Baja California

Satelitní pohled na poloostrov Baja California.

Kalifornský poloostrov Baja (také Dolní Kalifornský poloostrov) je severoamerický poloostrov, politicky součást státu Mexiko. Rozkládá se přibližně 760 mil (1 220 km) na délku a 25 až 150 mil (40 až 240 km) na šířku a odděluje Tichý oceán od Kalifornského zálivu (neboli „Cortésova moře“). Jeho pobřeží o délce 2 038 mil (3 280 km) obklopují četné malé ostrůvky a uzavírají plochu přibližně 55 366 mil čtverečních (143 396 km čtverečních).

Polostrov je známý svými chráněnými zátokami, odlehlými plážemi a drsnými horami a pouštěmi a je také domovem jednoho z nejzachovalejších skalních umění na světě. Přibližně 250 malovaných míst bylo v roce 1993 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Geografie

Polostrov, někdy označovaný jako „Dolní Kalifornie“, slouží k oddělení Kalifornského zálivu (známého také jako Cortezovo moře) na západě od Tichého oceánu na jihu a východě. Na severu je ohraničen Spojenými státy americkými. Politicky je rozdělen na mexické státy Baja California a Baja California Sur.

Polostrov se táhne přibližně 760 mil (1 220 km) na délku a je 25 až 150 mil (40 až 240 km) široký. Jeho rozloha činí přibližně 55 366 čtverečních mil (143 396 km2), přičemž pobřeží má délku 2 038 mil (3 280 km). Je obklopeno četnými malými ostrovy. Hlavním zdrojem povrchové vody je řeka Colorado, s výjimkou několika potoků na severozápadě a krajním jihu.

Hory

Po celé délce poloostrova se táhne řada pohoří, která jsou známá jako poloostrovní pásma a zasahují až do jižní Kalifornie.

• Siera Juárez je nejsevernějším pohořím Mexika.
• Siera San Pedro Mártir leží jižně od Sierry Juárez a je vyšší. Nejvyšším bodem je Cerro de la Encantada, 3096 m.
• Vulkanický komplex Tres Virgenes leží v Baja California Sur, poblíž hranic se státem Baja California.
• Siera de la Giganta se táhne podél pobřeží Kalifornského zálivu jižně od Tres Virgenes.
• Na jižním konci Baja California Sur tvoří Sierra de la Laguna izolované pohoří, které se zvedá do výšky 2406 m.
• Bahía de los Ángeles je záliv na východní straně poloostrova obrácený ke Kalifornskému zálivu.

Ekoregiony

Na poloostrově se nachází několik odlišných ekoregionů. Většinu poloostrova tvoří pouště a xerické křoviny, i když v horách na severním a jižním konci poloostrova se vyskytují borovicové dubové lesy. Na jižním cípu poloostrova, který byl dříve ostrovem, se vyskytuje mnoho druhů s příbuzností s tropickým Mexikem.

• Kalifornský chaparral a lesy, který pokrývá severozápadní cíp poloostrova se středomořským klimatem a také ostrovy Cedros a Guadalupe.
• Sierra Juárez a San Pedro Mártir – borovicovo-dubové lesy v horních partiích pohoří Sierra Juárez a Sierra San Pedro Mártir na severu poloostrova.
• Sonorská poušť zasahuje do severovýchodní části státu, východně od pohoří Sierra Juárez a Sierra San Pedro Mártir.
• Kalifornská poušť Baja se rozkládá podél pacifické strany poloostrova na většině jeho délky.
• Xerické křoviny Kalifornského zálivu se rozkládají podél Kalifornského zálivu na většině jeho délky.
• Xerické křoviny San Lucan leží v nížinách na jižním cípu poloostrova.
• Suché lesy Sierra de la Laguna se nacházejí na nižších svazích pohoří Sierra de la Laguna.
• Borovo-dubové lesy Sierra de la Laguna se nacházejí ve vyšších polohách pohoří Sierra de la Laguna.

