Howie Carr
JournalismEdit
Carr zahájil svou kariéru jako reportér listu Winston-Salem Journal a v roce 1979 se vrátil do Nové Anglie jako asistent městského redaktora listu Boston Herald American (nyní Boston Herald). V letech 1980-1981 byl šéfem bostonské radniční kanceláře listu Herald American a později pracoval jako šéf kanceláře listu State House. Jako politický reportér pro WNEV (nyní WHDH) v roce 1982 informoval o tehdejším starostovi Kevinu Whiteovi tak neúnavně, že poté, co starosta oznámil, že už nebude znovu kandidovat, řekl deníku The Boston Globe, že jednou z věcí, kterou si na svém nadcházejícím odchodu do důchodu nejvíce užívá, je to, že ho Carr nemusí honit po městě.
Carr po léta kritizoval bývalého hostujícího sloupkaře Boston Globe a Heraldu Mikea Barnicla. V roce 1998 Barnicle z Boston Globe odešel kvůli obvinění z plagiátorství a falšování článků. Steve Bailey ve svém sloupku v Boston Globe uvedl, že Carr prozradil Barnicleovo telefonní číslo domů, což Carr popírá. Barnicle označil Carra za „ubohou postavu“ a zeptal se: „Dokážete si představit, že by vás závist a žárlivost vůči mně sžírala tak dlouho, jako sžírá jeho?“
V roce 1998 Don Imus tvrdil, že Carrova manželka měla poměr s boxerem Riddickem Bowem. Paní Carrová si najala Alana Dershowitze jako svého právníka. Strany dosáhly nezveřejněného urovnání. V roce 2007 Carr ve svém sloupku tvrdil, že Imusovy výroky podnítil Barnicle. Podle Carra Barnicle Imusovi řekl, že Carr řekl, že Imus „zemře dříve, než jeho dítě dokončí střední školu“.
V roce 2002 byli deník Boston Herald a Carr předmětem žaloby soudce vrchního soudu Ernesta Murphyho. Noviny uvedly, že Murphy řekl o čtrnáctileté oběti znásilnění: „Nemůže projít životem jako oběť. Je jí čtrnáct. Byla znásilněna. Řekněte jí, ať se s tím vyrovná.“ Údajně také řekl o 79leté oběti loupeže: „Je mi jedno, jestli je jí 109 let.“ Carr ve sloupku na titulní straně 20. února 2002 kritizoval Murphyho za to, že při rozhodování o kauci v případech znásilnění uděluje mírné tresty, a zmínil se i o jeho dcerách, přičemž se ptal, co by Murphy dělal, kdyby se obětí stal některý z jeho potomků. Murphy všechna obvinění popřel a tvrdil, že ho noviny pomlouvají, ničí jeho fyzické a citové zdraví a poškozují jeho kariéru a pověst dobrého člověka. Murphy nakonec žalobu vyhrál a byla mu vyplacena částka 2,09 milionu dolarů. Během soudního procesu měl Murphy na otázku, jak reagoval na Carrův sloupek, odpovědět, že ho „chtěl zabít“.
BroadcastingEdit
Carr od 80. let 20. století uváděl místní bostonské rozhlasové talk-show v rádiu WRKO (AM 680). Howie Carr Show se od té doby začala vysílat ve více než pětadvaceti rozhlasových stanicích v severní a střední Nové Anglii a prostřednictvím živého vysílání na webu HowieCarrShow.com ji můžete slyšet i jinde. V listopadu 2014 Carr opustil syndikátora Entercom Communications a založil vlastní rozhlasovou síť Howie Carr Radio Network.
Přehrát média
WRKO oznámila, že pořad nebude vysílat, ale 9. března 2015 se stala od 16. března 2015 jeho partnerem.
V září 2016 začala placená televize Newsmax TV pořad The Howie Carr Show simulovat.
Carr zaskakoval za několik moderátorů celostátních talk show, včetně Marka Levina a Dennise Millera.
Pracoval také jako reportér a komentátor pro bostonské televizní stanice WGBH-TV a WLVI.
LiteraturaEdit
Carr napsal knihy literatury faktu o bostonských gangsterech a rodině Kennedyů a také dva romány.
Literatura faktuEdit
Najděte zdroje: „Howie Carr“ – zprávy – noviny – knihy – vědec – JSTOR (květen 2017) (Naučte se, jak a kdy odstranit tuto šablonu zprávy)
Série o gangu Winter Hill
Na začátku roku 2006 se Carr stal autorem knih vydáním bestselleru The Brothers Bulger (Bratři Bulgerovi), který se umístil v žebříčku New York Times, o bratrech Billym a Whiteym Bulgerových. Whitey byl třetím šéfem gangu Winter Hill. Carrova druhá kniha, Hitman, vyšla v dubnu 2011, dva měsíce předtím, než byl Whitey Bulger (tehdy pod jménem Charlie Gasko) po šestnácti letech na útěku zatčen. Kniha Hitman o Johnnym Martoranovi byla rovněž vyhodnocena jako bestseller deníku The New York Times. V roce 2013 vyšla kniha Rifleman: Vyšla kniha Riflether: The Untold Story of Stevie Flemmi (Střelec: Nevyřčený příběh Stevieho Flemmiho). O rok později následovala kniha Ratman: The Trial and Conviction of Whitey Bulger.
