Corey Haim
Raná létaEdit
Haim se narodil 23. prosince 1971 v Torontu v provincii Ontario jako syn Judy, která se narodila v Izraeli a zpracovávala data, a Bernieho Haima, který pracoval v oblasti prodeje. Když bylo Haimovi 11 let, jeho rodiče se po 18 letech manželství rozvedli. Měl starší sestru Cari a mladšího nevlastního bratra Daniela Leeho z otcova druhého manželství. Haim byl židovského původu.
Nejprve vyrůstal v Chomedey v Lavalu v Quebecu (předměstí Montrealu) a později vyrůstal ve Willowdale v Torontu. Tam ho matka přihlásila na hodiny dramatické improvizace a pantomimy, aby mu pomohla překonat plachost.
Haim se o herectví nijak zvlášť nezajímal, hrál závodně lední hokej, učil se hrát hudbu na klávesy a sbíral komiksy. Jeho dovednosti na ledě vedly k tomu, že si ho vyhlédli skauti hokejového týmu AA Thunderbirds.
Haim navštěvoval do osmé třídy několik škol v Thornhillu i North Yorku (včetně North Yorské střední školy Zion Heights Junior High).
Raná herecká kariéraEdit
Po doprovodu své sestry Cari na konkurzy si Haima všimli a nabídli mu role dětského herce. K herectví pronikl v deseti letech rolí Larryho v kanadském dětském vzdělávacím komediálním televizním seriálu Edisonova dvojčata, který se vysílal v letech 1982 až 1986.
Haim debutoval v celovečerním filmu v thrilleru Firstborn z roku 1984 jako chlapec, jehož rodinu ohrožuje násilnický přítel jeho matky, kterého hrál Peter Weller. První natáčecí den Haim natáčel s Wellerem a snažil se staršímu herci pochválit jeho výkon. Weller Haima obklíčil, hodil ho ke zdi a požadoval, aby s ním Haim po záběru už nikdy nepromluvil. Bylo potřeba tří asistentů, aby je od sebe oddělili. Haim později přiznal, že ho to vyděsilo. Weller se Haimovi omluvil a řekl, že jeho jednání bylo způsobeno metodickým herectvím. Spoluhráčka Sarah Jessica Parkerová o Haimovi řekla: „Byl přirozeně nadaný a skutečně okouzlující – zbožňovala jsem ho.“
Haim vzpomínal:
Bylo mi deset a nikdy nezapomenu, že jsme šli na takový večírek štábu a máma s tátou jako tančili s jinými lidmi a bylo to rockové; a já jsem prostě začal brečet, cokoliv, a pamatuju si, jak mě Sarah vytáhla ven s Robertem (Downey, Jr.). A Robert mi řekl, že půjdeš bydlet ke mně.
V roce 1985 se Haim objevil ve vedlejších rolích ve filmech Tajný ctitel a Murphyho romance, ve druhém jmenovaném se Sally Fieldovou, z níž byl údajně nadšený. V témže roce měl také hlavní roli ve filmu Stříbrná kulka, celovečerní adaptaci vlastní lykantropické novely Stephena Kinga. Haim hrál desetiletého ochrnutého chlapce, který varuje svého strýce (hrál ho Gary Busey), že jejich město terorizuje vlkodlak.
Haim začal získávat uznání v oboru a získal svou první cenu Young Artist Award za film NBC A Time to Live, v němž hrál umírajícího syna Lizy Minnelli. V té době Haimův otec působil jako jeho manažer. Odmítl Haimovu roli ve filmu Pobřeží moskytů, kterou později získal River Phoenix. Producent Stanley Jaffe otce oslovil, aby si všiml Haimova nadání, a doporučil mu, aby si v Los Angeles našel agenta.
Hollywoodská teenagerská hvězdaEdit
Haimova průlomová role přišla v roce 1986, kdy si zahrál s Kerri Greenovou, Charliem Sheenem a Winonou Ryderovou titulní roli ve filmu Lucas. Příběh o dospívání, o první lásce a úzkosti dospívajících, se soustředí na inteligentního smolaře, který bojuje o přijetí poté, co se zamiluje do roztleskávačky. Haimovi bylo při natáčení v Chicagu 14 let a zamiloval se do Greenové, která ve filmu hrála jeho romantický zájem. Neuvědomil si, že jí je 18, a pozval ji na rande. Haimova neopětovaná láska ke Greenové pomohla inspirovat jeho výkon, přičemž skutečná dynamika mezi nimi se projevila i na plátně.
