Hantavirový plicní syndrom

Eliminujte nebo minimalizujte kontakt s hlodavci v domácnosti, na pracovišti nebo v kempu. Pokud hlodavci nezjistí, že místo, kde se nacházíte, je pro ně vhodným místem k pobytu, je méně pravděpodobné, že s nimi přijdete do kontaktu. Utěsněte díry a mezery ve svém domě nebo garáži. Umístěte pasti ve svém domě a v jeho okolí, abyste snížili výskyt hlodavců. Ukliďte veškerou snadno dostupnou potravu.

Nedávné výsledky výzkumu ukazují, že mnoho lidí, kteří onemocněli HPS, onemocnělo poté, co byli v častém kontaktu s hlodavci a/nebo jejich trusem v okolí domu nebo pracoviště. Na druhou stranu mnoho lidí, kteří onemocněli, uvedlo, že se s hlodavci nebo jejich trusem vůbec nesetkali. Pokud tedy žijete v oblasti, kde je známo, že přenašeči hlodavců žijí, snažte se udržovat svůj domov, místo dovolené, pracoviště nebo tábořiště v čistotě.

V květnu 1993 se na jihozápadě Spojených států, v oblasti sdílené Arizonou, Novým Mexikem, Coloradem a Utahem, známé jako „Čtyři rohy“, objevilo ohnisko nevysvětlitelného plicního onemocnění. Mladý, fyzicky zdatný muž kmene Navajo, který trpěl dušností, byl převezen do nemocnice v Novém Mexiku a velmi rychle zemřel.

Při přezkoumávání výsledků tohoto případu zdravotnický personál zjistil, že mladíkova snoubenka zemřela několik dní předtím poté, co vykazovala podobné příznaky, což byla informace, která se ukázala jako klíčová pro odhalení nemoci. Jak poznamenal Dr. James Cheek z Indiánské zdravotní služby (IHS): „Myslím, že nebýt té první dvojice lidí, kteří onemocněli během jednoho týdne po sobě, nikdy bychom tuto nemoc vůbec neobjevili.“

Úřad pro lékařská vyšetřování v Novém Mexiku (OMI) zahájil vyšetřování, při kterém pročesával celou oblast Čtyř rohů, aby našel všechny další osoby s podobnou anamnézou. Během několika hodin doktor Bruce Tempest z IHS ve spolupráci s OMI vypátral pět mladých, zdravých lidí, kteří všichni zemřeli po akutním respiračním selhání.

Série laboratorních testů nedokázala u žádného z těchto úmrtí určit, že by bylo způsobeno známou nemocí, například dýmějovým morem. V tomto okamžiku bylo informováno oddělení CDC pro zvláštní patogeny. CDC, zdravotní oddělení států Nové Mexiko, Colorado a Utah, indiánská zdravotní služba, národ Navajo a univerzita v Novém Mexiku se spojily, aby epidemii čelily.

V průběhu několika následujících týdnů, kdy byly v oblasti Four Corners hlášeny další případy onemocnění, lékaři a další vědečtí odborníci intenzivně pracovali na zúžení seznamu možných příčin. Zvláštní směs příznaků a klinických nálezů ukazovala vědcům směrem od možných příčin, jako je vystavení herbicidu nebo nový typ chřipky, k nějakému typu viru. Vzorky tkáně pacientů, kteří onemocněli, byly zaslány do CDC k důkladné analýze. Virologové z CDC použili několik testů, včetně nových metod k určení genů viru na molekulární úrovni, a byli schopni spojit plicní syndrom s virem, zejména s dosud neznámým typem hantaviru.

Výzkumníci zahájili vyšetřování s cílem určit přenašeče nového viru

Výzkumníci věděli, že všechny ostatní známé hantaviry přenášejí na lidi hlodavci, například myši a krysy. Proto bylo důležitou součástí jejich mise odchytit co nejvíce různých druhů hlodavců žijících v oblasti Four Corners, aby zjistili konkrétní druh hlodavce, který virus přenáší. Od června do poloviny srpna 1993 byly odchytávány všechny druhy hlodavců uvnitř i vně domů, kde žili lidé, kteří měli hantavirový plicní syndrom, a také v piñonových hájích a letních ovčích táborech, kde pracovali. Další hlodavci byli pro srovnání odchytáváni také v blízkých domácnostech a v jejich okolí. Výzkumníci podstoupili kalkulované riziko a rozhodli se, že během odchytu nebudou nosit ochranný oděv ani masky. „Nechtěli jsme jít dovnitř s respirátory a vyděsit… všechny,“ řekl John Sarisky, odborník na nemoci životního prostředí z indiánské zdravotní služby. Když však bylo téměř 1 700 odchycených hlodavců pitváno za účelem přípravy vzorků pro analýzu v CDC, ochranné oděvy a respirátory byly použity.

