Co dělat, když vás zaměstnavatel přeplácí
Je tu den výplaty! Podíváte se na výplatní pásku nebo na zůstatek na účtu a zjistíte to nejlepší překvapení – dostali jste přeplatek! Je to jako karta „Chyba banky ve váš prospěch“ ve hře Monopoly. Než však začnete spřádat plány, jak nečekaný nečekaný výdělek utratíte, měli byste zvážit jednu střízlivou skutečnost. Podle federálních zákonů USA bude mít většina zaměstnavatelů právo požadovat tyto peníze zpět. Tato ustanovení se vztahují na zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru. Závisí však na tom, zda je společnost schopna skutečně prokázat, že jste byli omylem přeplaceni.
Související témata (reklamy):
Právní otázky stranou, ve hře je také morální otázka. Pokud vám byla omylem vyplacena příliš vysoká částka a nikdo si chyby nevšiml, měli byste ji nahlásit? Jak vůbec postupovat při vracení peněz? Tento průvodce vám vysvětlí vše, co potřebujete vědět o náhodných přeplatcích zaměstnavatele.
Situace, ve kterých může dojít k přeplatkům
Mzdoví účetní někdy zapomínají nosit pověstnou jedničku, což vede k aritmetickým chybám, v jejichž důsledku se vaše výplata nečekaně zvýší. Nebo někdo udělá překlep v tabulce a počítač vyplivne vyšší částku, než by měl. Takové situace jsou však poměrně vzácné. Podle právníků zabývajících se pracovním právem je většina přeplatků důsledkem technických chyb obsažených v pracovních smlouvách. Zde je běžný příklad:
- Novému zaměstnanci je nabídnuta odměna při podpisu smlouvy ve výši 5 000 USD, která je podmíněna setrváním ve společnosti po dobu nejméně 12 měsíců.
- Zaměstnanec podepíše smlouvu a odměna je vyplacena předem.
- O devět nebo deset měsíců později dá zaměstnanec výpověď nebo je propuštěn pro nedostatečný výkon.
- Nedošlo tedy k naplnění smluvního ustanovení o bonusu, které vyžaduje, aby zaměstnanec pracoval pro společnost alespoň 12 měsíců.
V takové situaci je zaměstnanec ze zákona povinen vrátit podpisový bonus. Takové případy mohou často skončit u soudu. Pokud jste však byli přeplaceni, je dobré nenechat věci dojít tak daleko. Pokud vyjdete ze soudního rozhodnutí na špatné straně, můžete mít na háku mnohem více než nezaslouženou mzdu. Pravděpodobně ponesete vlastní náklady na právní zastoupení, a pokud prohrajete, budete případně muset uhradit všechny nebo část nákladů bývalé společnosti.
Jak státní zákony ovlivňují přeplatky
Je důležité si uvědomit, že přesné pracovní a zaměstnanecké zákony, které se vztahují na tyto typy situací, se v jednotlivých státech liší. Federální zákon o spravedlivých pracovních standardech (Fair Labor Standards Act) z roku 1938 dává společnostem zákonné právo obstavit mzdu zaměstnance, aby získaly zpět přeplatky. Zákony na úrovni jednotlivých států však mohou ovlivnit způsob provádění těchto norem. V některých případech státní legislativa pracuje ve prospěch zaměstnance. V jiných poskytuje zaměstnavateli dodatečnou ochranu.
Například v Indianě mohou společnosti jednostranně vymáhat přeplatky srážkou z vaší budoucí mzdy. Před srážkou z výplaty vám musí dát pouze dvoutýdenní výpovědní lhůtu. Ve státě Washington mohou společnosti učinit totéž i bez předchozího oznámení. To však platí pouze v případě, že byl přeplatek zjištěn do 90 dnů od jeho vydání.
Kalifornie naopak pracovníky v těchto situacích agresivně chrání. Je nezákonné, aby kalifornská společnost obstavila vaši mzdu za účelem vrácení přeplatků. Smí tak učinit pouze v případě, že podepíšete právně závaznou dohodu, ve které jsou výslovně uvedeny podmínky vrácení.
V zájmu své ochrany většina zaměstnavatelů řeší tuto otázku ve smlouvách, které musíte podepsat na začátku nového zaměstnání. Podmínky mohou být zahrabány v právnickém jazyce nebo drobném písmu, ale mnoho takových smluv obsahuje podmínky, které chrání zájmy zaměstnavatele a zároveň zohledňují státní i federální zákony.
Měli byste nahlásit přeplatek?
