Flag of Mexico

2007 Schools Wikipedia Selection. Related subjects: General Geography

Flag of Mexico

Use	National flag and ensign.
Proportion	4:7
Adopted	September 16, 1968
Design	A vertical tricolor of green, white and red with the Mexican coat of arms charged in the centre.

The Flag of Mexico is a vertical tricolor of green, white, and red with the national coat of arms charged in the centre of the white stripe. While the meaning of the colors has changed over time, these three colors were adopted by Mexico following independence from Spain during the country’s War of Independence. Současná vlajka byla přijata v roce 1968, ale celkový design se používá již od roku 1821, kdy byla vytvořena první národní vlajka. Současný zákon o státních symbolech, který upravuje používání státní vlajky, platí od roku 1984.

V průběhu historie se vlajka osmkrát změnila, protože se měnil design znaku a poměr délky a šířky vlajky. Znak má však po celou dobu stejné prvky: orel držící v pařátu hada sedí na vrcholu opunciového kaktusu; kaktus je umístěn na skále, která se tyčí nad jezerem. Erb je odvozen z aztécké legendy, podle níž jim jejich bohové přikázali postavit město na místě, kde spatří orla a hada, což je dnešní Mexico City. Současnou státní vlajku, čtvrtou národní vlajku, používají jako mexický námořní prapor také lodě registrované v Mexiku.

Design a symbolika

Oficiální design mexické vlajky naleznete v článku 3 zákona o státním znaku, vlajce a hymně, který byl přijat v roce 1984. Článek nařizuje, co musí být na vlajce vyobrazeno, a také její proporce. Kopie státní vlajky, které jsou zhotoveny podle tohoto zákona, jsou uchovávány na dvou místech: ve Všeobecném národním archivu (Archivo General de la Nación) a v Národním historickém muzeu (Museo Nacional de Historia).

Čl. 3: „Bandera Nacional je obdélník rozdělený na tři svislé pruhy o stejných rozměrech, přičemž barvy jsou umístěny v tomto pořadí od horního okraje k hornímu: zelená, bílá a červená. Uprostřed bílého pruhu je umístěn národní znak o průměru tří čtvrtin šířky bílého pruhu. Poměr šířky vlajky je čtyři ku sedmi (poměr 4:7). Pod vozem může nést provaz nebo kravatu stejných barev.“

While the exact shades of the flag have not been defined by law, the Secretariat of the Interior (Secretaría de Gobernación) has suggested the following:

Scheme	Green	White	Red
Pantone	3425c	Safe	186c
RGB	0-104-71	255-255-255	206-17-38
CMYK	100-0-32-59	0-0-0-0-0	0-92-82-19

Coat of arms

The Coat of Arms is charged in the centre of the flag, and was inspired by an Aztec legend regarding the founding of Tenochtitlan. Podle lidové legendy Aztékové, tehdy kočovný kmen, putovali po celém Mexiku a hledali znamení, které by přesně označilo místo, na němž měli postavit své hlavní město. Bůh Huitzilopochtli jim přikázal najít orla požírajícího hada, který seděl na kaktusu opuncie (španělsky nopál) rostoucím na skále ponořené v jezeře. Po dvou stech letech putování našli slíbené znamení na malém ostrově v bažinatém jezeře Texcoco. Zde založili své nové hlavní město Tenochtitlan, které se později stalo známým jako Mexico City, současné hlavní město Mexika. Současný znak, který byl přepracován v roce 1968, navrhl Francisco Eppens Helguera a schválil jej prezident Gustavo Díaz Ordaz.

Význam barev

Barvy vlajky pocházejí z praporu Armády tří záruk, která existovala v letech 1821 až 1823. Původně měly barvy následující význam:

• Zelená: Independencia (independence from Spain)
• White: Religión (religion, the Roman Catholic faith)
• Red: Unión (union between the Europeans and Americans)

However, the meaning of the colors changed because of the secularization of the country, which was spearheaded by President Benito Juárez. The new colour meanings are as follows:

• Green: Hope
• White: Unity
• Red: Blood of the national heroes

The World Encyclopedia of Flags, a book written by Alfred Znamierowski, also gives the following meaning to the colors of the flag:

