Inovativní nápady pro výuku | Výukové materiály

12 srpna, 2021admin

Co je myšlení vyššího řádu?

V minulých dobách se učilo z paměti.

Latinsky? Naučte se gramatiku nazpaměť.

Matematika? Učte se tak dlouho, dokud odpověď na otázku 12 krát 9 nebude pouhým reflexem – podobně jako když vás lékař udeří malým kladívkem do kolena.

Nyní není pochyb o tom, že učení nazpaměť má své místo. Pokud si chcete uložit do paměti důležitá data, pak je učení nazpaměť jednou ze skutečně účinných metod.

Ale co když si chcete do paměti uložit víc než jen fakta a čísla? Co když otázka nezní, kdy začala první světová válka, ale proč začala první světová válka?

Takové otázky vyžadují, abychom přemýšleli jiným způsobem než otázky, na které lze odpovědět prostým opakováním informací, které jsme si zapamatovali.

Když od nás otázky vyžadují, abychom se zapojili kreativně, odpověděli inovativně nebo abychom hodnotili, pak potřebujeme zapojit myšlení vyššího řádu.

Když mluvíme o myšlení vyššího řádu, máme na mysli myšlenkové dovednosti, které přesahují pouhé zapamatování faktů a čísel. Tento typ myšlení klade na naše schopnosti kognitivního zpracování větší nároky než jiné typy myšlení.

Proč jsou pro naše žáky důležité dovednosti myšlení vyššího řádu?

Dovednosti myšlení vyššího řádu se učí mnohem obtížněji než dovednosti nižšího řádu, ale o to jsou důležitější.

Kromě toho, že otázky, které kladou nároky na dovednosti myšlení vyššího řádu, mají ve zkouškách větší váhu, existuje několik důvodů, proč se je žáci musí učit a procvičovat ve třídě.

Myšlení vyššího řádu:

Umožňuje lépe ocenit umění a literaturu, čímž obohacuje naši radost a prožitek ze života
Podporuje základní dovednosti, jako je kritické myšlení a řešení problémů
Zaměstnavatelé po nich mají vysokou poptávku a předpokládá se, že v budoucnu budou stále žádanější
Obsahuje přenositelné dovednosti, které mohou být nezbytné v nejrůznějších kontextech.

Jak učit myšlení vyššího řádu ve své třídě?

Jak jsme již zmínili, myšlení vyššího řádu klade větší nároky na kognitivní zpracování a tento typ myšlení může být nepřekvapivě obtížnější jak na učení, tak na výuku.

V níže uvedených strategiích najdete směs konceptů a aktivit, které lze kombinovat a přizpůsobit tak, aby pomohly podpořit myšlení vyššího řádu ve vaší třídě.

Význam Bloomovy taxonomie

Jeden z klíčů zde spočívá v kladení otázek, jejichž zodpovězení vyžaduje od studentů zapojení myšlení vyššího řádu.

Typy otázek, které vyžadují od našich studentů myšlení vyššího řádu, lze vhodně ilustrovat odkazem na Bloomovu taxonomii.

V tomto známém klasifikačním systému a hierarchickém uspořádání typů myšlení vyžadují typy myšlení nižšího řádu, jako je Zapamatovat si, Pochopit a Použít, méně kognitivního zpracování než typy vyššího řádu, jako je Analyzovat, Vyhodnotit a Vytvořit.

Bloomova taxonomie klasifikuje výukové cíle podle složitosti, a je proto užitečným prostředkem pro identifikaci otázek vyššího řádu.

Podle Blooma existuje 6 úrovní výukových cílů: zapamatovat si, pochopit, použít, analyzovat, vyhodnotit a vytvořit.

První 3 z nich jsou považovány za využití myšlení nižší úrovně, zatímco poslední 3 jsou klasifikovány jako myšlení vyššího řádu.

Pokud pro své studenty sestavujeme otázky, které jsou pro studenty výzvou na úrovních 4, 5 a 6 (analyzovat, hodnotit, vytvářet), pak naši studenti budou muset zapojit myšlení vyššího řádu, aby mohli odpovědět.

Podívejme se nyní na to, jak můžeme využít každou ze 3 vyšších úrovní Bloomovy taxonomie k tvorbě otázek, které budou u našich studentů podporovat myšlení vyššího řádu.

Otázky k myšlení vyššího řádu

Podíváme se postupně na každou ze 3 vyšších úrovní.

