Anaplasma phagocytophilum u psů v Německu

Do této prospektivní studie zkoumající prevalenci Anaplasma phagocytophilum u psů v Německu bylo zařazeno celkem 111 psů. Psi byli rozděleni do dvou skupin. Psi ze skupiny 1 (n = 49) vykazovali klinické a/nebo hematologické příznaky pozorované při infekci A. phagocytophilum, zatímco psi ze skupiny 2 (n = 62) neměli žádné známky anaplazmózy. U každého psa byla provedena polymerázová řetězová reakce (PCR) na 16S rRNA A. phagocytophilum z plné krve antikoagulované kyselinou ethylendiamintetraoctovou (EDTA), mikroskopické hodnocení buffy coat a nepřímý fluorescenční test na protilátky v séru (IFAT). Celkem bylo identifikováno 48 séroneaktivních psů, což představuje celkovou bodovou prevalenci 43,2 %. Mezi séroreaktivitou vůči antigenům A. phagocytophilum ve skupině 1 (44,9 %) a 2 (41,9 %) nebyl zjištěn významný rozdíl (P > 0,5). Sedm psů (6,3 %) mělo pozitivní výsledky PCR. Všichni byli séroneaktivní. Šest z nich patřilo do skupiny 1. Morulae v neutrofilních granulocytech byly nalezeny u dvou psů ze skupiny 1, ale u žádného ze skupiny 2. Oba psi byli séroneaktivní. Velmi vysoké titry protilátek (> nebo =1:1024) byly zjištěny signifikantně častěji u psů s klinickými příznaky přičitatelnými infekci A. phagocytophilum (skupina 1) než u psů bez infekce (skupina 2) (P < 0,001). Nebyla zjištěna významná korelace celkové pozitivity nebo titrů protilátek s věkem, plemenem, pohlavím ani s tím, zda se jednalo o rodinné nebo pracovní psy. Psi s vysokou infestací klíšťaty byli významně častěji sérově aktivní vůči A. phagocytophilum než psi bez infestace nebo s nízkou infestací klíšťaty (P = 0,007). Závěrem lze říci, že v Německu zřejmě existuje vysoké riziko infekce A. phagocytophilum. Výsledky této studie naznačují, že závažné onemocnění způsobené výhradně A. phagocytophilum může být možné, i když definitivní důkazy neexistují. Velmi vysoké titry protilátek (>1:1024) mohou být spojeny s klinickou anaplazmózou.