• Green: Hope
• White: Purity
• Red: Religion

Since Article 3 of the Flag Law does not give an official symbolism to the colors, other meanings may be given to them. Jiné skupiny používají národní barvy jako součást svých vlastních log nebo symbolů. Například politická strana Institucionální revoluční strana (PRI) přijala národní barvy jako součást svého loga. Další politická strana, Strana demokratické revoluce (PRD), měla také národní barvy jako součást svého loga, ale v 90. letech 20. století je změnila po kontroverzích souvisejících s otázkami nestrannosti, zatímco PRI nikoli. Několik států, například Querétaro a Hidalgo, začlenilo do svého znaku buď prvky národní vlajky, nebo dokonce celou vlajku.

Historie

Před přijetím první národní vlajky měly na návrh první národní vlajky velký vliv různé vlajky používané během války za nezávislost na Španělsku. Ačkoli nebyla nikdy přijata jako oficiální vlajka, mnozí historici považují za první mexickou vlajku standartu Panny Marie Guadalupské, kterou nesl Miguel Hidalgo během bitvy Grito de Dolores 16. září 1810. Standarta se stala počátečním symbolem povstalecké armády během mexické války za nezávislost. Během války byly používány různé další standarty. José María Morelos používal vlajku s a obrazem Panny Marie, k níž byl přidán modrobílý znak s korunovaným orlem na kaktusu nad tříramenným mostem a písmeny V.V.M. (Viva la Virgen María – „ať žije Panna Marie“). Revoluční armáda používala také vlajku s bílými, modrými a červenými barvami ve svislých pruzích. Poprvé byly skutečné barvy – zelená, bílá a červená – použity na vlajce sjednocené Armády tří záruk (na obrázku výše) po získání nezávislosti na Španělsku.

První oficiální státní vlajka vznikla v roce 1821, v prvním roce uznané mexické suverenity. Císařská vláda, která byla ustavena, zvolila tříbarevnou vlajku zelené, bílé a červené barvy a opatřila ji státním znakem. V oficiálním dekretu se uvádělo, že

„Jediný článek: (…) státní vlajka a vlajky armády budou tříbarevné, přijmou navždy barvy zelenou, bílou a „encarnado“ uspořádané vertikálně, s korunovaným orlem uprostřed bílého pruhu, podle následujícího návrhu…“.

Přestože se podobá dnes používané státní vlajce, orel v těchto erbech nedrží v pařátech hada a na hlavu orla byla připevněna koruna, která má označovat císařství. Mezi varianty této vlajky, které se v tomto období objevily, patřila také námořní vlajka, která měla vzor trikolory, ale obsahovala pouze orla s korunou nad hlavou. Podobnou, čtvercovou vlajku používala také armáda, ale orel byl větší než na státní vlajce. Státní vlajka byla oficiálně vyhlášena Agustínem de Iturbide v listopadu 1821 a poprvé oficiálně použita v červenci 1822. Po zrušení císařství se tato vlajka přestala používat.

Druhá státní vlajka, která byla přijata, přišla přibližně ve stejné době, kdy vznikla první federativní republika v roce 1823. Nová vlajka zvolená pro republiku v dubnu téhož roku, přičemž jediným rozdílem je podoba středového znaku. Z hlavy orla byla odstraněna koruna a do pravého pařátu orla byl umístěn had. Dalším doplňkem vlajky je větev z dubových a vavřínových ratolestí, což je tradice, která byla přenesena i na současnou vlajku. Tato vlajka přestala platit v roce 1864 po zániku federativní republiky.

Třetí oficiální státní vlajkou byla vlajka druhého mexického císařství. Státní vlajka opět používala vzor zelené, bílé a červené trikolóry, přičemž bílý pruh byl nabitý státním znakem. Poměr vlajky se však změnil ze 4:7 na 1:2 a v každém rohu vlajky byly umístěny čtyři orlice, které měly nad hlavou korunu. Návrh, který si objednal císař Maxmilián, navrhl erb podobný francouzskému císařskému erbu, ale rozhodl se přidat vlajce trochu „mexické příchuti“. Erb byl v dekretu vydaném v listopadu 1865 popsán takto:

„(…) oválného tvaru v modré barvě; uprostřed je vyobrazen orel z Anahuacu z profilu a passant, podepřený kaktusem, který je zase podepřen skálou potopenou na vodě a trhá hada. Okraj je zlatý, zdobený věncem z enklávy a vavřínu. Ve znaku je císařská koruna. Jako podpěry dva gryfové z erbu našich starších, jejich horní polovina je černá a dolní zlatá; za nimi žezlo a meč v saltiéru. Štít je obklopen límcem řádu „Águila Mexicana“ a heslem: „Equidad en la Justicia“ (…)“.

