Co způsobuje plachost a proč byste se o ni měli starat?

Část 1*: Co způsobuje plachost a proč byste se o ni měli zajímat?

Chtěli jste někdy něco moc, ale cítili jste se příliš zastrašeni nebo měli zábrany se zeptat? Vzpomeňte si na chvíli, kdy jste chtěli někoho pozvat na rande, požádat o zvýšení platu nebo oslovit někoho, s kým jste se vždy chtěli setkat, ale místo toho jste ztuhli jako rampouch. Cítili jste se chladní a přáli jste si, abyste měli odvahu do toho jít!“

Cítili jste se vy nebo někdo z vašich známých někdy podobně? Možná si vzpomínáte na palčivou touhu něco získat, ale chybělo vám sebevědomí nebo sociální dovednosti, abyste si o to řekli.

Když jsem vyrůstal jako stydlín, trpěl jsem úzkostí a nedostatkem sebevědomí. Kdykoli jsem byl vyzván nebo požádán, abych ve třídě četl nahlas, cítil jsem úzkost, byl jsem si vědom sám sebe a třásl se mi hlas. ‚Ale ne, co budu říkat, jak budu znít? Teprve po letech jsem získala sebedůvěru a nyní je mým posláním pomáhat lidem rozloučit se se stydlivostí!“

Přečtěte si, jaké jsou časté příčiny stydlivosti neboli sociální úzkosti, a zamyslete se nad tím, proč je důležité je znát. V příštím díle se dozvíte důvody, proč je nutné se stydlivosti zbavit, abyste se vyhnuli nenaplněnému životu. Třetí díl vám odhalí nejlepší strategie, jak změnit stydlivost v sebevědomí.

Běžně se vyskytující příčiny stydlivosti:

1. Příčiny stydlivosti. Strach z toho, jak vás vnímají ostatní

2. Nízké sebevědomí

3. Nedostatečné sebepoznání

První příčina: strach z toho, jak vás vidí ostatní: Na střední a vysoké škole jsem se často obával, jak zní můj hlas nebo jak vypadám, když mluvím ve třídě. Jednoho dne začala spolužačka napodobovat můj smích pro svou kamarádku a přitom na mě vrhala posměšné pohledy. Sotva jsem se dokázala uvolnit a být sama sebou, aniž bych přemýšlela, kdy dojde k dalšímu případu posměchu. Také jsem se obávala, že mé názory nebudou zajímavé pro lidi mimo skupinu mých přátel. Toužila jsem po uznání ostatních a obávala jsem se, že sdílení mých skutečných názorů by mě mohlo izolovat od lidí, které jsem měla ráda. To může snadno pramenit z nedostatku sebeúcty.

Druhá příčina: nízké sebevědomí. Mé nižší sebevědomí v mládí pramenilo ze šikany na střední škole. Moji šikanující byli většinou oblíbení kluci, kteří si ze mě rádi a pravidelně dělali legraci. Jeden šikanista ke mně přistoupil, zkřivil obličej a řekl: „Hej, Oscare… hej, Oscare,“ a posmíval se způsobu mé chůze a mluvení. Toto trápení často opakoval. Měl jsem pocit, že mě šikanisté zkoumají ve všem, co řeknu nebo udělám. Ze strachu z posměchu jsem se stáhl do sebe a cítil jsem příliš velký strach z odmítnutí, než abych se mohl plně zapojit do výuky nebo převzít vedoucí roli.

I poté, co šikana ustoupila, mi zůstaly trvalé, i když naštěstí ne trvalé, pozůstatky. Strach ze zranitelnosti, když jsem nesla svou skutečnou osobnost a názory, se ještě znásobil, když jsem mluvila před třídou. Je známo, že glosofobie neboli strach z veřejného vystupování vyvolává paniku a bolest u každého, bez ohledu na úroveň sebevědomí. Naštěstí existují způsoby, jak tuto bariéru překonat a rozvíjet kritické komunikační dovednosti, které zvednou sebevědomí. Těm se budeme věnovat ve třetím článku.

Třetí příčina: chybějící hlubší poznání sebe sama. Samozřejmě potřebujete životní zkušenosti, abyste plně poznali vše, co se vám líbí a nelíbí. O svých oblíbených druzích hudby nebo jídla jsem se rozhodl až poté, co jsem jich mnoho ochutnal. Totéž platí pro druh práce, která mě baví, a pro lidi, s nimiž se nejraději stýkám. Někteří lidé se však vyhýbají přijetí svých sklonů již na počátku života, pokud neodpovídají tomu, co by „měli dělat“. Rodičovský a společenský tlak hrají roli v tom, že nám v souvislosti s koníčky a volbou povolání vtloukají do hlavy „mělo by se“.

Ve škole jsem byl známý hudebním talentem, ale po prvním ročníku vysoké školy jsem z přílišného cvičení vyhořel. Chtělo to odvahu objevovat další zájmy a talenty, zatímco se moje osobnost a hodnoty měnily. Ještě dlouho poté, co jsem přestal pokračovat v hudební kariéře, můj otec mé rozhodnutí oplakával.

Proces sebepoznání obvykle trvá roky, ale lze ho urychlit tím, že budete riskovat, důvěřovat svému instinktu a spojíte se s mentorem (viz třetí díl, který vyjde brzy!), který vás provede úskalími.

Nyní, s pochopením toho, co způsobuje plachost, ji můžete začít překonávat. Kdyby existoval způsob, jak urychlit růst vašeho sebevědomí, chtěli byste to vědět? Představte si, že byste mohli urychlit často ledové tempo sebepoznávání a osobního i profesního růstu!

Oscar Romero je zakladatelem a prezidentem společnosti OscarRomeroSpeaks, která poskytuje řešení pro stydlivé nebo společensky úzkostné lidi, aby se mohli rozloučit se stydlivostí, přistupovat k profesním a společenským situacím sebejistě a realizovat své sny.

Žije v Bethelu v Kalifornii. To learn more about shedding shyness click https://www.oscarromerospeaks.com/

*This article is Part 1 of a three part series.