Bronchodilatancia

Bronchodilatancia jsou druh léků, které usnadňují dýchání uvolněním svalů v plicích a rozšířením dýchacích cest (průdušek).

Často se používají k léčbě dlouhodobých onemocnění, při kterých může dojít k zúžení a zánětu dýchacích cest, jako jsou:

• astma – běžné plicní onemocnění způsobené zánětem dýchacích cest
• chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) – plicní onemocnění obvykle způsobené kouřením, které způsobuje ucpání dýchacích cest, i když toto lze léčbou částečně zvrátit

Bronchodilatancia mohou být buď:

• krátce působící – používají se jako krátkodobá úleva při náhlých, neočekávaných záchvatech dušnosti
• dlouhodobě působící – používají se pravidelně, ke kontrole dušnosti u astmatu a CHOPN a ke zvýšení účinnosti kortikosteroidů u astmatu (viz níže)

Bronchodilatancia a kortikosteroidy

Inhalační kortikosteroidy jsou hlavní léčbou ke snížení zánětu a prevenci vzplanutí u astmatu.

Někteří lidé však mohou mít prospěch také z užívání bronchodilatancií, které udržují dýchací cesty otevřené a posilují účinky kortikosteroidů. Dlouhodobě působící bronchodilatancia by se nikdy neměla užívat bez kortikosteroidů.

U CHOPN se zpočátku léčí krátkodobě nebo dlouhodobě působícími bronchodilatancii, v některých závažných případech se přidávají kortikosteroidy.

Léčba kortikosteroidy a bronchodilatancii může vyžadovat používání samostatných inhalátorů, ale stále častěji se tyto léky poskytují společně v jednotlivých inhalátorech.

Typy bronchodilatancií

Tři nejpoužívanější bronchodilatancia jsou následující:

• agonisté beta-2 – například salbutamol, salmeterol, formoterol a vilanterol
• anticholinergní látky – například ipratropium, tiotropium, aklidinium a glykopyrronium
• teofylin

Agonisté beta-2 a anticholinergika jsou k dispozici v krátkodobě i dlouhodobě působící formě, zatímco teofylin je k dispozici pouze v dlouhodobě působící formě.

Agonisté beta-2

Agonisté beta-2 se používají jak u astmatu, tak u CHOPN, i když některé typy jsou dostupné pouze u CHOPN. Obvykle se inhalují pomocí malého ručního inhalátoru, ale mohou být k dispozici také ve formě tablet nebo sirupu.

Při náhlých, závažných příznacích mohou být také aplikovány injekčně nebo nebulizovány. Nebulizátor je kompresor, který se používá k přeměně tekutých léků na jemnou mlhu, což umožňuje inhalovat velkou dávku léku přes náustek nebo obličejovou masku.

Agonisté beta-2 působí tak, že stimulují receptory zvané beta-2 ve svalech, které lemují dýchací cesty, což způsobí jejich uvolnění a umožní rozšíření (dilataci) dýchacích cest.

Měly by být používány s opatrností u osob s:

• přehnanou činností štítné žlázy (hypertyreózou) – stav, ke kterému dochází, když je v těle příliš mnoho hormonů štítné žlázy
• kardiovaskulárním onemocněním – jakýmkoli onemocněním srdce nebo cév

.

• nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
• vysoký krevní tlak (hypertenze)
• cukrovka – celoživotní onemocnění, které způsobuje příliš vysokou hladinu cukru v krvi

V ojedinělých případech, mohou agonisté beta-2 zhoršit některé příznaky a možné komplikace těchto stavů.

Anticholinergika

Anticholinergika (známá také jako antimuskarinika) se používají hlavně u CHOPN, ale několik z nich je registrováno také u astmatu. Obvykle se užívají pomocí inhalátoru, ale k léčbě náhlých a závažných příznaků mohou být rozprašována.

Anticholinergika způsobují rozšíření dýchacích cest blokováním cholinergních nervů. Tyto nervy uvolňují chemické látky, které mohou způsobit stažení svalů vystýlajících dýchací cesty.