Vlajka byla opuštěna v roce 1867, kdy byl Maxmilián svržen a popraven mexickým lidem. Druhá státní vlajka byla opět přijata jako státní vlajka, ale nebyla oficiálně vyhlášena.

Současná státní vlajka byla přijata 16. září 1968 a byla potvrzena zákonem 24. února 1984. Současná verze je úpravou návrhu schváleného prezidentským dekretem Venustiana Carranzy v roce 1916, kde byla změněna poloha orla z čelní na boční.

Před přijetím současné státní vlajky byly oficiální vlajky používány vládou. Všechny tyto vlajky používaly vzor trikolory, lišily se pouze změnou státního znaku, který byl stále nabíjen uprostřed bílého pruhu. Jedním z možných důvodů změny vlajky a znaku v roce 1968 byla skutečnost, že Mexiko City bylo v roce 1968 hostitelem letních olympijských her. Přibližně ve stejném období byla také právně opuštěna prostá tříbarevná vlajka, kterou Mexiko používalo jako svůj obchodní prapor. Zdůvodňovalo se to tím, že bez znaku by vlajka nebyla mexickou vlajkou, ale stala by se vlajkou italskou. V roce 1984 se také vedla debata o tom, jak bude erb na státní vlajce vyobrazen, včetně rubové strany. Aby se tento problém vyřešil, navrhl poslanec PAN v témže roce změnu zákona o státním znaku, vlajce a hymně, která umožňovala, aby orlice při vyobrazení rubu vlajky směřovala doprava. In 1995, the law was changed to include the following:

„When the National Arms is reproduced in the reverse side of the National Flag, the Mexican Eagle will appear standing in its right grasp, holding with the left one and the beak the curved serpent.“

Evolution of the Mexican Flag
		Standard of the Virgin of Guadalupe. Used by Miguel Hidalgo during the declaration of independence, September 16, 1810
First National Flag		Used from 1821-1823 during the First Mexican Empire of Agustín de Iturbide.
Second National Flag		Used from 1823-1864 during the establishment of the Mexican Republic.
Third National Flag		Used from 1864-1867 during the Second Mexican Empire of Maximilian I. Proportions 1:2
Second National Flag Readoption (1867-1968)		Readopted from 1867-1881 during the reestablishment of the Mexican Republic.
		Used from 1881-1899
		Used from 1899-1917. Specified proportions 2:3
		Used from 1917-1934, officially adopted by President Venustiano Carranza. Proportions 2:3
		Used from 1934-1968, Coat of Arms designed by Jorge Enciso. Proportions 2:3
Fourth National Flag		Adopted September 16, 1968 to present day. Coat of Arms designed by Architect Francisco Eppens Helguera.

Vlajkový protokol

Při přehlídce vlajky před davem musí osoby ve vojenské uniformě vzdát čest podle svých předpisů. Civilní osoby, které jsou přítomny, vzdávají státní vlajce následující čest: civilní osoba stojí v pozoru (firmes), zvedne pravou paži a pravou ruku si položí na hruď před srdce. Ruka je naplocho a dlaň směřuje k zemi.

Tento pozdrav je znám jako „El saludo civil a la Bandera Nacional“ („Občanský pozdrav státní vlajce“). Pokud prezident vystupuje ve funkci velitele ozbrojených sil, vzdává státní vlajce čest vojenským pozdravem. Když se v televizi při zahájení nebo ukončení denního programu hraje státní hymna, zobrazí se současně i státní vlajka.