Z odchycených hlodavců bylo zjištěno, že hlavním hostitelem dosud neznámého typu hantaviru je myš jelení (Peromyscus maniculatus). Vzhledem k tomu, že jelení myš často žije v blízkosti lidí ve venkovských a polostinných oblastech – ve stodolách a hospodářských budovách, v hromadách dřeva a uvnitř lidských domů – měli vědci podezření, že jelení myš může přenášet virus na člověka. Přibližně 30 % testovaných jeleních myší vykazovalo známky infekce hantavirem. Testy také ukázaly, že několik dalších druhů hlodavců bylo infikováno, i když v menším počtu.

Dalším krokem bylo zjistit souvislost mezi infikovanými jeleními myšmi a domácnostmi, v nichž žili lidé, kteří onemocněli. Vyšetřovatelé proto zahájili šetření případů a kontrol. Porovnávali „případové“ domácnosti, v nichž žili lidé, kteří onemocněli, s blízkými „kontrolními“ domácnostmi. Kontrolní domácnosti byly podobné těm, kde žili pacienti s případem, až na jeden faktor: v kontrolních domácnostech nikdo nemocí neonemocněl.

Výsledky? Za prvé, vyšetřovatelé odchytili více hlodavců v domácnostech případů než v kontrolních domácnostech, takže v domácnostech případů mohlo žít více hlodavců v těsném kontaktu s lidmi. Za druhé, lidé v domácnostech případů častěji než lidé v kontrolních domácnostech prováděli úklid kolem domu nebo sázeli nebo ručně orali půdu venku na polích či zahradách. Nebylo však jasné, zda riziko nákazy HPS bylo způsobeno prováděním těchto prací, nebo vstupováním do uzavřených místností nebo skříní pro nástroje potřebné k těmto pracím.

V listopadu 1993 byl izolován specifický hantavirus, který způsobil epidemii ve Four Corners. Oddělení pro speciální patogeny CDC použilo tkáň z myši jelení, která byla odchycena v blízkosti domu osoby, která onemocněla v Novém Mexiku, a vypěstovalo z ní virus v laboratoři. Krátce poté a nezávisle na tom vypěstoval virus také Výzkumný ústav infekčních nemocí armády USA (USAMRIID), a to z osoby, která onemocněla v Novém Mexiku, a z myši odchycené v Kalifornii.

Nový virus byl nazván Muerto Canyon virus – později změněn na Sin Nombre virus (SNV) – a nové onemocnění způsobené tímto virem bylo pojmenováno hantavirový plicní syndrom neboli HPS.

Izolace viru během několika měsíců byla pozoruhodná. Tento úspěch byl založen na úzké spolupráci všech agentur a osob zapojených do vyšetřování ohniska nákazy, na dlouholetém základním výzkumu jiných hantavirů, který byl prováděn v CDC a USAMRIID, a na pokračujícím vývoji moderních molekulárních virologických testů. Pro představu o rychlé izolaci viru Sin Nombre je třeba uvést, že trvalo několik desetiletí, než byl izolován první objevený hantavirus, virus Hantaan.

HPS není ve skutečnosti nová nemoc

V rámci snahy o nalezení zdroje viru vědci vyhledali a prozkoumali uložené vzorky plicní tkáně lidí, kteří zemřeli na nevysvětlitelné plicní onemocnění. Některé z těchto vzorků vykazovaly známky předchozí infekce virem Sin Nombre – což naznačuje, že toto onemocnění existovalo již před „prvním“ známým výskytem – jednoduše nebylo rozpoznáno!

Další rané případy HPS byly objeveny zkoumáním vzorků tkáně patřících lidem, kteří zemřeli na nevysvětlitelný syndrom respirační tísně dospělých. Touto metodou byl nejstarším známým případem HPS, který byl potvrzen, případ 38letého muže z Utahu z roku 1959.

Zajímavé je, že zatímco epidemiologická a lékařská komunita o HPS nevěděla, existují důkazy, že byl rozpoznán i jinde. Indiáni kmene Navajo, z nichž řada onemocněla HPS během epidemie v roce 1993, uznávají podobné onemocnění ve svých lékařských tradicích a jeho výskyt skutečně spojují s myšmi. Stejně tak je pozoruhodné, že lékařské názory Navahů se shodují s doporučeními veřejného zdravotnictví pro prevenci tohoto onemocnění.

