země na příjmech z ropy a mezi ekonomické reformy, které zavedl, patřila omezená deregulace, zahraniční investice a privatizace. Původně se snažil uklidnit extrémní islamistické hlasy – mnohé z nich usilovaly o ukončení vlády saúdské dynastie -, avšak přízrak protisaúdského a protizápadního násilí v hranicích země ho poprvé přiměl k tomu, aby bezpečnostním službám nařídil použití síly proti některým extremistům. Současně Abdulláh v roce 2005 reagoval na požadavky větší politické inkluzivity a uspořádal první komunální volby v zemi založené na volebním právu dospělých mužů. Nejistota ohledně nástupnictví v království byla dalším zdrojem domácích obav a koncem následujícího roku vydal Abdulláh nový zákon, který upřesnil politiku nástupnictví v zemi. Jednou ze změn bylo zřízení Komise pro věrnost, rady saúdských princů, která se měla podílet na výběru korunního prince – což byl dříve úkol pouze krále – a dohlížet na hladký přechod moci.
V únoru 2009 Abdulláh přijal řadu rozsáhlých vládních změn, které se dotkly oblastí, jako je soudnictví, ozbrojené síly a různá ministerstva. Mezi jeho rozhodnutími stojí za zmínku výměna vysoce postavených osob v soudnictví a náboženské policii za umírněnější kandidáty a jmenování první náměstkyně ministra v zemi, která byla pověřena dohledem nad vzděláváním dívek. Po Abdulláhově smrti v roce 2015 byl králem jmenován jeho nevlastní bratr Salmán.