Gastrin

Popis

Sekrece hormonu gastrinu G-buňkami žaludečního antra a Langerhansových ostrůvků pankreatu je stimulována alkalickým prostředím, vagovou stimulací a distenzí žaludku, stejně jako přítomností alkoholu, aminokyselin, peptidů a vápníku v žaludku. Sekreci gastrinu inhibuje žaludeční kyselina.

Hlavní formy gastrinu v žaludku, mezi které patří velký gastrin (G-34), malý gastrin (G-17) a minigastrin (G-14), cirkulují v sulfátové a nesulfátové formě. Diagnóza Zollinger-Ellisonova syndromu může vyžadovat stanovení hladin gastrinu nalačno i po infuzi sekretinu.

Mezi charakteristické znaky Zollinger-Ellisonova syndromu patří těžký průjem, refrakterní vředová choroba a hypersekrece žaludeční kyseliny související s neuroendokrinním nádorem slinivky břišní (gastrinom) nebo dvanáctníku. Šedesát dva až 80 % případů je sporadických, zatímco 20-38 % případů je spojeno s mnohočetnou endokrinní neoplazií typu 1 (MEN1). Diagnózu Zollinger-Ellisonova syndromu lze s jistotou stanovit, pokud hladina gastrinu v plazmě překročí 1000 pg/ml a existuje 1 z následujících kritérií :

  • Bazální výdej kyseliny je vyšší než 15 mEq/h u pacientů s intaktním žaludkem

  • Bazální výdej kyseliny je vyšší než 5 mEq/h u pacientů, kteří podstoupili gastrektomii

  • Hypergastrinemie pacienta je spojena s pH nižším než 2

Rozlišení příčin hypergastrinemie lze provést pomocí gastrinových provokačních testů. Tyto testy – sekretinový stimulační test a kalciová infuzní studie – jsou zvláště užitečné u pacientů, jejichž vyšetření kyselé sekrece přineslo neurčité nálezy.

Z těchto 2 testů je sekretinová studie nejcitlivější a nejspecifičtější pro diagnózu gastrinomu. Pokud hladina gastrinu stoupne o 120 pg do 15 minut po injekci sekretinu, má test senzitivitu a specificitu pro Zollinger-Ellisonův syndrom vyšší než 90 %. K falešně pozitivnímu výsledku sekretinového testu však může dojít, pokud má pacient hypochlorhydrii nebo achlorhydrii vyvolanou inhibitorem protonové pumpy, což znamená, že tento přípravek musí být na 1 týden před testováním vysazen.

Při kalciové infuzní studii se podává infuze vápníku 15 mg Ca/kg v 500 ml fyziologického roztoku po dobu 4 hodin. Před infuzí se odebere sérum nalačno; poté se odebere za 1, 2, 3 a 4 hodiny. Odpověď se považuje za normální, pokud dojde k malému nebo žádnému zvýšení oproti výchozí hladině gastrinu.

Studie infuze vápníku jsou těžkopádnější a méně citlivé a specifické než testy sekretinu a možnost nežádoucích účinků těchto studií je vyšší. V důsledku toho se infuzní vyšetření vápníku používá zřídka, i když může být provedeno, pokud klinické charakteristiky pacienta silně naznačují přítomnost Zollinger-Ellisonova syndromu, ale stimulace sekretinu poskytuje neprůkazné výsledky.

Indikace/aplikace

Gastrinové testování se používá při diagnostice gastrinomu, ať už se Zollinger-Ellisonovým syndromem, nebo bez něj, a při vyšetřování perniciózní anémie a achlorhydrie.

Podmínky

Hladiny gastrinu, které se řídí cirkadiánním rytmem, jsou nejnižší brzy ráno a nejvyšší během dne. Testování stimulace gastrinu pomocí sekretinu nevede buď k žádné odpovědi, nebo k mírnému potlačení gastrinu, zatímco testování infuzí vápníku nevede buď k žádné odpovědi, nebo k mírnému zvýšení gastrinu oproti výchozí hodnotě.

Souvislý vztah mezi Helicobacter pylori a hladinou gastrinu v séru nebyl prokázán. V reakci na jídlo uvolňují G-buňky žaludečního antra gastrin do oběhu. Uvolňování gastrinu je inhibováno hladověním a zvýšenou kyselostí žaludku a je stimulováno vysokým pH žaludku. Ke stanovení schopnosti sekrece žaludeční kyseliny se v různých diagnostických testech klinicky využívá stimulace histaminu a sekrece kyseliny gastrinovým analogem pentagastrinem.