Když je váš manžel duševně nemocný

Každý z nás má osobní problémy, které společně označujeme jako svou nejistotu a které mohou ovlivnit naše manželské vztahy. Většina z nás se může naučit tyto nejistoty zvládat, často s pomocí, abychom zmírnili jejich dopad na naše manželství. Samostatné zvládání osobních nejistot však není způsob, jak se vypořádat s významnými emočními a/nebo duševními poruchami, které může mít partner, jako je bipolární porucha, vysilující úzkost, klinická deprese, obsedantně-kompulzivní porucha, schizofrenie, alkoholismus, drogová závislost a závažné poruchy osobnosti, jako je narcismus, paranoia a hraniční osobnost.

Pokud se váš manželský partner dopouští jednání a chování, které kromě obecné nejistoty škodí vytvoření úspěšného manželství, je důležité to rozpoznat – a vhodně na to reagovat. Můžete se rozhodnout v manželství zůstat. Možná budete považovat za nutné přemýšlet o tom, jak a kdy se s duševně nemocným manželem rozvést. V každém případě je důležité mít určitou představu o tom, co dělat, pokud se domníváte, že váš partner trpí duševní/emocionální nemocí.

Jak to poznáte?

Jak poznáte a co uděláte, když vaše manželka nebo manžel trpí duševní nemocí? Jak poznáte rozdíl mezi sérií špatných dnů a skutečným problémem? Když opakované hádky, neopodstatněná obvinění, dlouhé vycouvání ze vztahu, neochota nebo neschopnost diskutovat o důležitých otázkách a/nebo patové situace mezi vámi dvěma přetrvávají navzdory vaší snaze o zapojení manžela či manželky, musíte zvážit možnost, že se objevují vážné problémy.

Výrazné projevy chování mohou být také varovným znamením – posedlost rituální čistotou, úplné stažení se ze sexuálního styku, ponocování a neschopnost fungovat následující den a nadměrné pití nebo užívání drog jsou příklady problematického chování. Pokud se podobné problémy v manželství objevují i přes opakované pokusy identifikovat a prodiskutovat problémy, které vašeho manžela či manželku trápí, může se jednat o něco jiného než o manželské neshody.

Udělat první krok

Co tedy můžete dělat, pokud se domníváte, že váš manžel či manželka mohou trpět duševní nemocí nebo vážnými psychickými problémy? Můžete si vzít příklad z toho, co jsme se naučili o konfrontaci s problémem alkoholismu nebo drogové závislosti. Zde jsou doporučené kroky, které můžete podniknout:

• Nekonfrontujte svého manžela/manželku během hádky. Vyberte si vhodnou chvíli k zahájení rozhovoru s manželem/manželkou o jeho/její činnosti, která vás znepokojuje a/nebo má negativní dopad na vás a vaše manželství.
• Vyjádřete své obavy. Mluvte o svých obavách a snažte se nepoučovat. Uveďte co nejjasnější příklady problémů, které zažíváte, například: „Když se rozzlobíš, nejsi schopen/ochoten mi říct, kvůli čemu se zlobíš“; „Už nemáme sex; chybí mi naše intimita“; „Když piješ, jsi mrzutý a nechceš se mnou mluvit.“
• Takovéto jasné výroky přímo uvádějí problém a jeho negativní důsledky. Zjistěte, co si váš manžel myslí nekritickým způsobem. Zeptejte se ho/jí, zda jsou tyto činnosti problémem i pro něj/ni. Počkejte, až odpoví.
• Pokud souhlasí s tím, že má problém, můžete mu/jí položit otázky typu: „Proč si myslíš, že máš problém s ___________?“; „Co myslíš, že můžeš udělat s ____________?“. Pokud váš manžel/manželka dokáže uznat, že má potíže, můžete začít jednat o dalších krocích (např. vyhledání pomoci).
• Pokud váš manžel/manželka popírá, že má problém, pokračujte ve vyjadřování svých obav a řešte jeho/její výmluvy spíše z místa soucitu než odsouzení.
• Pokud váš manžel/manželka nadále odmítá vyhledat pomoc a navzdory vašemu úsilí se nadále chová problematicky, možná budete muset stanovit jasné hranice vašeho vztahu. Například mu/jí řekněte, že s ním/ní nemůžete trávit čas, když se chová problematickým způsobem, který jste popsali. Možná dojde i na to, že mu/jí řeknete, že potřebujete přestávku, dokud nebude ochoten/ochotna vyhledat pomoc.
• Požádejte manžela/manželku, aby s vámi navštívil/a lékaře, psychiatra nebo psychologa. Pokud váš manžel/manželka nebude spolupracovat, zajděte si sami pro další pomoc a návod, jak postupovat.

