ANTIGONA

Antigona byla pravděpodobně napsána v roce 441 př. n. l. slavným dramatikem Sofoklem, který žil v městském státě Athény. V 5. století prožívalo antické Řecko zlatý věk známý také jako klasické období a v tomto období došlo k rozvoji umění, filozofie, architektury a divadla. Mnoho osobností začalo psát řecké tragédie a mnozí z těchto autorů byli při psaní těchto her ovlivněni tím, co se dělo v Athénách.
V 5. století byl athénským králem Perikles, který byl vlivným řeckým státníkem, řečníkem a generálem v Athénách. V Athénách vznikla první demokracie na světě a forma vlády, kterou Athéňané vytvořili, se nazývala přímá demokracie. Přímá demokracie znamenala, že občané mohli hlasovat o pravidlech a zákonech. Ženy byly ze zákona považovány za nezletilé, a proto byly z účasti na athénské přímé demokracii vyloučeny. Perikles je známý tím, že pomohl zlepšit demokracii v Athénách. I když mnozí s jeho politickými názory nesouhlasili.

Antigona je pokračováním děje Oidipa, který byl vlastně napsán až po Antigoně. Hra Antigona začíná válkou v Thébách, která se chýlí ke konci poté, co se oba Antigonini bratři, Eteokles a Polyniques, navzájem zavraždili. Oba bratři bojovali o thébský trůn a jejich smrtí se novým králem stal jejich strýc král. Kreón uznává Eteokla jako věrného vojáka, který za své město bojoval až do smrti, a proto ho řádně pohřbí s poctami. Zatímco Polyneikés byl považován za zrádce a bude potrestán i po smrti. Kreón nařídil, že jeho mrtvola zůstane venku, a bylo zakázáno, aby ji někdo pohřbil nebo oplakával. Kreón vydal zákon, že kdo ho neuposlechne a odváží se Polyneika řádně pohřbít, zaplatí za to vlastním životem.
Když se to Antigona dozví, jde za svou sestrou Ismene a požádá ji o pomoc. Antigona řekne Isméne, co má v plánu a co dělá, a chce, aby jí Isméne pomohla pohřbít jejich bratra tak, jak si zaslouží. Isména však své sestře neustále opakuje, že nebude porušovat zákon a zneuctívat krále. Ve hře se Isména po celou dobu interakce ve hře snaží Antigonu přesvědčit, aby nepokračovala ve svých plánech. Antigona však nedbá na to, co jí Isména říká, a říká jí, že raději uposlechne zákon bohů než zákon, který stanovili lidé.

Když Kreon zjistí, že se někdo pokusil pohřbít Polyneika, rozzuří se a požaduje, aby našli toho, kdo se o to pokusil, aby mohl zaplatit životem za to, že ho neuposlechl. Antigona je chycena a držena v zajetí. V průběhu hry jsme svědky neustálých střetů mezi Antigonou a Kreonem.

Sofoklés věřil v demokracii a myslel si, že příliš velká moc jednoho člověka je pro občany špatná. Sofoklés souhlasil s přímou demokracií, která vznikla v průběhu 5. století, nevystupoval proti ní. V Antigoně vidíme, že Kreón má příliš velkou moc a podobá se to diktatuře. V Antigoně platí, že pokud není mrtvola řádně pohřbena, bohové člověka potrestají. Kreón to věděl, ale bez ohledu na to se rozhodl, že Polyneika pohřbít nenechá.