Geologie

Polostrov Baja California byl kdysi součástí Severoamerické desky, tektonické desky, jejíž součástí zůstává pevninské Mexiko. Přibližně před pěti miliony let se do okraje Severoamerické desky začala zařezávat Východopacifická vyvýšenina, čímž bylo zahájeno oddělení poloostrova od ní. Poté se východopacifická vyvýšenina dále šířila na sever až do oblasti dnešního Kalifornského zálivu. Šířící se hrot centra šíření se nyní nachází někde v pánvi Saltonova moře. Poloostrov Baja California je nyní součástí Tichomořské desky a pohybuje se s ní pryč od Východotichomořského vzestupu severozápadním směrem. Je trvalým příkladem typu bloku zemské kůry známého jako terran.

Skalní malby Sierra de San Francisco

Skalní malby Sierra de San Francisco jsou na poloostrově Baja zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tato prehistorická skalní umění, která se nacházejí v oblasti Sierra de San Francisco, jsou vyobrazením toho, jak kdysi na poloostrově žili původní obyvatelé Cochimi neboli Guachimi. O této skupině je známo jen málo, kromě toho, že pocházela z větší části ze severu.

Tyto malby, jejichž původ se pohybuje od roku 1100 př. n. l. do roku 1300 n. l., se nacházejí na střechách skalních přístřešků a na stěnách v pohoří Sierra de San Francisco. Poprvé je objevil jezuita Francisco Javier v osmnáctém století. Objekt tvoří přibližně 250 lokalit, které se nacházejí v obci Mulege v biosférické rezervaci El Vizcaino. Izolovaná poloha oblasti je ochránila před vandalismem.

Obsah těchto maleb zahrnuje náboženský obsah i zbraně a zvířecí druhy, jako jsou králík, puma, rys, jelen, divoká koza/ovce, velryba, želva, tuňák, sardinka, chobotnice, orel a pelikán; vyskytují se zde také abstraktní prvky různých forem.

Oblast má nejvýznamnější koncentraci prehispánského umění na poloostrově Baja California. Je mimořádně kvalitní v národním i mezinárodním měřítku, a to pro svou vysokou kvalitu, rozsah, rozmanitost a originalitu zobrazení lidí a zvířat, pozoruhodnou barevnost a vynikající stav dochování. Skalní malby v Sierra de San Francisco byly nominovány v roce 1989 a v roce 1993 se staly světovým kulturním dědictvím.

Historie

Obyvatelstvo poloostrova Baja California je doloženo již před 9 000 až 10 000 lety. V té době měla být oblast vlhčí a pohybovali se zde obrovští pleistocenní savci. V době, kdy poloostrov objevili Evropané, zde sídlily jedny z nejprimitivnějších kmenových kultur Ameriky.

Po dobytí Mexika Hernánem Cortésem ho lákadlo pozemského ráje a také hledání bájné Aniánské úžiny motivovalo k vyslání několika výprav na západní pobřeží Nového Španělska ve 30. a 40. letech 15. století. První výprava dosáhla Kalifornského zálivu a Baja California a prokázala, že „Kalifornský ostrov“ je ve skutečnosti poloostrov. Přesto představa ostrova přetrvala více než sto let a byla zanesena do mnoha map. Španělé dali název „Kalifornie“ poloostrovu i zemím na severu, včetně Baja California i Alta California, oblasti, která se stala součástí dnešních amerických států Kalifornie, Nevada a dalších.

Když si Španělsko činilo nárok na poloostrov, žilo na jeho území 60 000 až 70 000 indiánů. Žili většinou v malých vesnicích a živili se rybolovem a lovecko-sběračským způsobem života. Protože se jim nepodařilo poloostrov úspěšně kolonizovat, byli v roce 1697 vysláni jezuitští misionáři, aby v Loretu založili trvalé osady. Misionářům se podařilo shromáždit jednotlivé klany, ošatit je a katechizovat. Domorodé obyvatelstvo však bylo téměř vyhubeno v důsledku série epidemií, které Španělé zavedli.

V roce 1768 nahradili jezuity františkáni, ale vydrželi jen pět let, než je vystřídal dominikánský řád. V době příchodu dominikánů bylo původní obyvatelstvo na jihu téměř zdecimováno. Soustředili se na zakládání nových misií na severu a na oslovení kmenů, které do té doby neměly s Evropany téměř žádný kontakt.

