Fred Rogers, moderátor seriálu `Mister Rogers‘ Neighborhood‘, zemřel na rakovinu ve věku 74 let

PITTSBURGH (AP) – Fred Rogers, který více než 30 let laskavě zval miliony dětí do svého sousedství jako moderátor pořadu veřejnoprávní televize „Mister Rogers‘ Neighborhood“, ve čtvrtek brzy ráno zemřel na rakovinu. Bylo mu 74 let.

Rogers zemřel ve svém domě v Pittsburghu, uvedl mluvčí rodiny David Newell, který v pořadu hrál pana McFeelyho. Podle Newella byla Rogersovi diagnostikována rakovina žaludku někdy po prázdninách.

„Byl tak upřímně, skutečně laskavý, úžasný člověk,“ řekl Newell. „Jeho posláním bylo pracovat pro televizi s rodinami a dětmi. … To byla jeho vášeň, jeho poslání, a on to dělal od prvního dne.“

V letech 1968 až 2000 Rogers, vysvěcený presbyteriánský duchovní, produkoval pořad v pittsburské veřejnoprávní televizi WQED. Poslední nová epizoda, která byla natočena v prosinci 2000, byla odvysílána v srpnu 2001, ačkoli pobočky PBS nadále vysílaly zpětné epizody.

Rogers pro pořad skládal vlastní písně a každou epizodu začínal v kulisách vyrobených tak, aby vypadaly jako pohodlný obývací pokoj, a zpíval „It’s a beautiful day in the neighborhood“, přičemž si obul tenisky a svetr na zip.

„Opravdu jsem se nikdy nepovažoval za televizní hvězdu,“ řekl Rogers v rozhovoru z roku 1995. „Vždycky jsem si myslel, že jsem jen soused, který přišel na návštěvu.“

Jeho poselství zůstávalo jednoduché: říkal svým divákům, aby měli rádi sebe i ostatní. V každém pořadu vezl své diváky na kouzelnou jízdu vozíkem do Čtvrti smyšlenek, kde jeho loutkové výtvory komunikovaly mezi sebou i s dospělými.

Rogers dělal většinu loutek a hlasů sám.

Rogers učil děti, jak se dělit, jak se vypořádat s hněvem a dokonce proč by se neměly bát vany, když je ujišťoval, že nikdy nespadnou do kanálu.

Během války v Perském zálivu Rogers mladým lidem říkal, že „o všechny děti bude dobře postaráno v této čtvrti i mimo ni _ v době války i v době míru“, a žádal rodiče, aby svým dětem slíbili, že budou vždy v bezpečí.

„Pak jsou tu ti, kteří vidí potřebu a reagují. Tyto lidi považuji za své hrdiny.“

Rogers se loni vrátil z vysílacího důchodu, aby pro veřejnoprávní televizi natočil čtyři pořady pro veřejnost, v nichž rodičům říká, jak mají pomoci svým dětem vyrovnat se s výročím útoků z 11. září.

„Nechápou, co je to výročí, a když vidí tu tragédii přehrávanou v televizi, mohou si myslet, že se to děje právě teď,“ řekl.

Rogersův pořad získal čtyři ceny Emmy a jednu za celoživotní dílo. V roce 1993 mu byla udělena cena George Fostera Peabodyho „jako uznání za 25 let krásných dnů v sousedství“.

Na slavnostním ceremoniálu u příležitosti 25. výročí pořadu v roce 1993 Rogers řekl: „Nejsou to pocty, ani tituly, ani moc, co je nejdůležitější. Je to to, co se skrývá uvnitř.“

Sledovanost pořadu dosáhla vrcholu v letech 1985-86, kdy jej naladilo asi 8 % všech amerických domácností s televizory. V sezóně 1999-2000 sledovanost klesla asi na 2,7 procenta, tedy na 3,6 milionu lidí.

Jeden z Rogersových červených svetrů visí ve Smithsonově institutu.

Zatímco ostatní dětské pořady se rozhodly pro uhlazené akční kreslené filmy, Rogers zůstal stejný a držel se svého uklidňujícího poselství.

Rogers se narodil v Latrobe, 30 mil jihovýchodně od Pittsburghu. V roce 1963 byl vysvěcen na kněze s pověřením pokračovat v práci s dětmi a rodinami prostřednictvím televize.

Studoval vývoj dětí v raném věku na postgraduální škole Pittsburské univerzity a po desetiletí konzultoval se zesnulou doktorkou Margaret McFarlandovou, významnou odbornicí na vývoj dětí na této univerzitě. Pořad zkoumal útrapy dětství, včetně vzteku, strachu, dokonce i návštěvy zubaře.

Mimo natáčení byl Rogers podobný své televizní postavě. Denně plaval, pilně četl a poslouchal Beethovena. Jednou pracoval jako dobrovolník ve státní věznici v Pittsburghu a pomáhal tam zřídit hernu pro děti navštěvující své rodiče.

Rogers byl nepřehlédnutelným loutkohercem v „Dětském koutku“, místním pořadu, který spolu s Josie Careyovou uvedli na stanici WQED v roce 1954. Během sedmi let neskriptovaného živého vysílání v tomto pořadu vyvinul mnoho loutek používaných v „Mister Rogers‘ Neighborhood“, včetně krále Pátka XIII, Daniela Pruhovaného tygra a sovy Curious X.

V roce 1963 Rogers přijal nabídku vytvořit „Misterogers“, svůj vlastní patnáctiminutový pořad, pro Canadian Broadcasting Corp. V roce 1966 přenesl pořad zpět do Pittsburghu a začlenil segmenty pořadu CBC do nového seriálu, který distribuovala společnost Eastern Educational Network.

V roce 1968 byla „Misterogersova čtvrť“ distribuována prostřednictvím National Educational Television, která se později stala Public Broadcasting Service.

Rogersovo laskavé chování bylo terčem vtipů některých komiků. Eddie Murphy ho v 80. letech parodoval v pořadu „Saturday Night Live“ ve své „Sousedské čtvrti pana Robinsona“, která Rogersovi připadala vtipná a laskavá.

Rogerse přežila jeho manželka Joanne, koncertní klavíristka, dva synové a dva vnuci.

Na síti:

Další informace: