Archaea

Archaea mohou mít kulovitý, tyčinkový, spirálovitý, laločnatý, obdélníkový nebo nepravidelný tvar. Byl také objeven neobvyklý plochý druh čtvercového tvaru, který žije ve slaných tůních. Některé existují jako jednotlivé buňky, jiné tvoří vlákna nebo shluky. Až do 70. let 20. století byla tato skupina mikrobů řazena mezi bakterie.

Mnoho archeí bylo nalezeno žijících v extrémních prostředích, například při vysokých tlacích, koncentracích soli nebo teplotách. Tyto typy organismů se nazývají extrémofily. Jejich buněčná stěna má jinou strukturu než stěna bakterií a předpokládá se, že je v extrémních podmínkách stabilnější, což pomáhá vysvětlit, proč některé archea mohou žít v mnoha nejnepříznivějších prostředích na Zemi.

Příkladem prostředí, kde se archea vyskytují, jsou vroucí horké prameny a gejzíry, jako například v Yellow Stone Parku v USA, a led, například v Arktidě a Antarktidě, který zůstává po většinu roku zamrzlý.

Zjistěte více o archeích

• Mikrobiologie dnes: Archaea

  Od extrémních teplot a vysoce kyselých podmínek až po útroby sopek a hlubiny oceánů se rozmanité skupině mikrobů zvané archaea daří na mnoha místech, kde většina života nemůže přežít. Toto vydání časopisu Microbiology Today poukazuje na význam archeí a na naše současné znalosti o nich.

• Proč archea nezpůsobují nemoci?

  Neexistují skutečně žádné archeální patogeny? A pokud ne, proč ne? Dr James Chong explores these questions in a film and article for Microbiology Today.

• Archaea and the Tree of Life

  The third domain of life wasn’t even discovered until the 1970s. This mysterious group of organisms, archaea, remain one of the biggest puzzles in microbiology. Although superficially they look similar to bacteria, in evolutionary terms they couldn’t be more different.