Beauty Independent

Od sér proti krepatění a krémů na holení až po podkladové báze pod make-up a hydratační krémy se silikony objevují v celé řadě kategorií kosmetické a osobní péče. Vyhlazují prameny vlasů, zmatňují pleť a umožňují, aby se make-up rovnoměrně rozprostřel a zůstal na svém místě, což je mimo jiné nespočet žádoucích vlastností. Za všudypřítomností silikonů stojí převažující názor, že jsou levné a obecně považované za bezpečné pro lidi a že jejich plastická textura poskytuje kýžené hedvábné účinky. Složitost silikonů spočívá v tom, že stejně jako většinu umělých složek je nelze zařadit do jednoho typu. Existuje nepřeberné množství variant, z nichž každá má své klady a zápory.

„Z chemického hlediska jsou silikony polymery složené z přírodního minerálu křemíku – někdy označovaného jako oxid křemičitý – a kyslíku,“ vysvětluje Bryan Barron, ředitel výzkumu péče o pleť ve společnosti Paula’s Choice. „Všechny silikony mají ve skutečnosti přírodní původ, ale proces, při kterém vznikají silikonové složky, které používáme v kosmetice, je syntetický.“

Existují stovky druhů silikonů, ale dva hlavní, které se používají v kosmetických přípravcích, jsou cyklické a lineární. Cyklické silikony, upřesňuje Mia Davisová, ředitelka mise prodejce čisté kosmetiky Credo, se skládají z cyklotetrasiloxanu (D4), cyklopentasiloxanu (D5), cyklohexasiloxanu (D6) a cyklomethiconu. „Údaje naznačují, že některé z těchto chemických látek mohou mít vliv na reprodukci, vývojovou toxicitu a/nebo endokrinní poruchy,“ říká. Z tohoto důvodu je společnost Credo nedávno zařadila na svůj seznam zakázaných složek (Dirty List), což znamená, že značky, které jsou v obchodech Credo prodávány, nesmějí do svých receptur zařazovat cyklické silikony.

Na druhou stranu bylo prokázáno, že lineární silikony – klíčovým příkladem v kosmetickém průmyslu je dimethicon – pomáhají zlepšovat strukturu pleti, vyplňovat vrásky a upravovat vlasy bez obav spojených s cyklickými silikony, říká Davisová. „Je nepravděpodobné, že by tyto velké, stabilní molekuly představovaly pro uživatele kosmetiky zdravotní problém,“ upřesňuje. Společnost Credo povoluje výrobky s lineárními silikony, ale Davisová zdůrazňuje, že prodejce bude sledovat nově se objevující údaje o jejich vlivu na zdraví a životní prostředí (o tom později).

Kde se bere to silikonové plácání? Podle Barrona lze vysledovat mylné tvrzení, že silikony způsobují vyrážky. „Silikony jsou považovány za propustné pro vzduch, což znamená, že nedusí pokožku,“ říká a zdůrazňuje: „Neexistuje jediný důkaz, že by silikony ucpávaly póry nebo jakkoli vyvolávaly či zhoršovaly akné.“

Sejal Shah, newyorský dermatolog a zakladatel Smarter Skin Dermatology, dává Barronovi za pravdu: „Silikon není komedogenní a důvodem, proč se nachází na povrchu kůže, je to, že molekula je příliš velká na to, aby ji kůže vstřebala, a proto se dostala do póru. Bariéra vytvořená silikonem pokožku nedusí, ale je prodyšná a umožňuje volný průchod kyslíku. Zabraňuje však ztrátě vody, což je důležité pro ochranu kožní bariéry a udržení hydratace.“

Lineární silikony nejsou zcela v pořádku. Asi nejpalčivějším problémem je jejich možný dopad na životní prostředí. „Silikony nejsou biologicky odbouratelné. Vyplavují se do naší kanalizace a do oceánů a hromadí se uvnitř volně žijících živočichů,“ říká Kirsten Thomasová, zakladatelka značky Ayr Skin Care, která silikony nepoužívá. Barron říká: „Výzkum ukázal, že některé silikony se v životním prostředí poměrně rychle rozkládají na své základní složky. Jiný výzkum ukázal, že se v průběhu času hromadí, ale nevíme s jistotou, jaké riziko taková akumulace představuje, pokud vůbec nějaké.“