Nejprve si stručně definujeme jednotlivé pojmy. Poté uvedeme některá klíčová slova, která lze použít při tvorbě instrukcí pro úlohy vyššího řádu myšlení. A nakonec nabídneme několik užitečných začátků otázek neboli podnětů, které podporují myšlení vyššího řádu na této úrovni.

1. Úkoly vyššího řádu Analyzovat – zkoumání souvislostí a vztahů pomocí rozčlenění věcí na části

Klíčová slova: Analyze, Categorize, Classify, Compare, Contrast, Discover, Divide, Examine, Group, Inspect, Sequence, Simplify.

Question Starters:

Why did x happen?
What is the relationship between x and y?
What were the advantages of x?
What were the disadvantages of x?
What was the turning point?
What were the causes of x?
What were the effects of x?

2. Evaluate – Defending or justifying our opinions and beliefs

Keywords: Assess, Choose, Determine, Evaluate, Justify, Compare, Rate, Recommend, Select, Agree, Appraise, Prioritize, Support, Prove, Disprove.

Question Starters:

Why was it important that…?
Do you think x was a good thing?
Do you agree/disagree that…?
What was the writer’s viewpoint on x?
What is your opinion on x?
What is the best solution to the problem of x?

3. Create – Generating new ideas and alternatives

Keywords: Change, Construct, Design, Develop, Imagine, Improve, Invent, Formulate, Plan, Produce, Predict, Propose, Modify, Solve.

Question Starters:

How would you improve x?
What changes would you make to x?
How do you think x would feel?
What outcome do you predict?
Can you think of another suitable title for x?
How would you end this?

The Socratic Method

The origins of this classic teaching technique stretch right back to the wily old ancient Greek himself. Socrates‘ strategy for higher order thinking and critical inquiry involved a process of thoughtful questioning and discussion. This practice effectively engages the student’s analytical and critical faculties.

Sokratovský proces kladení otázek vyžaduje, aby učitel spíše než přímé podávání informací studentovi používal sérii otázek, které rozvíjejí studentovo porozumění a jeho uvědomění si hranic vlastních znalostí.

Kladené otázky by měly mít otevřený charakter. Jejich účelem je totiž usnadnit společné dialogy a diskuse, jejichž cílem je posílit učení prostřednictvím argumentace a analýzy. Nemá se jednat o soutěž myšlenek, ale o zkoumání zaměřené na dosažení co nejracionálnějšího pochopení myšlenek a obsahu.

Dvěma obzvláště užitečnými strategiemi, které podporují sokratovskou metodu ve třídě, jsou sokratovské kruhy a sokratovské semináře.

Podívejme se postupně na každou z nich:

Sokratovské kruhy

Jedná se o velmi účinný prostředek podpory společného učení, sokratovské kruhy podněcují studenty ke zkoumání a analýze různých pohledů a výkladů na dané téma.

Podívejme se, jak tato strategie funguje v praxi:

1. Sokratovské kruhy jsou zaměřeny na zkoumání a analýzu různých pohledů a výkladů na dané téma. Nejprve seskupte studenty do dvou soustředných kruhů. Měl by existovat vnitřní a vnější kruh.

2. Poté dejte studentům z vnitřního kruhu pokyn, aby si přečetli, analyzovali a diskutovali o zadaném materiálu k četbě. Pro tento úkol by měl být stanoven časový rámec, např. 10 minut.

3. Zatímco se vnitřní kruh věnuje diskusi o materiálu, vnější kruh má za úkol mlčet a pozorovat dialogy vnitřního kruhu.

4. Po uplynutí vymezeného času má vnější kruh 10 minut (nebo jiný vhodný časový úsek) na to, aby zhodnotil diskusi vnitřního kruhu a poskytl zpětnou vazbu a komentáře, zatímco vnitřní kruh poslouchá.

5. Po uplynutí vymezeného časového úseku je třeba provést analýzu a analýzu materiálu. Po skončení zpětné vazby si nyní vnitřní a vnější kruh vymění pozice a cvičení se opakuje s obrácenými rolemi skupin.

Sokratovské semináře

Při sokratovském semináři učitel facilituje skupinovou diskusi zaměřenou na konkrétní vzdělávací cíl.

Otázky by měly být navrženy tak, aby studentům pomohly zhodnotit jejich vlastní názory na dané téma, a měly by být zaměřeny na stimulaci hlubšího pochopení látky.

Aby byla zajištěna spravedlivá účast, měl by učitel stanovit jasné pokyny pro skupinovou interakci. To pomůže udržet diskusi na správné cestě a zabránit odklonu od úkolu nebo zvrhnutí diskuse v osobní útoky či jiné iracionální výměny názorů.

