Amtrak Coast Starlight, Kalifornie: Adresa, telefonní číslo, recenze Amtrak Coast Starlight: 3,5/5

Dne 16. července jsme jeli vlakem StarLight z nádraží LA Union Station. Byli jsme 4 rezervovaní v autobuse. Původně jsme měli v plánu jet do Seattlu, ale rozhodli jsme se vystoupit v Kelso, WA a strávit tam noc před výletem k hoře Svaté Heleny. Byla to naše první cesta vlakem, nebyli jsme si jisti, co můžeme očekávat. Byli jsme nasměrováni do konkrétního vagonu, protože jsme vystupovali v Kelsu. Zdá se, že podobné destinace jsou v rámci vagonů seskupeny dohromady. Dostali jsme řadu 2 a 2 sedadla. Měli jsme štěstí, protože náš vůz byl hned za vyhlídkovým vozem, takže poté, co jsme si vzali svá místa, která jsou pak vaše po celou dobu cesty, jsme si šli do vyhlídkového vozu sednout a vykolíkovat si místo. Místa ve vyhlídkovém voze se obsazují podle toho, kdo dřív přijde, a jsou vaše, dokud tam sedíte. Z nádraží Union Station jsme vyjeli asi s 25minutovým zpožděním kvůli problémům na linkách před námi. Scenérie na nás neudělala dojem, dokud jsme se nedostali do blízkosti Oxnardu. Pak je tam pobřeží ve své kráse na několik hodin. Několik úžasných výhledů! Když jsme opustili pobřeží a vydali se směrem dovnitř do údolí, zařadili jsme se za pickup, který používal nechráněný přejezd v zemědělských polích. Museli jsme čekat asi hodinu, než se vyřídily všechny papíry a než to úřady vyšetřily. Na kamionu ani na naší lokomotivě nevznikla kromě poškození laku žádná skutečná škoda. Poté jsme se opět vydali na cestu, nyní asi s 1,5hodinovým zpožděním. Při cestě údolím jsme se rozhodli zajít do občerstvení, které se nachází uprostřed vyhlídkového vozu v přízemí. Je to jediná možnost stravování pro cestující v autobusech. Všechno jídlo je ohřívané v mikrovlnné troubě, v obrázcích přiložím jídelní lístky. Nakonec jsme zůstali ve vyhlídkovém voze až do San José, kdy už byla tma. V San Jose jsme museli čekat, než NTSB stáhne video z naší srážky s pickupem. to způsobilo další zpoždění. Zatímco jsme čekali, došlo k incidentu, kdy do vlaku přišla osoba bez jízdenky, byla konfrontována pomocným průvodčím a došlo ke rvačce. Zástupce průvodčího musel do nemocnice, ale byl v dobrém stavu. Museli jsme tedy počkat, až se k našemu vlaku připojí jiný průvodčí. To znamenalo další hodinové zpoždění. To ale poukazuje na problém, že když přijedete do stanice, zdá se, že do vlaku může snadno naskočit kdokoli. Zdá se to zvláštní. Šli jsme spát na naše obvyklá místa. Pak nastal problém s tím, že osoba sedící za mou ženou neustále kopala do jejího sedadla a ptala se jí, jestli je vzhůru. Byl jsem vlastně v pozorovacím voze a musel jsem tu osobu konfrontovat. Poté to přestalo, ale zdůrazňuje to, že ve vlaku ve vagonu bylo několik duševně nemocných lidí. To byl jediný problém, který jsme měli, ale řada lidí si hlasitě povídala, nadávala atd. Od nynějška si budeme kupovat pokoj. Sedadla v autokaru se sklápějí a mají opěrky na nohy, které se vysouvají, bylo to docela pohodlné. Konečně jsme se vyspali. Druhý den ráno jsme se probudili severně od Reddingu. Průvodčí nám přišel říct, že jsme si zkrácením zastávky v Sacramentu, která měla cestu zpestřit, vynahradili čas, který jsme potřebovali. Byla to další malebná část cesty, kdy jsme stoupali lesy do hor a naskytl se nám nádherný výhled na horu Shasta. Dali jsme si snídani v občerstvení a pak jsme si zabrali stůl ve vyhlídkovém voze, kde jsem mohl pracovat a posnídali jsme. Někde v lese nás opět zdržel jiný vlak jedoucí v opačném směru, který měl mechanické problémy, což bylo asi 40 minut zpoždění. Nakonec jsme dorazili do Kelsa ve státě Washington asi v 17:50, asi s 30minutovým zpožděním. Bylo to dobrodružství a klidně bychom si to zopakovali. Ale příště si pořídíme pokoj….