GONAL-f 75 IU (5,5 mikrogramů) prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

S cílem zlepšit sledovatelnost biologických léčivých přípravků by měl být jasně zaznamenán název a číslo šarže podávaného přípravku.

Všeobecná doporučení

GONAL-f je silná gonadotropní látka schopná vyvolat mírné až závažné nežádoucí účinky a měla by být používána pouze lékaři, kteří jsou důkladně obeznámeni s problémy neplodnosti a jejich léčbou.

Léčba gonadotropiny vyžaduje určité časové nasazení lékařů a podpůrných zdravotnických pracovníků a také dostupnost vhodných monitorovacích zařízení. Bezpečné a účinné používání přípravku GONAL-f vyžaduje u žen pravidelné monitorování ovariální odpovědi pomocí ultrazvuku, samostatně nebo nejlépe v kombinaci s měřením sérových hladin estradiolu. Mezi jednotlivými pacientkami může existovat určitá variabilita v odpovědi na podávání FSH, přičemž u některých pacientek je odpověď na FSH slabá a u jiných přehnaná. U mužů i žen by měla být použita nejnižší účinná dávka vzhledem k cíli léčby.

Porfyrie

Pacienti s porfyrií nebo porfyrií v rodinné anamnéze by měli být během léčby přípravkem GONAL-f pečlivě sledováni. Zhoršení nebo první výskyt tohoto stavu může vyžadovat ukončení léčby.

Léčba u žen

Před zahájením léčby by měla být podle potřeby posouzena neplodnost páru a zhodnoceny domnělé kontraindikace pro otěhotnění. Zejména by měla být u pacientek vyhodnocena hypotyreóza, adrenokortikální deficit, hyperprolaktinémie a podána vhodná specifická léčba.

U pacientek podstupujících stimulaci růstu folikulů, ať už v rámci léčby anovulační neplodnosti nebo postupů ART, může dojít ke zvětšení vaječníků nebo k hyperstimulaci. Dodržování doporučené dávky a režimu podávání přípravku GONAL-f a pečlivé sledování léčby minimalizuje výskyt těchto příhod. Pro přesnou interpretaci ukazatelů vývoje a zrání folikulů by měl mít lékař zkušenosti s interpretací příslušných testů.

V klinických studiích bylo prokázáno zvýšení citlivosti vaječníků na GONAL-f při podávání s lutropinem alfa. Pokud je zvýšení dávky FSH považováno za vhodné, měla by úprava dávky probíhat nejlépe v 7-14denních intervalech a nejlépe s přírůstky 37,5-75 IU.

Nebylo provedeno přímé srovnání přípravku GONAL-f/LH s lidským menopauzálním gonadotropinem (hMG). Srovnání s historickými údaji naznačuje, že míra ovulace dosažená pomocí přípravku GONAL-f/LH je podobná míře ovulace dosažené pomocí hMG.

Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS)

Očekávaným účinkem řízené ovariální stimulace je určitý stupeň zvětšení vaječníků. Častěji se vyskytuje u žen se syndromem polycystických vaječníků a obvykle ustupuje bez léčby.

Na rozdíl od nekomplikovaného zvětšení vaječníků je OHSS stav, který se může projevovat se zvyšujícím se stupněm závažnosti. Zahrnuje výrazné zvětšení vaječníků, vysokou hladinu pohlavních steroidů v séru a zvýšení cévní propustnosti, což může vést k hromadění tekutiny v peritoneální, pleurální a vzácně i perikardiální dutině.

V závažných případech OHSS lze pozorovat následující symptomatologii: bolesti břicha, nafouknutí břicha, výrazné zvětšení vaječníků, nárůst hmotnosti, dušnost, oligurii a gastrointestinální příznaky včetně nevolnosti, zvracení a průjmu. Klinické hodnocení může odhalit hypovolémii, hemokoncentraci, elektrolytovou nerovnováhu, ascites, hemoperitoneum, pleurální výpotek, hydrotorax nebo akutní plicní tíseň. Velmi vzácně může být těžký OHSS komplikován torzí vaječníků nebo tromboembolickými příhodami, jako je plicní embolie, ischemická cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu.

Mezi nezávislé rizikové faktory pro vznik OHSS patří syndrom polycystických ovarií vysoké absolutní nebo rychle stoupající hladiny sérového estradiolu (např. > 900 pg/ml nebo > 3 300 pmol/l při anovulaci; > 3 000 pg/ml nebo > 11 000 pmol/l při ART) a velký počet vyvíjejících se ovariálních folikulů (např.Např. > 3 folikuly o průměru ≥ 14 mm při anovulaci; ≥ 20 folikulů o průměru ≥ 12 mm při ART).