K zajištění optimální interakce by se učitelé měli snažit vždy předvádět dobré modely myšlení a interakce.

Sokratovský seminář poskytne studentům příležitost kriticky analyzovat a zkoumat své základní předpoklady a přesvědčení a následně je překračovat.

Konceptuální myšlení

Podněcovat studenty ke konceptuálnímu myšlení znamená povzbuzovat je k vytváření souvislostí mezi různými aspekty jejich učení.

Namísto toho, aby žáci viděli a učili se různá „fakta“ izolovaně, myšlení v pojmech je přiměje uspořádat své myšlení pomocí seskupení myšlenek kolem jediné, ústřední myšlenky.

Například box, gymnastiku, fotbal, tenis, cyklistiku a basketbal můžeme jednoduše kategorizovat jako sporty.

Pochopení těchto sportů můžeme také dále rozšířit tím, že si uvědomíme, že zatímco box, tenis, cyklistika a gymnastika jsou sporty individuální, fotbal a basketbal jsou sporty týmové.

Takovým uspořádáním myšlení si vytvoříme mentální reprezentaci věcí, které k sobě patří, a věcí, které k sobě nepatří. Vidíme společné rysy a rozdíly tam, kde žádné nebyly na první pohled patrné.

Podporujte pojmové myšlení ve třídě tím, že požádáte žáky, aby určili podobnosti a rozdíly mezi věcmi. Jejich návrhy můžete vhodně zaznamenat pomocí čárových diagramů, které zobrazí různé souvislosti mezi věcmi. To podporuje diferencovanější přístup ke kategorizaci a lze to použít v širokých oblastech znalostí.

Inference

Když chceme, aby žáci něco vyvodili z omezených důkazů, běžně je požádáme, aby „četli mezi řádky“.

Dávat studentům příležitosti k procvičování vyvozování závěrů ve třídě je důležité, protože ne vždy máme to štěstí, že máme k dispozici všechny důkazy, než si uděláme úsudek.

Pokládání studentům úkolů, které je žádají, aby něco vyvodili, je podněcuje k tomu, aby se věnovali pozornému čtení obsahu a aby se tímto obsahem zabývali a hodnotili ho na hlubší úrovni, než by to umožnilo zběžné čtení.

Tvořivé myšlení

Tvořivost souvisí s originalitou a flexibilitou myšlení. Je obtížné si ji osvojit a není divu, že je zastoupena jako nejvyšší úroveň myšlení v Bloomově taxonomii, kde je někdy označována jako „syntéza“.

Nejenže je kreativita jednou z nejobtížněji zvládnutelných dovedností, ale je také jednou z nejobtížněji naučitelných věcí.

Je však několik věcí, které můžete udělat, abyste své žáky podpořili v kreativním myšlení ve třídě. Mezi tyto věci patří především vytvoření kultury třídy, která oslavuje originalitu, a prostředí, které podporuje experimentování.

Tvořivost je ve své podstatě formou divergentního myšlení, které se neobejde bez určité ochoty vybočit ze zajetých a lákavých myšlenkových kolejí. Je tedy nutné zajistit, aby byl tento typ myšlení ve vaší třídě odměňován.

Jak mohu ve třídě podpořit kulturu myšlení vyššího řádu?

Teď, když už dobře rozumíte různým metodikám a strategiím myšlení vyššího řádu, vás možná zajímá, jak vlastně myšlení vyššího řádu ve třídě každodenně podporovat.

Nejlepším způsobem, jak z myšlení vyššího řádu ve třídě udělat zvyk, je projevovat ho sám při každé příležitosti.

Existuje řada způsobů, jak toho můžete dosáhnout. Například:

● Přemýšlejte nahlas – mnozí z nás jako učitelé používají ve třídě různé typy myšlení vyššího řádu instinktivně, aniž by si to uvědomovali. Důležitost analýzy a vyhodnocování informací považujeme za samozřejmost do té míry, že jsme si příslušné procesy zautomatizovali.

Pro mnoho našich žáků je však hluboké přemýšlení o nových informacích dovedností, kterou teprve rozvíjejí. Tím, že přemýšlíme nahlas, když stojíme před problémem nebo nějakou novou informací, kterou musíme zpracovat, modelujeme pro naše studenty naše metody hlubokého myšlení. To jim poskytuje návod, jak v budoucnu samostatně využívat vlastní schopnosti kritického myšlení.

