Izajáš

Osobní historie

Předpokládá se, že Izajáš byl již před příchodem tohoto rozhodujícího okamžiku připraven najít ve vizi smysl. Informace o tomto období jeho života jsou však nepřesvědčivé a sestávají převážně z odvození z biblického textu.

Někdy se prorokův soukromý život projevuje prostřednictvím záznamu jako aspekt jeho veřejného poselství. Když se jednou vydal na konfrontaci s králem, vzal s sebou, aby posílil své prorocké slovo, syna se symbolickým jménem Šear-jašuv („Zbytek se vrátí“). Znovu, aby zvěčnil poselství, zplodil syna „prorokyně“ (své manželky) a dítě osedlal svým poselstvím jako jménem: Maher-šalal-haš-baz („Rychle-špiní-pospíchá-plundruje“), což odkazovalo na blížící se plenění Asyřany. Kdyby synové nechtěli být chodícími svědky prorokovy předtuchy, potomci by se o této ženě ani o těchto synech nedozvěděli.

O Izajášově rodičovském domově je známo pouze to, že se jeho otec jmenoval Amoz. Protože často hovořil s králi, někdy se předpokládá, že Izajáš byl aristokrat, možná dokonce z královského rodu. Stejná úvaha by se však mohla vztahovat na libovolný počet proroků; od Nátana v Davidově době proroci jednali s králi a byli stejně jako Izajáš dobře informováni o veřejných záležitostech. Izajáš navíc výrazně sympatizoval s postiženými chudými, nikoli s dvořany a zámožnými lidmi. Někdy se také tvrdí, že pocházel z kněžské rodiny, ale jeho znalost kultovních záležitostí a skutečnost, že k jeho pověření zřejmě došlo v jeruzalémském chrámu, jsou chabým důkazem jeho kněžského původu oproti jeho bezvýhradnému odsouzení kněží a jejich panství: „

Se stejnou silou lze tvrdit, že Izajáš pochází z rodiny proroků (i když jeho otce, jinak neznámého Amose, nelze zaměňovat s prorokem Ámosem). Je důkladně vyškolen v tradičních formách a jazyce prorocké řeči. Je to vzdělaná řeč – silná, živá, nejlepší z klasické hebrejštiny. Izajáš je zvláště dobře obeznámen s prorockou tradicí, kterou znal jeho o něco starší současník Ámos. Ve druhé polovině 8. předkřesťanského století se k lidu Izraele a Judska obraceli čtyři významní hebrejští proroci: Amos, Ozeáš, Micheáš a Izaiáš. Kupodivu nic nenasvědčuje tomu, že by některý z nich osobně znal některého z těch ostatních. Zdánlivě byli odděleni a osamoceni, přesto Izajáš a Ámos sledují v podstatě stejné myšlenkové směry a výrazně se liší pouze v tom, že Ámos oslovil severní království (Izrael), zatímco Izajáš by důrazně zahrnul Judsko a Jeruzalém. Základní podobnosti ve stylu a obsahu silně naznačují vliv, přímý či nepřímý, jednoho na druhého – a oba se odvolávají na rozpoznatelnou izraelskou tradici.

Izajášova zkušenost spojuje třídy a povolání. Ať už byly jeho rodinné poměry jakékoli, ještě v mládí poznal tvář chudoby – a zhýralost bohatých. Byl doma mezi nechráněnými, ovdovělými a osiřelými; mezi vyvlastněnými, bezdomovci, bezzemky; a mezi oběťmi bez prostředků na dvoře boháčů. Znal také dravé původce převládající bídy: vyhlašovatele diskriminačních zákonů, prodejné soudce, chamtivé pozemkové zloděje, zámožné ženy, zloděje a kořalečníky a nezodpovědné civilní i církevní představitele. Jinými slovy, byl si důvěrně vědom nespravedlnosti a špatností lidské společnosti – které možná nebyly v Izraeli v 8. století př. n. l. o nic horší než podle mnohých kritiků téměř všude v moderní době.