Režisér David Seltzer si všiml, že na rozdíl od některých svých vrstevníků se Haim zdál být se svým vznikajícím statusem lamače dívčích srdcí vyrovnaný: „Vzal to s nadhledem. Ne v negativním smyslu, ale byl něco jako magnet a věděl o tom.“ Haim si přečetl nabídku na roli River Phoenixe ve filmu Stand By Me, když obědval na zahradě režiséra Roba Reinera, a roli dostal ve stejný den, kdy mu ji nabídl Lucas. Později řekl, že by své rozhodnutí nezměnil.
Haim byl za roli Lucase nominován na cenu Young Artist Award a filmový kritik Roger Ebert mu udělil pochvalné hodnocení: „Vytvořil jednu z nejtrojrozměrnějších, nejkomplikovanějších a nejzajímavějších postav jakéhokoli věku v jakémkoli filmu z poslední doby. Pokud bude i nadále hrát tak dobře, nikdy se nestane polozapomenutou dětskou hvězdou, ale bude i nadále vyrůstat ve významného herce. Je tak dobrý.“ Haim později vzpomínal: „Byl to výlet, získat všechnu tu pozornost“. Po Lucasovi se Haim přestěhoval do Los Angeles a v roce 1987 si zahrál v krátce trvajícím televizním seriálu Roomies s Burtem Youngem.
V roce 1987 dostal Haim hlavní roli Sama Emersona, mladšího ze dvou bratrů, teenagera čtoucího komiksy, který se stal lovcem upírů, ve filmu Joela Schumachera Ztracení chlapci. Ačkoli Schumacher viděl Lucase, zpočátku nebyl pro obsazení Haima rozhodnutý. Režiséra přesvědčilo jejich první setkání. Natáčení probíhalo mezi pozemkem Warner Brothers a promenádou v Santa Cruz, mladé herecké obsazení zahrnovalo Jasona Patrica, Kiefera Sutherlanda a Jami Gertz a na place bylo živo.
Haim mezi záběry jamoval se svými hereckými kolegy a užíval si velkou rekvizitárnu. Haim, vyloučený z nočních večírků pořádaných staršími herci, se sblížil s Coreym Feldmanem, když zůstávali v hotelu, sledovali filmy a navštěvovali místní hernu. Své zážitky z natáčení později charakterizoval jako „jedno z nejlepších osobních období v mém životě“.
Ztracení chlapci byli většinou kritiků dobře přijati, v amerických pokladnách vydělali přes 32 milionů dolarů a jsou považováni za klasiku 80. let. Za svůj výkon získal Haim další nominaci na cenu Young Artist Award jako nejlepší mladá mužská superstar ve filmu.
Film předznamenal jeho opakované partnerství na plátně s Feldmanem, který se stal jeho nejlepším přítelem i mimo plátno. Oba mladí herci se o sobě dozvěděli již dříve, když se Haim ucházel o roli Moutha ve filmu The Goonies, kterou Feldman získal. „Dva Coreyové“ se stali nejlépe placenými teenagerskými hvězdami 80. let. Haim viditelně přijal výsady své nově nabyté slávy a stal se pravidelným návštěvníkem Alphy’s Soda Pop Clubu, soukromého nočního klubu pro nezletilé herce v hollywoodském hotelu Roosevelt.
V éře časopisů Tiger Beat a Bop byl Haim oblíbenou hvězdou titulních stran. Jeho charakteristický šišatý úsměv přiměl jeho kolegyni z Never Too Late Cloris Leachmanovou, aby ho napomenula: „Víš, ten tvůj úsměv je sice roztomilý, ale někdy vypadá trochu falešně. Určitě bych trénovala, abys trochu víc zavíral pusu.“ Často hrál smolaře. Zdálo se, že si svou pověst lamače dívčích srdcí spíše užívá, než aby se snažil této nálepce vyhnout, jako to dělali jeho vrstevníci River Phoenix a Johnny Depp.
Následujícím filmem bylo Povolení řídit, v němž si Haim zahrál hlavní roli Lese, jehož milostný život je ochromen nedostatkem auta. Během jedné divoké noci se mu splní jeho představa, že změní svůj život k lepšímu. „V zákulisí došlo k nějakým vylomeninám,“ poznamenal režisér Greg Beeman k požitkářství dvojice. „Občas zmizeli, ale vždycky se objevili v práci.“ V době natáčení měl šestnáctiletý Haim pouze řidičský průkaz, takže na zadním sedadle cadillacu, který ve filmu řídil, musel být ukryt dospělý. Vlastnil však vlastní auto, šedé Subaru XT6 z roku 1988. Ve filmu se objevil Haimův charakteristický ad-libbing, který byl jeho vrcholem a o kterém řekl: „Je to jedna z mých zvláštních věcí, se kterou jsem se možná narodil. Dokážu změnit ‚Ahoj, rád tě vidím‘ na ‚Ahoj, jak je? Co se děje? Rád tě vidím‘ a udělat to tak nějak opravdovější.“
Haim dostával 2 000 dopisů od fanoušků týdně a trávil čas tím, že se snažil vyhnout náctiletým dívkám, které obléhaly byt o patro níž od jeho matky. „Myslím, že se mi daří opravdu dobře,“ řekl Haim v roce 1988 v profilu časopisu People, ale úroveň ženské pozornosti označil za „trochu děsivou“. Film Haimovi vynesl druhou cenu Young Artist Award (vyrovnal se Feldmanovi v kategorii nejlepší mladý herec ve filmové komedii nebo fantasy) a na domácím trhu vydělal přes 22 milionů dolarů. Haim hrál v hororu Watchers, adaptaci románu Deana R. Koontze, v němž si zahrál teenagera, který se spřátelí s vysoce inteligentním psem upraveným vojenským výzkumem, což vede k tomu, že jsou oba pronásledováni.
Haim a Feldman se dále spojili v metafyzické romantické komedii Dream a Little Dream. Čtyři dny před zahájením natáčení, 7. ledna 1988, si Haim zlomil nohu. Zranění jeho postavy bylo přidáno, aby se přizpůsobilo jeho sádře a následnému kulhání. Po sundání sádry o dva týdny později musel Haim po zbytek natáčení nosit sádru umělou. Své scény ve filmu poloimprovizoval.
Osobní potíže a kariérní úpadekEdit
Haim už v rané pubertě pil pivo při natáčení filmu Lucas v roce 1985 a o rok později vyzkoušel marihuanu při natáčení filmu Ztracení chlapci. Později prohlásil, že film License to Drive byl pro něj „zlomovým bodem“, kdy se stal závislým.
Po návratu z rodinné dovolené na Havaji v květnu 1989 Haim sdělil tisku, že je již měsíc čistý poté, co se bez pomoci programu pro závislé na návykových látkách zbavil závislosti. „Chtěl jsem být čistý kvůli sobě, ne kvůli někomu jinému,“ řekl Haim a prozradil, že se „vymkl z kloubů“ a že „pokud jde o to, jde o partu, se kterou se stýkáte. Nemluvil jsem s mámou, čtyři a půl měsíce jsem nechodil do školy“. Dodal: „Je děsivé vrátit se na zem“ poté, co byl závislý na drogách, ale „je to prostě něco, co jsem musel udělat“. Haim řekl, že než za čtyři měsíce předstoupí před kamery filmu Blue Moon Marka Rocca, bude chodit do školy. Film nebyl nikdy natočen.
V říjnu 1989 Haim vystoupil živě na pódiu v Knott’s Berry Farm s DJ „Hollywoodem“ Hamiltonem v rámci kampaně proti drogám pro teenagery. Tisícihlavé dívčí publikum nepřestávalo křičet a vrhalo se na pódium a hasiči museli Haima v obavách o jeho bezpečnost vyvést z budovy. Haim později uvedl, že se poté bál vyjít na pódium a rozhodl se, že už nikdy na žádné pódium nevstoupí.
V listopadu 1989, čerstvě po odvykací kúře, vydal Haim sebepropagační video s názvem Corey Haim: Me, Myself, and I, které sledovalo jeden den v jeho životě. Haimovy monology na kameru, které byly silně skriptované, byly nicméně nesoustředěné a naznačovaly, že byl během natáčení pod vlivem. Časopis X-Entertainment jej označil za „nejhorší film všech dob“.
V dalším pokusu o znovuzískání své zdravé image Haim zřídil předem nahranou drogovou poradenskou linku pro teenagery. V pořadu The Arsenio Hall Show přiznal, že při poskytování rad byl sjetý.
Kolegyně ze seriálu Ztracení chlapci Brooke McCarterová začala Haimovi dělat manažerku ve snaze udržet ho čistého. McCarter chodil s oscarovou producentkou Julií Phillipsovou, která tento úkol označila za „hlídání dětí“. Phillipsová ve svých pamětech vzpomíná na to, jak ji Haim žádal o svolení vyvést její dceru, a na morální konflikt, který zažívala, když před ním kouřila marihuanu, a říká: „Z Coreyho jsem měla smíšené pocity. Mám ho ráda. Taky ho nesnáším, nebo alespoň tu manipulativní část, která věděla, jak přimět lidi dvakrát starší než on, aby se přetrhli. Je ti opravdu jen osmnáct? Kdo ti píše dialogy?“
V roce 1990 si Haim zahrál společně s Patricií Arquette v akčním sci-fi Modlitba válečníků a v příběhu o teenagerovi, který se v utajení vydává odhalit vůdce rasistického gangu, předvedl mnoho vlastních kousků. S pokračujícími problémy s drogami však Haim začal ztrácet své hlavní publikum. Jeho výkony utrpěly a jeho filmová kariéra v devadesátých letech upadla do roviny direct-to-video, protože jeho návyk ničil jeho schopnost pracovat. Režisér filmu Watchers Jon Hess vzpomíná: „Jistě, lidé o jeho závislosti věděli. Vidět někoho tak mladého a s takovým talentem, koho už pronásledují tito démoni, bylo těžké.“
V roce 1991, když mu bylo 19 let, hrál Haim ve filmu Dream Machine, který se dočkal direct-to-video vydání, stejně jako Oh, What a Night a The Double 0 Kid, v němž si zahrál Seth Green. Green uvedl, že jeho zkušenosti z práce s Haimem byly dvojjediností mezi milým, pracovitým profesionálem, který miloval herectví, a „mučeným narkomanem, který dokázal být úplně jiným člověkem podle toho, jak na tom byl se svou závislostí“. Green zmínil, že se nikdy nediskutovalo o Haimově talentu, ale spíše o jeho spolehlivosti.
