Demokratická republika Kongo

V průběhu roku 2018 docházelo k rozsáhlým represím a závažnému porušování lidských práv ze strany vládních představitelů a bezpečnostních složek vůči vůdcům a příznivcům politické opozice, prodemokratickým a lidskoprávním aktivistům, novinářům a pokojným demonstrantům. Volby konané 30. prosince byly poznamenány rozsáhlými nesrovnalostmi, potlačováním voleb a násilím. Více než milion Konžanů nemohlo volit, když bylo hlasování ve třech proopozičních oblastech odloženo na březen 2019.

V centrálním a východním Kongu zaútočily četné ozbrojené skupiny a v některých případech i vládní bezpečnostní síly na civilisty, přičemž mnoho lidí zabily a zranily. Velká část násilností zřejmě souvisela s širší politickou krizí v zemi. Humanitární situace zůstávala alarmující: 4,5 milionu lidí muselo opustit své domovy a více než 130 000 uprchlíků uprchlo do sousedních zemí. V dubnu vládní představitelé popřeli jakoukoli humanitární krizi a odmítli se zúčastnit mezinárodní dárcovské konference, jejímž cílem bylo získat 1,7 miliardy dolarů na nouzovou pomoc více než 13 milionům lidí v Kongu, kteří ji potřebují.

Svoboda projevu a pokojné shromažďování

V průběhu roku 2018 vládní představitelé a bezpečnostní složky zakazovali pokojné demonstrace, k rozhánění protestujících používali slzný plyn a v některých případech i ostrou munici, omezovali pohyb opozičních vůdců a svévolně zadržovali stovky prodemokratických a lidskoprávních aktivistů, příznivců opozice, novinářů, pokojných demonstrantů a dalších osob, z nichž většina byla nakonec propuštěna.

Během tří samostatných protestů vedených Koordinačním výborem laiků (CLC) katolické církve v prosinci 2017 a v lednu a únoru 2018 použily bezpečnostní síly nepřiměřenou sílu, včetně slzného plynu a ostré munice, proti pokojným demonstrantům uvnitř a v okolí katolických kostelů v hlavním městě Kinshase a dalších městech. Bezpečnostní síly zabily nejméně 18 osob, včetně prominentního prodemokratického aktivisty Rossyho Mukendiho. Více než 80 osob bylo zraněno, z toho mnoho se střelnými zraněními.

Představitelé katolické církve z řad laiků vyzvali k pokojným pochodům s cílem vyvinout tlak na konžské představitele, aby respektovali církví zprostředkovanou „silvestrovskou dohodu“ podepsanou koncem roku 2016. Dohoda vyzývala k prezidentským volbám do konce roku 2017 a k opatřením na budování důvěry, včetně propuštění politických vězňů, s cílem zmírnit politické napětí. Tyto závazky však byly z velké části ignorovány, protože prezident Joseph Kabila se udržel u moci pomocí represí a násilí.

Dne 25. dubna bezpečnostní složky brutálně potlačily protest vedený občanským hnutím Lutte pour le Changement (Boj za změnu, LUCHA) v Beni na východě Konga, přičemž zatkly 42 lidí a čtyři další zranily. Dne 1. května zatkly bezpečnostní síly 27 aktivistů během protestu LUCHA v Gomě na východě Konga. Přední demokratický aktivista Luc Nkulula zemřel za podezřelých okolností při požáru svého domu v Gomě 9. června. Kolegové aktivisté a další lidé se domnívají, že se stal obětí cíleného útoku.

V červenci bylo dvěma novinářům a dvěma lidskoprávním aktivistům vyhrožováno a začali se skrývat poté, co byl zveřejněn dokumentární film o masovém vystěhovávání z půdy, kterou si nárokovala prezidentská rodina ve východním Kongu.

Začátkem srpna konžské bezpečnostní síly během období registrace kandidátů do prezidentských voleb střílely slzným plynem a ostrými náboji, aby rozehnaly příznivce politické opozice, přičemž zabily nejméně dva lidi – včetně dítěte – a nejméně sedm dalších zranily střelnými ranami. Úřady také omezily pohyb opozičních vůdců, zatkly desítky příznivců opozice a zabránily jednomu z uchazečů o prezidentský úřad, Moïse Katumbimu, ve vstupu do země za účelem podání kandidatury.

