Jak funguje ucho

Jak funguje ucho?

Anatomie našeho sluchového nebo také auditivního systému je nesmírně složitá, ale lze ji obecně rozdělit na dvě části, z nichž jedna se nazývá „periferní“ a druhá „centrální“.

Periferní sluchové ústrojí se skládá ze tří částí, kterými jsou vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho:

• Vnější ucho se skládá z boltce (nazývaného také ušní boltec), zvukovodu a bubínku.
• Střední ucho je malý, vzduchem vyplněný prostor obsahující tři drobné kůstky, které se nazývají kladívko, záprstní kost a stapes, ale souhrnně se nazývají kostičky. Malleus se připojuje k bubínku a spojuje ho s vnějším uchem a stapes (nejmenší kost v těle) se připojuje k vnitřnímu uchu.
• Vnitřní ucho má orgány sluchu i rovnováhy. Sluchová část vnitřního ucha a nazývá hlemýžď, což pochází z řeckého slova „šnek“, protože má charakteristický svinutý tvar. Hlemýžď, který obsahuje mnoho tisíc smyslových buněk (tzv. vláskových buněk), je spojen s centrálním sluchovým systémem sluchovým neboli auditivním nervem. Hlemýžď je naplněn speciálními tekutinami, které jsou důležité pro proces slyšení.

Centrální sluchový systém se skládá ze sluchového nervu a neuvěřitelně složité dráhy přes mozkový kmen a dále do sluchové kůry mozku.

Diagram hlavních částí periferního sluchového systému

Jak slyšíme?“

Fyziologie sluchu je stejně jako jeho anatomie skutečně velmi složitá a nejlépe ji pochopíme, když se podíváme na úlohu, kterou hrají jednotlivé výše popsané části našeho sluchového systému.

Zvukové vlny, což jsou vlastně vibrace vzduchu kolem nás, jsou zachycovány boltcem na každé straně hlavy a jsou vedeny do zvukovodů. Tyto zvukové vlny způsobují vibrace ušního bubínku. Bubínek je na zvukové vibrace ve zvukovodu tak citlivý, že dokáže zachytit i ten nejslabší zvuk a reprodukovat i ty nejsložitější zvukové vibrace.

Vibrace bubínku způsobené zvukovými vlnami pohybují řetízkem drobných kůstek (kostičky – kladívko, řitní kost a stapes) ve středním uchu a přenášejí zvukové vibrace do hlemýždě vnitřního ucha.

Děje se tak proto, že poslední ze tří kůstek tohoto řetězce, stapes, se nachází v membránou pokrytém okénku v kostěné stěně, která odděluje střední ucho od hlemýždě vnitřního ucha. Když stapes vibruje, způsobuje vlnovitý pohyb tekutin v hlemýždi a stimuluje mikroskopicky malé „vláskové buňky“.

Pozoruhodné je, že „vláskové buňky“ v hlemýždi jsou nastaveny tak, aby reagovaly na různé zvuky na základě jejich výšky nebo frekvence zvuků. Vysokofrekvenční zvuky budou stimulovat „vláskové buňky“ v dolní části hlemýždě a nízkofrekvenční zvuky v horní části hlemýždě.

To, co se děje dále, je ještě pozoruhodnější, protože když každá „vlásková buňka“ detekuje výšku nebo frekvenci zvuku, na kterou je naladěna reagovat, generuje nervové impulsy, které se okamžitě šíří po sluchovém nervu.

Tyto nervové impulsy procházejí složitou cestou v mozkovém kmeni, než dorazí do sluchových center mozku, sluchové kůry. Zde se proudy nervových impulzů přemění na smysluplný zvuk.

To vše se odehraje během nepatrného zlomku sekundy….téměř okamžitě poté, co zvukové vlny poprvé vstoupí do našich zvukovodů. Velmi pravdivě lze říci, že v konečném důsledku slyšíme mozkem.

Co se děje, když máte problémy se sluchem?

Dobré slyšení závisí na tom, zda všechny části našeho sluchového ústrojí pracují normálně, aby zvuk mohl procházet jednotlivými částmi ucha do mozku, kde bude zpracován bez jakéhokoli zkreslení. Typ problému se sluchem závisí na tom, která část vašeho sluchového systému nereaguje dobře.

Pokud máte problém ve vnějším nebo středním uchu, znamená to, že dochází k neefektivnímu přenosu zvuku do hlemýždě ve vnitřním uchu. Obecně to ovlivňuje hlasitost zvuku, takže se vám jednoduše nezdá dostatečně hlasitý.

Typickým příkladem může být vliv ucpání zvukovodu voskem nebo perforovaný bubínek. Tomu se říká převodní nedoslýchavost, protože zvukové vibrace nejsou účinně vedeny. Hlemýžď stále pracuje normálně, ale jednoduše nepřijímá dostatek informací prostřednictvím spojení se středním uchem.

Pokud je problém někde mezi hlemýžděm ve vnitřním uchu a mozkem, jedná se o tzv. senzorineurální ztrátu sluchu. Cesta přes vnější a střední ucho funguje normálně, ale poté, co zvuk dorazí do hlemýždě, není normálně zpracován buď z důvodu poškození jemných „vláskových buněk“ v hlemýždi nebo sluchového nervu, nebo z důvodu poruchy sluchové dráhy vedoucí do mozku.

Příčin senzorineurální ztráty sluchu je velmi mnoho, ale nejčastěji se jedná o vystavení nadměrnému hluku nebo následky stárnutí. Typickými příznaky senzorineurální nedoslýchavosti jsou celkové potíže s jasným slyšením a problémy s porozuměním řeči v obtížných poslechových podmínkách, například v hluku na pozadí.

Je také možné mít jak převodní, tak senzorineurální nedoslýchavost, což se obecně nazývá smíšená nedoslýchavost.

For more detail about types of hearing loss, see our Causes of hearing loss page.

Video of how the ear works

Thanks to MED-EL

Webpage published: 2018