Další filmy natočené přímo na video zahrnovaly erotický thriller Blown Away z roku 1992. Spoluhráčka Nicole Eggertová, která měla v té době s Haimem romantický vztah a hrála také ve filmu The Double O Kid, později uvedla, že mu zdravotníci na place usnadňovali jeho potřeby, aby neměl absťák. Vzpomínala, jak s Haimem přes den natáčela a noci s ním trávila na pohotovosti, „napojená na kapačku, prosila lékaře o jiný předpis a druhý den se zase vracela do práce“. Při natáčení Feldman Haima nešťastnou náhodou udeřil při zpackaném kaskadérském kousku.
V prosinci 1992 se Haim stal partnerem při pronájmu vily v Hancock Parku z roku 1922 se svým obchodním manažerem, promotérem večírků Michaelem Bassem, který si po odsouzení za podvod odseděl dva roky ve vězení. Dům o rozloze 7 000 čtverečních stop (650 m2) byl oceněn na 1,35 milionu dolarů. Bass obchod uspěchal, aby v domě uspořádal sbírku na nákup hraček pro ruské děti, která se později ukázala jako podvod. Haim žil v domě s Bassem a jeho matkou.
V únoru 1993 Bass nahlásil policii, že mu Haim během hádky vyhrožoval, a Haim byl zatčen. Podle Haimova tehdejšího publicisty střílel na zahradě na terč ze vzduchovky a přitom se snažil vyhodit Basse, který se odmítal smířit s tím, že ho propustí. Původně bylo Haimovo obvinění vyšetřováno jako teroristická hrozba (trestný čin), nakonec bylo sníženo na přestupek vystavování repliky pistole s výhrůžkami. Feldman složil Haimovu kauci 250 dolarů. Bass později tvrdil, že Haim u něj zůstal pod smlouvou dalších 18 měsíců.
Haim v roce 1994 navštívil německý Mannheim, kde podepsal smlouvu s německou nahrávací společností Edel a nahrál tam album. Z dohody však sešlo a album zůstalo nevydáno. Jedna z písní, euro-housem ovlivněná „You Give Me Everything“, kterou produkovali Daniel Schubert a Daniel Gonschorek, vyšla v roce 1995 jako čtyřskladbový singl. Během následujících dvou let Haim vydal pokračování dvou svých starších filmů, Rychlý útěk II z roku 1994 spolu s National Lampoon’s Last Resort, Život 101 z roku 1995 a Snít malý sen 2 s Feldmanem. V roce 1995 se Haim také neúspěšně ucházel o roli Robina ve filmu Joela Schumachera Batman navždy.
Brooke McCarter Haima v polovině 90. let vedl, ale s odvoláním na problémy s drogami ho nakonec opustil.
V roce 1996 si Haim zahrál v dalších čtyřech filmech natočených přímo na video – Snowboard Academy, Demolition High, Fever Lake a Busted – v posledním z nich si zahrál i Corey Feldman. Feldman byl nucen Haima vyhodit poté, co odmítl omezit užívání drog a byl na place nedůsledný, a později prohlásil, že to byla jedna z nejtěžších věcí, které kdy musel udělat. Malou roli si zahrál v televizním filmu Merlin: The Quest Begins. V roce 1997 se objevil ve filmu Nikdy není pozdě a v pokračování filmu Demolition High, Demolition University (na němž se podílel jako výkonný producent).
Bankrot a další potížeEdit
Haim téměř zkrachoval poté, co v roce 1996 odstoupil od natáčení filmu Paradise Bar. Společnost Lloyd’s of London na něm vysoudila 375 000 dolarů za to, že v pojistném formuláři neuvedl svou závislost na drogách jako již existující zdravotní stav. V červenci 1997 Haim požádal o ochranu před bankrotem podle kapitoly 11.