V určitých obdobích roku vyvěšují státní vlajku jak civilisté, tak státní zaměstnanci. Většinou se tyto události shodují se státními svátky a dny významnými pro zemi. Při některých z těchto příležitostí bude vlajka vyvěšena na půl žerdi na počest úmrtí významných Mexičanů. Tyto dny jsou uvedeny v článku 18 zákona o státní vlajce, zbraních a hymně.

Celostátní oslava Día de la Bandera (Den vlajky) připadá na 24. února. V tento den se v roce 1821 spojily všechny frakce bojující ve válce za nezávislost a vytvořily Armádu tří záruk v reakci na plán de Iguala, který podepsali Vicente Guerrero a Agustín de Iturbide a kterým bylo Mexiko oficiálně prohlášeno za nezávislou zemi. Generál Vicente Guerrero byl prvním vojenským představitelem, který přísahal věrnost národní vlajce. Další vlajkovou tradicí je, že před každou olympiádou, které se Mexiko účastní, předá prezident vlajku vlajkonošovi, kterého vyberou jeho kolegové, aby ji nesl s sebou do hostitelského města.

Varianty

Existují dvě varianty státní vlajky, které jsou povoleny zákonem. Většinou je používají zemské a federální vlády a rozdíl mezi státní vlajkou a variantami spočívá v provedení státního znaku. V první variantě, kterou používá mexický prezident a tajemníci federálních orgánů, je celý znak zbarven zlatě, s výjimkou stuhy v barvě trikolóry, která je zelená, bílá a červená, a s kamenem, jezerem a pařáty orla zbarvenými stříbrně. Ve druhé variantě je celý erb zbarven zlatě, a to i stuha, jezero, kámen a pařáty. Druhou variantu používají především vlády států a federální orgány, které nemohou používat první variantu.

Zařízení vlajky

Článek 3 zákona o státním znaku, vlajce a hymně (Ley sobre el Escudo, la Bandera y el Himno Nacionales) také popisuje, že státní vlajka může být ozdobena speciální kravatou zvanou corbata (cravatte). Corbata se skládá z mašle, dvou různě dlouhých stuh a obě stuhy jsou připevněny zlatým střapcem zvaným třásně. Corbata se umísťuje na vrchol vlajky v místě, kde je nákladní automobil, a barvy corbaty odpovídají barvám státní vlajky. Organizace a politické strany mohou přijmout vlastní korbatu, například Strana národní akce (PAN), která používá bílou korbatu s modrými třásněmi.

Banderas monumentales

In 1999, President Ernesto Zedillo started a program erecting giant flags across the country. Directed by the Secretariat of National Defense, the banderas monumentales (monumental flags) were placed in various cities and spots, most of which of high significance to the nation. In a decree issued on July 1, 1999 by Zedillo, the flags were to be placed in Mexico City, Tijuana, Ciudad Juárez, and Veracruz. The decree also stipulated for the flags to measure 14.3 meters by 25 meters, which are raised on flag poles that are 50 meters high. Po vytvoření těchto prvních monumentálních vlajek byla oznámena města jako Ensenada, Nuevo Laredo a Cancún, která mají vlastní monumentální vlajky. Menší vlajky, nazývané banderas semi-monumentales, byly vztyčeny v menších městech a u různých vzdělávacích institucí.

Největší monumentální vlajkou v Mexiku je vlajka umístěná na Mirador del Obispado v Monterrey (severovýchod) se stožárem o hmotnosti 120 tun a výšce 100,6 metru. Vlajka měří 50 krát 28,6 metru a váží 230 kilogramů. To je čtyřikrát více než většina ostatních monumentálních vlajek. Nachází se na vrcholu Cerro del Obispado (Biskupský vrch) v nadmořské výšce 775 metrů nad mořem (nadmořská výška města 538 metrů).

Příklady umístění

1. Monterrey, Nuevo León
2. Querétaro, Querétaro
3. Mexico City, federální distrikt:
   • Zócalo, in the city centre
   • Campo Militar Marte, military base behind Los Pinos
   • San Jerónimo rondabout, in Periférico Sur
4. Iguala, Guerrero
5. Tonalá, Jalisco
6. Mérida, Yucatán
7. Cancún, Quintana Roo
8. Mexicali, Baja California
9. Tampico, Tamaulipas
10. Nuevo Laredo, Tamaulipas
11. Campeche, Campeche