Podle odpůrců silikonu se jedná o tzv. výplňovou složku nebo složku, která pokožce neprospívá. Thomas tvrdí, že silikony se staly „závislostí“ pro formulátory péče o pleť a make-upu kvůli jejich příjemnému smyslovému dojmu a pomoci při aplikaci. „Nabízejí dočasné řešení, jako když po povrchu přejedete vrstvou plastového vinylu,“ říká. Nikde není Thomasův argument patrnější než u podkladových a rozmazávacích produktů. Ty spoléhají na silikon, který zajišťuje dlouhotrvající účinek a maskuje trhliny a nerovnosti na pleti, čímž vytváří vzdušný vzhled.

„Silikony jsou považovány za propustné pro vzduch, což znamená, že nedusí pleť… Neexistuje jediný důkaz, že by silikony ucpávaly póry nebo nějakým způsobem vyvolávaly či zhoršovaly akné.“

V kategorii péče o vlasy, kde silikony bují, se objevila podobná kritika. „Silikon jako složka neřeší problémy, ale spíše je vytváří,“ říká Garrett Markenson, kadeřník a majitel značky čisté vlasové péče Reverie. „Je snadné stát se na silikonu ve vlasových produktech závislým, protože plní svou funkci. Když jsou však vaše vlasy obalené silikony, stávají se suchými a matnými.“ Markenson věřil, že je možné dosáhnout uhlazujícího efektu bez silikonových derivátů. Charakteristický vyhlazující přípravek Reverie, Milk, neobsahuje silikony a je určen k ošetření vlasů a zároveň k boji proti krepatění.

Barron se pohoršuje nad myšlenkou, že silikony jsou levné plnidlo. „Nejsou sice bioaktivní jako peptidy nebo retinol, ale silikony jsou stěží bez funkce,“ prohlašuje. „V závislosti na typu nebo směsi silikonů mohou hydratovat, zabraňovat ztrátě vody v pleti a dokonce dodávat prospěšné složky, jako jsou antioxidanty.“

Cena silikonů výrazně kolísá, říká Barron, v závislosti na jejich třídě, typu a výrobě. Barron říká: “Jednodušší silikony, jako je dimetikon a fenyltrimethicon, jsou levnější, ale silikonové elastomery, jako je polysilikon-11 a dimetikon/vinyldimetikon krosspolymer, jsou mnohem dražší.“

Podle Barrona jsou silikonové elastomery, jako je polysilikon-11 a dimetikon/vinyldimetikon krosspolymer, mnohem dražší. Pokračuje, že třída silikonu má přímý vztah k nežádoucím výsledkům, jako je hromadění produktu. Obvykle však Barron poznamenává, že silikony jsou pro tenké vlasy příliš těžké, takže jsou nekompatibilní pro lidi s tenkými prameny.

Upozornění na dopady silikonů na životní prostředí a nálada v kategorii zelené krásy, že existují i jiné způsoby, jak si vypěstovat žádoucí skluz, vedly k rozmachu značek a laboratoří, které zkoumají syntetické a přírodní alternativy. Co se týče přírodních látek, Davis poukazuje na rostlinné oleje, jako jsou sladké mandle a avokádo, jako na nejčistší současné alternativy. Markenson do mléka přidává sukcinamid chitosan získaný z hub, který dodává hedvábnost, a dále olej ze semen pracaxi a protein ze sladkých mandlí pro lesk a kontrolu krepatění.

Thomas se u značky Ayr zaměřuje na rostlinný křemík z obřího bambusu. „Obsahuje více než 70 % přírodního oxidu křemičitého a je obnovitelným zdrojem,“ říká. „Používáme ho ve fermentovaném stavu, což mu dodává i probiotické účinky.“ Davisová vyzdvihuje LexFeel Natural společnosti Inolex, 100% přírodní, udržitelnou a biologicky odbouratelnou speciální směs zvláčňujících látek získávaných z ricinového oleje, která napodobuje pocit silikonů.

