Bylo zakázaným ovocem jablko?

Pokud byste otevřeli dětskou knížku o Adamovi a Evě a přečetli si o jejich hříchu, je pravděpodobné, že by se v ní psalo, že Adam a Eva snědli „jablko“. Protože mám vlastní děti a dostávám milé dárky týkající se knihy Genesis, jako jsou Bible pro děti, obvykle si je musím prohlédnout, abych našel nějaký červený praporek.

Není to jen v dětských knihách. Tato myšlenka se například dostala do encyklopedie:

Mnoho lidí věří, že jablko bylo ovoce, které podle Bible snědli Adam a Eva v rajské zahradě.1

Záměna tohoto ovoce s jablkem může být způsobena podobností obou slov v latinském překladu Bible, známém jako Vulgáta. Slovo zlo v názvu stromu v latině zní mali (Genesis 2,17). Slovo jablko na jiných místech zní mala (Přísloví 25,11) nebo malum (Píseň písní 2,3). Zdá se, že tato podobnost mohla vést k záměně. V hebrejském originále si tato slova nejsou ani blízká. Slovo pro zlo v Genesis 2,17 je rah, zatímco slovo pro jablko v Příslovích 25,11 a Písni písní 2,3 je tappuwach.

Proč ne jablko?

Jednoduše řečeno, Bible neříká, že ovoce bylo jablko. Navíc, ačkoli jsou jablka v Písmu zmiňována (např. Píseň písní 2,3; 8,5; Joel 1,12), v rajské zahradě, kde se nacházel strom poznání dobra a zla, se o nich nepíše.

Zakázané ovoce bylo skutečně skutečným ovocem, ale ne nutně jablkem. Bylo to ovoce, které pocházelo ze Stromu poznání dobra a zla.

Bůh Adamovi a Evě řekl, že mohou jíst z ovoce každého stromu, který má v sobě semena (Genesis 1,27-29), a jablka v sobě semena mají. To může být vodítkem, že ovoce ze stromu Poznání dobra a zla v sobě nemělo semena.

Ovoce

Jak vypadalo ovoce ze stromu Poznání dobra a zla? To jednoduše nevíme. Existují však spekulace. Různí umělci totiž vytvořili různá vyobrazení, například:

Ten poslední, který byl dělán pro děti, by se dal použít i pro humor. Poté, co Dan Lietha záměrně navrhl ovoce tak, aby nevypadalo jako jablko, Ken Ham zažertoval, že toto ovoce vypadá spíše podobně jako ruční granát! Tento vtip, který nyní používají i jiní, lze použít jako příklad skutečně ničivých důsledků v případě konzumace!“

Nehledě na to, že prostě netušíme, jak ovoce vypadalo, a oprávněné jsou pouze spekulace v biblických mezích.

Jak Eva věděla, že ovoce je jedlé a žádoucí, aby člověk zmoudřel?“

Někteří si kladou otázku, jak Eva věděla, že ovoce je jedlé, a tedy žádoucí, aby člověk zmoudřel. Pojďme se nejprve věnovat této první části.

Pán Bůh přikázal člověku: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, ale ze stromu poznání dobra a zla nejez, neboť v den, kdy z něho budeš jíst, jistě zemřeš.“

Adamovi bylo přikázáno, aby nejedl, a tento příkaz se dostal i k Evě, i když ho hadovi správně neformulovala (Genesis 3,2-3). Lze tedy předpokládat, že ovoce by se nedalo jíst (bylo by nepoživatelné).

Všimněte si však, co říká Pán Bůh: „neboť v den, kdy z něj budete jíst“. Hospodin věděl, že Adam bude jíst. Ovoce tedy bylo jedlé.2Nedomnívám se však, že to byl důvod, proč Eva věděla, že ovoce je jedlé. Bible prozrazuje něco jiného:

Když tedy žena viděla, že strom je dobrý k jídlu, že je příjemný na pohled a strom žádoucí k zmoudření, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala také svému muži, který byl s ní, a ten jedl. (Genesis 3,6)

Eva si v Genesis 3,6 něčeho všimla. Píše se tam, že viděla, že ovoce je dobré k jídlu. Nepřipomínala si tedy to, co řekl Bůh, ale zaujalo ji něco jiného, co se týkalo ovoce.

Pamatujte si, že lidstvo nesmělo jíst ovoce ze stromu poznání dobra a zla, ale Bůh nedal žádné varování zvířatům. Je možné, že nějaké zvíře, možná dokonce had, vzalo část ovoce a snědlo ho před Evou, aby viděla, že toto ovoce je dobré k jídlu.

Aspekt získání moudrosti nebyl založen na snědení ovoce, ale na ostrosti zraku.

Druhé, když Eva viděla, jak se ovoce jí, mohlo to být pro ni spouštěcím mechanismem, aby si uvědomila, že toto ovoce mohou jíst i oni. Právě tento myšlenkový proces ji zase mohl přimět k tomu, aby si myslela, že získala moudrost (např. když to může jíst zvíře, tak to může jíst i ona a Adam). Moudrost zahrnuje získávání vědomostí (viz Přísloví 8,12). Všimněte si, že Eva nemusela jíst, aby získala moudrost – nebo to, co si vykládala jako moudrost. Aspekt získání moudrosti nebyl založen na snědení ovoce, ale na ostrosti zraku. Nebyl bych však v tomto ohledu příliš striktní, protože za tím může být i něco jiného.

Jistě, mohlo jít o trochu větší podvod. Kdyby had jedl před ní, mohl chytře vyvolat dojem, že získal nějakou moudrost. Bez ohledu na to nejspíš viděla něco, co to ovoce snědlo, aby se utvrdila v tom, že je jedlé a žádoucí pro získání moudrosti. Bylo to koneckonců ovoce a ovoce je jedlé. Vzhledem k Božímu příkazu nejíst by věděla, že je to zakázané, a z tohoto příkazu by si měla uvědomit, že se to dá jíst. Něco, co viděla, pro ni bylo posledním spouštěčem k tomu, aby:

1. uvědomila si, že ovoce je skutečně jedlé
2. viděla, že je příjemné na pohled
3. toužila po něm za účelem získání moudrosti

Závěr

Tak či onak, Evino jednání a myšlenkové pochody napodobovaly jednání a myšlenkové pochody z Jakubova evangelia 1,14-15. V každém případě se Eva snažila získat moudrost. Nemůže zcela vinit hada za jeho lstivý podvod, ale bylo to její vlastní jednání při konzumaci jídla, které nelze ignorovat – a totéž platí i pro Adama (2K 11,3). Měli bychom se tedy naučit, že ani my bychom se neměli nechat oklamat, a proto by mělo být cílem každého křesťana ověřování věcí podle Písma a vnímání Písma jako autority (Sk 17,11).