Hnutí za státnost Portorika

Od doby, kdy byla svrchovanost Portorika převedena ze Španělska na Spojené státy, je vztah Portorika a USA předmětem mnoha diskusí. Dne 11. dubna 1899 vstoupila v platnost mírová smlouva mezi Španělskem a USA (Pařížská smlouva z roku 1898), na jejímž základě byla v Portoriku ustavena vojenská vláda. Ta však neměla dlouhého trvání, neboť následujícího roku (2. dubna 1900) Kongres přijal Forakerův zákon, který zavedl civilní vládu a volný obchod mezi Portorikem a USA. Portoričané sice nemohli volit členy výkonné moci území, ale nyní mohli volit své místní zástupce a rezidentního komisaře do Kongresu USA, který měl hlas, ale neměl hlasovací právo. V roce 1917 bylo přijetím Jonesova-Shafrothova zákona území Portorika uspořádáno a jeho obyvatelům bylo uděleno zákonné občanství USA.

Od roku 1967 proběhlo několik referend, jejichž součástí byly i otázky týkající se státnosti. Portoričané se v referendech až do roku 2012 nerozhodli změnit status quo. Referendum v roce 2012 přineslo nejednoznačnější výsledek.

Referendum z roku 1967Upravit

Dne 23. července 1967 se v Portoriku konalo referendum o statusu ostrova. Voliči měli na výběr mezi statusem Commonwealthu, státností nebo nezávislostí. Většina voličů se vyslovila pro status Commonwealthu, přičemž volební účast činila 65,9 %.

Referendum z roku 1998Upravit

Referendum v prosinci 1998 nabídlo voličům čtyři možnosti politického statusu: státnost, nezávislost, volné sdružení, územní společenství a „nic z výše uvedeného“. Posledně jmenovaná možnost získala 50,5 % hlasů, za ní následovala státnost s 46,6 % hlasů. Volební účast byla 71 %.

Hlasování o státnosti v roce 2012Upravit

6. listopadu 2012 byly oprávněným voličům na americkém území Portorika předloženy dvě otázky:
(1) zda souhlasí s pokračováním územního statusu Portorika a (2) aby označili politický status, který preferují ze tří možností: státnost, nezávislost nebo suverénní národ ve volném svazku se Spojenými státy. Voliči, kteří na první otázku zvolili odpověď „ne“, v počtu 970 910 (54,0 %) se vyjádřili proti pokračování současného politického statusu, zatímco těch, kteří volili „ano“, bylo 828 077 (46,0 %), čímž dali najevo, že si přejí pokračování současného vztahu politického statusu. Z těch, kteří odpověděli na druhou otázku, se 834 191 (61,2 %) rozhodlo pro státnost, 454 768 (33,3 %) pro volné přidružení a 74 895 (5,5 %) pro nezávislost.

Konzultace o preferovaném statusu nezahrnovala jako volbu současný status Portorika jako území (Estado Libre Asociado podle ústavy z roku 1952), ale alternativu s názvem „E.“.L.A. Soberano“ Prezident Barack Obama se zavázal respektovat rozhodnutí voličů.

V prosinci 2012 získal list Caribbean Business údajně od zdroje z Bílého domu prohlášení, podle kterého Obama vyzval Kongres, aby na základě výsledků referenda jednal.

11. prosince 2012 přijalo portorické zákonodárné shromáždění souběžnou rezoluci, v níž žádá prezidenta a Kongres Spojených států, aby usilovně a účinně reagovali na požadavek obyvatel Portorika ukončit jeho současný politický status a zahájit přechod Portorika na stát Unie.

Dne 1. srpna 2013 uspořádal senátní Výbor pro energetiku a přírodní zdroje slyšení o statusu Portorika, který je přímým výsledkem hlasování v referendu v roce 2012, a pozval guvernéra Alejandra Garcíu Padillu, rezidentního komisaře Pedra Pierluisiho a zastánce nezávislosti Rubéna Berríose, aby podali svědectví a odpověděli na otázky výboru.

V roce 2014 byly v obou komorách Kongresu Spojených států amerických předloženy rezoluce (H.R. 2000; S. 2020) o uspořádání referenda o státnosti mezi obyvateli Portorika, v němž by se hlasovalo „ano“ nebo „ne“. Pokud by v něm převážilo „ano“, prezident by byl povinen předložit Kongresu zákon, který by uzákonil portorickou státnost. Obě rezoluce byly zamítnuty ve výborech.

Referendum v roce 2017Upravit

Protože v referendu v roce 2012 bylo téměř 500 000 prázdných hlasovacích lístků, což vyvolalo nejasnosti ohledně skutečné vůle voličů, Kongres se rozhodl výsledky ignorovat. Návrh rozpočtu na rok 2014 zahrnoval 2,5 milionu dolarů na financování budoucího referenda; k těmto prostředkům nebyl připojen žádný termín.