Na syntetické straně Barron vyzdvihuje triheptanoin s izoparafinem C13-C16, isododekan, neopentylglykol diheptanoát, polyester-7, hydrogenovaný polyisobuten, polyglyceryl-4 oleát a PPG-3 benzylether myristát jako nedávno představené silikonové alternativy, které jsou slibné pro sofistikované receptury bez silikonů.

Substituce samozřejmě představují kompromisy. „Existuje řada silikonových alternativ a každý den se zkoumají další,“ říká Barron, „ale podle všech kosmetických chemiků a dodavatelů složek, se kterými jsem mluvil, je problém v tom, že zatím nejsme schopni najít rovnocenný ekvivalent většiny silikonů. Blížíme se k tomu, ale dost chemiků naříká nad tím, že silikony jsou pro použití v kosmetice stále více odmítány.“

„Silikony nejsou biologicky odbouratelné. Vyplavují se do naší kanalizace a do oceánů a hromadí se uvnitř volně žijících živočichů.“

Na otázku, zda jsou silikony dobré nebo špatné, lze stručně odpovědět, že záleží na vlastnostech, které jsou pro spotřebitele důležité. Zatímco nejsou prokázány žádné zdravotní důsledky, pro rostoucí skupinu spotřebitelů jsou nejdůležitější ekologické výsledky, zatímco jiní se raději obracejí k přírodním alternativám z důvodu preference přírodních produktů. Ještě jiní zůstanou u rozmazávacích podkladových krémů se silikony, ať se děje, co se děje.

Kosmetické společnosti jsou zřejmě stále více přesvědčeny, že silikony by mohly být pro podnikání problematické. Rozhodly se prozkoumat alternativy silikonu ne proto, že by našly bezpečnější a udržitelnější možnosti, říká Davisová, ale proto, že chtějí nahradit složku se špatnou pověstí, ať už oprávněnou nebo ne, složkou, o které spotřebitelé vědí méně. Tato náhrada nebyla podrobena takovému zkoumání jako silikony, a proto nevyvolá okamžitý odpor.

Prostřednictvím sociálních médií a webových stránek Thomas naznačuje, že spotřebitelé dostávají jen poloviční pravdu. „Neznám nikoho, kdo by měl trpělivost učit se chemii, která se skrývá za většinou složek, s nimiž se v procesu receptury setkáváme,“ říká. „Je jednodušší je označit za ‚špatné‘, aniž bychom se dozvěděli, proč jsou přesně dobré a špatné.“

Pro Barrona je to šikmá plocha. „Obávám se, že démonizace silikonů se nezastaví. Jakmile bude většina spotřebitelů silikony zcela považovat za problém, lobbistické skupiny se přesunou k dalším syntetickým složkám a budou nesprávně interpretovat nebo zavádět na základě výzkumu, který podle nich činí zmíněné složky nebezpečnými,“ říká. „Obávám se, že v budoucnu budeme mít stále méně spolehlivých syntetických složek a paradoxně budeme nakonec vědět méně o bezpečnosti a stabilitě kosmetických výrobků.“

Klíčové poznatky

• V posledních deseti letech se na silikony v kosmetických výrobcích zaměřuje stále větší pozornost, přičemž spotřebitelé tuto složku zpochybňují z mnoha důvodů, od problematických kosmetických výsledků až po důsledky pro planetu.
• Na základě převážně neoficiálních zpráv spotřebitelů o výpadcích a hromadění produktů, jakož i obav z jejich dopadů na životní prostředí, se mnoho kosmetických značek snaží hledat silikonové alternativy ve snaze distancovat se od této hanlivé složky.
• Ukázalo se, že některé silikony jsou škodlivé pro životní prostředí kvůli své neschopnosti úplného biologického rozkladu. Značky a prodejci tyto obavy pečlivě sledují a upravují své výrobky.
• Existují přírodní i syntetické alternativy silikonu a neustále vznikají nové. Tvůrci přípravků však zjišťují, že nejsou schopny poskytnout stejné výhody jako tradiční silikony.
• Někteří odborníci z kosmetického průmyslu se obávají, že démonizace celé kategorie složek může vyvolat kontroverzi ohledně syntetických složek obecně a vést k potenciálním problémům se složením a bezpečností v budoucnu.