Podle zprávy o bankrotu dlužil 100 000 dolarů finančnímu úřadu a měl 100 000 dolarů nesplacených dluhů. Jeho uvedený majetek zahrnoval 100 dolarů v hotovosti, červenou Alfu Romeo Spider z roku 1987, která se objevila ve filmu Corey Haim: Já, já a já, oblečení v hodnotě 750 dolarů, penzijní fond v hodnotě 31 000 dolarů a práva na autorské honoráře v hodnotě 7 500 dolarů. V tomto okamžiku se filmové role vypařily.
V roce 1999 natočil Haim v Montrealu problematický nízkorozpočtový nezávislý film s názvem Universal Groove s využitím tehdy nastupující digitální technologie. Hrál v něm filmového režiséra, který během jedné noci komunikuje s osmi postavami na techno klubové scéně. Haimův návrat do Kanady stál za pozornost, natáčení vzbudilo zájem místního tisku a natáčení navštívili reportéři časopisu People. Film se však potýkal s fatálními postprodukčními problémy a na internet unikly ukradené záběry. O více než osm let později tvůrci nakonec sami zveřejnili zrekonstruovanou verzi filmu na internetu.
Haim se v roce 2000 pokusil o návrat do filmového průmyslu přímým natáčením thrilleru Without Malice s Jennifer Beals a Craigem Shefferem. Doufal, že role bývalého narkomana, který se snoubencem své sestry zatají vraždu, mu nabídne přechod od teenagerovských filmů. Film se natáčel ve Waskesiu v Saskatchewanu, kde členové štábu vzpomínali, jak Haim až do ranních hodin podpíral jediný bar ve městě. Haim údajně přerušoval natáčení, aby zavolal do Toronta a zkontroloval, zda jeho pes neumřel, a náhlé zdravotní příhody vyžadovaly vyplnění nouzových receptů.
Haim strávil nějaký čas na rehabilitaci. Byly mu nasazeny léky na předpis, které začal zneužívat. Haim vyhledal patnáctkrát rehabilitaci kvůli své drogové závislosti. Dne 10. srpna 2001 ho jeho matka našla v bezvědomí v jeho bungalovu v Los Angeles. Byl převezen do lékařského centra UCLA, kde se ho lékařům podařilo stabilizovat. Dva týdny předtím, od 23. července 2001, strávil Haim nějaký čas v nemocnici Sherman Oaks. Byl nucen platit účty za léčení a snažil se uživit prodejem chomáčů svých vlasů a vytržené stoličky na eBay. Cena zubu dosáhla 150 dolarů, než byl v souladu s omezeními eBay týkajícími se prodeje částí těla z nabídky stažen.
V roce 2001 se Haim stal předmětem pořadu E! True Hollywood Story. Odvysílán byl 17. října a ukázal, že žije se svou matkou ve spartánském bytě nad garáží v Santa Monice. Haim byl při některých rozhovorech dezorientovaný a nesrozumitelný. Byl viděn, jak sestavuje propagační klip pro castingové agenty, a zastavárník vzpomínal, jak ho prosil o 3 dolary, aby si mohl koupit kousek pizzy. Feldman, který je nyní sám čistý, v pořadu mluvil o svých pokusech pomoci Haimovi zbavit se návyku a v říjnu 2001 si ho nastěhoval k sobě domů. Ve věku 29 let strávil Haim s Feldmanem čtyři dny na ranči Neverland Michaela Jacksona.
Feldman později o Haimovi řekl: „Udělal tolik pokusů o sebevraždu. Tolikrát se předávkoval. Nedokážu vám ani popsat, jak měl pěnu u pusy, jak jsem přišel dolů a našel ho takhle slintajícího a neschopného mluvit, a jak jsem mu musel dávat do krku dřevěné uhlí, aby mohl dýchat.“ Haim si uměl udělat legraci sám ze sebe, a tak se objevil ve filmu Davida Spadea Dickie Roberts: Ve filmu o bývalé dětské hvězdě se objevila celá řada skutečných bývalých dětských hvězd, včetně Feldmana. Haim se také objevil v parodickém hororu The Back Lot Murders. V roce 2002 si zahrál sám sebe v epizodě kanadského televizního seriálu Big Wolf on Campus.
Haim byl v roce 2004 námětem písně irské skupiny The Thrills s názvem „Whatever Happened to Corey Haim?“. Haim na tuto otázku odpověděl: „
Haim později v pořadu Larry King Live dále hovořil o svém období mimo světla reflektorů a uvedl, že tři a půl roku neopustil svůj byt a přibral ze 150 na 302 kilogramů. O svém váhovém přírůstku uvažoval jako o „závislosti v podstatě na všem“.
Dva Corey a poslední rokyEdit
V roce 2004 se zdálo, že Haim překonal závislost na drogách poté, co ho jeho matka přesvědčila, aby se s ní vrátil do Toronta a přesídlil tam.
