Jak může sněžit, když je venku 40 nebo dokonce 50 stupňů?
U nás je to v chladném období vidět pořád. Teplota vzduchu je 40F, a přitom sněží! Copak nás ve škole neučili, že 32F je bod mrazu (čisté vody) a že sníh/led taje při 33F a více? Jak tedy může sněžit při 36F, 38F, 40F? Vidíme snad něco špatně?
Je to záhada, dokud si nezačneme představovat, co se děje… ve 3D.
Aby se vytvořila sněhová vločka, musí být teplota 32F nebo nižší. Bez výjimky.“ Taková vločka pak padá. Obvykle několik tisíc metrů nebo více od mraku, který ji „zrodil“. Jakmile se vytvoří a padá, musí se vypořádat s několika tisíci metry vzduchu, než se dostane na zem. Vzduch od mraku k zemi může být na bodu mrazu nebo pod ním, a to je ten nejjednodušší případ. Vločka přežije.
Ale znovu, jak je možné, že je 45 °C a sněží?
Předpokládejme, že by vzduch byl pod bodem mrazu, a to po celou dobu… až řekněme do výšky 20 stop nad vaší hlavou. To by znamenalo, že vločka musí přežít pouze 20 stop pádu, přes teplotu nad bodem mrazu, aby přežila. To se tady děje pořád. Jak? Proč?
Pamatujte, že KAŽDÁ vlhkost padající vzduchem je ovlivňována vzduchem, ale zpětně ovlivňuje i vzduch! Je to symbióza! (Skvělé slovo.) Takže v těch posledních 20 metrech může vzduch začít rozpouštět vločku, ale vločka… procesem tání sama o sobě tento vzduch odpařuje a ochlazuje! Takže těch prvních pár minut vločky nikdy nedosáhnou země, protože se vypařují do vzduchu (virga), a tím ochlazují vzduch, často o několik stupňů nebo více. (Zkuste si namočit prst a strčit ho těsně za okno auta. Vítr odpařuje vlhkost, která pak váš prst ochlazuje. Zde platí přesně stejná fyzika.“
Takže se část vlhkosti spotřebuje a ochladí vzduch. Pokud je vrstva nad bodem mrazu silná, sníh se změní na déšť. Pokud se však jedná o tenkou vrstvu (posledních 20 stop), vločky se nejprve vypaří, ochladí ten 45F vzduch na téměř 32F a následné vločky… přežijí cestu! (Je hezké vědět, že sněhové vločky dokážou být tak nesobecké a obětují se pro své kolegyně!)
To se stává častěji ve vyšších polohách, jako je ta naše, protože vzduch je obvykle mnohem sušší než blíže k hladině moře. Tuto teplotu suchého vzduchu lze změnit mnohem rychleji a snadněji než teplotu vlhkého vzduchu. (Navíc v suchém horském vzduchu mají teploty s výškou tendenci rychleji klesat.)
Osobně jsem viděl sněžit, když měl vzduch ve výšce hlavy a čidel 49 F! Krátce je to možné i při 50F. Samozřejmě během několika minut teplota vzduchu klesne k 32F, ale krátce sněžilo, při 49F!
Ale právě proto, zejména ve dne… kdy je obvykle tepleji než v noci, často vidíme, že sníh začíná při 40-45F a pak teploty prudce klesají… protože první sněhové vločky tají a ochlazují vzduch, nejprve… takže další sněhové vločky už nikdy neroztají!
Tento proces probíhá vždy, když prší nebo sněží. Srážky jakéhokoli druhu ochlazují vzduch, kterým padají, zejména na začátku události, kdy se spotřebovávají… nasycují tento vzduch (virgule). Proto se horký letní den po osvěžující bouřce náhle výrazně ochladí.