Deset hlavních důvodů pro snížení volebního věku

Snížení volebního věku je pro mnoho lidí nový pojem, ale existuje mnoho dobrých důvodů, které ukazují, že je to rozumná a etická volba.

1. Mladí lidé mají dospělé povinnosti, ale jsou jim upírána stejná práva. Lidé mladší 18 let jsou přínosnými a aktivními členy společnosti. Miliony z nás jsou zaměstnány a pracují jako dobrovolníci ve svých komunitách. Mnozí lidé mladší 18 let mají také „dospělé“ povinnosti – například jsou hlavními pečovateli o nemocného člena rodiny, podnikají a významně finančně přispívají do našich domácností.

Jsme také schopni neuvěřitelné inteligence a úspěchů. Lidé mladší 18 let jsou schopni získat Nobelovu cenu, dosáhnout vrcholu Mount Everestu, provádět výzkum rakoviny, stát se publikujícími autory, vyučovat postgraduální kurz jaderné fyziky, vést vlastní školy, pracovat pro NASA a riskovat své životy pro záchranu druhých. Pokud jsou mladí lidé schopni takového množství úžasných výkonů, jistě máme schopnost volit kandidáta, který nejlépe zastupuje naše zájmy.

2. Od mladých lidí se očekává, že budou dodržovat zákony, ale nemají žádný vliv na jejich tvorbu. Od lidí mladších 18 let se očekává, že budou dodržovat zákony dospělých, a pokud tak neučiníme, pocítíme následky dospělých. V každém státě je možné, aby byl případ převeden od soudu pro mladistvé k trestnímu soudu pro dospělé, a v některých státech jsou automaticky převedeny všechny trestné činy spáchané šestnáctiletými a sedmnáctiletými. Přibližně 250 000 osob mladších 18 let je každoročně ve Spojených státech souzeno, odsouzeno nebo uvězněno jako dospělí. To znamená, že naše společnost od mladých lidí očekává nejen to, že budou znát „dobro od zla“ a důsledky porušení určitých zákonů, ale také to, že se budou umět orientovat v právním systému pro dospělé a budou dostatečně vyspělí na to, aby mohli být umístěni do vězení pro dospělé. Je pokrytecké říkat nám, že jsme dospělí a zodpovědní, když spáchají trestný čin, ale neznalí a naivní, když chceme volit.

Očekává se od nás také, že budeme dodržovat zákony týkající se daní. V roce 2011 zaplatili lidé mladší 18 let jen na dani z příjmu přes 730 milionů dolarů a neměli žádné zastoupení při rozhodování o tom, jak se s těmito penězi nakládá. Toto „zdanění bez zastoupení“ by nemělo být pro moderní Američany o nic tolerantnější než v době americké revoluce.

3. Mladí lidé se již nyní účastní politiky. Navzdory pokusům vyloučit nás z politického procesu se stále hlásíme o slovo. Mladí lidé zahájili nakonec úspěšné kampaně na posty starostů a do státních zákonodárných sborů ještě předtím, než byli dost staří na to, aby mohli volit.

Lidé mladší 18 let se na politice podílejí také tím, že zakládají politické akční výbory, řídí kampaně, obhajují naše práva před zákonodárnými orgány a stávají se občanskými aktivisty. A přestože nemáme právo volit, mladí lidé jsou schopni přispět na politickou kampaň stejnou částkou jako dospělí. Nejvyšší soud USA ve skutečnosti rozhodl, že zákaz účasti osob mladších 18 let na této části politického procesu ve skutečnosti porušuje naše práva vyplývající z prvního dodatku ústavy.

Ať už jde o zakládání politických skupin ve škole, organizování protestů nebo využívání sociálních médií k vyjádření našeho názoru, mladí lidé si najdou způsob, jak se zapojit do politiky. A pokud se tak moc chceme zapojit do politického procesu, jak nám mohou politici toto právo nadále upírat?

4. Mladí lidé jsou dobrými voliči. Když byl věk pro účast ve volbách snížen na 16 let, mladí lidé projevili náš zájem volit. Když v roce 2013 Takoma Park ve státě Maryland snížil věk pro účast ve volbách na 16 let, registrovaní voliči mladší 18 let měli čtyřikrát vyšší volební účast než voliči starší 18 let. A opět v Hyattsville v Marylandu (druhé místo v USA, kde se snížil volební věk na 16 let) měli registrovaní voliči ve věku 16 a 17 let vyšší volební účast než starší voliči. Také v chicagských primárkách v roce 2014 měli sedmnáctiletí vyšší volební účast než lidé ve věku 20-50 let.

