Historie Versailleského paláce

V roce 1623 nebyl zámek ve Versailles s více než 800 hektary a 2 300 místnostmi zdaleka takovým barokním architektonickým dílem, jakým je dnes. Předtím, než se usadili v Yvelines, pobývali všichni králové v paláci Louvre, který je dnes slavným muzeem. Bývalá dětská ložnice Ludvíka XIV. byla přeměněna na muzeum.

Před palácem Versailles : historie loveckého zámečku

Luis XIII, otec krále Slunce, stál v čele založení královské základny ve Versailles, zalesněné bažinaté oblasti, kam mladý král jezdil na lov po boku svého otce Jindřicha IV. Ludvík XIII. později propadl agorafobii a chtěl se distancovat od své matky Marie Medicejské, která měla vládnout, až bude král zavražděn Ravaillacem, a tak raději trávil čas ve Versailles. V roce 1623 byl proto na versailleském panství postaven zámek, který krále vítal, když chtěl lovit. V roce 1631 byl rozšířen a zkrášlen francouzskými zahradami a cestami pro královskou rodinu. Bohužel právě na počátku vlády Ludvíka XIV. opustí Anna Rakouská na radu kardinála Julese Mazarina Versailles a zámek tak zůstane prázdný, dokud mladý král v roce 1660 neposvětí jeho stavbu. Tuto stavbu král Slunce zakonzervoval jako základnu pro svůj vlastní zámek a dnes obklopuje Čestný dvůr.

Stavba francouzského architektonického skvostu

Palác byl královskou rezidencí, která během vlády několika králů neustále procházela změnami a výstavbou: Ludvíka XIV., Ludvíka XV. a Ludvíka XVI. Byly přistavovány zahrady a zvelebován park. Změny se netýkaly pouze exteriéru paláce; zkrášlování interiéru probíhalo jak pro potěchu nových královen, tak pro dokončení velkolepých projektů, jako byla Královská opera nebo Královská kaple. Z historie versailleského paláce nelze vynechat ani další budovy na versailleském panství

Například Velký Trianon byl postaven v roce 1687 jako vedlejší rezidence krále Slunce, kde měli bydlet Ludvík XV. a královna Marie Lečenská. Pokud jde o Malý Trianon (1761-1768), ten byl postaven pro královu oblíbenou milenku Jeanne-Antoinettu Poissonovou alias Madame de Pompadour. Aby se královna Marie-Antoinetta distancovala od okázalosti dvora krále Ludvíka XVI, žila později na Petit Trianonu, kde nechala postavit divadlo a zemědělskou usedlost inspirovanou Normandií.

1789: bod zvratu

Francouzská revoluce připravila panství o 7 000 hektarů půdy, což byla ohromující ztráta, která však neodradila budoucí obyvatele od jeho opuštění. Ve Velkém Trianonu se totiž usadil Napoleon I. a chtěl z paláce vytvořit císařskou rezidenci, což však byla myšlenka, která se rozplynula spolu se samotným císařstvím. Během obnovy chtěl Ludvík XVIII (bratr Ludvíka XVI) udělat z Versailles svou letní rezidenci, z čehož sice sešlo, ale přesto bylo možné provést renovaci. A Napoléon III. pod vlivem císařovny Evženie proměnil Velký Trianon ve velkolepý přijímací sál. Francouzská revoluce je v dějinách Versailleského paláce velmi důležitá.

Ústřední místo diplomacie

Po vládě Ludvíka XVI. se palác nakonec již nikdy nestal královskou rezidencí. Zůstal však místem, které ukazovalo velkolepost Francie, a také symbolem využívaným budoucími vůdci. V tomto centru diplomacie se totiž mělo odehrát několik historických událostí, například uzavření Versailleské smlouvy v roce 1919. Dokonce i generál de Gaulle využije Velký Trianon jako rezidenci pro návštěvy zahraničních šéfů států a zřídí zde prezidentské prostory, které budou později obnoveny.

Zámek Versailles a jeho rozlehlé panství bohaté na dědictví a historii se v roce 1995 staly veřejně přístupnými. Akce jako Grandes Eaux Musicales nebo představení v Královské opeře jsou pořádány tak, aby se zámek Versailles mohl těšit podobně jako za časů králů.