Baja California získala nezávislost na Španělsku v roce 1822. V návaznosti na to byly misie postupně opuštěny. Poloostrov začali zaplňovat mesticové – zemědělci a chovatelé dobytka. Po mexické válce v letech 1846-48 připadla podle smlouvy z Guadalupe Hidalgo vlastní Kalifornie Spojeným státům a Dolní Kalifornie, tedy poloostrov Baja, byla přidělena Mexiku.

Rozdělení

Značka vztyčená na počest rozdělení Horní a Dolní Kalifornie. Na značce je částečně uvedeno: „Toto byl výchozí bod pro stanovení první mezinárodní dělící linie mezi Starou neboli Dolní Kalifornií (dominikáni) a Novou neboli Horní Kalifornií (františkáni) o pět lig severněji (údolí Medanos), kterou stanovili: Kněz Francisco Palou dne 19. srpna 1773 (Mojonera z Palou) v souladu s instrukcemi uvedenými v Concordatu ze 7. dubna 1772.“

Nově španělská provincie Kalifornie byla rozdělena na Alta California a Baja California 19. srpna 1773 poblíž potoka San Juan Bautista Creek knězem Franciscem Palóu.

V květnu 1990 postavila Historická společnost Rosarito značku v místě, kde rozdělovací komise zahájila vyměřování rozdělení provincie. Značka se nachází za Misión San Miguel Arcángel de la Frontera nedaleko Ensenady v Baja California.

Časová osa

• 1532: Hernán Cortés posílá tři lodě na sever podél pobřeží Mexika hledat Kalifornský ostrov. Tyto tři lodě beze stopy zmizí.
• 1533: Cortés vysílá další misi, aby pátrala po ztracených lodích. Lodivod Fortún Ximénez vede vzpouru a zakládá osadu v zálivu La Paz, než je zabit.
• 1539: Francisco de Ulloa prozkoumává obě pobřeží.
• 1690-1700: Španělské osídlení Kalifornie
• 1804:
• V roce 1850, po připojení Alta California k USA, je Baja California dále rozdělena na severní a jižní území.
• 1853: William Walker se 45 muži dobývá hlavní město La Paz a prohlašuje se prezidentem republiky Dolní Kalifornie. O několik měsíců později ho Mexiko donutí ustoupit.
• 1930: Baja California je dále rozdělena na severní a jižní území.
• 1952: Severní území Baja California se stává 29. státem Mexika, Baja California. Jižní část pod 28° s. š. zůstává federálně spravovaným územím.
• 1973: Je dokončena 1700 km (1060 mil) dlouhá Transpeninzulární dálnice (mexická federální dálnice 1). Jedná se o první zpevněnou silnici, která se táhne přes celý poloostrov. Dálnici postavila mexická vláda s cílem zlepšit ekonomiku Baja a zvýšit turistický ruch.
• 1974: Jižní území Baja California se stává 31. státem, Baja California Sur.

Politické rozdělení

Polostrov se dělí na dva různé státy:

• Severní část je stát Baja California. Obyvatelé Baja California se nazývají Baja-Californiano (anglicky Lower-Californian).
• Jižní část, pod 28° severní šířky, je stát Baja California Sur. Občané Baja California Sur se nazývají Sud-Californiano (anglicky South-Californian).

Obavy

Na poloostrově Baja California se nachází přírodní památka světového dědictví UNESCO, tři biosférické rezervace, devět národních chráněných oblastí, základní biotopy želv a líhně velryb šedých.

Rychlý rozvoj v oblasti průmyslu a cestovního ruchu, nadměrný rybolov a nadměrné využívání vodních zdrojů a nedostatečné personální obsazení a financování chráněných oblastí však ohrožují stav jeho přírodního prostředí.

Je třeba dlouhodoběji plánovat péči o životní prostředí, zvýšit vymahatelnost práva, vytvářet rezervace a plány péče, zavádět konkrétní programy péče a zvýšit ochranu a monitorování ohrožených druhů.

Poznámky

• MEXonline.com. Adresář a informace o Baja California Retrieved June 25 2019.
• Pro Peninsula. Zachování jedinečného přírodního prostředí poloostrova Baja California Retrieved 25. června 2019.

Všechny odkazy vyhledány 9. května 2016.

• Google maps