Podobné trendy se objevily i mimo Spojené státy. Voliči ve věku 16-17 let měli vyšší volební účast než starší voliči do 30 let ve volbách v Norsku v roce 2011, voliči do 35 let ve volbách o referendu ve Skotsku v roce 2014 a voliči ve věku 18-20 let ve volbách v Rakousku v letech 2011 a 2014.

Ačkoli může být obtížné určit, co představuje „dobrý hlas“ (viz níže), skupina výzkumníků se pokusila určit kvalitu hlasů odevzdaných lidmi mladšími 18 let porovnáním toho, nakolik jejich hlasy odpovídaly deklarovaným hodnotám. Bylo zjištěno, že voliči ve věku 16-17 let se rozhodovali „ve větším souladu s postoji politických stran“, což výzkumníky vedlo k závěru, že „snížení věku pro účast ve volbách zřejmě nemá negativní dopad na legitimitu vstupů a kvalitu demokratických rozhodnutí.“

5. Snížení volebního věku pomůže zvýšit volební účast. Hlasování je navyklý akt – lidé, kteří se zúčastnili jedněch voleb, se s větší pravděpodobností zúčastní i dalších. Snížení volebního věku založí nové voliče, když je méně pravděpodobné, že se lidé budou stěhovat v důsledku studia na vysoké škole nebo odchodu od rodiny. Lidé mladší 18 let mají tendenci mít silnější kořeny ve své komunitě, často žijí ve stejné oblasti po mnoho let a mají vytvořené vazby na školu, rodinu a přátele a další komunitní skupiny. Díky tomu máme povědomí o místních problémech a umíme si jich vážit. Jelikož je méně pravděpodobné, že budeme žít mimo domov, nemusíme se potýkat s nejasnými zákony o trvalém pobytu nebo s absencí volebních lístků, které mohou studenty vysokých škol nebo jiné nové voliče odradit. Vzhledem k obvyklé povaze hlasování se podporou nových voličů v mladším věku zvýší volební účast s přibývajícím věkem obyvatelstva. Mladí lidé, kteří chodí k volbám, ovlivňují také volební účast svých rodičů. Ve studii programu Kids Voting (v rámci kterého mohli lidé mladší 18 let hlasovat ve fingovaných volbách) se rodiče, jejichž děti se programu účastnily, častěji účastnili skutečných voleb.

6. Snížení volebního věku zlepší život mladých lidí. Mladí lidé mají právo na to, aby byli vyslyšeni a aby naše zájmy byly brány vážně. Zbavováním mladých lidí volebního práva nám však společnost říká, že nemáme nic hodnotného, čím bychom mohli přispět k politickým rozhovorům v naší společnosti. Dává to také politikům povolení ignorovat naše zájmy, protože lidé mladší 18 let nemají možnost volat své zástupce k odpovědnosti.

To je obzvláště znepokojující, protože existují určité problémy, jako je zhoršování životního prostředí, politika veřejného vzdělávání, dlouhodobé zadlužení státu, zákony o tělesných trestech a chudoba, které mají na mladé lidi větší dopad než na kohokoli jiného. Mladší lidé se také mohou lépe orientovat v moderních otázkách týkajících se soukromí na internetu a používání sociálních médií. Protože jsou však mladí lidé v politice nedostatečně zastoupeni, jsou nedostatečně zastoupeny i otázky, které se nás týkají. Ke zvýšení občanské angažovanosti mladých lidí přispěje také snížení věkové hranice pro účast ve volbách. Slova, která zazněla před senátním soudním výborem podporujícím snížení volebního věku v roce 1971, jsou stejně pravdivá tehdy jako dnes:

„Anachronické omezení volebního věku má tendenci odcizit je systematickým politickým procesům a dohnat je k hledání alternativních, někdy i násilných prostředků, jak vyjádřit svou frustraci z rozporu mezi nabídkami a činy národa. Snížení volebního věku jim poskytne přímý, konstruktivní a demokratický kanál pro vyjádření jejich názorů a umožní jim zodpovědně se podílet na budoucnosti národa.“ (1971 U.S. Code Cong. Admin. News na str. 365-367)

7. Znalosti a zkušenosti nejsou kritériem volební způsobilosti. Přestože mladí lidé mohou být stejně politicky informovaní jako starší lidé, není požadováno, aby obě skupiny měly vůbec nějaké politické znalosti. Ve skutečnosti, kdykoli se při registraci voličů používaly testy, šlo vždy spíše o to, aby určité skupiny lidí neměly politickou moc, než aby se zajistila co největší informovanost voličů. Znalostní testy nebo testy gramotnosti se kvůli své diskriminační povaze nepoužívají nikde ve Spojených státech.