Konžská policie během pokojných protestů 3. září svévolně zatkla téměř 90 prodemokratických aktivistů a více než 20 dalších zranila. Protestující vyzvali národní volební komisi k vyčištění volebních seznamů poté, co audit Mezinárodní organizace frankofonie (OIF) zjistil, že více než 16 % osob zapsaných v seznamech bylo zapsáno bez otisků prstů, což vyvolalo obavy z možných fiktivních voličů. Vyzvali také komisi, aby upustila od používání kontroverzních hlasovacích zařízení, která nebyla v Kongu testována a mohla by být potenciálně použita k manipulaci s výsledky.

Konžský soud v září odsoudil čtyři členy občanského hnutí Filimbi („píšťalka“ ve svahilštině) k jednomu roku vězení. Carbone Beni, Grâce Tshunza, Cédric Kalonji, Palmer Kabeya a Mino Bompomi byli svévolně zatčeni nebo uneseni v prosinci 2017, když 31. prosince 2017 mobilizovali obyvatele Kinshasy k celonárodním protestům. Kabeya byl propuštěn v září. Ostatním čtyřem skončil výkon trestu 25. prosince.

V listopadu úřady v Kinshase zatkly a na několik dní zadržely 17 prodemokratických aktivistů. Unesly a mučily také aktivistu organizace LUCHA v Gomě, který byl po třech dnech propuštěn.

Vládní bezpečnostní složky po celé zemi násilně rozehnaly předvolební mítinky opozice před celostátními volbami. Od 9. do 13. prosince bezpečnostní síly zabily nejméně 7 příznivců opozice, zranily více než 50 osob a desítky dalších svévolně zadržely.

Útoky ozbrojených skupin a vládních sil na civilisty

V provinciích Severní Kivu a Jižní Kivu ve východním Kongu působilo více než 140 ozbrojených skupin a mnohé z nich pokračovaly v útocích na civilisty, včetně převážně rwandských Demokratických sil pro osvobození Rwandy (FDLR) a spřízněných konžských skupin Nyatura, Spojeneckých demokratických sil (ADF) vedených Ugandou, Nduma Defense of Congo-Renové (NDC-R), skupin Mazembe a Yakutumba Mai Mai a několika burundských ozbrojených skupin. Mnozí z jejich velitelů byli zapleteni do válečných zločinů, včetně etnických masakrů, znásilňování, nuceného verbování dětí a drancování.

Podle studie Kivu Security Tracker, která dokumentuje násilí ve východním Kongu, útočníci, včetně příslušníků státních bezpečnostních složek, v roce 2018 v Severním a Jižním Kivu zabili více než 883 civilistů a unesli, stejně jako kvůli výkupnému, téměř 1 400 dalších osob.

Na území Beni v provincii Severní Kivu bylo při téměř 100 útocích různých ozbrojených skupin včetně ADF zabito přibližně 300 civilistů.

V květnu neznámí útočníci zabili v národním parku Virunga ve východním Kongu strážce parku a unesli dva britské turisty a jejich konžského řidiče. Park byl od té doby pro turistiku uzavřen. Turisté a řidič byli později propuštěni.

Mezi prosincem 2017 a březnem 2018 zesílilo násilí v některých částech severovýchodní konžské provincie Ituri, kde ozbrojené skupiny podnikaly smrtící útoky na vesnice, při nichž zabily desítky civilistů, mnoho dalších znásilnily nebo zmrzačily, vypálily stovky domů a vyhnaly z domovů přibližně 350 000 lidí.

Také v severovýchodním Kongu pokračovaly únosy velkých skupin lidí a další závažná zneužívání ze strany Armády božího odporu vedené Ugandou.

V prosinci vypukly rozsáhlé etnické násilnosti v Yumbi v západokonžské provincii Mai-Ndombe, které si v dříve klidném regionu vyžádaly údajně stovky mrtvých.

Během prosincových voleb státní bezpečnostní složky a ozbrojené skupiny v provincii Severní Kivu na východě Konga zastrašovaly voliče, aby hlasovali pro konkrétní kandidáty.

Spravedlnost a odpovědnost

U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu pokračoval proces s Boscem Ntagandou, obviněným ze 13 válečných zločinů a pěti zločinů proti lidskosti, kterých se měl dopustit v letech 2002 a 2003 v severovýchodní konžské provincii Ituri.

V červnu odvolací senát ICC zrušil rozsudky nad bývalým konžským viceprezidentem Jean-Pierrem Bembou za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v sousední Středoafrické republice. V září soud Bembu v odvolacím řízení odsoudil na 12 měsíců za související odsouzení za ovlivňování svědků. Protože si konžská volební komise vyložila ovlivňování svědků jako formu korupce zakázanou konžským volebním zákonem pro prezidentské kandidáty, zrušila později Bembovu prezidentskou kandidaturu, což se jeví jako politicky motivované rozhodnutí.