Dodržování doporučené dávky a režimu podávání přípravku GONAL-f může minimalizovat riziko ovariální hyperstimulace (viz body 4.2 a 4.8). Pro včasnou identifikaci rizikových faktorů se doporučuje sledování stimulačních cyklů pomocí ultrazvukových vyšetření a také měření estradiolu.

Existují důkazy, které naznačují, že hCG hraje klíčovou roli při spouštění OHSS a že syndrom může být závažnější a zdlouhavější, pokud dojde k otěhotnění. Pokud se tedy objeví známky ovariální hyperstimulace, jako je hladina sérového estradiolu > 5 500 pg/ml nebo > 20 200 pmol/l a/nebo ≥ 40 folikulů celkem, doporučuje se hCG nepodávat a pacientce doporučit, aby se zdržela soulože nebo používala bariérové antikoncepční metody po dobu nejméně 4 dnů. OHSS může postupovat rychle (během 24 hodin) nebo v průběhu několika dní a stát se závažnou zdravotní příhodou. Nejčastěji se objevuje po ukončení hormonální léčby a svého maxima dosahuje přibližně sedm až deset dní po ukončení léčby. Proto by pacientky měly být sledovány nejméně dva týdny po podání hCG.

Při ART může aspirace všech folikulů před ovulací snížit výskyt hyperstimulace.

Mírný nebo středně těžký OHSS obvykle spontánně odezní. Pokud se objeví závažný OHSS, doporučuje se léčbu gonadotropiny přerušit, pokud ještě probíhá, a pacientku hospitalizovat a zahájit vhodnou léčbu.

Vícenásobné těhotenství

U pacientek podstupujících indukci ovulace je ve srovnání s přirozeným početím zvýšený výskyt vícečetného těhotenství. Většina vícečetných početí jsou dvojčata. Vícečetné těhotenství, zejména vyššího pořadí, s sebou nese zvýšené riziko nepříznivých mateřských a perinatálních výsledků.

Pro minimalizaci rizika vícečetného těhotenství se doporučuje pečlivé sledování ovariální odpovědi.

U pacientek podstupujících ART postupy souvisí riziko vícečetného těhotenství především s počtem nahrazených embryí, jejich kvalitou a věkem pacientky.

Před zahájením léčby by měly být pacientky poučeny o možném riziku vícečetného porodu.

Ztráta těhotenství

Výskyt ztráty těhotenství potratem nebo interrupcí je vyšší u pacientek podstupujících stimulaci růstu folikulů za účelem indukce ovulace nebo ART než po přirozeném početí.

Ektopické těhotenství

Ženy s anamnézou onemocnění vejcovodů jsou ohroženy mimoděložním těhotenstvím, ať už je těhotenství dosaženo spontánním početím nebo pomocí léčby neplodnosti. Prevalence mimoděložního těhotenství po ART, byla hlášena vyšší než v běžné populaci.

Novotvary reprodukčního systému

Byly hlášeny případy novotvarů vaječníků a dalších novotvarů reprodukčního systému, jak benigních, tak maligních, u žen, které podstoupily více léčebných režimů pro léčbu neplodnosti. Zatím nebylo zjištěno, zda léčba gonadotropiny zvyšuje riziko těchto nádorů u neplodných žen.

Vrozené vývojové vady

Prevalence vrozených vývojových vad po ART může být o něco vyšší než po spontánním početí. Předpokládá se, že je to způsobeno rozdíly v charakteristikách rodičů (např. věk matky, vlastnosti spermií) a vícečetným těhotenstvím.

Tromboembolické příhody

U žen s nedávným nebo probíhajícím tromboembolickým onemocněním nebo u žen s obecně uznávanými rizikovými faktory pro tromboembolické příhody, jako je osobní nebo rodinná anamnéza, může léčba gonadotropiny dále zvýšit riziko zhoršení nebo výskytu těchto příhod. U těchto žen je třeba zvážit přínos podávání gonadotropinů oproti rizikům. Je však třeba poznamenat, že samotné těhotenství i OHSS s sebou nesou také zvýšené riziko tromboembolických příhod.

Léčba u mužů

Zvýšené hladiny endogenního FSH svědčí o primárním selhání varlat. Takoví pacienti nereagují na léčbu GONAL-f/hCG. GONAL-f by se neměl používat, pokud nelze dosáhnout účinné odpovědi.

V rámci hodnocení odpovědi se doporučuje provést analýzu spermií 4 až 6 měsíců po zahájení léčby.

Sodium content

GONAL-f contains less than 1 mmol sodium (23 mg) per dose, i.e. it is essentially „sodium-free“.