Imám vede svou kongregaci pandemií
Ve čtvrtek 19. března se Idris Abdul-Zahir, imám ve West Oak Lane ve Filadelfii, potýkal s otázkou, zda má jeho mešita Masjidullah otevřít následující odpoledne páteční modlitbu tváří v tvář pandemii koronaviru. Tato mešita, jedna z přibližně sedmdesáti v oblasti Filadelfie, má téměř tisíc členů. Sídlí zde také školka pro téměř dvě stovky dětí s názvem Masjidullah Early Child Care Academy neboli MECCA, internetová islámská škola pro čtyřicet studentů s názvem New Medina Institute, islámské dívčí a chlapecké skautské oddíly Alimah a Jawala Scouts, dvě skupiny seniorů a potravinový program, který již třicet let distribuuje čerstvé potraviny hladovějícím lidem. Denní centrum, které bylo na začátku týdne uzavřeno, poskytuje snídaně a obědy všem žákům, z nichž mnozí patří mezi dvanáct procent dětí ve Filadelfii, které se potýkají s nedostatkem potravin. Uprostřed zavírání veřejných škol a dalších programů se Masjidullah snažila děti nakrmit i nadále. „Pokud nezůstaneme otevření, ty děti budou hladovět,“ řekl mi Abdul-Zahir. „Hrozba COVID-19 není pro některé lidi tak reálná jako hrozba hladu.“
Abdul-Zahir, čtyřicátník s dětskou tváří a ospalýma očima, vyrostl v městské čtvrti Germantown. Jeho rodiče před čtyřiceti lety pomohli založit Masjidullah v převážně afroamerické čtvrti West Oak Lane. Abdul-Zahir navštěvoval Templeovu a Drexelovu univerzitu a v současné době má denní zaměstnání jako správce informačních systémů pro město Filadelfie. Má také filmovou produkční společnost a v roce 2012 spolupracoval s Black Public Media na režii webového seriálu „Ask a Muslim“, v němž muslimští Američané odpovídali na otázky týkající se jejich víry. „Po 11. září se tolik lidí vyjadřovalo k islámu,“ řekl mi, „ale nikdo se černošských muslimů na odpovědi skutečně neptal.“ Poslední dva roky působil jako asistent imáma v Masjidullah, ale v polovině března, tedy teprve před několika týdny, složil přísahu jako hlavní imám. Příchod COVID-19 ho uvrhl do stejné pozice jako mnoho náboženských vůdců, kteří se snaží provést své kongregace krizí veřejného zdraví. Na mnoha místech světa napomohla šíření viru velká bohoslužebná shromáždění. „Byl jsem zde dosazen na místo imáma, abych řešil obtížné otázky,“ řekl mi.
Pro duchovní vedení hledal Abdul-Zahir v Koránu a hadísech, výrocích proroka Mohameda. „Uslyšíte-li o vypuknutí moru v nějaké zemi, nevstupujte do ní; jestliže však mor vypukne na nějakém místě, zatímco jste na něm, neopouštějte to místo,“ řekl Prorok – třináct set let starý příkaz k ukrytí na místě. Na jiném místě však Mohamed zdůrazňoval důležitost modlitby džumua, páteční bohoslužby. „V islámu je pro muže povinné shromáždit se v pátek k modlitbě,“ řekl mi Abdul-Zahir. Po dvou konferenčních hovorech se svými členy cítil, že je třeba, aby mešita zůstala otevřená pro modlitby a bohoslužby s jídlem. „Mám ohromnou podporu, že lidé chtějí chodit ven,“ řekl mi. „Jsme připraveni přijmout příslušná opatření, ale musíme zůstat otevření. Pokud to neuděláme, nevím, jak přežijí lidé, kteří nedostanou zaplaceno,“ dodal. Vzhledem k velkému prostoru mešity se domníval, že lze snadno udržet alespoň šest stop mezi věřícími. „V průměrný den si mohu podat sto rukou,“ řekl. „Jsem tak trochu bakteriofob, takže už používám Purell.