Anatomie stehenní kosti
– Viz:
– Embryologie proximálního femuru:
– horní konec se skládá z hlavy, krčku, & většího & menšího trochanteru na spojnici krčku s tělem;
– vyvíjí se ze 4 samostatných osifikačních center;
– hlavice tvoří zhruba dvě třetiny koule, jejíž povrch je kloubní s výjimkou fovea capitis femoris, kde je připojen vaz hlavice;
– velký trochanter je velký výběžek vystupující vzhůru z dříku na laterální straně spojení krčku & těla stehenní kosti;
– menší trochanter je výběžek na posteromediální straně;
– intertrochanterický hřeben, táhne se mezi oběma trochantery;
– široká, drsná intertrochanterická linie se táhne od většího k menšímu trochanteru na přední straně stehenní kosti;
– calcar femorale
– úhel krčku femuru:
– krček se táhne inferolaterálně od hlavice k dříku stehenní kosti pod úhlem asi 125 stupňů;
– úhel se liší v závislosti na věku, vzrůstu, & šířce pánve, je menší u dospělých, u osob s krátkými končetinami a u žen;
– pokud je tento úhel > 135 stupňů, stav se nazývá coxa valga;
– pokud je < 120 stupňů, jedná se o coxa vara;
– krček stehenní kosti není rovnoběžný s frontální rovinou nebo rovinou stehenní kosti;
– místo toho je hlavice umístěna před středovou linií dříku stehenní kosti & říká se tedy, že je anteverze;
– funkčně to vede k vnitřní rotaci dříku stehenní kosti, takže Ipt se zvýšenou anteverzí může chodit s/do chůze;
– u dospělého člověka je úhel krček – dřík přibližně mezi 5-15 stupni;
– pokud > 15 stupňů, jedná se o zvýšenou anteverzi femuru;
– pokud < 5 stupňů, stav se označuje jako femorální retroverze;
– odkazy:
– Anatomické základy konstrukce femorální komponenty.
– Anteverze femuru a acetabula
– Femorální hřídel:
– femur je v podstatě trubkovitá struktura;
– dřík femuru je mírně zkroucený a zakřivený s konvexitou dopředu, což částečně odpovídá plnosti přední části stehna;
– ve své střední třetině je nejvíce téměř válcovitý;
– výše & níže je sl zploštělá anteroposteriorně & rozšířená, zejména směrem k dolnímu konci;
– vzadu se rozšiřuje podél linea aspera, kde je její kortikální tloušťka největší;
– linea aspera má na zadní straně střední třetiny dva rty, které se rozbíhají;
– na horním konci linea aspera nebo v jeho blízkosti se nachází výživový otvor;
– linea aspera slouží jako místo úponu pro fascii;
– proximální & distální metafyzární rozšíření trubice v subtrochanterické a suprakondylické oblasti kosti vede ke koncentraci napětí v těchto úrovních;
– nejvýraznějším rysem femorálního dříku je jeho přední úklon neboli antekurvatura;
– existují velké individuální rozdíly ve velikosti tohoto úklonu;
– normální fyziologický úklon je často zvýšený u některých patologických dz, jako je fibrózní dysplazie & Pagetova dz;
– klinický význam antekurvatury dříku je již dlouho oceňován;
– většina moderních IM hřebů je předkloněná, aby se přizpůsobila úklonu;
– rovné, tuhé implantáty používané v prvních letech femorálního hřebování narovnávaly hřídel a zanechávaly zadní mezeru v místě zlomeniny;
– rovné hřeby měly za následek také kominuci frx in frx a příležitostně i perforaci přední kůry
Klinické stanovení femorální anteverze. Srovnání se zavedenými technikami.
Anatomie a funkční osy femuru.
Femorální anteverze
Vaskularizované fibulární štěpy pro rekonstrukci femuru.
Arteriální zásobení vyvíjejícího se proximálního konce lidského femuru.
Podrobněji se věnujeme anatomii femuru.