Důležité oznámení
Speciální zpráva Mental Health Matters
Úzkost nejčastější diagnóza duševního zdraví u vysokoškoláků
Duchovní zdraví se stalo kritickým problémem na vysokoškolských kolejích. Zde na BU lékaři behaviorální medicíny uvádějí, že počet studentů v krizi, kteří přicházejí o pomoc, prudce vzrostl – z 647 v akademickém roce 2014-2015 na 906 v loňském roce. A vzrostl také počet studentů, kteří potřebují lékařský převoz k psychiatrickému vyšetření, a to ze 120 v akademickém roce 2014-2015 na 134 v loňském roce.
Vzhledem k tomuto alarmujícímu trendu BU Today tento týden znovu zveřejňuje speciální třídílný seriál „Mental Health Matters“, který byl původně publikován v říjnu loňského roku. Seriál jsme aktualizovali a doplnili o nové statistiky a informace.
Když bylo na jaře 2014 oznámeno, že studie Penn State zjistila, že úzkost předstihla depresi jako hlavní problém duševního zdraví, kterému čelí vysokoškolští studenti, dostala se tato zpráva na titulní stránky celostátních novin. Podle studie, které se zúčastnilo více než 100 000 studentů a kterou provedlo Pennské centrum pro duševní zdraví studentů, více než polovina studentů navštěvujících univerzitní zdravotní kliniky uvedla jako problém úzkost. Toto zjištění potvrdil i průzkum American College Health Association (ACHA) z roku 2015 National College Health Assessment, který uvádí, že téměř každý šestý vysokoškolský student (15,8 %) byl diagnostikován nebo léčen s úzkostí.
Tentýž průzkum zjistil, že 21,9 % studentů uvedlo, že během posledních 12 měsíců ovlivnila úzkost jejich studijní výsledky, což bylo definováno jako nižší známka ze zkoušky nebo důležitého projektu, nedokončení nebo přerušení kurzu. To je více než 18,2 procenta v průzkumu ACHA z roku 2008. Mezitím 13,8 procenta respondentů uvedlo, že v posledních 12 měsících ovlivnila jejich studijní výsledky deprese, což je nárůst oproti 11,2 procenta v roce 2008.
Tato zjištění nepřekvapují lékaře zabývající se duševním zdravím na BU.
„Všichni jsme se stali méně schopnými tolerovat nejednoznačnost a neznámé díky neuvěřitelnému technologickému pokroku, který jsme zaznamenali,“ říká Carrie Landa, ředitelka oddělení behaviorální medicíny ve Student Health Services. „Bezprostřednost je někdy protilátkou proti úzkosti: nutnost čekat na cokoli – na textovou zprávu, na známku ze zkoušky, na otázku „Jak se mi povede?“ – to vše vyvolává anticipační úzkost. Bohužel je v životě mnoho věcí, které se nevyřeší rychle, a čekání je nutné.“
Ve studii Healthy Minds z roku 2015, což je každoroční internetový průzkum zkoumající duševní zdraví na univerzitních kampusech, byl počet studentů BU, kteří dosáhli pozitivního výsledku v měření deprese, vyšší, a to 23 %, než počet těch, kteří dosáhli pozitivního výsledku v měření úzkosti, 17 %. Ve skutečnosti jsou deprese a úzkost dvě strany téže mince, říká Dori Hutchinsonová (SAR’85,’96), ředitelka služeb Centra pro psychiatrickou rehabilitaci na BU a klinická docentka na Sargent College. Obojí se dá léčit terapií, změnou životního stylu a v indikovaných případech i léky – a někdy i kombinací všech tří možností.
Co je normální a kdy vyhledat pomoc
Každý student se někdy cítí vystresovaný, zejména v období pololetních a závěrečných zkoušek. A je normální, že se studenti občas cítí i modře. Kdy se tedy tyto pocity stávají důvodem k větším obavám?“
„Když stav vaší nálady narušuje vaši schopnost fungovat ve škole,“ říká Hutchinson, „například když zjistíte, že se nemůžete dostat do třídy, nechcete se stýkat se svými přáteli nebo spoluhráči a máte potíže se soustředěním, protože se cítíte velmi rozrušeně – tehdy vás chceme oslovit a pomoci vám.“
„Často je důležitější zvládnout svou emocionální reakci na stres než se snažit změnit stresovou situaci, kterou nemusíte mít plně pod kontrolou.“
-Lisa Smith
Dalšími varovnými příznaky jsou dlouhodobé pocity smutku nebo zoufalství, nadměrná úzkost nebo panika, izolace nebo stažení se z typických každodenních aktivit, myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, rozdávání majetku, změny v osobní hygieně a nadměrné užívání alkoholu nebo jiných drog, které studenti zažívající sociální úzkost často používají k samoléčbě.
