Jaký je smysl a význam Ježíšovy chůze po vodě?

31 července, 2021admin

Popis Ježíšovy chůze po vodě je v Písmu zaznamenán třikrát. Je důležité poznamenat, že Matouš, Marek a Jan, tři Ježíšovi učedníci, jsou těmi, kdo tento příběh vyprávějí.

Lukáš nebyl Ježíšovým učedníkem během jeho pozemského působení a jeho evangelium se o Ježíšově chůzi po vodě nezmiňuje. To znamená, že příběh o Ježíšově chůzi po vodě je zaznamenán ve třech zprávách očitých svědků, což potvrzuje jeho pravdivost. To je významné, protože chůze po vodě je zázrak.

Proč Ježíš chodil po vodě? Co to znamená?

Někteří badatelé nacházejí v tomto příběhu paralely s Mojžíšem ve Starém zákoně, který během Paschy vedl děti Izraele přes Rudé moře. Zde se nebudeme nořit tak hluboko do symboliky. Místo toho se podíváme na tři záznamy příběhu, které se odehrály bezprostředně poté, co Ježíš nasytil pětitisícový zástup, abychom našli význam pro nás dnes.

Ježíš chodí po vodě v Mk 6

Všimněte si Markova tónu na začátku a toho, jak se mění na konci.

Počet mužů, kteří jedli, byl pět tisíc.

Hned přiměl učedníky, aby nastoupili do člunu a jeli před ním na druhou stranu, do Betsaidy, zatímco on zástup propouštěl. Když se s nimi rozloučil, vystoupil na horu, aby se modlil.

Když nastal večer, člun vyplul na moře a on zůstal sám na pevnině. Viděl, že bolestně postupují, protože vítr byl proti nim. Kolem čtvrté noční hlídky k nim přišel a kráčel po moři. Chtěl kolem nich projít, ale když ho uviděli kráčet po moři, mysleli si, že je to duch, a vykřikli, protože ho všichni uviděli a vyděsili se.

Ale on k nim hned promluvil a řekl: „Vezměte rozum do hrsti, to jsem já, nebojte se.“ A oni se na něj podívali. Nastoupil s nimi do člunu a vítr ustal. A oni byli úplně ohromeni, protože nechápali, co je to chléb, ale jejich srdce byla zatvrzelá (Mk 6,44-52).

Marek začíná věcným tónem, ale končí údivem. Když Ježíš nastoupil do člunu, vítr ustal a oni žasli. Nebezpečí bylo zažehnáno. Nechápali to. Jejich nepochopení a „zatvrzelé srdce“ nezabránily Ježíši, aby jim pomohl.

Markovo vyprávění nás může povzbudit, abychom pozvali Ježíše do našich bláznivých, chaosem naplněných okolností, aby přinesl klid, i když nechápeme jak.

Ježíš chodí po vodě u Jana 6

Jan (známý jako učedník, kterého Ježíš miluje) byl Ježíšův nejbližší přítel. Všiml si a zaznamenal mnoho věcí, kterých si ostatní nevšimli. Co zde vidíš ty?“

Poté, co lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, začali říkat: „To je jistě ten prorok, který má přijít na svět.“ Ježíš, protože věděl, že mají v úmyslu přijít a násilím ho učinit králem, odešel opět sám na horu.

Když nastal večer, jeho učedníci sestoupili k moři, nasedli na loď a vydali se přes moře do Kafarnaum. Byla už tma a Ježíš k nim ještě nepřišel. Moře se rozbouřilo, protože foukal silný vítr. Když dopádlovali asi tři nebo čtyři míle, uviděli Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k člunu, a vyděsili se. On jim však řekl: „To jsem já, nebojte se.“ Rádi ho tedy vzali na loď a hned byla loď u břehu, kam se chystali (Jan 6,14-21).

Jan pochopil, že nasycení pěti tisíc lidí bylo znamením. Všímal si také toho, co na to lidé říkali a jak na to Ježíš reagoval. Na rozdíl od Marka Jan nezaznamenává Ježíšovy pokyny k přechodu jezera, ale připisuje iniciativu učedníkům, aby udělali to, co umí. Když se pak ocitli v nesnázích, s radostí přijali Ježíše do člunu a okamžitě dorazili tam, kam měli namířeno.