● Rozšíření učebních osnov – Navzdory mnoha pozitivním změnám ve světě vzdělávání zůstává spousta našeho učení založeného na učebních osnovách založena na znalostech. Ačkoli je spousta těchto znalostí nepochybně užitečná, může často vést k závislosti na uzavřeném dotazování, kdy jsou konkrétní odpovědi výslovným cílem každého dotazu. Chcete-li dát žákům prostor pro myšlení vyššího řádu, nezapomeňte do výuky zařadit otevřené otázky. Snažte se v průběhu výuky vytvářet příležitosti k tomu, aby studenti mohli diskutovat o svých vlastních myšlenkách a o tom, proč přemýšlejí právě tak, jak přemýšlejí.

● Vytvořte z myšlení vyššího řádu návyk – Když budete studentům demonstrovat myšlení vyššího řádu ve vlastním myšlenkovém procesu a vytvářet příležitosti k tomu, aby se studenti sami zapojili do myšlení vyššího řádu, budete pracovat na tom, aby se tento přístup stal u vašich studentů návykem. To bude vyžadovat čas a neustálé posilování a povzbuzování. Dvěma účinnými způsoby, jak ve třídě udržet v popředí myšlení vyššího řádu, jsou displeje ve třídě a kartičky s otázkami.

Jak hodnotím rozvoj myšlení vyššího řádu u svých žáků?

Stejně jako při většině hodnocení ve třídě budete své žáky hodnotit na základě výukových cílů, které jste pro ně stanovili. V případě myšlení vyššího řádu může sestavení výukových cílů žáků s použitím jazyka, který byl popsán výše s odkazem na Bloomovu taxonomii, hodnocení ještě více usnadnit, pokud se použije od samého počátku.

Je zde také užitečné rozlišovat mezi dvěma hlavními typy hodnocení: formativním hodnocením a sumativním hodnocením.

Formativní hodnocení (neboli průběžné hodnocení) se z velké části používá k plánování. Průběžného hodnocení myšlení vyššího řádu lze účinně dosáhnout prostřednictvím ústního dotazování ve třídě s využitím klíčových slov a podnětů k otázkám, o nichž byla řeč dříve v tomto článku. To lze provádět také formou písemných úkolů. Odpovědi žáků na tento typ otázek vám mohou poskytnout užitečné údaje, které vám pomohou pochopit, kam se při plánování a výuce dále ubírat.

Sumativní hodnocení (nebo hodnocení na konci tématu, pololetí, roku atd.) může být, pokud jde o hodnocení rozvoje dovedností myšlení vyššího řádu, trochu složitější. Na rozdíl od oblastí výuky a učení, které jsou více založeny na znalostech, se zde nesnažíte získat přehled o uchovaných faktech. Zatímco pro hodnocení tohoto typu učení může dobře fungovat něco jako zkouška s výběrem odpovědí, pro hodnocení myšlení vyššího řádu ve třídě může být vhodnější hodnocení založené na projektech.

Můžete například požádat studenty, aby předvedli, co se naučili, nebo aby využili to, co se naučili, a vytvořili nový výrobek. V podstatě se snažíte vytvořit příležitost k hodnocení, která vám umožní vyhodnotit schopnosti studentů syntetizovat a tvořit s využitím nových poznatků.

Shrnutí

Myšlení vyššího řádu zahrnuje to, že se studenti posunou dál než k pouhému připomínání faktů a přesnému opakování toho, co se naučili.

Zaměřuje se spíše na to, jak myslíme, než na to, co myslíme. Vyžaduje, aby student s tím, co se naučil, něco „udělal“, spíše než aby si to pouze zapamatoval a v případě potřeby zopakoval, jak to můžeme udělat například při zkoušce. Toto „dělat“ lze užitečně vyjádřit slovesy, jako je vytvářet, hodnotit, navrhovat, analyzovat atd.

Myšlení vyššího řádu je dovednost. A stejně jako jakoukoli jinou dovednost se ji lze naučit a zdokonalit praxí.

Abychom zajistili, že naši žáci dostanou příležitost osvojit si a zdokonalit dovednosti myšlení vyššího řádu, musíme jim k tomu ve třídě vytvořit příležitosti.

V našich třídách musíme podporovat ducha zkoumání a také vytvořit kulturu třídy, která bude tohoto ducha zkoumání podporovat takovým způsobem, aby se stal zvykem. Výše uvedená cvičení a strategie do jisté míry pomohou tento proces nastartovat.