Proč se epidemie vyskytla v oblasti Čtyř rohů?

Proč však došlo k náhlému shluku případů? Klíčovou odpovědí na tuto otázku je, že v tomto období bylo náhle mnohem více myší než obvykle. V oblasti Four Corners panovalo několik let sucho. Na začátku roku 1993 pak vydatné sněžení a deště pomohly suchem postiženým rostlinám a živočichům oživnout a vyrůst ve větším než obvyklém počtu. Myši jelení měly v oblasti dostatek potravy, a proto se rozmnožovaly tak rychle, že v květnu 1993 jich bylo desetkrát více než v květnu 1992. Při takovém množství myší bylo pravděpodobnější, že se myši a lidé dostanou do vzájemného kontaktu, a tím i pravděpodobnější, že se hantavirus přenášený myšmi přenese na člověka.

Šíření HPS z člověka na člověka bylo shledáno nepravděpodobným

„Přestože šíření z člověka na člověka nebylo zdokumentováno u žádného z ostatních známých hantavirů, měli jsme obavy, protože jsme měli co do činění s novým původcem,“ řekl Charles Vitek, lékařský vyšetřovatel CDC.

Výzkumníci a lékaři zkoumající probíhající epidemii nebyli jedinou skupinou, kterou tato nemoc znepokojovala. Krátce poté, co zemřelo několik prvních pacientů s HPS a bylo jasné, že lidi v oblasti postihuje nová nemoc a že nikdo neví, jak se přenáší, začala o epidemii rozsáhle informovat zpravodajská média. Následovalo rozsáhlé znepokojení veřejnosti.

Prvními oběťmi epidemie byli bohužel Navahové. Zpravodajství se na tuto skutečnost zaměřilo a rostl mylný dojem, že neznámá nemoc nějak souvisí s Navahy. V důsledku toho se Navahové ocitli v centru intenzivní pozornosti médií a stali se předmětem obav některých lidí.

Koncem léta 1993 mediální šílenství poněkud utichlo a zdroj nemoci byl přesně určen. Vědci zjistili, že stejně jako jiné hantaviry se virus způsobující HPS nepřenáší z člověka na člověka tak, jak se mohou přenášet jiné infekce, například nachlazení. Výjimkou je epidemie HPS v Argentině v roce 1996. Důkazy z tohoto ohniska naznačují, že kmeny hantavirů v Jižní Americe mohou být přenosné z člověka na člověka.

Do dnešního dne nebyl ve Spojených státech hlášen žádný případ HPS, při kterém by se virus přenesl z jedné osoby na druhou. Ve studii zdravotnických pracovníků, kteří byli vystaveni buď pacientům, nebo vzorkům infikovaným příbuznými typy hantavirů (které u lidí způsobují jiné onemocnění), se totiž u žádného z nich neprojevily známky infekce nebo onemocnění.

HPS od vypuknutí prvního ohniska

Po vypuknutí prvního ohniska byla lékařská komunita v celé zemi požádána, aby hlásila všechny případy onemocnění s příznaky podobnými příznakům HPS, které nebylo možné vysvětlit jinou příčinou. V důsledku toho byly hlášeny další případy.

Od roku 1993 vědci zjistili, že neexistuje pouze jeden hantavirus, který způsobuje HPS, ale hned několik. V červnu 1993 se u louisianského mostního inspektora, který necestoval do oblasti Four Corners, objevila HPS. Bylo zahájeno vyšetřování. Tkáně pacienta byly testovány na přítomnost protilátek proti hantaviru. Výsledky vedly k objevu dalšího hantaviru s názvem Bayou virus, který byl spojen s přenašečem, krysou rýžovou (Oryzomys palustris). Koncem roku 1993 se u 33letého muže z Floridy objevily příznaky HPS; později se uzdravil. Tato osoba rovněž necestovala do oblasti Four Corners. Podobné šetření odhalilo další hantavirus, pojmenovaný Black Creek Canal virus, a jeho přenašeče, krysu bavlníkovou (Sigmodon hispidus). Další případ se vyskytl v New Yorku. Tentokrát byl virus podobný Sin Nombre pojmenován New York-1 a jako přenašeč byla uvedena myš bělohubá (Peromyscus leucopus).

Nejnověji byly případy HPS pocházející z příbuzných hantavirů zdokumentovány v Argentině, Brazílii, Kanadě, Chile, Paraguayi a Uruguayi, čímž se HPS stala celohemisférickým onemocněním.