Julian Assange: Kampaň nebo snaha o upoutání pozornosti?
Pro své příznivce je Julian Assange statečným bojovníkem za pravdu. Pro jeho kritiky je to hledač publicity, který ohrožuje životy tím, že zveřejňuje množství citlivých informací.
Ti, kdo s ním pracovali, popisují Assange jako intenzivního, cílevědomého a vysoce inteligentního člověka s výjimečnou schopností luštit počítačové kódy.
V roce 2006 založil server Wikileaks, který zveřejňuje důvěrné dokumenty a snímky, a v dubnu 2010 se dostal na titulní stránky novin po celém světě, když zveřejnil záběry, na nichž američtí vojáci zastřelili v Iráku z vrtulníku 18 civilistů.
Později téhož roku byl však ve Velké Británii zadržen – a později propuštěn na kauci – poté, co na něj Švédsko vydalo mezinárodní zatykač kvůli obvinění ze sexuálního napadení.
Švédské úřady ho chtěly vyslechnout kvůli tvrzení, že v srpnu 2010 při návštěvě Stockholmu, kde měl přednášet, znásilnil jednu ženu a druhou sexuálně obtěžoval a nutil.
Podle jeho slov byla obě setkání zcela dobrovolná a následovala dlouhá právní bitva, v níž požádal o azyl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, aby se vyhnul vydání.
Po téměř sedmi letech strávených na ambasádě byl Assange 11. dubna 2019 zatčen britskou policií. Stalo se tak poté, co ekvádorský prezident Lenín Moreno na Twitteru oznámil, že jeho země přijala „suverénní rozhodnutí“ o odebrání jeho azylového statusu.
Zakladatel Wikileaks vždy tvrdil, že nemůže opustit ambasádu, protože se obává vydání ze Švédska do USA a postavení před soud za zveřejnění tajných amerických dokumentů.
Policisté ho vyvedli z prostor velvyslanectví a vzali ho do vazby na policejní stanici v centru Londýna.
1. května 2019 byl Assange odsouzen k 50 týdnům vězení za porušení podmínek kauce.
O několik týdnů později švédští prokurátoři obnovili vyšetřování obvinění Assange ze znásilnění z roku 2010.
Koncem téhož měsíce, USA vznesly proti Assangeovi 17 nových obvinění z porušení zákona o špionáži v souvislosti se zveřejněním tajných dokumentů v roce 2010.
Wikileaks toto oznámení označil za „šílenství“ a „konec žurnalistiky zaměřené na národní bezpečnost“.
Když se Assange připravoval na boj proti vydání do USA, švédští prokurátoři oznámili, že vyšetřování obvinění ze znásilnění z roku 2010 bylo zastaveno.
Prokurátoři uvedli, že důkazy proti Assangeovi „nejsou dostatečně silné na to, aby tvořily základ pro podání obžaloby“, a ukončili tak případ, který trval deset let.
V dubnu 2020 vyšlo najevo, že Assange je otcem dvou dětí, zatímco žije na ekvádorském velvyslanectví.
Stella Morrisová, právnička narozená v Jihoafrické republice, uvedla, že se zakladatelem Wikileaks udržuje vztah od roku 2015 a sama vychovává jejich dva malé syny.
V současné době je vězněn v londýnské věznici Belmarsh, Assangeův právní boj proti vydání do USA pokračuje.
Při jednom z jednání o vydání v září 2020 psychiatr uvedl, že si Assange stěžoval, že slyší imaginární hlasy a hudbu.
Michael Kopelman, který Assange vyslýchal asi dvacetkrát, soudu řekl, že v případě jeho vydání do USA by hrozilo „velmi vysoké“ riziko sebevraždy.
Hacking
Assange se obecně zdráhal mluvit o své minulosti, ale zájem médií od vzniku Wikileaks přinesl určitý vhled do jeho vlivů.
Narodil se v roce 1971 v Townsville v australském státě Queensland a prožil dětství bez kořenů, zatímco jeho rodiče provozovali zájezdové divadlo. V osmnácti letech se stal otcem a brzy následovaly boje o opatrovnictví.