Můžete být duševně nemocnému manželovi/manželce nápomocni a podpořit ho/ji, pokud si nemoc uvědomuje a vyhledává průběžnou léčbu. Zjistíte také, že můžete být k manželovi/manželce vstřícnější, pokud chápete, co se s ním/ní děje, a pokud je ochoten/ochotna převzít hlavní odpovědnost za zvládání nemoci. Nezapomínejte také na vyhledání pomoci pro sebe; udržení vlastní emocionální pohody je zásadní!

Jak žít s duševně nemocným manželem/manželkou

Žít s duševně nemocným manželem/manželkou bude náročné. Stav, kterým váš manžel/ka trpí, určí, jaké kroky budete muset podniknout, abyste s ním/ní mohli žít a pomáhat mu/jí. Na konci tohoto článku najdete seznam článků o jednání s manželi s konkrétními nemocemi. Je důležité, abyste se o konkrétním onemocnění, s nímž se potýkáte, dozvěděli co nejvíce, abyste věděli, jak manželovi/manželce pomoci zvládnout jeho/její nemoc a jak se přitom postarat sami o sebe.

Pokud váš manžel/manželka svou nemoc neuznává ani není ochoten/ochotna vyhledat individuální nebo manželskou terapii, je situace pro vás obtížná. V této situaci musíte vyhledat odbornou pomoc pro sebe, usilovně pracovat na udržení vlastního pracovního a společenského života, být informována o manželově nemoci a hledat osobní podporu u přátel a rodiny. Pokud však váš manžel nadále odmítá svou nemoc přiznat, je pravděpodobné, že v určitém okamžiku budete uvažovat o rozvodu.

Kdy uvažovat o rozvodu

Rozhodnout se o rozvodu s manželem, který trpí duševní nemocí, je bolestivé a složité rozhodnutí. Při rozhodování o ukončení manželství s někým, kdo je duševně nemocný, na vás bude působit obrovský společenský tlak a pocit viny. Složili jste přece svatební slib, že budete manželé „v nemoci i ve zdraví“. Zde je několik návrhů, které byste měli zvážit, pokud se někdy ocitnete v této situaci.

• Dejte si čas, který potřebujete na rozhodnutí ukončit manželství; promluvte si s důvěryhodnými osobami a odborníky.
• Právní rozluka může vyřešit obavy, které máte z porušení manželského slibu.
• Uvědomte si, že proces rozvodu s duševně nemocným manželem bude trvat dlouho.
• Zvažte, jak pomoci manželovi, aby byl soběstačný.
• Vytvořte plán výchovy dětí, který udrží zapojení vašeho manžela/manželky způsobem, který je bezpečný a proveditelný.
• Neobviňujte svého manžela/manželku z jeho/jejího stavu, abyste ho/ji potrestali.
• Odejděte bez hněvu a zášti.

Každý člověk má osobní problémy, které si přináší do manželství; společně je označujeme jako naše nejistoty. O tom, jak vědomě zvážit a analyzovat osobní problémy, které si do manželství přinášíte, jsem pojednal ve své knize Rovnocenné manželství. Pomocí metod popsaných v této knize a/nebo dalších zdrojů, ke kterým máte přístup, se můžete naučit tyto nejistoty zvládat a zmírnit jejich dopad na vaše manželství. Způsoby, jakými se vypořádáváme s běžnými emocionálními nejistotami, které zažíváme všichni – nejistotami, které lze zvládnout pomocí reflexe – nebudou fungovat u duševně nemocného manžela či manželky.