„Když jsou nějaké emoce nebo chování velkou změnou oproti běžnému každodennímu fungování, je důležité se zastavit a zeptat se sám sebe, co se děje,“ říká Landa. „Vidíme, že normální úzkost se mění v úzkost, když má student záchvaty paniky, nemůže spát nebo se zpomalit, vytrvale se obává nebo je posedlý tím, co bude dál, nebo má jiné fyzické příznaky odpovídající úzkosti. Když je ovlivněno každodenní fungování, ale ještě předtím, než je narušeno, je to okamžik, kdy je třeba vyhledat pomoc. Podobně u deprese každý zažije den se špatnou náladou nebo zklamání, kterého se nemůže zbavit, ať už je to kvůli špatné známce, ukončení vztahu nebo hádce s kamarádem. Když se však pocity smutku, osamělosti nebo nízké sebeúcty stanou normou, je opravdu důležité se na ně obrátit.“
„Víme, že stres může být spouštěčem psychických stavů, zejména v souvislosti s nepředvídatelností a nekontrolovatelností. Zdá se, že to k přechodu na vysokou školu neodmyslitelně patří,“ říká Lisa Smithová, ředitelka Centra pro úzkostné & příbuzné poruchy na BU a klinická docentka pro psychologii a vědy o mozku na College of Arts & Sciences. „Ve chvíli, kdy vaše emoce zasahují do vašeho života nebo vám způsobují značné potíže, je to okamžik, kdy byste měli podniknout kroky k úpravě svého emočního fungování v reakci na stres.“
„Často je důležitější zvládnout svou emoční reakci na stres než se snažit změnit stresovou situaci, kterou nemusíte mít plně pod kontrolou,“ říká. „Často si myslím, že kdyby studenti na střední nebo vysoké škole absolvovali kurz Emoce 101, byli by mnohem lépe vybaveni, aby věděli, jak emoce dobře fungují oproti tomu, jaké strategie zvládání emocí slouží pouze k posílení úzkosti a deprese. Je to často překvapivě neintuitivní.“
Mnoha studentům může podle Smithe pomoci krátký program kognitivně-behaviorální léčby, který je posune k efektivnějšímu zvládání emocí.
STUDENT STRESS AND ANXIETY NATIONALLY, BY THE NUMBERS
The American College Health Association Spring 2014 National College Health Assessment found students reporting that in the previous 12 months:
Přestože jsou deprese a úzkosti léčitelné, mnoho studentů se zdráhá přiznat, že mají problém, a vyhledat pomoc.
Příklad: Victoria Pae (CAS’16). Během prvního ročníku se podle svých slov cítila zahlcená stresem a úzkostí, ale bála se vyhledat pomoc. „Všichni toho tolik dělali, všichni byli na vrcholu sil, vypadalo to, že mají všechno pod kontrolou,“ říká Pae, studentka dvojího oboru neurovědy a psychologie, která jako středoškolačka dosahovala velmi dobrých výsledků ve studiu i v mimoškolních aktivitách. „Vidíte, že všichni vynikají nad vámi. A i když máte schopnost vyniknout také, máte příliš velký strach, že ze sebe uděláte hlupáka, než abyste se o to skutečně pokusili.“
Pae si těžko připouštěla, že má problém. Své pocity úzkosti a zahlcení si nechávala pro sebe. „Nechtěla jsem si říct, že potřebuji pomoc, a tak jsem to neudělala,“ říká. „Prostě jsem si řekla, že je to všechno v mé hlavě, ať se s tím vyrovnám.“
„Jeden můj kolega tomu začal říkat ‚herní tvář‘, kterou studenti nasazují a která všem ostatním na světě říká: ‚Jsem v pohodě, zvládám to, podívejte se na mě, jak žongluju se školou, mimoškolními aktivitami a prací,'“ říká Katharine Mooneyová (SPH’12), ředitelka oddělení Wellness & Preventivních služeb ve Student Health Services. „Ale oni se tak necítí… cítí se opravdu osamělí, izolovaní, že nikdo jiný se necítí tak jako oni. A tak to prostě není.“
Pe říká, že než aby se svým pocitům postavila čelem, raději se s přáteli bavila. Začaly se zhoršovat i její známky. Na začátku druhého ročníku však začala spolupracovat s pobočkou studentské skupiny pro duševní zdraví Active Minds na BU, která se snaží zvýšit povědomí lidí o problémech duševního zdraví, omezit předsudky vůči osobám s duševními problémy a nasměrovat studenty ke zdrojům behaviorálního zdraví v kampusu.
„Učila jsem studenty, že je v pořádku přijímat podporu, ale tady jsem byla s duševní poruchou a nevyhledala jsem pomoc. Přišlo mi to velmi pokrytecké,“ říká Pae. Na jaře poté, co se připojila k Active Minds, začala navštěvovat terapeuta mimo kampus, aby jí pomohl léčit její úzkost.
„Nebudu tvrdit, že jsem teď stoprocentně v pořádku, protože stále mám své chvíle pochybností o sobě a zanedbávání péče o sebe,“ říká Pae, „ale rozhodně se mi daří lépe než před pár lety.“
Šance pro každého nechat se vyšetřit
Zítra, 5. října, mohou všichni studenti, stejně jako vyučující a zaměstnanci, absolvovat bezplatné, důvěrné vyšetření na depresi a úzkost v rámci Národního dne screeningu deprese.