Janovo vyprávění nás může povzbudit, abychom si všímali Ježíšova působení v našich životech. Také když nedostaneme okamžité pokyny, abychom pokračovali v tom, co nám bylo řečeno dříve. A konečně, abychom věřili Ježíši, když se ocitneme v nesnázích, protože on nás dostane tam, kam potřebujeme.

Ježíš chodí po vodě v Matoušově 14. kapitole

Matoušovo vyprávění dále rozvádí situaci ze dvou předchozích.

Všichni se najedli a nasytili se a učedníci posbírali dvanáct plných košů rozbitých kousků, které zbyly. Těch, kdo jedli, bylo kromě žen a dětí asi pět tisíc mužů.

Potom přiměl učedníky, aby nastoupili do člunu a jeli před ním na druhou stranu, zatímco on zástupy propustil. Když zástupy propustil, vystoupil sám na horu, aby se modlil. Když nastal večer, byl tam sám, ale loďka už byla daleko od pevniny, bičovaná vlnami, protože vítr byl proti nim.

Ve čtvrté noční hlídce k nim přišel, kráčeje po moři. Když ho však učedníci spatřili kráčet po moři, vyděsili se a řekli: „To je duch!“ a křičeli strachy. Ale Ježíš k nim hned promluvil: „Vezměte rozum do hrsti, jsem to já, nebojte se.“

Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, rozkaž mi, abych k tobě přišel po vodě.“

Řekl: „Pojď!“

Petr tedy vystoupil z lodi, šel po vodě a přišel k Ježíši. Když však uviděl vítr, vyděsil se a začal se potápět a zvolal: „Pane, zachraň mě!“ „Pane, zachraň mě,“ odpověděl mu.

Ježíš k němu hned natáhl ruku, chytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“

Ježíš mu odpověděl: „Nevím.

Když nastoupili do člunu, vítr ustal. Ti na lodi se mu klaněli a říkali: „Opravdu jsi Boží Syn!“ (Mt 14,20-33)

Stejně jako Marek, i Matouš zaznamenává Ježíšovy pokyny a situaci, jako by ji hlásil do zpráv. Matouš však jako jediný zaznamenává Petrovu reakci na situaci a jejich následné prohlášení o Ježíšově božství.

Matoušovo vyprávění nás může povzbudit, že ať začneme jakkoli, můžeme s Ježíšem dobře skončit. Když Ježíš nastoupil do člunu, vítr ustal. Nejprve však Petr na Ježíšův příkaz kráčel po vodě a demonstroval svou moc jako Boží slovo. To je znovu vidět, když Ježíš jindy utišil bouři pouhým svým slovem.

Myšlenka Ježíšovy chůze po vodě

Zázračný čin Ježíšovy chůze po vodě, o němž se píše ve třech evangeliích, přišel hned po jeho podivuhodném nasycení pěti tisíc lidí pouhými pěti chleby a dvěma rybami (Mt 14,17). Ale bylo to právě zjevení Ježíšovy chůze po vodě, které více než kterékoli jiné přesvědčilo Ježíšovy učedníky, že je zcela jistě Božím Synem.

Ježíš prokázal, že ovládá přírodní živly, což dokáže pouze Bůh. Tuto pravdu ukázal učedníkům, kteří byli svědky jeho božství a reagovali vyznáním víry v Ježíše jako Boha: „Když nastoupili do lodi, vítr ustal. Ti na lodi se mu klaněli a říkali: „Opravdu jsi Boží Syn.“ A on se klaněl. (Mt 14,32-33).

Nezáleží na tom, kde se na své cestě s Ježíšem nacházíte, upírejte na něj oči a uši a budete v pořádku.

Hleďme jen na Ježíše, toho, který naši víru začal a který ji činí dokonalou (Žid 12,2).

Danielle Bernocková je mezinárodně oceněná autorka, koučka a řečnice, která pomáhá lidem přijmout jejich hodnotu a uzdravit jejich duši skrze moc Boží lásky. Napsala knihy Emerging With Wings, A Bird Named Payn, Love’s Manifesto, Because You Matter a Compassion Was Born. Danielle je dlouholetou Kristovou následovnicí a žije se svým manželem v Michiganu v blízkosti svých dospělých dětí a vnoučat. Pro více informací nebo spojení s Danielle https://www.daniellebernock.com/