V roce 2006 se umístil na 8. místě v žebříčku největších teenagerských hvězd stanice VH1. V prosinci téhož roku začal Haim natáčet reality show s názvem The Two Coreys, v níž se znovu setkal s Feldmanem. Oba byli uvedeni jako výkonní producenti a měli určitý tvůrčí podíl. Pořad měl premiéru na A&E Network 29. července 2007, druhá série začala 22. června 2008. Při jejím nástupu Haim koupil sobě a Feldmanovi stejné prsteny od Tiffanyho, „pro náš pořad, pro život, pro všechno… stejné prsteny pro herce-kamarády.“
Představa pořadu se točila kolem Haimova bydlení ve Feldmanově domě s Feldmanem a Feldmanovou ženou, zatímco se snažil vrátit svou kariéru na správnou cestu. Dynamika této trojice byla pojata ve stylu filmu Ty, já a Dupree. Záběry ukazovaly devastaci Haimova návyku na jeho těle a jeho vzhled byl k nepoznání od jeho mladšího já. Ačkoli bylo přiznáno, že seriál byl částečně napsán podle scénáře, nakonec začal žít vlastním temným životem poté, co Haim prodělal recidivu a vyšlo najevo jeho zneužívání léků na předpis.
Rozpadající se vztah mezi bývalými nejlepšími přáteli si vyžádal půlroční přestávku před druhou sérií. Haim byl za svou roli v seriálu nominován na cenu diváků v rámci 22. ročníku kanadského udílení cen Gemini a byl zvolen na 8. místě v kategorii „Oblíbený Kanaďan“ v televizním seriálu (nemá nárok na cenu Gemini). V roce 2007 Haim potvrdil: „Chci být tím, o kom se mluví, když se mluví o comebacku. Chci, aby se ode mě lidé učili, viděli, že jsem člověk, a pochopili, že dělám chyby stejně jako oni, ale nemusí vás to pohltit. Musíte projít kapkami deště, a o to se snažím.“
7. února 2008 vyšel Haimův placený inzerát v hollywoodském odborném časopise Variety s celostránkovou fotografií, na níž stálo: „Všichni jsme se snažili, abychom se vrátili do života: „Tohle není senzace. Jsem zpátky. Jsem připraven pracovat. Jsem připraven to napravit.“
V únoru 2008 začalo ve Vancouveru natáčení filmu Ztracení chlapci: Kmen, přímého pokračování na DVD, v němž se objevilo jen několik herců z původního obsazení. Haim se rozplakal, když mu na kameru řekli, že pro něj ve filmu není žádná role. Později měl natočit epizodní roli, ale na natáčení se dostavil zjevně pod vlivem a nebyl schopen si zapamatovat své repliky. Jeho scéna se objevila až během závěrečných titulků.
Feldman avizoval, že s Haimem už nebude mluvit, dokud se neočistí. V pořadu The Two Coreys Feldman a jeho žena spolu s dalšími dvěma bývalými teenagerskými hvězdami zavolali Haimovi, aby ho přiměli přiznat, že potřebuje pomoc. „Necítím, že by byl v současné době bezpečnou osobou v blízkosti mé ženy a dítěte, a to z mnoha důvodů,“ řekl Feldman. Haim prohlásil, že je v současné době čistý, a řekl: „Coreyho Feldmana budu vždycky milovat, ale ztratil jsem k němu a jeho ženě 105% úctu.“
Po tomto pádu měl Haim během natáčení autonehodu, když byl pod vlivem, a nadobro odešel od seriálového terapeuta. Feldman veřejně přerušil své styky s Haimem a prohlásil: „Nebudu se dívat na to, jak se ničí.“ A&E zrušil The Two Coreys v polovině druhé sezóny v červenci 2008.
Uprostřed dobře medializovaného odcizení dvojice se objevily nepotvrzené zprávy, že společnost Warner Bros. plánuje vydat film Lost Boys 3 – s jejich postavami, které se postaví proti sobě. Bylo potvrzeno, že Feldman bude hrát ve filmu Ztracení chlapci: Žízeň a bude působit jako výkonný producent. V červenci 2008 Haim dokončil v Torontu natáčení hazardní komedie Shark City s Vivicou A. Fox, Carlem Rotou a Davidem Phillipsem.