Přesto se Kongres pokusil určit, jaké znalosti může potenciální volič potřebovat, a dokonce tehdy v zákoně o volebních právech z roku 1965 dospěl k závěru, že vzdělání na úrovni šesté třídy poskytuje „dostatečnou gramotnost, porozumění a inteligenci pro hlasování v jakýchkoli volbách“. Později, při obnově zákona v roce 1975, senátní soudní výbor tuto myšlenku posunul dále, když uvedl: „Je obtížné pochopit, proč by mělo být občanům, kteří neumějí číst nebo psát, bráněno v účasti na rozhodnutích, která přímo ovlivňují jejich životní prostředí.“ (S. Rep. No. 94-295, 1975: 24)

Jestliže je vám diagnostikováno vývojové opoždění nebo utrpíte poškození mozku, neztrácíte automaticky volební právo a ve skutečnosti mnoho států přijalo zákony, které výslovně zajišťují, že vám volební právo zůstane zachováno, pokud vám nebylo soudem odňato.

8. Neexistují špatné hlasy. V demokracii neupíráme lidem právo volit, protože si myslíme, že by mohli hlasovat špatně. Může se snadno stát, že se budeme cítit zmateni způsobem hlasování jiných lidí, i když je velmi dobře známe. Mnoho lidí se domnívá, že existují voliči, kteří se vůbec neorientují v problematice, žalostně se mýlí v ekonomice, své politické představy získávají z neobjektivních médií, volí kandidáty na základě jejich osobnosti a jsou zcela naivní, co se týče světa. A přesto zbavovat lidi volebního práva jen proto, že s nimi nesouhlasíme, nepovažujeme za seriózní postoj, pokud tato skupina náhodou již není zbavena volebního práva.

Žádný zastánce snížení volebního věku nevěří, že mladí lidé budou vždy volit inteligentně, zejména proto, že ne všichni se mohou shodnout na tom, co to znamená. Totéž však lze říci i o dospělých. Proč jsou na mladé lidi kladeny vyšší nároky než na všechny ostatní?

9. Argumenty proti snížení věkové hranice pro účast ve volbách lze použít i ke zbavení volebního práva dospělých. V demokracii je všeobecné volební právo právem všech občanů a možnost volit by neměla být odebírána lehkovážně nebo svévolně. Pokud má být nějaká skupina zbavena volebního práva, musí důkazní břemeno ležet na těch, kteří chtějí volební právo odebrat, a ne požadovat, aby utlačovaná skupina dokazovala, proč si toto právo zaslouží.

V historii byly argumenty proti zvyšování volebního práva vždy pochybné a stále jsou – bez ohledu na skupinu. Pokud si myslíte, že mladí lidé jsou příliš naivní nebo nevzdělaní na to, aby mohli volit, pak se sami sebe zeptejte, jak byste se cítili, kdybyste dostali test před tím, než budete moci volit. Ať už by byl test jakýkoli, mnoho dospělých by jím neprošlo. Jsou také dospělí, kterým chybí vyspělost nebo se dají snadno zmanipulovat. Argument, že určité skupiny lidí nemají dostatečné znalosti nebo nejsou dostatečně vyspělé, aby mohly volit, byl v historii používán proti rozšíření volebního práva pro lidi, kteří nevlastní půdu, pro služebnictvo a pro ženy.

10. Volební právo pro lidi, kteří nevlastní půdu, pro služebnictvo a pro ženy. Legislativa snižující věk pro účast ve volbách má větší podporu, než si myslíte. Když se Spojené státy rozhodly ukončit věkovou diskriminaci při hlasování pro všechny osoby starší 18 let ve všech volbách, přijaly 26. dodatek ústavy. Díky obrovské a oboustranné podpoře se dodatek zapsal do historie jako nejrychleji ratifikovaný ústavní dodatek v historii.

Snížení volebního věku má i dnes širokou podporu. Téměř v polovině amerických států došlo v posledních dvou desetiletích k legislativním pokusům o snížení volebního věku, včetně čtyř měst v Marylandu, která úspěšně snížila volební věk na 16 let. V mezinárodním měřítku má věk pro účast ve volbách nižší než 18 let více než 25 zemí a mnoho dalších se snaží následovat jejich příkladu. Můžete se podívat na naši zprávu o stavu volebního věku, kde se dozvíte více o široké podpoře snižování volebního věku.