Měly by být používány s opatrností u osob s:

• benigní hyperplazií prostaty – nenádorovým zduřením prostaty
• obstrukcí odtoku moči z močového měchýře – jakýmkoli stavem, který ovlivňuje odtok moči z močového měchýře, jako jsou kameny v močovém měchýři nebo rakovina prostaty
• glaukom – nahromadění tlaku v oku

U lidí s benigní hyperplazií prostaty nebo obstrukcí odtoku moči z močového měchýře mohou anticholinergika způsobit problémy s močením. Glaukom se může zhoršit, pokud se anticholinergní léky nechtěně dostanou do očí.

Theofylin

Theofylin se obvykle užívá ve formě tablet nebo tobolek, ale jiná verze zvaná aminofylin může být podána přímo do žíly (intravenózně), pokud jsou Vaše příznaky závažné.

Není přesně jasné, jak teofylin působí, ale zdá se, že kromě uvolnění svalů vystýlajících dýchací cesty snižuje jejich případný zánět (otok).

Účinek teofylinu je slabší než u jiných bronchodilatancií a kortikosteroidů. Je také pravděpodobnější, že způsobí nežádoucí účinky, takže se často používá pouze spolu s těmito léky, pokud nejsou dostatečně účinné.

Teofylin by měl být používán s opatrností u osob s:

• přehnanou činností štítné žlázy
• kardiovaskulárním onemocněním
• problémy s játry – např. onemocnění jater
• vysoký krevní tlak
• žaludeční vředy – otevřené rány, které vznikají na sliznici žaludku
• epilepsie – onemocnění, které postihuje mozek a způsobuje opakované záchvaty (záchvaty)

Teofylin může způsobit zhoršení těchto stavů. U lidí s jaterními problémy může někdy vést k nebezpečnému hromadění léku v těle. Také jiné léky mohou způsobit abnormální hromadění theofylinu v těle a to by měl vždy zkontrolovat Váš lékař.

Starší lidé mohou při užívání theofylinu potřebovat také další sledování.

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky bronchodilatancií se mohou lišit v závislosti na konkrétním léku, který užíváte. Určitě si přečtěte příbalový leták, který je dodáván s vaším lékem, abyste zjistili, jaké jsou konkrétní nežádoucí účinky.

Mezi obecné nežádoucí účinky bronchodilatancií patří např:

• trembling, particularly in the hands
• headaches
• a dry mouth
• suddenly noticeable heartbeats (palpitations)
• muscle cramps
• a cough
• nausea and vomiting
• diarrhoea

Read more about the side effects of bronchodilators.

Pregnancy and breastfeeding

In most cases, bronchodilators should be taken as normal while pregnant or breastfeeding.

However, speak to your GP if you regularly use bronchodilators and are considering having a baby or think you might be pregnant.

Pregnancy may affect your asthma, so it’s important to continue taking your medication and have it monitored regularly, to ensure the condition is controlled.

Interactions with other medicines

Bronchodilators may interact with other medicines, which could affect the way they work or increase your risk of side effects.

Some of the medicines that can interact with bronchodilators (particularly theophylline) include:

• některá diuretika – druh léků, které pomáhají odstraňovat tekutiny z těla
• některá antidepresiva – včetně inhibitorů monoaminooxidázy (MAOI) a tricyklických antidepresiv (TCA)
• digoxin – lék používaný k léčbě arytmií
• benzodiazepiny – druh sedativ, která mohou být někdy použita jako krátkodobédlouhodobá léčba úzkosti nebo problémů se spánkem (nespavost)
• lithium – lék používaný k léčbě těžké deprese a bipolární poruchy
• chinolony – druh antibiotických léků

Nejedná se o úplný seznam všech léků, které mohou interagovat s bronchodilatancii, a ne všechny tyto interakce se vztahují na jednotlivé typy bronchodilatancií.

Vždy byste si měli pečlivě přečíst příbalovou informaci pro pacienta (PIL), která je dodávána s vaším lékem. Konkrétní PIL můžete najít v databázi MHRA na webu GOV.UK.

Pokud máte pochybnosti, obraťte se na svého lékárníka nebo praktického lékaře.