Co je to multivesmír?

Pokroky ve fyzice za posledních 30 let vedly některé fyziky a kosmology k ohromujícímu závěru, že vesmír, který obýváme, je jen jedním z mnoha existujících – možná nekonečným počtem.

Pokud mají tito vědci pravdu, pak jsou všechny hvězdy a galaxie, které vidíme na noční obloze, jen nepatrným zlomkem nepochopitelně rozsáhlého souboru, který vědci nazývají multivesmír. Jak napsal fyzik z MIT Max Tegmark ve své knize „Náš matematický vesmír“ z roku 2014: „Celý náš vesmír může být jen jedním prvkem – jedním atomem, jakoby – v nekonečném souboru; vesmírném souostroví.“

Multivesmír – někdy nazývaný všehomír – by znamenal víc než jen spoustu nemovitostí navíc. Pokud existuje, pokračoval Tegmark, zahrnuje „paralelní vesmíry, kde nikdy nedostanete pokutu za parkování, kde jste vyhráli v loterii milion dolarů, kde máte jiné jméno, kde Německo vyhrálo druhou světovou válku, kde se po Zemi stále potulují dinosauři a kde Země vůbec nevznikla.“

Tři argumenty pro multivesmír

Přestože myšlenka multivesmíru zní jako něco přímo ze science fiction, fyzikové předložili tři různé argumenty pro jeho existenci.

První se týká velkého třesku, kataklyzmatické události, která dala vzniknout vesmíru před přibližně 13,8 miliardami let. Předpokládá se, že velký třesk byl vyvolán náhodnou fluktuací v tzv. kvantové pěně, což je vír virtuálních částic, které vznikají a zanikají. Ale zatímco někteří fyzikové se domnívají, že tento výkyv a následná „inflace“ vesmíru představují jedinečnou událost, jiní tvrdí, že takových událostí mohlo být mnoho – což vedlo ke vzniku více vesmírů.

Druhý argument pro existenci multivesmíru vychází z teorie strun, která tvrdí, že hmota se nakonec neskládá z částic, ale z nepředstavitelně malých vibrujících strun nebo smyček energie. Fyzikové kdysi doufali, že teorie strun by mohla poskytnout „teorii všeho“ – tedy systém rovnic, který vysvětlí, proč má náš vesmír právě takové vlastnosti, jaké má. Například proč je hmotnost protonu 1836,15krát větší než hmotnost elektronu? Nikdo nemá dobré vysvětlení.

Místo jediného řešení této a dalších základních vědeckých otázek se však zdá, že rovnice teorie strun mají ohromující počet možných řešení (možná až 10^500 – to je jednička následovaná 500 nulami). Někteří teoretici strun tvrdí, že každé z těchto řešení popisuje jiný vesmír, každý s vlastními fyzikálními vlastnostmi.

Třetí argument pro multivesmír pochází z kvantové teorie. Přestože existuje již více než sto let a ukázala se jako mimořádně úspěšná při popisu povahy hmoty v nejmenším měřítku, kvantová teorie vede k řadě existenčních možností, které odporují zdravému rozumu. V takzvané interpretaci kvantové teorie „mnoha světů“, která vznikla v 50. letech 20. století a v poslední době se těší obnovenému zájmu, se vesmír v podstatě rozdělí na dvě části pokaždé, když dojde k takzvané kvantové události.

V převráceném světě kvantové teorie se například radioaktivní částice v daném časovém období rozpadá i nerozpadá – a každý výsledek se odehrává v samostatném vesmíru. Vzhledem k tomu, že k takovým kvantovým událostem dochází víceméně nepřetržitě, počet vesmírů se neustále zvyšuje.

Je to ale věda?

Tegmark je jedním z několika významných vědců, kteří podporují myšlenku multiverza, spolu se Seanem Carrollem z Caltechu, Leonardem Susskindem ze Stanfordu a britským královským astronomem sirem Martinem Reesem. Jiní slavní vědci, včetně nositele Nobelovy ceny Davida Grosse z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, však mají pochybnosti.

Někteří pochybovači tvrdí, že teorie multivesmíru vlastně vůbec nejsou vědou. Věda je systém založený na pozorování a experimentech a není jasné, zda budeme někdy schopni pozorovat jiný vesmír nebo určit, zda jiné vesmíry skutečně existují.

„Nevěřím, že existence těchto jiných vesmírů byla prokázána – nebo by někdy mohla být prokázána,“ napsal v roce 2011 v časopise Scientific American George Ellis, fyzik z Univerzity v Kapském Městě.

Sabine Hossenfelder, fyzik z Frankfurtského institutu pro pokročilá studia v Německu, je ještě přímočařejší a označuje snahy o popis multivesmíru za ztrátu času. „Věda nemůže říci nic o tom, zda existuje, nebo neexistuje,“ uvedla v e-mailu pro NBC News MACH a dodala, že vědecké myšlenky předkládané na podporu multiverza „vycházejí ze stejného chybného argumentu, kterým je přílišné spoléhání na matematiku.“

Sledujte NBC NEWS MACH NA TWITTERU, FACEBOOKU A INSTAGRAMU.