Depresivní příznaky jako vedlejší účinek methylfenidátu s prodlouženým uvolňováním u sedmiletého chlapce s poruchou pozornosti s hyperaktivitou

Úvod: Hyperkinetická porucha neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je klinická jednotka sestávající ze skupiny příznaků zahrnující hyperaktivitu, poruchu pozornosti a skupinu poruch kontroly impulzů. V souvislosti s etiologií ADHD lze říci, že genetické, klinické a zobrazovací studie poukazují na poruchu mozkového dopaminového systému, což potvrzuje klinická účinnost stimulačních léků, které zvyšují extracelulární dopamin v mozku. V podstatě se jedná o biologickou, nikoliv psychologickou poruchu, což je důležité jak pro pochopení, tak pro terapeutický přístup k tomuto problému. V současné době je nejlepším doporučeným přístupem týkajícím se dětí s ADHD kombinace dvou terapeutických modalit: farmakoterapie a behaviorální léčby. Léky první volby u této poruchy patří do skupiny sympatomimetik – psychostimulancií a atomoxetinu (nověji). Jako léčba první volby má methylfenydát ve formě s prodlouženým uvolňováním řadu výhod. Jako všechny léky má i methylfenidát své nežádoucí vedlejší účinky. Nejčastější jsou: ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, poruchy spánku, podrážděnost, bolesti hlavy. Tyto nežádoucí účinky jsou dobře známé a zdokumentované v literatuře. Analýzou dostupné literatury jsme zjistili případy psychiatrických nežádoucích účinků, jako jsou: psychóza, mánie, zrakové halucinace, agitovanost, sebevražedné myšlenky. Nenašli jsme příklady ADHD u dětí, které užívají zvýšené dávky methylfenidátu s prodlouženým uvolňováním vedoucí k depresivní symptomatologii. Na druhou stranu může být methylfenidát předepisován pro off-label použití v případech deprese rezistentní na léčbu.

Případová zpráva: Případ 7letého chlapce s diagnózou ADHD, který užíval minimální dávku formy methylfenidátu s prodlouženým uvolňováním. Po počáteční titraci léku, tj. po zvýšení dávky na další úroveň, se u chlapce objevily klinické příznaky deprese. Léčba byla ukončena a depresivní příznaky byly vysazeny.

Závěr: Manifestace depresivní symptomatologie po zvýšení dávky methylfenidátu ve formě s prodlouženým uvolňováním u 7letého chlapce s ADHD představuje neobvyklý nežádoucí účinek. Přesné mechanismy působení léku zodpovědné za výskyt těchto příznaků je třeba ještě vysvětlit.