Klasifikace ekosystémů

Ekosystémy se dělí na mnoho typů a jsou klasifikovány na základě řady faktorů. Probereme hlavní typy ekosystémů a pokusíme se pochopit, na základě čeho se tyto klasifikace provádějí. Podstatné je také znát různé faktory, které ekosystémy od sebe odlišují.

Ekosystémy lze obecně rozdělit do dvou tříd, jako jsou přírodní a umělé. Umělé ekosystémy jsou přírodní oblasti ovlivněné zásahy člověka. Jsou to umělá jezera, vodní nádrže, městečka a města. Přírodní ekosystémy se v zásadě dělí na dva hlavní typy. Jsou to vodní ekosystém a suchozemský ekosystém.

Typy přírodních ekosystémů

Ekosystém je samostatná jednotka živých organismů a jejich neživého prostředí. Následující tabulka ukazuje typy přírodního ekosystému –

Biotické (živé složky)

Biotické složky v ekosystémech zahrnují organismy, jako jsou rostliny, živočichové a mikroorganismy. Biotické složky ekosystému tvoří –

• producenti neboli autotrofové
• konzumenti neboli heterotrofové
• dekompozitoři neboli detrit

Abiotické (neživé složky)

Abiotické složky tvoří klima nebo klimatické faktory, například teplota, světlo, vlhkost, srážky, plyny, vítr, voda, půda, slanost, substrát, minerály, topografie a stanoviště. Pro každý ekosystém na Zemi je rozhodující tok energie a koloběh vody a živin. Neživé složky vytvářejí podmínky pro fungování ekosystému.

Vodní ekosystém

Ekosystém, který se nachází ve vodní nádrži, se nazývá vodní ekosystém. Charakter a vlastnosti společenstev živých neboli biotických organismů a neživých neboli abiotických faktorů, které na sebe vzájemně působí a jsou ve vzájemném vztahu, jsou určeny vodním prostředím, na němž jsou závislé.

Akvatický ekosystém lze obecně rozdělit na mořský ekosystém a sladkovodní ekosystém.

Morský ekosystém

Tyto ekosystémy jsou ze všech ekosystémů největší, protože jsou do nich zahrnuty všechny oceány a jejich části. Zahrnují slané bažiny, přílivové zóny, ústí řek, laguny, mangrovové porosty, korálové útesy, mořské hlubiny a mořské dno.

Morský ekosystém má jedinečnou flóru a faunu a podporuje rozsáhlou říši druhů. Tyto ekosystémy mají zásadní význam pro celkové zdraví mořského i suchozemského prostředí.

Slaniska, mořské louky a mangrovové lesy patří mezi nejproduktivnější ekosystémy. Korálové útesy poskytují potravu a útočiště největšímu počtu mořských obyvatel na světě. Mořský ekosystém se vyznačuje velkou biologickou rozmanitostí.

Sladkovodní ekosystém

Sladkovodní ekosystém zahrnuje jezera, řeky, potoky a rybníky. Jezera jsou velké sladkovodní plochy obklopené pevninou.

Rostliny a řasy jsou pro sladkovodní ekosystém důležité, protože prostřednictvím fotosyntézy poskytují kyslík a potravu živočichům v tomto ekosystému. V ústích řek se vyskytují rostliny s jedinečným přizpůsobením, které jim umožňuje přežít ve sladkém i slaném prostředí. Příkladem ústí řek jsou mangrovy a okurky.

Ve sladkovodním ekosystému žije mnoho živočichů. Sladkovodní ekosystém je pro lidi velmi důležitý, protože jim poskytuje vodu pro pití, energii a dopravu, rekreaci atd.

Sladkovodní ekosystém

Sladkovodní ekosystémy jsou ekosystémy, které existují na souši. V suchozemském ekosystému může být přítomna voda, ale tyto ekosystémy se nacházejí především na souši. Tyto ekosystémy jsou různého typu, například lesní ekosystém, pouštní ekosystém, travnatý ekosystém a horský ekosystém.

Terestrické ekosystémy se od vodních ekosystémů liší nižší dostupností vody a z toho vyplývajícím významem vody jako limitujícího faktoru. Vyznačují se větším kolísáním teploty na denní i sezónní bázi než vodní ekosystémy v podobných klimatických podmínkách.

Dostupnost světla je v suchozemských ekosystémech větší než ve vodních, protože atmosféra je na souši průhlednější než ve vodě. Rozdíly v teplotě a světle v suchozemských ekosystémech odrážejí zcela odlišnou flóru a faunu.