Azerbájdžán

Napětí s Arménií a Íránem roste

Dne 31. srpna 2012 ukončila Arménie diplomatické vztahy s Maďarskem kvůli návratu Ramila Safarova do Ázerbájdžánu. Safarov byl v roce 2004 v Maďarsku odsouzen za vraždu arménského poručíka Gurgena Margaryana. Maďarská vláda Safarova propustila do Ázerbájdžánu s tím, že si odsedí nejméně 25 let z doživotního trestu. Po příjezdu do Ázerbájdžánu byl Safarov omilostněn. Jakmile se zpráva o omilostnění objevila, protestující v Arménii pálili maďarské vlajky a házeli vejce na maďarské velvyslanectví. Demonstrace se konaly také v Budapešti.

Safarov byl v Ázerbájdžánu přivítán jako národní hrdina. Poručík Safarov byl v době vraždy povýšen do hodnosti majora a dostal osmiletý náhradní plat. Jeho omilostnění a vřelé přivítání hrozilo přerušit mírový proces mezi Ázerbájdžánem a Arménií, který bránil oběma zemím v návratu k násilnému sváru o sporné území Náhorního Karabachu.

V průběhu roku 2012 se také zvýšilo napětí mezi Ázerbájdžánem a Íránem. Obě země, sousedící podél Kaspického moře, se ocitly v rozporu kvůli Izraeli a Arménii. Írán dlouhodobě podporuje Arménii, která je nepřítelem Ázerbájdžánu. Ázerbájdžán mezitím spolupracoval s Izraelem ve vojenských záležitostech. V březnu 2012 ázerbájdžánské úřady zatkly 22 osob, které byly podezřelé z íránského spiknutí s cílem zabít izraelské a americké diplomaty. V září 2012 zůstala tato obvinění neprokázána. V květnu 2012 byl šéfovi íránské vlády ajatolláhu Alímu Chameneímu zakázán vstup na letiště v Baku a hraniční přechody mezi oběma zeměmi byly na několik dní uzavřeny. Írán vyslal do Kaspického moře válečné lodě.

Alijev získal třetí mandát, ale mezinárodní pozorovatelé označují volby za nespravedlivé

Dne 9. října 2013 se konaly prezidentské volby. Dosavadní prezident Ilham Alijev získal třetí pětileté funkční období, když získal 84,6 % hlasů. Historik a profesor Džamil Hasanli skončil s odstupem druhý s 5,4 procenty. V rozhovoru pro The New York Times Hasanli uvedl, že jeho šance byly ztíženy rychlostí konání voleb, nedostatkem finančních prostředků, státem kontrolovanými médii a nedostatkem mezinárodního zájmu.

Mezinárodní pozorovatelé se po volbách přece jen zapojili. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila prezidentské volby za nespravedlivé a uvedla, že má důkazy o nesrovnalostech při hlasování, například o vhazování hlasovacích lístků do uren. OBSE vydala 10. října 2013 zprávu, ve které uvedla, že volby byly ? „narušeny omezením svobody projevu, shromažďování a sdružování, které nezaručovalo rovné podmínky pro kandidáty. Kampaň poznamenala přetrvávající obvinění ze zastrašování kandidátů a voličů a omezující mediální prostředí. Významné problémy byly zaznamenány ve všech fázích volebního procesu a podtrhly závažnost nedostatků. Alijevova vláda však tato obvinění popřela.

Viz také Encyklopedie: Zápisky o zemi Ministerstva zahraničí USA: Ázerbájdžán
Státní statistický výbor www.azeri.com/goscomstat/