Většina lidí je poměrně čestná. Necítili by se dobře, kdyby si strčili do kapsy peníze, které ve skutečnosti nevydělali, že? Jiným stačí k tomu, aby se ozvali, strach z toho, že budou „odhaleni“ – a případně potrestáni. Tyto problémy mohou být umocněny řadou faktorů. Pokud máte se svým zaměstnavatelem dobré pracovní vztahy, nebudete si je chtít pokazit. Pokud pracujete pro malou firmu, která se potýká s problémy, začne vám přeplatek připadat spíše jako krádež. Možná jste v práci noví nebo plánujete u firmy zůstat na delší dobu. V takovém případě může nenahlášení přeplatku rychle zkalit vaše kariérní vyhlídky.
Na druhou stranu můžete být v pokušení si peníze navíc ponechat. Pokud jste pro zaměstnavatele pracovali na smlouvu, která mezitím vypršela, nemáte moc co ztratit. Pokud jste od té doby odešli ze zaměstnání za jiných podmínek, ať už dobrých nebo špatných, existuje tendence pokrčit rameny a říct si: „No, co s tím vlastně můžou dělat?“
Často je snazší si peníze navíc ponechat, když se po jejich vyplacení nemusíte někomu skutečně podívat do očí. Nezapomeňte, že pokud se rozhodnete si peníze ponechat (a doufat, že si toho firma nevšimne), ohrožujete tím svou práci a budoucí vztahy se zaměstnavatelem. Pokud u něj již nebudete pracovat, můžete si také zadělat na právní problémy. Ve většině případů se takový hod kostkou prostě nevyplatí.
Jak nahlásit přeplatek
Firmy mají obvykle vypracované zásady pro řešení těchto typů situací. Bez ohledu na to, zda pro společnost stále pracujete, by vaším prvním krokem mělo být nahlášení přeplatku. Adresáty jsou samozřejmě váš přímý nadřízený, člen mzdového nebo účetního týmu nebo pracovník personálního oddělení.
Měli byste provést následující kroky:
- Poznamenejte si datum, kdy byla platba vydána, a výplatní období, kterého se týkala.
- Zjistěte si přesnou výši přeplatku.
- Zkontrolujte, zda byly od plné částky odečteny daně nebo jiné srážky.
Mějte také na paměti, že mzdy a platy nejsou jedinou formou odměn, která může být přeplacena. Zaměstnavatelé někdy poskytují svým zaměstnancům příliš vysoké náhrady za dovolenou, proplácejí jim výdaje, které jim nevznikly, nebo proplácejí příliš vysoké částky za oprávněně uplatněné výdaje.
Spolupracujte se zaměstnavatelem na nápravě situace
Přihlásíte-li se dobrovolně, je pravděpodobné, že váš zaměstnavatel udělá vše pro to, aby vám proces proplácení co nejvíce usnadnil. Nejlepší je jednoduše vymyslet způsob, jak přeplatek vrátit jednorázově, pokud je to možné. To však nemusí být ve všech případech možné. Pokud si například chyby nikdo nevšimne až po několika týdnech (nebo měsících), může se stát, že peníze nebudete mít snadno k dispozici, abyste je mohli vrátit.
Nastavení plánu na vrácení peněz obvykle zahrnuje srážky z vašich budoucích příjmů, dokud nebude nesrovnalost vyrovnána. Většina splátkových plánů rozloží přeplatek do více výplatních období, takže nemusíte provést jednorázovou velkou finanční úpravu. Ačkoli byste to neměli očekávat, vaše společnost vám může jednoduše říci, abyste se o vrácení peněz nestarali. Pokud se jednalo o skromnou částku a byli jste k ní vstřícní, můžete být za svou poctivost odměněni.
Co když zaměstnavatel falešně tvrdí, že došlo k přeplatku?
V ojedinělých případech může zaměstnavatel tvrdit, že udělal chybu a přeplatil vás, i když se tak nestalo. To může vést k vleklým sporům, které nemusí dopadnout ve váš prospěch. Mohlo by to poškodit vaše postavení u společnosti. Pokud se věc dostane až k soudu, může to být ještě horší. Podniky mají obvykle k dispozici více právních prostředků než jednotliví zaměstnanci.
Přesto by vaším prvním krokem mělo být vyžádání si podrobností a dokumentace. Požádejte zaměstnavatele, aby vám poskytl písemné prohlášení shrnující datum a výši údajného přeplatku. Porovnejte jej s vlastními záznamy, abyste se ujistili, že jste něco náhodou nepřehlédli.
Pokud jste provedli náležitou kontrolu a zaměstnavatel vám nespravedlivě vyhrožuje exekucí mzdy nebo jinými kroky, obraťte se na pracovního právníka. V případě potřeby vám mohou být k dispozici také bezplatné a levné služby právní pomoci prostřednictvím komunitních skupin a dalších místních zdrojů.
Související témata (reklamy):
Jim Greene
Jim Greene is a freelance writer based in the Toronto, Canada area. He has been writing professionally since 2001 and has an extensive professional background in consumer research, personal finance and economics.