Co se děje, když dostanete druhý dech?

Lidské tělo se zásobuje energií třemi typy způsobů výroby energie v závislosti na tom, jak intenzivně a jak dlouho se dané fyzické aktivitě věnujete: fosfagenní, anaerobní a aerobní výroba energie.

Pokud je potřeba energie ve spěchu, je to fosfagenní systém, který tělu dodá okamžitou energii trvající jen několik sekund; ATP je schopen pohánět poměrně intenzivní svalové kontrakce, ale ne příliš dlouho. Protože zásoba ATP uložená ve svalech je omezená, může tělo vydržet jen krátké energetické výboje, jako je sprint trvající maximálně pět až šest sekund . Během intenzivního, krátkého cvičení je ATP rychle doplňován kreatinfosfátem, který je uložen v kosterních svalech těla.

Advertisement

After that first five seconds, the rate of glycolysis — that’s the process that converts glucose to pyruvate, which is needed for cellular respiration — dramatically increases by 1,000 times than while the body’s at rest. The anaerobic energy system, which uses carbohydrates but no oxygen to provide for the body’s energy demands, takes over . ATP is rapidly generated during anaerobic glycolysis, to be used during intense physical activities lasting between 30 seconds and three minutes . Pokud potřeba kyslíku v těle začne být a zůstane větší, než kolik mu dodáváte, zvyšuje se riziko laktátové acidózy, kdy se v těle snižuje hladina pH a v tělesných tkáních a krevním řečišti se hromadí vedlejší produkty rozkladu glukózy na pyruvát.

Většina energetických potřeb těla se však vytváří v procesu zvaném aerobní metabolismus, známém také jako mitochondriální dýchání. Během aerobního vytrvalostního cvičení je k výrobě energie ze sacharidů a tuků – a k udržení produkce ATP – zapotřebí kyslík, i když jeho syntéza je po nastartování aerobního metabolismu nízká. Když míra spotřeby kyslíku (V02) dosáhne maximálního objemu kyslíku, který může vaše tělo využít (V02max), přichází druhý dech. Jste takzvaně „v zóně“ – jste soustředění, nic vás nebolí a vaše dýchání se prohlubuje, aby zajistilo maximální množství kyslíku pro pracující svaly a maximální regeneraci ATP.

Jakmile si vaše tělo zvykne cvičit a regulovat své energetické potřeby, zvyšuje se pravděpodobnost, že se druhý dech dostaví častěji, protože vaše svaly včetně srdce budou efektivnější.

„Vím, že v průběhu ultra budu mít řadu vzestupů a pádů, a to do té míry, že už o něm jako o ‚druhém dechu‘ nepřemýšlím,“ říká Rob Colenso, ultramaratonec a běžecký trenér s certifikací RRCA. „Je to spíš tak, že jsem se během poslední hodiny dokázal pořádně najíst a hydratovat, a tak se teď cítím lépe a dostal jsem příval energie.“