“ Dne 19. března bylo v oblasti Filadelfie diagnostikováno pouze osmnáct případů onemocnění COVID-19. (Vzhledem k nedostatečnému testování a skutečnosti, že mnoho přenašečů je asymptomatických, byl počet případů pravděpodobně mnohem vyšší). „I když to vynásobím deseti, pořád je to jen sto osmdesát případů ve městě s 1,5 milionu obyvatel,“ řekl mi. „Alespoň podle mého názoru ještě není čas vyrazit do bunkrů.“
Druhý den ráno Masjidullah na Facebooku zveřejnil seznam bezpečnostních opatření pro bohoslužbu, včetně „Změřte si teplotu, než půjdete na modlitbu“ a „Pokud je to možné, snažte se vyhnout podávání rukou a objímání“. Pokud byl někdo nemocný, pokračovalo oznámení, mohl zůstat doma a sledovat bohoslužbu v přímém přenosu na Facebooku. (Díky své informatické zdatnosti vysílal Abdul-Zahir živě své bohoslužby už minulý rok). Někteří měli pocit, že ohrožuje své věřící: dostal rozhořčenou zprávu od Teresy Rollinsové, bývalé věřící, která se z oblasti odstěhovala. „Guvernér Wolf nařídil, aby všechny pro život nedůležité podniky byly ZAVŘENY a aby se jich nemohlo shromáždit více než 10. . Skype své služby online! Je naší povinností srovnat křivku viru CV!“ napsala. Abdul-Zahir odpověděl: „Modlitba Jumuah je pro můj duchovní život zásadní. Ti, kteří by chtěli zůstat doma & sledovat prostřednictvím FB Live, by tak měli učinit. Ti, kteří chtějí vyjít ven a zároveň dodržovat příslušná bezpečnostní opatření, by tak měli učinit také. V náboženství není žádný nátlak.“
Ten týden, když jsem mešitu navštívil, Janeen Beyová, jedna z halal kuchařek denního centra, připravovala do hnědých papírových sáčků na oběd jídlo „grab-and-go“, které obsahovalo jablko, bramborové lupínky a sendvič s kuřecím salátem. „Jsem vděčná, že to mohu dělat, a každý den se na to těším,“ řekla mi Beyová, distingovaná žena, která stála za skládacím stolkem v modlitebně bez oken. „Ale budu víc než šťastná, až se věci vrátí do normálu.“ Vedle ní stála učitelka islámských studií, ředitelka kybernetické školy a vedoucí skautského programu Alimah. Kolem nich si asi tucet rozjívených dětí hrál na honěnou nebo rozbíjel pytlíky s chipsy. Program „grab-and-go halal-lunch“ se teprve rozjížděl a ten den odebíralo jídlo jen asi deset rodin. Byl to stále první týden karantény, dodal Bey, a lidé ještě měli jídlo ve spižírnách. Brzy, až jim vyschnou příjmy, už nebudou.
Na odpolední bohoslužbu se přišlo pomodlit asi pětačtyřicet lidí. Šejk Anwar Muhaimin, imám ze sousední mešity, pronesl několik slov o strachu kolem pandemie a neustálém proudu odhadů, kolik Američanů na tuto nemoc zemře. „V tuto chvíli neuctíváme vědu, neuctíváme lékaře, neuctíváme statistiky,“ řekl. Citoval známý hadís „Důvěřuj v Boha, ale přivaž si velblouda“, který nabádá věřící, aby se modlili o Boží pomoc, ale přesto přijali nezbytná preventivní opatření. „Uctíváme Alláha a přivazujeme si velblouda – náš Lexus,“ řekl a rozesmál se. Na konci bohoslužby vyprovodil lidi ze dveří. „Jemně a laskavě nás žádají, abychom se po salátu hned rozešli,“ řekl. „Nic osobního, bratři. Dnes žádné objímání. No daps.“