Kšatrijové

ETNONYMY: žádné

Kšatrijové jsou velkým blokem hinduistických kast, který se nachází především v severní polovině Indie. Sanskrtský výraz kšatrí znamená „bojovník, vládce“ a označuje druhou varnu, která se řadí hned pod bráhmany. Není pochyb o tom, že většina z mnoha kast, které se hlásí ke kšatrijům, nějakým způsobem pochází z válečníků, kteří byli ve službách knížat a vládců nebo pocházeli z královských rodin. Naopak četní panovníci legitimizovali své postavení, zejména pokud byli uzurpátory, tvrzením, že jejich rod byl skutečně kšatrijský. Nejtypičtější a nejznámější z těchto skupin jsou Rádžpútové, kteří kdysi tvořili četné knížecí rody v Rádžasthánu (bývalá Rádžputána) a sousedních oblastech. Dnes je samozřejmě většina Kšatrijů vlastníky půdy nebo vykonává městská povolání.

Ačkoli mají vysoké postavení ve varnovém systému, kšatrijové mohou a běžně jedí maso (i když nikdy ne hovězí) a mnozí také požívají alkoholické nápoje; obě tyto vlastnosti je odlišují od bráhmanů.

Zřejmě není pouhou náhodou, že Mahávíra a Gautama, zakladatelé džinismu, respektive buddhismu, patřili do této společenské kategorie. Lze tvrdit, že jejich duchovní cesty v šestém století př. C . byli oba podníceni reakcí na přílišnou rituálnost, kterou se vyznačovalo védské obětování purohitů (kněží). O několik století později panovalo všeobecné porozumění, že se kšatrijové zdrží slovních požitků, zatímco bojují za ochranu státního zřízení a místa bráhmanů v něm. Ve skutečnosti však – pokud se můžeme řídit historií Rádžpútů – se kšatrijští bojovníci, když zrovna nebyli na bitevním poli, obklopovali luxusními paláci, mnohonásobnými manželkami a konkubínami, skvělými koňmi a sokoly a všemi požitky spojenými s konzumací vařeného masa.