Dilema všežravce: Kolik červeného masa je příliš mnoho?

V říjnu 2019 zveřejnil časopis Annals of Internal Medicine kontroverzní pokyny, které Američanům doporučují pokračovat v konzumaci červeného a zpracovaného masa ve stávajícím množství. Autoři pokynů charakterizovali konzumenty masa jako osoby poněkud neschopné změnit způsob stravování a přínosy snížení příjmu červeného a zpracovaného masa vykreslili jako nevýznamné. Tyto pokyny jsou v rozporu s předchozími studiemi, které spojují zpracované a červené maso s předčasným úmrtím a zvýšeným rizikem onemocnění, včetně kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a rakoviny.

Jsou-li všežravci zmateni, těžko jim to mít za zlé.

Američané jedí méně masa, ale ne méně zpracovaného masa

Autoři článku se v rámci své argumentace odvolávají na průměrný příjem masa ze Severní Ameriky a západní Evropy, který činí dvě až čtyři porce týdně. My však nejsme Francie a přibližně třetina Američanů jí více. Ve skutečnosti sníme v průměru asi pět porcí (17 uncí) červeného a zpracovaného masa týdně.

V posledních dvou desetiletích jsme dosáhli pokroku ve snižování spotřeby nezpracovaného hovězího, vepřového a jehněčího masa. Naše spotřeba zpracovaného masa se však nezměnila: mezi nejoblíbenějšími zpracovanými druhy masa v zemi kralují klobásy, párky v rohlíku a šunka.

Červené a zpracované maso zvyšují riziko onemocnění

Zpráva z pokynů Annals byla matoucí a média ji občas špatně přeložila, přičemž některé titulky nabádaly Američany, aby se v konzumaci pokračovalo na plné obrátky.

To je obzvláště alarmující, protože nedávný výzkum ukazuje, že konzumace 3 a půl porce masa týdně je spojena s vyšším rizikem úmrtí. Konzumace více než tří dalších porcí může znít jako výrazná eskalace. Uvažte však, že standardní porce se rovná přibližně 3 uncím, což je porce o velikosti balíčku karet. Při konzumaci svíčkové, která obvykle váží až 12 uncí, byste mohli během jednoho jídla zkonzumovat zhruba 3 a půl porce.

Souvislost je silnější u zpracovaného masa, které má menší standardní velikost porce. Milovníkům slaniny stačí ke zvýšení rizika úmrtí sníst o pouhé čtyři plátky tlusté slaniny týdně více.

Červené a zpracované maso je rovněž spojováno se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci existuje dostatek důkazů pro označení zpracovaného masa jako karcinogenu (látky způsobující rakovinu). Konzumace denní porce menší než dvě unce denně – což odpovídá dvěma plátkům šunky nebo salámu – je spojena se zvýšeným rizikem rakoviny.

Méně červeného masa uvolní místo zdravějším potravinám

Naneštěstí nastínění zdravotních rizik červeného a zpracovaného masa vysílá negativní zprávu a opomíjí širší pohled: mnoho z nás jednoduše nejí dostatek ochranných potravin a menší konzumace masa by uvolnila místo potravinám, které zanedbáváme.

Podle USDA téměř 90 % Američanů nejí doporučené množství zeleniny denně. (Většina lidí by se měla zaměřit na dva až čtyři šálky denně v závislosti na věku a pohlaví). Dospělí nejedí dostatečné množství luštěnin, jako jsou fazole a čočka, a nekonzumujeme ani dostatek mořských plodů. Dobrou zprávou je, že nahrazení části červeného a zpracovaného masa celozrnnými obilovinami, zeleninou a mořskými a rostlinnými bílkovinami vám může pomoci žít déle.

To je užitečné i pro naše společné zdraví, protože hospodářská zvířata jsou zodpovědná za 14 % emisí skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu a ohrožují naši planetu. (Ke globálnímu oteplování přispívají také mořské plody, ale pouze humři a krabi se blíží hovězímu dobytku, nejoblíbenějšímu červenému masu v naší zemi a zvířeti, které je zodpovědné za největší emise skleníkových plynů.)

Přesunout pozornost na potraviny, kterých byste měli jíst více

V konečném důsledku děláme Američanům medvědí službu, pokud je považujeme za neschopné něco změnit. Nemůžeme předpokládat, že by pro ně byla zátěž přejít z hovězího sušeného masa na ořechy nebo ze šunky na tuňáka.

Ale ptát se, kolik masa je příliš, je možná špatná otázka. Spíše bychom se měli ptát: čeho bychom měli jíst více místo toho?