Heterosexuální riziko infekce HIV-1 na sexuální akt: systematický přehled a metaanalýza observačních studií, Marie-Claude Boily et al., The Lancet (2009)

Tato studie navazuje na dřívější studii stejných autorů, která zkoumala pravděpodobnost přenosu HIV při heterosexuálním styku. Jedná se o systematický přehled a analýzu všech dostupných údajů ze studií týkajících se pravděpodobnosti heterosexuálního přenosu HIV. Autoři přezkoumali 43 publikovaných studií provedených v různých zemích, které uváděly odhady pravděpodobnosti heterosexuálního přenosu HIV-1 per-act. Autoři dospěli k závěru, že průměrné riziko přenosu HIV z muže na ženu je 0,07-0,08 % na jeden vaginální sexuální akt (což by v rozsáhlé studii znamenalo přibližně 7-8 případů přenosu na každých 10 000 aktů nechráněného vaginálního sexu), pokud nedošlo k receptivnímu análnímu styku, HIV pozitivní osoba byla asymptomatická a nebyly přítomny žádné další kofaktory, například jiné sexuálně přenosné infekce.

Třemi cíli autorů bylo poskytnout souhrnné odhady pravděpodobnosti přenosu HIV-1 na jeden heterosexuální styk; provést hloubkovou analýzu jedné proměnné a vícerozměrnou analýzu s cílem prozkoumat důvody rozdílných výsledků studií; a odhadnout roli rizikových faktorů, jako je virová nálož a pohlavně přenosné choroby, na pravděpodobnost přenosu.

Autoři upozorňují, že vyčíslení skutečné pravděpodobnosti přenosu HIV při jednom pohlavním styku je obtížně měřitelné. Skutečný přenos na partnera, počet nechráněných pohlavních styků, délka expozice partnera viru HIV a další potenciální spolufaktory u osob, které se účastní studie o svých pohlavních stycích, jsou zřídkakdy zcela známé a existují neohlášené faktory, například že někteří účastníci mají ve skutečnosti jiné pohlavně přenosné choroby, které by mohly ovlivnit přesnost studií. To samozřejmě pravděpodobně platí pro většinu, ne-li všechny studie, které se snaží založit závěry na tom, co lidé uvádějí o svém sexuálním životě.

Autoři zjistili, že celkově je přenos HIV mezi ženami (,04 % na jeden akt nebo teoreticky asi 4 případy přenosu HIV na každých 10 000 aktů vaginálního sexu se ženou, která je HIV pozitivní) a mezi muži (.08 % na akt neboli 8 případů přenosu HIV na každých 10 000 aktů vaginálního sexu s mužem, který je HIV pozitivní) odhady přenosu v zemích s vysokými příjmy ukazují na nízké riziko nákazy, i když osoba s HIV neužívá antiretrovirovou léčbu.

Další zjištění ukázala, že existují vyšší odhady přenosu HIV při receptivním análním sexu (1,7 % na akt neboli 17 případů přenosu HIV na každých 1 000 aktů análního sexu, při kterém je „nahoře“ HIV pozitivní) na rozdíl od ostatních sexuálních aktů. Vyšší odhadovaná rizika přenosu HIV byla také u sexuálních aktů v časné (9,2krát vyšší) a pozdní fázi (7,3krát vyšší) partnerovy infekce HIV než u sexuálních aktů v asymptomatické fázi onemocnění HIV. V neposlední řadě autoři uvádějí, že vystavení komerčnímu sexu a/nebo genitálním vředům u jedné ze sexuálních stran zvýšilo riziko infekce na jeden akt 5,3krát ve srovnání se stejnými akty, při nichž sexuální partneři neměli STI.