Carra zaujala moc Billyho Bulgera jako předsedy senátu v Massachusetts. Začal zkoumat jak tohoto politika, tak jeho gangsterského bratra. Skutečně, Carrův příchod na Madison Street v Somerville ve státě Massachusetts na konci sedmdesátých let znamenal, že k tomu měl ideální předpoklady, protože somervillská garáž Marshall Motors (na Marshall Street 12; nyní kostel) byla ranou základnou gangu Winter Hill. V roce 1978 byl druhý vůdce gangu Winter Hill Howie Winter, který bydlel o ulici dál než Carr, na Montrose Street, uvězněn na základě federálního obvinění ze zmanipulování dostihů. Bulger ho vystřídal a zůstal šéfem až do roku 1995, tedy do roku, kdy kvůli probíhajícímu federálnímu obvinění uprchl z Bostonu. Od roku 1999 až do svého zatčení v kalifornské Santa Monice 22. června 2011 byl Whitey na seznamu deseti nejhledanějších osob FBI. Na jeho hlavu byla vypsána odměna 2 miliony dolarů. Bulgera nahradil Kevin Weeks, ale v roce 2000 byl zatčen a uvězněn. Propuštěn byl v roce 2005 poté, co sloužil jako spolupracující svědek FBI.
Ačkoli Carr věří, že ho Whitey Bulger chtěl zabít („nejvíce lituje toho, že mě nezabil“), vzhledem k tomu, že ukázal prstem na Billyho Bulgera, zpochybňuje tvrzení Kevina Weekse, že byli blízko jeho zabití tím, že ho buď vyhodili do vzduchu výbušninou umístěnou v basketbalovém míči, nebo ho zastřelili ze hřbitova naproti Carrovu bývalému domu na Concord Road 91 v Actonu ve státě Massachusetts. Whitey a Weeks o Carrově bydlišti věděli, protože Carr byl sousedem jednoho z Weeksových bratrů.
Moje problémy začaly, když jsem napsal článek do časopisu, v němž jsem citoval tehdejšího starostu Bostonu Kevina Whitea. Během prostřihů po televizním rozhovoru se reportér Whitea zeptal na zdroj téměř absolutní moci Billyho Bulgera ve Státním domě. „Kdyby vám můj bratr vyhrožoval, že vás zabije,“ odpověděl čtyřnásobný starosta na záběrech, které se nikdy nevysílaly, „byl byste na mě jenom hodný“. Když jsem tuto výměnu názorů otiskl, Bulgersovi se rozzuřili. Ale já ji měl na videozáznamu. Bylo to nepopiratelné.
Whitey věděl, jak Carr vypadá, z Carrovy práce v televizi. „Navíc jsem byl každý den v jeho sousedství. Ale nikdy jsem se neodvážil vstoupit do Whiteyho obchodu s balíky.“ „To je pravda. Jednalo se o obchod South Boston Liquor Mart (známý také jako Stippo’s; nyní Rotary Liquors) na Old Colony Avenue 295, který Whitey vymohl na jeho právoplatném majiteli.
Komentátorem v mé televizní stanici byl syn bývalého bostonského starosty. Bydlel v Southie a byl patronem Liquor Martu. Jednou večer s ním prodavač navázal rozhovor. „Jak to, že sem Howie nikdy nechodí?“ zeptal se. Můj přítel pokrčil rameny. „Řekni mu,“ řekl prodavač, „že když přijde, vzadu na něj čeká čerstvá popelnice.“
Carr začal podnikat veškerá možná opatření, aby si Whiteyho a Weekse udržel od těla. „Klíčem k tomu, abych zůstal naživu, jsem rychle přišel na to, že se nesmím stát tvorem zvyku. Mudrci (nebo kdokoli jiný), kteří nemíchají své postupy, jsou ti, kteří se nevyhnutelně nechají chytit ‚rovnýma nohama‘, abych použil starý výraz. Každý večer jsem jel domů jinou cestou. Když jsem zaparkoval, pokud to bylo možné, zacouval jsem do volného místa, abych v případě nutnosti mohl rychleji utéct. Přestal jsem se setkávat tváří v tvář s každým, koho jsem neznal. Vyhýbal jsem se barům, zejména v Southie. Občas jsem spal jinde než doma. Místní policisté sledovali můj dům v předvečerních hodinách. Pomalu se mi začala stahovat smyčka kolem Whiteyho krku a já se poněkud uvolnil. Whitey zmizel koncem roku 1994, ale Weeks na mě stále číhal. V jednom soláriu se pochlubil fotografovi Heraldu, že ví, že jsem bydlel vedle hřbitova. O žádné C-4 ani vysoce výkonných puškách se nezmínil, ale když byl v roce 1999 zatčen, byly jeho nepřímé výhrůžky vůči mně zahrnuty do příkazu k zadržení od DEA.“ „Pořád jsem se ohlížel přes rameno,“ vysvětloval Carr čtyři roky po Whiteyho zatčení. „V den, kdy se ztratil, jsem jel po ulici a v rádiu hlásili, že zmizel. Poprvé po deseti letech jsem se nemusel ohlížet přes rameno.“
Kennedyho rodina
Carrova kniha Kennedy Babylon:
FictionEdit
V roce 2012 se Carr přesunul k psaní beletrie, když vydal svou třetí knihu Hard Knocks, na kterou o tři roky později navázal šestou a zatím poslední knihou Killers.
Vztah s Donaldem TrumpemEdit
Během prezidentské kampaně Donalda Trumpa v roce 2016 Carr hostil mítinky a obědval s kandidátem v jeho soukromém letadle. Carr měl kandidáta Trumpa ve svém rozhlasovém pořadu více než desetkrát, včetně volební noci. V roce 2017 se Carr a jeho manželka Kathy stali členy klubu Mar-a-Lago, letoviska a hotelu pro členy platící členské příspěvky.
29. června 2016 Carr jako úvodní řečník na shromáždění republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa v Bangoru ve státě Maine pronesl indiánský „válečný pokřik“, když mluvil o demokratické senátorce Elizabeth Warrenové z Massachusetts.