Vyšetření, krátké anonymní dotazníky s výběrem odpovědí, jsou nabízeny v kampusech Charles River i Medical Campuses a jejich vyplnění trvá pouze dvě až tři minuty. Dotazník se ptá na stravovací a spací návyky a na to, zda máte pocity beznaděje, sebevražedné myšlenky nebo neschopnost přestat si dělat starosti. Výsledky mohou pomoci určit, zda někdo trpí depresí, úzkostí, poruchou nálady nebo dokonce posttraumatickým stresem.
Lékař na místě zkontroluje odpovědi a probere, jaké by mohly být správné další kroky, a poskytne studentům doporučující kartičky směřující na behaviorální medicínu, Centrum pro úzkostné & příbuzné poruchy nebo Centrum pro psychiatrickou rehabilitaci. Každý, kdo projde screeningem, dostane informace o poradenství a dalších službách bez ohledu na to, zda se u něj projevují příznaky úzkosti a deprese. Není třeba se objednávat.
„Někdy může screening zachránit život, zatímco jindy pomůže usnadnit malou změnu, která někomu umožní přejít od pocitu v pořádku k pocitu dobrému.“
-Carrie Landa
„Pokud je vaše skóre vysoké, řekneme: ‚Co můžeme udělat, abychom vám pomohli?‘ a nasměrujeme je na zdroje v kampusu,“ říká Hutchinsonová.
Screeningy se budou konat na třech místech v kampusu Charles River: jak v George Sherman Union Link, tak v jídelně Yawkey Center for Student Services, a to od poledne do 15 hodin.a ve vstupní hale FitRec, od 15:30 do 18:30. Screeningy v lékařském kampusu budou ve vstupní hale School of Medicine LInstructional Building, od 16:00 do 18:30. Na každém místě budou k dispozici lékaři, kteří poskytnou důvěrnou zpětnou vazbu, a bude se tam rozdávat čokoláda zdarma.
Při loňské akci National Depression Screening Day na BU přišlo na vyšetření 445 lidí, říká Hutchinson, a 19 procent z nich bylo odesláno na behaviorální medicínu na schůzky nebo jiné následné kroky. Šesti studentům se dostalo urgentní péče poté, co si všimli, že jsou v extrémní tísni. V roce 2008, kdy se screeningy konaly poprvé, byl jeden člověk hospitalizován poté, co dotazník odhalil sebevražedné sklony.
„To mu možná pomohlo zachránit život a nasměrovat ho na cestu ke zdraví,“ říká Hutchinson.
Screeningy se konají v době, kdy se semestr rozjíždí. „Líbánky skončily, školní práce je náročná – může se rozrůst,“ říká Hutchinson. „Za rohem jsou pololetní zkoušky, a pokud někdo žije s depresí, může se to zhoršit. Screeningy jsou pro naši komunitu skutečně způsobem, jak říct: Záleží nám na vás.“
Landa vyzývá všechny, aby využili možnosti nechat se ve středu vyšetřit. „Národní den screeningu deprese je skvělou příležitostí zkontrolovat sám sebe, mít možnost rychle se podívat na některé klíčové chování a pocity, které jsou ukazateli zdraví. Někdy může screening zachránit život, zatímco jindy pomůže usnadnit malou změnu, která někomu umožní přejít od pocitu v pořádku k pocitu dobrému.“
Pae říká, že díky svým zkušenostem s úzkostí si uvědomila výhody vyhledání pomoci. „Myslím, že spousta studentů… se bojí přiznat, že jsou ve stresu, a bojí se, že se jim život rozpadne před očima,“ říká. Pae, bývalá prezidentka pobočky Active Minds na BU, říká, že skupina zdůrazňuje, že „ať už jsou potíže, kterými procházíte, větší nebo menší, je v pořádku vyhledat pomoc.“
Ti, kdo hledají bezplatné a důvěrné poradenství v oblasti duševního zdraví, se mohou obrátit na Studentské zdravotnické služby behaviorální medicíny (617-353-3569) (k dispozici 24 hodin denně pro psychiatrické pohotovosti), Centrum pro psychiatrickou rehabilitaci (617-353-3549), Danielsenův institut (617-353-3047) a Centrum pro úzkostné & příbuzné poruchy (617-353-9610). Fakulty a zaměstnanci s problémy s duševním zdravím se mohou obrátit na fakultní & kancelář pomoci zaměstnancům BU (617-353-5381). Horká linka Samaritans of Boston pro prevenci sebevražd je 877-870-4673. Podpůrnou skupinu studentů Active Minds nejlépe zastihnete na její stránce na Facebooku. V případě krizových situací souvisejících s kriminalitou a mezilidským nebo sexuálním násilím jsou 24 hodin denně, 7 dní v týdnu k dispozici krizoví poradci Centra prevence sexuálního napadení BU & (617-353-SARP) (7277). Pokud máte vy nebo někdo z vašich známých otázky týkající se užívání drog nebo alkoholu, může vám pomoci Wellness &
Příště se v posledním díle našeho seriálu „Na duševním zdraví záleží“ podíváme na zdravé způsoby zvládání stresu a na to, kde na BU vyhledat pomoc.