Rozvoj internetu mu dal šanci uplatnit své rané naděje v matematice, i když i to vedlo k potížím.
V roce 1995 byl Assange spolu se svým přítelem obviněn z desítek hackerských aktivit. Ačkoli byla skupina hackerů dostatečně schopná na to, aby je detektivové vystopovali, Assange byl nakonec dopaden a přiznal vinu.
Byl potrestán pokutou několika tisíc australských dolarů – trestu odnětí svobody unikl jen pod podmínkou, že se nedopustí recidivy.
Poté tři roky spolupracoval s akademičkou Suelette Dreyfusovou – která se zabývala výzkumem vznikající podvratné stránky internetu – a napsal s ní knihu Underground, která se stala bestsellerem počítačového bratrstva.
Suelette Dreyfusová popsala Assange jako „velmi schopného výzkumníka“, který se „docela zajímal o pojetí etiky, pojetí spravedlnosti, o to, co by vlády měly a neměly dělat“.
Následovalo studium fyziky a matematiky na Melbournské univerzitě, kde se stal významným členem matematické společnosti a vymyslel složitý hlavolam, v němž podle současníků vynikal.
Práce pro Wikileaks
Společně se skupinou podobně smýšlejících lidí z celého webu založil v roce 2006 Wikileaks a vytvořil webovou „mrtvou schránku“ pro případné úniky informací.
„Aby byly naše zdroje v bezpečí, museli jsme rozložit prostředky, vše šifrovat a přesouvat telekomunikace a lidi po celém světě, abychom aktivovali ochranné zákony v různých národních jurisdikcích,“ řekl Assange v roce 2011 BBC.
„Stali jsme se v tom dobrými a nikdy jsme neztratili žádný případ ani zdroj, ale nemůžeme očekávat, že každý podstoupí takové mimořádné úsilí jako my.“
Přijal kočovný životní styl, řídil Wikileaks z dočasných, měnících se míst.
Podle Raffiho Khatchadouriana, reportéra časopisu New Yorker, který s ním strávil několik týdnů na cestách, dokázal vydržet dlouhé úseky bez jídla a soustředit se na práci s velmi malým množstvím spánku.
„Vytváří kolem sebe atmosféru, kdy se o něj lidé, kteří jsou mu blízcí, chtějí starat, pomáhat mu udržet se v chodu. Řekl bych, že to pravděpodobně souvisí s jeho charismatem.“
Klíčová data soudního sporu
- Květen 2012: Nejvyšší soud Spojeného království rozhodl, že Assange by měl být vydán do Švédska k výslechu kvůli obviněním
- Červen 2012: Assange vstupuje na ekvádorské velvyslanectví v Londýně
- Srpen 2012: Ekvádor mu uděluje azyl s tím, že existují obavy z porušení jeho lidských práv, pokud by měl být vydán
- srpen 2015: Swedish prosecutors drop their investigation into two allegations
- December 2017: He is granted Ecuadorean citizenship
- October 2018: The Ecuadorean embassy gives him a set of house rules to follow
- April 2019: Ecuador withdraws his asylum status and he is arrested at the embassy
- May 2019 – He is sentenced to 50 weeks in jail for breaching his bail conditions
- May 2019: Sweden reopens a sexual assault investigation
- May 2019: US justice department files 17 new charges against him
- November 2019 – Swedish prosecutors discontinue an investigation into an allegation of rape against him
Read the full timeline
‚Smear campaign‘
Wikileaks and Assange came to prominence with the release of the footage of the US helicopter shooting civilians in Iraq.
Propagoval a obhajoval toto video, stejně jako masivní zveřejnění tajných amerických vojenských dokumentů o válkách v Afghánistánu a Iráku v červenci a říjnu 2010.
Webová stránka zveřejňující informace pokračovala ve zveřejňování nových tranší dokumentů, včetně pěti milionů důvěrných e-mailů od americké zpravodajské společnosti Stratfor.
