CDC zvyšuje odhad prevalence autismu o 15 procent na 1 z 59 dětí

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dnes zveřejnilo dvouletou aktualizaci odhadu prevalence autismu mezi dětmi v zemi, která vychází z analýzy lékařských záznamů z roku 2014, a pokud jsou k dispozici, i vzdělávacích záznamů osmiletých dětí z 11 monitorovacích míst ve Spojených státech.

Nový odhad představuje 15procentní nárůst prevalence v celostátním měřítku: na 1 z 59 dětí z 1 z 68 dětí před dvěma lety.

Odhady prevalence se však mezi jednotlivými monitorovacími místy značně lišily, přičemž v místech, kde měli výzkumníci plný přístup ke školním záznamům, byla čísla výrazně vyšší. To naznačuje, že nová celostátní čísla odrážejí přetrvávající podhodnocení skutečné prevalence autismu mezi národními dětmi.

„Tato zjištění ukazují, že i když bylo na některých frontách dosaženo pokroku, je před námi ještě mnoho práce,“ říká prezidentka a výkonná ředitelka organizace Autism Speaks Angela Geigerová. „Naléhavě si žádají výrazné zvýšení výzkumu, který by zlepšil život, a přístup ke kvalitním službám pro lidi s autismem v celém spektru a v průběhu celého života.“

Autism Speaks vyzývá zákonodárce, orgány veřejného zdraví a Národní institut zdraví, aby podpořili výzkum, který nám pomůže lépe porozumět zvýšené prevalenci a komplexním zdravotním potřebám, které autismus často doprovázejí. Tvůrci politik by se přitom měli řídit doporučením Meziagenturního koordinačního výboru pro autismus v USA a zdvojnásobit rozpočet na výzkum autismu.

Autism Speaks také naléhá na vládní představitele, aby prosazovali politiku, která lépe zajistí individualizovanou podporu a služby v oblastech, jako je vzdělávání, přechod do dospělosti, možnosti bydlení a zaměstnání.

Klíčová zjištění nové zprávy zahrnují:

  • Na celostátní úrovni mělo v roce 2014 diagnózu poruchy autistického spektra (PAS) ve věku 8 let 1 z 59 dětí, což je o 15 % více než v roce 2012.
  • Odhadovaná míra se však lišila, přičemž v New Jersey, kde měli výzkumníci lepší přístup ke vzdělávacím záznamům, byla vysoká 1 z 34 (nárůst o 20 %). Naopak nižší byl odhadovaný výskyt autismu v Arkansasu, a to pouhý 1 ze 77. „To naznačuje, že nový celostátní odhad prevalence 1 ku 59 stále odráží značně podhodnocený skutečný výskyt autismu mezi našimi dětmi,“ říká vědecký ředitel Autism Speaks Thomas Frazier. „A bez dalšího a kvalitnějšího výzkumu nemůžeme vědět, o kolik je vyšší ve skutečnosti.“
  • Rozdíl v výskytu autismu mezi pohlavími se snížil. Zatímco u chlapců byla v roce 2014 čtyřikrát vyšší pravděpodobnost diagnózy než u dívek (1 z 37 oproti 1 ze 151), rozdíl byl menší než v roce 2012, kdy byli chlapci diagnostikováni 4,5krát častěji než dívky. To zřejmě odráží lepší identifikaci autismu u dívek – mnohé z nich neodpovídají stereotypnímu obrazu autismu, který se vyskytuje u chlapců.
  • Bělošské děti měly stále vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován autismus, než děti z menšin. Od roku 2012 se však etnické rozdíly zmenšily, zejména mezi černošskými a bílými dětmi. To zřejmě odráží zvýšenou informovanost a screening v menšinových komunitách. Diagnóza autismu u hispánských dětí však stále výrazně zaostávala za diagnózou u neispánských dětí.
  • Skutečně neuspokojivé je, že zpráva nezjistila žádné celkové snížení věku diagnózy. V roce 2014 byla většina dětí stále diagnostikována po 4. roce věku, ačkoli autismus lze spolehlivě diagnostikovat již ve 2 letech. Včasná diagnóza je zásadní, protože včasná intervence poskytuje nejlepší příležitost podpořit zdravý vývoj a přináší výhody po celý život.

„Je povzbudivé vidět důkazy o lepší identifikaci autismu u dívek a menšinových skupin,“ říká Dr. Frazier. „Musíme pokračovat ve zmenšování této mezery a zároveň výrazně urychlit dobu od prvních obav o vývoj dítěte ke screeningu, diagnostice a intervenci. Pokud je většina dětí diagnostikována až po 4. roce života, ztrácíme měsíce, ne-li roky intervence, která může přinést prospěch po celý jejich život.“

Další zjištění

  • Nová zpráva zjistila, že nová diagnostická kritéria pro autismus přijatá v roce 2013 (DSM-5) způsobila jen malý rozdíl v odhadech prevalence. Prevalence autismu byla mírně vyšší (o 4 %) na základě starší (DSM-IV) definice autismu ve srovnání s DSM-5. V roce 2013 byla prevalence autismu mírně vyšší než v roce 2013. Budoucí zprávy o prevalenci budou plně vycházet z kritérií DSM-5 pro autismus a poskytnou lepší míru dopadu této změny.
  • V zemi stále chybí spolehlivý odhad prevalence autismu mezi dospělými. Vzhledem k tomu, že autismus je u většiny lidí celoživotní onemocnění, představuje to nepřijatelnou mezeru v našem povědomí o jejich potřebách – zejména v oblastech, jako je zaměstnání, bydlení a sociální začlenění. Odhaduje se, že každý rok 50 000 dospívajících s autismem přestane využívat školské služby.