Koncem července 2008 se Haim ocitl v Los Angeles bez prostředků a bez domova. Ujal se ho zpěvák a skladatel G. Tom Mac, který napsal skladbu „Cry Little Sister“ pro soundtrack k filmu Ztracení chlapci. V Macově studiu, kde Haim dostal ubytování, vznikl nápad na reality show s názvem Lost Boy Found, která by dokumentovala Haimovu závislost a zotavení z ní prostřednictvím hudby. Mac se zavázal, že pokud Haim zůstane čistý, dovolí mu jet na turné a vystupovat s ním. Byl natočen pilotní díl, ve kterém Haim řekl: „Jsem na mizině, jsem bezdomovec a nečekal jsem, že se do téhle situace někdy dostanu.“ Dne 6. ledna 2009 Haim a Mac poskytli dvouhodinový rozhovor v internetovém rádiu, aby představení propagovali. V jednu chvíli Mac uvedl, že si myslel, že Haim ten den zemře na abstinenční komplikace, ale jeho stav se stabilizoval. Uvedl také, že v místnosti s nimi byly kamery. Pořad nebyl převzat.
V roce 2009 byl do kin uveden akční film Crank: Vysoké napětí, ve kterém se Haim objevil s blonďatým mulletem po boku Jasona Stathama, Amy Smart a Dwighta Yoakama. Haim dokončil dva filmy, jejichž premiéra byla naplánována na rok 2010: thriller American Sunset, v němž si zahrál muže, který je unesen při pátrání po své zmizelé ženě, a Decisions, natočený v prosinci 2009, v němž je jeho postava policistou pracujícím s problémovými dětmi. Po Americkém západu slunce byl 18. června 2009 v kanadském Novém Brunšviku dokončen film. Haim musel být podle svého posledního agenta, s nímž měl výhradně telefonický vztah, vydán zpět do Spojených států kvůli svým problémům s drogami z minulosti. Haim byl nucen platit svému právníkovi při každé cestě zpět přes hranice.
Na radu svého právníka se Haim vydal k lékaři v Kalifornii s cílem dodržovat program vysazování prášků bez účasti více lékařů, aby prokázal, že pracuje na tom, aby se očistil. Haimův agent uvedl, že lékař se zdráhal vysadit Haimovi ze současné hladiny na nula prášků, protože se obával záchvatu, a vzal ho ke specialistovi na závislosti, aby mu poskytl psychickou pomoc: „Ten chlap Coreymu předepsal čtyři recepty. Myslím, že to bylo pět dní předtím, než Corey zemřel.“
Haim byl spojen s několika filmy, jejichž natáčení mělo začít v roce 2010. V posledních dnech pracoval na filmu Mrtvé moře, v němž jsou žoldáci na námořní lodi uvězněni zombie. Od producentů požadoval „čistou scénu“, aby omezil pokušení, ačkoli jeho kolegové ze štábu komentovali jeho hyperaktivitu a potřebu pozornosti. Haim přicházel na plac i ve dnech volna.
Před svou smrtí se Haim s Feldmanem mimo kameru usmířil. Oba spolu trávili čas při vývoji pokračování filmu License to Drive s názvem License to Fly, což byl projekt, který Haim vymyslel.
VztahyEdit
Haim se nikdy neoženil ani neměl děti. V letech 1987 až 1990 udržoval vztah s herečkou ze seriálu Kdo je tady šéf Alyssou Milano. Milano a její rodiče se spolu s jeho tehdejším manažerem neúspěšně snažili Haimovi zajistit pomoc při léčbě jeho závislosti.
Lala Sloatmanová hrála s Haimem ve filmech Watchers (1988) a Dream a Little Dream (1989) a na vrcholu jeho slávy spolu chodili s přestávkami dva roky. Později ho popsala jako „zábavného a žoviálního“ a někoho, do koho byla „blázen“. Uvedla, že o jeho problémech s drogami tehdy nevěděla, a vzpomíná na toto odhalení jako na „první velké zlomené srdce“.
Haim byl zasnoubený s herečkou z Baywatch Nicole Eggertovou, s níž hrál ve filmech Blown Away (1992) a Just One of the Girls (1993). Eggertové se připisuje, že Haimovi minimálně jednou pomohla zachránit život, když ho při „drogové horečce“ odvezla do nemocnice na detox. Eggert jednou řekl: „Strávila jsem s ním spoustu nocí na pohotovosti. Nemyslím si, že jsem mu zachránil život, jen si myslím, že jsem tam byl pro něj.“
Haim byl v roce 1996 krátce zasnoubený s herečkou Holly Fieldsovou.
Haim se v roce 2000 zasnoubil s modelkou Cindy Guyerovou. Haim požádal Guyer o ruku dva dny poté, co se seznámili na autogramiádě v Chicagu.