Sylvestre Mudacumura, vojenský velitel ozbrojené skupiny FDLR, zůstal na svobodě. Mezinárodní trestní soud na něj v roce 2012 vydal zatykač pro devět obvinění z válečných zločinů.

V době psaní tohoto článku probíhal konžský soudní proces ve věci vraždy vyšetřovatelů OSN Michaela Sharpa a Zaidy Catalánové a zmizení čtyř Konžanů, kteří je doprovázeli v roce 2017 v centrální oblasti Kasai. Týmu odborníků, který byl pověřen generálním tajemníkem OSN, aby podpořil konžské vyšetřování, nebyl umožněn přístup ani spolupráce potřebné k účinné podpoře důvěryhodného a nezávislého vyšetřování. Podle výzkumu organizace Human Rights Watch jsou do vražd zapleteni vládní představitelé.

Vyšetřování širšího rozsáhlého násilí v regionu Kasai, kterým byla pověřena Rada OSN pro lidská práva od roku 2016, zjistilo, že konžské bezpečnostní síly a milice se dopouštěly zvěrstev, která se rovnají válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. V červenci rada vyzvala vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby vyslal tým dvou mezinárodních odborníků na lidská práva, kteří budou monitorovat plnění doporučení vyšetřování v Kasaji konžskými orgány a podají o tom zprávu.

Proces s příslušníky konžských bezpečnostních sil zatčenými za údajné použití nepřiměřené síly při potlačení protestu v Kamanyole na východě Konga v září 2017, při němž bylo zabito přibližně 40 burundských uprchlíků a více než 100 dalších bylo zraněno, v době psaní tohoto článku ještě nezačal.

Proces s vůdcem milice Ntabo Ntaberi Shekou, který se vzdal mírové misi OSN v Kongu (MONUSCO), začal 27. listopadu. Sheka byl zapleten do četných zvěrstev ve východním Kongu a od roku 2011 byl na něj vydán konžský zatykač pro zločiny proti lidskosti za masové znásilňování.

V červenci Kabila povýšil dva generály, Gabriela Amisiho a Johna Numbiho, přestože se dlouhodobě podíleli na závažném porušování lidských práv. Na oba generály byly rovněž uvaleny sankce ze strany Spojených států a Evropské unie.

Klíčoví mezinárodní aktéři

V roce 2018 vyzvala k dodržování volebního kalendáře Rada bezpečnosti OSN, která v říjnu navštívila Kinshasu, generální tajemník OSN, Africká unie, Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), USA, EU a mnoho jednotlivých států. Zdůraznili, že je třeba plně respektovat novoroční dohodu, včetně opatření na budování důvěry, a že volby musí být důvěryhodné a inkluzivní.

Belgie v lednu 2018 oznámila, že pozastavuje veškerou přímou bilaterální podporu konžské vládě a přesměrovává svou pomoc na humanitární organizace a organizace občanské společnosti.

Angolský ministr zahraničí Manuel Domingos Augusto v srpnu prohlásil, že Kabilovo rozhodnutí neusilovat o neústavní kandidaturu na třetí funkční období je „velkým krokem“, ale že je třeba učinit více, „aby byl volební proces úspěšný a dosáhl cílů, které si Konžané stanovili“. Na srpnovém summitu SADC v Namibii namibijský prezident a nový předseda SADC Hage Geingob prohlásil, že pokud se krize v Kongu nevyřeší, může vést k útěku dalších uprchlíků do sousedních zemí.

V prosinci 2017 USA uvalily sankce na izraelského miliardáře Dana Gertlera, jednoho z blízkých přátel a finančních spolupracovníků Kabily, který „nashromáždil své jmění díky neprůhledným a zkorumpovaným těžebním a ropným obchodům v hodnotě stovek milionů dolarů“ v Kongu, a také na několik osob a společností spojených s Gertlerem. V červnu 2018 USA oznámily zrušení nebo zamítnutí víz několika konžským úředníkům kvůli jejich zapojení do porušování lidských práv a významné korupce související s volebním procesem v zemi.

28. prosince vláda vyhostila velvyslance EU Barta Ouvryho se 48hodinovou výpovědní lhůtou. Následovalo tak rozhodnutí EU z 10. prosince obnovit sankce proti 14 vysokým konžským představitelům, včetně prezidentského kandidáta vládnoucí koalice Emmanuela Ramazaniho Shadaryho.