Páté referendum s názvem „Plebiscit o okamžité dekolonizaci Portorika“ se konalo 11. června 2017 a nabízelo tři možnosti: „Ministerstvo spravedlnosti USA požadovalo, aby Portoriko přidalo územní status jako jednu z možností, což bylo podmínkou pro uvolnění prostředků ve výši 2,5 milionu dolarů vyčleněných Obamovou administrativou na pomoc při vzdělávání obyvatelstva v souvislosti s případným budoucím plebiscitem, avšak hlasování se konalo dříve, než mohl být hlasovací lístek přezkoumán, takže prostředky uvolněny nebyly. Nově zvolený guvernér Ricardo Rosselló se rozhodně vyslovil pro státnost Portorika, která by pomohla rozvoji ekonomiky a pomohla „vyřešit naše 500 let staré koloniální dilema…“. Kolonialismus není řešením… Je to otázka občanských práv … 3,5 milionu občanů usilujících o absolutní demokracii,“ řekl novinářům. Mezi výhody státnosti patří dodatečných 10 miliard dolarů ročně z federálních fondů, právo hlasovat v prezidentských volbách, vyšší dávky sociálního a zdravotního pojištění a právo jejích vládních úřadů a obcí vyhlásit bankrot. Ten je v současné době zakázán.

Volební účast byla pouze 23 %, protože odpůrci státnosti bojkotovali hlasování s argumentem, že znění hlasovacích lístků je zaujaté ve prospěch státnosti. Někteří se později snažili bojkot připsat straně PPD s odkazem na její podporu statu quo. Čísla však nepotvrzují názor, že bojkot byl rozdělen podle stranického klíče. Z celkového počtu zúčastněných voličů se 97,18 % vyslovilo pro státnost, 1,50 % pro nezávislost a 1,32 % pro zachování statusu commonwealthu.

Přibližně ve stejnou dobu jako referendum mají portoričtí zákonodárci hlasovat také o návrhu zákona, který by guvernérovi umožnil vypracovat státní ústavu a uspořádat volby pro výběr senátorů a zástupců do Kongresu USA.

V červnu 2018 předložila poslankyně Jenniffer Gonzálezová návrh zákona, který by Portoriku otevřel cestu k tomu, aby se v roce 2021 stalo státem; po předložení se o návrhu zákona nejednalo.

Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaciEdit

Od roku 1953 se OSN zabývá politickým statusem Portorika a tím, jak mu pomoci dosáhnout „nezávislosti“ nebo „dekolonizace“. V roce 1978 Zvláštní výbor konstatoval, že mezi USA a Portorikem existuje „koloniální vztah“.

Speciální výbor OSN ve svých zprávách často hovoří o Portoriku jako o národu, protože na mezinárodní úrovni je obyvatelstvo Portorika často považováno za karibský národ s vlastní národní identitou. Naposledy ve zprávě z června 2016 Zvláštní výbor vyzval Spojené státy, aby urychlily proces umožňující sebeurčení Portorika. Konkrétně skupina vyzvala Spojené státy, aby urychlily proces, který by obyvatelům Portorika umožnil plně uplatnit jejich právo na sebeurčení a nezávislost. … umožnit portorickému lidu přijímat suverénní rozhodnutí a řešit své naléhavé hospodářské a sociální potřeby, včetně nezaměstnanosti, marginalizace, platební neschopnosti a chudoby.“

Puerto Rico Statehood Admission Act of 2019Edit

Návrh zákona (H.R. 4901), aby Portoričané mohli hlasovat „ano“ nebo „ne“ o státnosti, předložila 29. října 2019 portorická komisařka Jenniffer Gonzalez-Colon. Návrh zákona byl téhož dne postoupen Výboru pro přírodní zdroje Sněmovny reprezentantů. Pokud by byl schválen, hlasování by bylo naplánováno na 3. listopadu 2020.

Odpovídající návrh zákona v zákonodárném shromáždění Portorika, který by toto hlasování provedl, známý v angličtině jako Law for the Final Definition of the Political Status of Puerto Rico (P.S. 1467), byl oběma komorami schválen 31. března 2020 a odeslán guvernérovi k podpisu. Jediná otázka zní: „Mělo by být Portoriko okamžitě přijato do Unie jako stát?“, přičemž existují pouze dvě možnosti: „ano“ nebo „ne“.

Referendum 2020Upravit

16. května 2020 guvernérka Wanda Vázquez Garcedová oznámila, že referendum o státnosti Portorika se bude konat v listopadu. Poprvé v historii území byla položena pouze jedna přímá otázka: „Mělo by být Portoriko okamžitě přijato do Unie jako stát?“. V předchozích referendech bylo předloženo více možností, například nezávislost nebo zachování současného územního statusu. Oznámení přišlo v době rostoucího rozčarování z teritoriálního statusu Portorika kvůli nedostatečnému přístupu k federálním fondům pro nedávné přírodní katastrofy, jako byl hurikán Maria a pandemie COVID-19.

Referendum se konalo 3. listopadu v rámci voleb do Spojených států v roce 2020 a zvítězilo v něm ano státnosti. Pro státnost hlasovalo 655 505 osob (52,52 %) a proti státnosti 592 671 osob (47,48 %). Po těchto výsledcích přijal portorický zákonodárný sbor zákon č. 167 z roku 2020 „Puerto Rico Congressional Act“, kterým se vyhlašují mimořádné volby s cílem zvolit dva stínové senátory a čtyři stínové členy Kongresu ve Washingtonu D. C., kteří budou prosazovat státnost. Ve Sněmovně reprezentantů USA byl předložen návrh zákona o přijetí státu Portoriko do Unie.

Na rozdíl od zákona o přijetí Portorika do Státu Portoriko zákon o sebeurčení Portorika z roku 2020, který předložily newyorské zastupitelky Nydia Velázquezová a Alexandria Ocasio-Cortezová, počítá s jinými možnostmi než se státností, včetně nezávislosti a smlouvy o volném přidružení.