Haim měl roční vztah s herečkou Tiffany Shepis a v říjnu 2008 uvedl, že se zasnoubili a 9. května 2009 se mají vzít. Shepis se v roce 2008 odstěhovala od Haima do Arizony, kde se mu „snažila pomoci, jako to dělají všichni, víte? Je to okouzlující kluk se spoustou problémů.“
Sexuální zneužíváníEdit
V jedné z epizod během druhé série seriálu Dva Coreyové se Haim Feldmanovi přiznal, že byl ve čtrnácti letech sexuálně zneužit jedním z Feldmanových známých. Haim odmítl identifikovat svého násilníka (42letého muže) a uvedl, že zneužívání pokračovalo dva roky s Feldmanovým vědomím. Haim později prohlásil: „Byl jsem velmi, velmi bdělý a velmi se styděl za to, co se dělo, jak to říkám, byl jsem prostě … přišel jsem do Hollywoodu, člověče, prostě nadržený malý kluk, jako na drogách, krmený drogami, člověče, upíry“. Toto přiznání vedlo k další roztržce mezi Haimem a Feldmanem a pořad nadále odhaloval temnou stránku jejich života jako teenagerských hvězd.
V roce 2011, po Haimově smrti, Feldman prohlásil, že za jeho smrt může „hollywoodský magnát“, který Haima zneužíval. Ve Feldmanových pamětech Coreyography z roku 2013 se uvádí, že on i Haim byli jako mladí herci ve filmovém průmyslu sexuálně zneužíváni. Feldman uvedl, že během natáčení filmu Lucas se Haim „nechal sodomizovat“ a „byl mužem na filmovém place přinucen k bolestivému análnímu sexu“. Tento muž Haimovi řekl, že sex mezi muži a chlapci je v Hollywoodu normální, a řekl, že ‚to dělají všichni chlapi ve světě zábavy‘. Po této zkušenosti Haim navrhl Feldmanovi, že by to měli dělat i mezi sebou. Feldman uvedl, že Haima odmítl s vysvětlením, že to ‚prostě chlapi nedělají‘ a že děti by neměly mít takové styky s dospělými.“
V roce 2016 Judy Haimová pohrozila Feldmanovi žalobou. Haim tvrdil, že řada jeho výroků jsou lži, a dodal, že Feldmanovi jde o pozornost a peníze. V roce 2017 Judy Haim opět vystoupila proti Feldmanovi, který požadoval 10 milionů dolarů za natočení dokumentu odhalujícího ty, kteří údajně sexuálně zneužívali jeho a jejího syna. Judy Haimová k tomu uvedla: „Feldman se v roce 2017 dopustil trestného činu podvodu: „O zveřejnění jmen svých i dalších násilníků mluví už sedm let od smrti mého syna. A teď za to chce 10 milionů dolarů? No tak. Je to dlouhý podvod. Je to podvodník. Kdyby to myslel vážně, podělil by se o informace, které má, s policií… A pokud ti lidé opravdu existují a jsou potenciálně nebezpeční, proč by je nechtěl jmenovat hned teď?“
V rozhovoru z roku 2017 z časopisu National Enquirer herec Dominick Brascia tvrdil, že Charlie Sheen byl osobou, která Haima znásilnila při natáčení filmu Lucas. Sheenovi bylo v té době 19 let, zatímco Haimovi 13 let. Sheen tato obvinění popřel a podal na National Enquirer žalobu, která byla v roce 2018 urovnána. V rozhovoru v pořadu The Dr. Oz Show v roce 2017 Judy Haimová popřela, že by Charlie Sheen měl sexuální vztah s jejím synem, a obvinila Brascia, že ho sexuálně zneužíval. Řekla: „Víte, jak to vím? Protože to řekl můj syn. Řekl to v pořadu The Two Coreys.“
V březnu 2020 vyšel Feldmanův dokumentární film (My) Truth: The Rape of 2 Coreys. Feldman v něm tvrdil, že Sheen znásilnil Haima, a prohlásil: „To je pravda: „Nebylo to jako jednorázová věc, kterou řekl jen tak mimochodem. Nebylo to jako: ‚Mimochodem, tohle se stalo‘. Šel do velkých podrobností. Řekl mi: ‚Charlie mě ohnul mezi dva přívěsy, dal mi na zadek olej Crisco a znásilnil mě za bílého dne. Kdokoli mohl jít kolem, kdokoli to mohl vidět'“. Tato tvrzení v dokumentu podpořili Jamison Newlander, Haimův přítel a spoluhráč ve filmu Ztracení chlapci, a Feldmanova bývalá manželka Susie Spragueová; oba uvedli, že jim Haim údajné znásilnění prozradil, a naznačili, že se o něm v hollywoodských kruzích běžně ví. Feldman obvinil Brasciu, že Haima také sexuálně zneužil. Feldman se také ohradil proti útokům Judy Haimové na jeho důvěryhodnost a tvrdil, že se snažila pohřbít pravdu o Sheenově účasti, pošpinit Feldmanovu pověst a použít zastrašovací taktiku a propagandistickou kampaň na internetu ve snaze Feldmana umlčet. Sheenův publicista obvinění ze zneužití popřel.