V roce 2010 se však také ocitla v boji o přežití, když řada amerických finančních institucí začala blokovat dary.
Zpravodajství o Assangeovi tehdy dominovala snaha Švédska vyslechnout ho kvůli obvinění ze sexuálních deliktů z roku 2010. Assange tyto snahy označil za politicky motivované a za součást pomlouvačné kampaně.
Assange se obrátil s žádostí o pomoc na tehdejšího ekvádorského prezidenta Rafaela Correu, neboť oba muži v minulosti vyjadřovali podobné názory na svobodu.
Jeho pobyt na ekvádorském velvyslanectví byl přerušován příležitostnými prohlášeními pro tisk a rozhovory. Před britskou Levesonovou komisí pro vyšetřování tiskových standardů se vyjádřil, že čelil „rozsáhlému nepřesnému a negativnímu mediálnímu pokrytí“.
Obavy o jeho zdraví se objevily také, ale v srpnu 2014 Assange odmítl zprávy, že by opustil velvyslanectví, aby vyhledal lékařské ošetření.
„Významné vítězství“
Assange si později stěžoval u OSN, že je zadržován nezákonně, protože nemůže opustit ambasádu, aniž by byl zatčen.
V únoru 2016 rozhodl panel OSN v jeho prospěch s tím, že byl „svévolně zadržován“ a měl by být propuštěn na svobodu a odškodněn za „zbavení svobody“.
Assange to přivítal jako „významné vítězství“ a rozhodnutí označil za „závazné“, což vedlo jeho právníky k výzvě, aby byla švédská žádost o vydání okamžitě stažena.
Rozhodnutí však nebylo pro Spojené království právně závazné a britské ministerstvo zahraničí na něj reagovalo prohlášením, že „na věci nic nemění“.
V roce 2016 přijela na ekvádorské velvyslanectví v Londýně hlavní švédská státní zástupkyně Ingrid Isgrenová, aby Assange vyslechla kvůli obvinění ze znásilnění z roku 2010. Prokurátoři již předtím zastavili vyšetřování obvinění ze sexuálního napadení poté, co jim vypršel čas na jeho výslech a vznesení obvinění.
Jelikož Švédsko upustilo od vyšetřování Assange, evropský zatykač na něj již neplatí.
Metropolitní policie však uvedla, že Assange stále čelí mírnějšímu obvinění z toho, že se v červnu 2012 nevydal soudu, což je trestný čin, za který hrozí až rok vězení nebo pokuta.
A právě zatykač založený na tomto obvinění vedl v roce 2019 k jeho zatčení. S odvoláním na zatykač vydaný westminsterským magistrátním soudem 29. června 2012 metropolitní policie uvedla, že Assange byl „vzat do vazby na policejní stanici v centru Londýna, kde zůstane, než bude co nejdříve předveden před westminsterský magistrátní soud“.
Policisté uvedli, že je na ambasádu pozval ekvádorský velvyslanec.
Měnící se postoj Ekvádoru
Postoj Ekvádoru vůči Assangeovi se změnil poté, co prezidenta Correu, který byl silným zastáncem Wikileaks, vystřídal v úřadu Lenín Moreno.
Moreno a jeho vláda byli stále více frustrováni Assangem a jeho odmítáním dodržovat pravidla, která pro jeho další pobyt na velvyslanectví zavedli.
Prezident Moreno ve svém videoprohlášení uvedl, že „zdědil tuto situaci“ a že Assange ignoroval žádosti Ekvádoru, aby „tato pravidla respektoval a dodržoval“.
Jeho rozhodnutí, jak uvedl pan Moreno, následovalo po „opakovaném porušování mezinárodních úmluv a protokolů o každodenním životě“ ze strany Assange.
Zejména podle něj Assange „porušil normu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států“, naposledy v lednu 2019, kdy Wikileaks zveřejnil dokumenty z Vatikánu.
Ve videoprohlášení prezident Moreno také uvedl, že požádal Velkou Británii, aby se zaručila, že Assange nebude vydán do země, kde by mu hrozilo mučení nebo trest smrti.